3 PROTOKOL O ZKOUŠCE A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

3.1 Protokol o zkoušce
Protokol o zkoušce obsahuje následující známé údaje:
- identifikaci, složení, čistotu, obsah vlhkosti atd. zkoušené látky,
- odkaz na použitou zkušební metodu a na každou možnou odchylku od stanoveného zkušebního postupu,
- datum zkoušky,
- každou úpravu zkušebního vzorku (např. drcení, sušení atp.),
- zdroj zapálení použitý při zkouškách,
- výsledky měření,
- charakter reakce (např. vzplanutí na povrchu, hoření v celé hmotě, informace o produktech hoření atp.),
- všechny další poznámky, které jsou důležité a potřebné pro interpretaci výsledků, včetně popisu prudkosti reakce (plamenné hoření, jiskry, uvolňování dýmu, pomalé doutnání atd.) a přibližné doby trvání předběžné bezpečnostní/informativní zkoušky jak pro zkušební, tak i pro referenční látku,
- výsledky ze zkoušek s inertní látkou, pokud byly prováděny,
- výsledky ze zkoušek v inertní atmosféře, pokud byly prováděny.

3.2 Interpretace výsledku
Látka je považována za oxidant, když:
- při předběžné zkoušce je zjištěna prudká reakce,
- při úplné zkoušce je maximální rychlost hoření zkoušených směsí vyšší nebo stejná jako maximální rychlost hoření referenční směsi celulózy a dusičnanu barnatého. Aby se vyloučily chyby při interpretaci výsledků, zvažují se též výsledky naměřené na látce smíšené s inertním materiálem nebo při zkoušce v inertní atmosféře.
Obrázek č. 5
Forma a příslušenství (rám, základna) pro přípravu zkušebního vzorku (všechny rozměry jsou v milimetrech)