(5) Provozovatel je povinen

a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti,

b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního havarijního plánu k evidenci a archivaci a popřípadě k dalšímu využití pro účely sestavení vnějšího havarijního plánu,

c) zahrnout na základě sdělení krajského úřadu do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnosti vzniku domino efektu závažné havárie v důsledku polohy objektu nebo zařízení ve vztahu k jinému objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka v množství stejném nebo nižším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo vzájemným působením těchto objektů nebo zařízení,

d) zvažovat ve vnitřním havarijním plánu také opatření na zmírnění dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu nebo zařízení vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům nebo významným krajinným prvkům,

e) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal vnitřní havarijní plán platným dokumentem. Tento den musí být v dokumentu vyznačen včetně podpisu oprávněné osoby,

f) informovat zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie,

g) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo,

h) uložit vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám, které mají pověření realizovat opatření vnitřního havarijního plánu, a pověřeným zástupcům správních úřadů.