(2) Rizikem útěku se pro účely tohoto zákona rozumí existence skutečností, na základě kterých je možné se domnívat, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany může utéct, zejména pokud

a) neoprávněně vstoupil na území jiného členského státu nebo se o to pokusil, a to i překročením hranic se třetími státy,

b) se vyhnul již dříve přemístění nebo návratu,

c) se pokusil o útěk,

d) vyjádřil úmysl nerespektovat rozhodnutí o přemístění nebo rozhodnutí o návratu, anebo je takový úmysl zjevný z jeho jednání,

e) bylo mu jiným státem vydáno rozhodnutí o návratu,

f) nerespektuje nebo v minulosti nerespektoval rozhodnutí o návratu se stanovenou dobou k vycestování, nebo zákaz vstupu,

g) nespolupracuje nebo nespolupracoval během řízení souvisejících s jeho neoprávněným pobytem na území nebo během řízení ve věci mezinárodní ochrany, včetně řízení o žalobě,

h) používá nebo v minulosti použil padělané nebo pozměněné cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu, nebo cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu zničil,

i) používá nebo v minulosti používal jiná jména a příjmení s úmyslem uvést orgány veřejné moci v omyl nebo poskytl další nepravdivé informace, nebo

j) odmítl poskytnout biometrické údaje.