3. Metoda č. 3 Viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalových vláken a bavlna (metoda s použitím kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého)
3.1 Oblast použití
a) Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvoukomponentní směsi:
aa) viskózy /25/ nebo měďnatých vláken /21/, včetně stanovených typů modalových vláken /22/ s
ab) bavlnou /5/, elastolefinem /47/ a melaminem /48/.
Jsou-li ve směsi přítomna modalová vlákna, musí se provést předběžná zkouška ke zjištění, zda jsou rozpustná v chemikáliích.
b) Tato metoda není použitelná pro směsi, kde bavlna byla silně chemicky degradována a kde viskózová nebo měďnatá vlákna jsou nedokonale rozpustná vzhledem k přítomnosti určitých barev nebo úprav, které nemohou být zcela odstraněny.
3.2 Podstata zkoušky
Vzorek se usuší a zváží. Viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna se uvolní ze směsi činidlem sestávajícím z kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Ze zjištěné hmotnosti, v případě potřeby opravené, se vypočte procentuální obsah nerozpuštěné složky ve výchozí suché směsi. Procento suchých viskózových, měďnatých nebo modalových vláken se vypočte z rozdílu.
3.3 Zkušební zařízení, pomůcky a chemikálie2)
a) Zkušební zařízení a pomůcky
aa) uzavíratelné skleněné kuželové baňky o objemu nejméně 200 ml,
ab) termostat nebo jiné zařízení umožňující nastavení na teplotu (40 ± 2) °C.
b) Chemikálie
ba) roztok obsahující 20 g bezvodého chloridu zinečnatého a 68 g bezvodé kyseliny mravenčí, doplněný na 100 g vodou (20 dílů bezvodého chloridu zinečnatého a 80 dílů 85 % /hmot./ kyseliny mravenčí).
Všechny používané chemikálie musí být v čistotě p. a. Je nutné používat pouze bezvodý chlorid zinečnatý.
bb) roztok hydroxidu amonného: 20 ml koncentrovaného roztoku hydroxidu amonného (hustota 0,880 g/ml) se doplní do 1 litru destilovanou vodou.
3.4 Postup zkoušky
Při zkoušce je nutné dodržovat obecné instrukce.3)
Vzorek se vloží do baňky předem zahřáté na teplotu 40 °C. Na 1 g vzorku se přidá 100 ml roztoku chloridu zinečnatého v kyselině mravenčí předem zahřátého na teplotu 40 °C. Baňka se zazátkuje a důkladně se protřepe. Baňka s obsahem se ponechá při konstantní teplotě 40 °C po dobu 2 1/2 hodiny a promíchává se v hodinových intervalech. Obsah baňky se pak přefiltruje přes odvážený filtrační kelímek a pomocí činidla se vypláchnou do kelímku všechna vlákna zbývající v baňce. Promyjí se pomocí 20 ml činidla. Kelímek a zbytek se promyje důkladně vodou o teplotě 40 °C, vláknitý zbytek se promyje přibližně 100 ml studeného roztoku čpavku [dle 3.3 bb)], přičemž tento zbytek zůstane celý ponořený v roztoku po dobu 10 minut; pak se promyje důkladně studenou vodou. Neodsává se, dokud roztok samovolně neodteče. Nakonec se odstraní zbývající kapalina odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.
Poznámka: Aby bylo zajištěno, že vlákenný zbytek je ponořen do roztoku po dobu 10 minut, je možné např. použít nástavec k filtračnímu kelímku s kohoutkem, který zpomalí průtok roztoku.
3.5 Výpočet a vyjádření výsledků
Výsledky se vypočtou podle 8.6 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Hodnota d pro bavlnu je 1,02, pro melamin 1,01 a pro elastolefin 1,00.
3.6 Shodnost
U homogenní směsi textilních materiálů je povolený kritický rozdíl mezi výsledky dosaženými touto metodou max. 4 při pravděpodobnosti 95 %.