1.6 Popis metody
Zkouška je podrobně popsána v NF T 20-036 Chemické výrobky pro průmyslové použití - Stanovení relativní teploty vznícení tuhých látek.
1.6.1 Zkušební zařízení
1.6.1.1 Pícka
Laboratorní pícka o obsahu přibližně 2 dm3 je vybavena programovatelnou regulací teploty, pojistným přetlakovým zařízením a přirozenou cirkulací vzduchu. Aby se předešlo potenciálnímu nebezpečí výbuchu, musí se zabránit kontaktu všech rozkladných plynů s elektrickými topnými elementy.
1.6.1.2 Krychle z drátěného pletiva
Podle šablony (obrázek č. 3) se vystřihne z nerezového drátěného pletiva o velikosti otvorů 0,045 mm tvar, který se následně složí do formy nahoře otevřené krychle s délkou strany 20 mm a ta se zajistí drátkem.
1.6.1.3 Termočlánky
Použijí se termočlánky vhodného typu.
1.6.1.4 Zapisovač
Použije se vhodný dvoukanálový zapisovač s kalibrací od 0 °C do 600 °C nebo tomu odpovídajícímu napětí.
1.6.2 Zkušební podmínky
Látky se zkouší v takovém stavu, v jakém jsou ke zkoušce dodány.
1.6.3 Provedení zkoušky
Drátěná zkušební krychle se naplní zkoušenou látkou. Jemně se poklepe a přidá se tolik látky, až je krychle zcela naplněna. Poté se upevní do středu pícky při pokojové teplotě. Jeden termočlánek se umístí do středu zkušební krychle a další mezi krychli a stěnu pícky k záznamu její teploty.
Teploty pícky a vzorku se plynule zaznamenávají. Teplota pícky se plynule zvyšuje rychlostí 0,5 °C.min-1 až do teploty 400 °C nebo do teploty tání vzorku (pokud je nižší). Když se látka vznítí, teplota vzorku vykáže velmi prudký nárůst nad teplotou pícky.