C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF₂₅₄ R.
Zkoušený roztok (a). 10 mg se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.
Zkoušený roztok (b). 10 mg se rozpustí v zábrusové zkumavce ve 2 ml kyseliny sírové v lihu 2,5 mol/l RS. Zahřívá se na vodní lázni 5 min, ochladí se a přidají se 2 ml vody R a 2 ml cyklohexanu R. Třepe se 1 min. Použije se horní vrstva.
Porovnávací roztok (a). 10 mg tokoferolacetatu alfa RRR CRL se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R.
Porovnávací roztok (b). Připraví se stejným způsobem jako zkoušený roztok (b) za použití tokoferolacetatu alfa RRR CRL místo zkoušené látky.
Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů etheru R a cyklohexanu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se suší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) jsou dvě skvrny: skvrna s vyšší hodnotou R_F je skvrna tokoferolacetatu alfa a odpovídá skvrnĕ na chromatogramu porovnávacího roztoku (a); skvrna s nižší hodnotou R_F je skvrna tokoferolu alfa. Vrstva se postříká směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, roztoku chloridu železitého R (2,5 g/l) v lihu 96% R a roztoku fenanthroliniumchloridu R (10 g/l) v lihu 96% R (10 + 40 + 40). Na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) je skvrna tokoferolu alfa zbarvena oranžově.