ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
§ 1
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2) zvyšuje o 8,5 %.
(1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1998, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se podle § 1 nezvyšuje.
(2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění.
(3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994.