(1) Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen zdržovat se až po dobu, po kterou je v postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, v určeném azylovém zařízení, a to z důvodu veřejného pořádku nebo existuje-li riziko útěku, jde-li o

a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je povinen být přítomen v jiném členském státě,

b) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který byl přemístěn na území poté, co porušil povinnost být přítomen na území, nebo

c) rodiče nebo osobu, která odpovídá za nezletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kteří žádost o udělení mezinárodní ochrany podali v zařízení pro zajištění cizinců, a není-li vydáno rozhodnutí o zajištění nebo bylo-li zajištění ukončeno.