ÚVODNÍ USTANOVENÍ

a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území,

b) řízení ve věci mezinárodní ochrany a další řízení vedená podle tohoto zákona,

c) práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany na území a cizince, o kterém to stanoví tento zákon,

d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy,

e) státní integrační program,

f) azylová zařízení.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) žádostí o udělení mezinárodní ochrany žádost upravená v čl. 3 bodu 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 (dále jen „azylové procedurální nařízení“),

b) žadatelem o udělení mezinárodní ochrany osoba uvedená v čl. 3 bodu 13 azylového procedurálního nařízení,

c) podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany učinění žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 26 azylového procedurálního nařízení,

d) poskytnutím údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany podání žádosti o mezinárodní ochranu podle čl. 28 azylového procedurálního nařízení,

e) rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustné, zjevně nedůvodné, nedůvodné, mlčky vzaté zpět, výslovně vzaté zpět, o zastavení řízení, o vyloučení z azylu nebo doplňkové ochrany, o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, o prodloužení nebo neprodloužení azylu nebo doplňkové ochrany, odnětí nebo neodnětí azylu nebo doplňkové ochrany a o přemístění,

f) nezletilou osobou osoba uvedená v čl. 3 bodu 6 azylového procedurálního nařízení,

g) nezletilou osobou bez doprovodu osoba uvedená v čl. 3 bodu 7 azylového procedurálního nařízení,

h) rodinným příslušníkem žadatele o udělení mezinárodní ochrany osoba uvedená v čl. 3 bodu 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1347 (dále jen „kvalifikační nařízení“) a v § 14,

i) rozhodnutím o udělení azylu přiznání postavení uprchlíka podle čl. 13 kvalifikačního nařízení, rozhodnutí o udělení azylu podle § 12 odst. 1 písm. a) a rozhodnutí o udělení azylu za účelem sloučení rodiny; rozhodnutí o udělení azylu podle § 12 odst. 1 písm. a) a rozhodnutí o udělení azylu za účelem sloučení rodiny není rozhodnutím o přiznání postavení uprchlíka,

j) azylovým zařízením přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko,

k) konečným rozhodnutím rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nebyla-li podána žaloba, a rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany; jde-li o rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany nebo rozhodnutí o neprodloužení doplňkové ochrany, je konečným rozhodnutím dále i rozhodnutí o kasační stížnosti,

l) řízením ve věci mezinárodní ochrany řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany,

m) opakovanou žádostí následná žádost o udělení mezinárodní ochrany podle čl. 3 bodu 19 azylového procedurálního nařízení,

n) další opakovanou žádostí třetí a každá další žádost podle čl. 56 písm. b) azylového procedurálního nařízení.

(2) Azylantem se rozumí cizinec,

a) kterému bylo doručeno rozhodnutí o udělení azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení azylu,

b) který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení azylu žádost o prodloužení azylu,

1. do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti,

2. po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32a proti rozhodnutí v této věci,

3. po dobu běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo

4. po dobu soudního řízení o žalobě a o kasační stížnosti v této věci, nebo

c) kterému byl odňat azyl, i po dobu

1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32a proti rozhodnutí o odnětí azylu,

2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo

3. soudního řízení o žalobě a o kasační stížnosti v této věci.

(3) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec,

a) kterému bylo doručeno rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany,

b) který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany,

1. do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti,

2. po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32a proti rozhodnutí v této věci,

3. po dobu běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo

4. po dobu soudního řízení o žalobě a kasační stížnosti v této věci, nebo

c) kterému byla odňata doplňková ochrana, i po dobu

1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32a proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany,

2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnosti v této věci, nebo

3. soudního řízení o žalobě a kasační stížnosti v této věci.