SRÁŽKY Z ODMĚNY ODSOUZENÉHO

(1) Z odměny příslušející odsouzenému podle zvláštních právních předpisů¹) za vykonanou práci srazí a odvede vazební věznice nebo věznice (dále jen „věznice“) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob.²) Část odměny, která zůstane po provedení těchto srážek, se dále označuje jako čistá odměna.

(2) Z čisté odměny odsouzeného provede věznice srážky

(3) Úhrn srážek podle odstavce 2 nesmí překročit 72 % čisté odměny odsouzeného. Zbytek čisté odměny rozdělí věznice na kapesné a úložné podle této vyhlášky.

(1) Na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se použije 33 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Srážky k úhradě výživného se provádějí

(3) Pokud jsou srážky prováděny pouze k úhradě nařízeného výživného, srazí se na každé dítě částka ve výši soudem stanoveného výživného, a pokud by součet těchto srážek přesáhl celkovou částku určenou podle odstavce 1, srazí se na každé dítě poměrná částka ve vztahu ke stanovené výši výživného. V ostatních případech se z celkové částky podle odstavce 1 srazí na každé nezaopatřené dítě stejná částka; obdobně se postupuje, jsou-li prováděny současně též srážky k úhradě nařízeného výživného.

(4) Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno výživné nezaopatřených dětí vyšší, než činí srážka stanovená podle odstavce 3, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako pohledávka, pro kterou se provádějí srážky podle § 4 odst. 1.

(5) Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 3, 4 a 5.

(1) Na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, který odsouzený vykonává, se použije 23 % čisté odměny, nejvýše však 1 500 Kč za kalendářní měsíc.

(2) Nevyčerpaná částka k úhradě nákladů výkonu trestu podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2, 4 a 5.

(1) Z čisté odměny se použije 12 %, není-li dále stanoveno jinak, na srážky k úhradě pohledávek vzniklých na základě

(2) Jsou-li prováděny srážky podle odstavce 1 písm. a) k úhradě přednostních pohledávek podle zvláštního právního předpisu,⁷) provedou se z částky určené podle odstavce 1 tím způsobem, že z první poloviny této částky se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve poté podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve výživné všech oprávněných a teprve poté dlužné výživné z dřívější doby, a to podle poměru výživného. Nebylo-li však takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše výživného. Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené podle odstavce 1, a ostatní pohledávky se uspokojují z druhé poloviny této částky. Pokud není k úhradě přednostních pohledávek první polovina částky určené podle odstavce 1 plně vyčerpána, zvyšuje se o její nevyčerpanou část polovina druhá.

(3) Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 5.

(4) Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2 a 5.

(5) Pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody, jde-li o dohodu mezi věznicí a odsouzeným. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává ve věznici zachováno.

(1) Z čisté odměny se použijí 4 %, není-li dále stanoveno jinak, na srážky k úhradě

(2) Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 4.

(3) Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2 a 4.

(4) Pro pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 platí ustanovení § 4 odst. 5.

(1) Na kapesné se použije 17 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Odmítne-li odsouzený v průběhu kalendářního měsíce bez závažného důvodu pracovat, kapesné podle odstavce 1 mu nenáleží; vzniklé kapesné se převede k použití podle § 3 odst. 2. V případě snížení kapesného z důvodu uložení kázeňského trestu podle § 46 odst. 3 písm. b) a § 64 odst. 1 písm. b) zákona se částka, o kterou je kapesné sníženo, převede k použití podle § 7 odst. 2.

(1) Na úložné se použijí 11 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Úložné se zvyšuje o nevyčerpané částky určené pro srážky podle § 2 až 5, částku sníženého kapesného podle § 6 odst. 2 věty druhé a veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním.

(3) Z úložného nad 35 000 Kč se na základě rozhodnutí ředitele věznice uhradí i náhrada nákladů výkonu trestu podle § 35 zákona, náhrada dalších nákladů spojených s výkonem trestu podle § 36 zákona, náhrada nákladů výkonu vazby podle § 10, náhrada nákladů spojených s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby a náhrada škody podle § 38 a § 39a zákona a § 21b zákona o výkonu vazby, pokud nebudou tyto pohledávky uhrazeny srážkami z odměny odsouzeného; tyto úhrady je možné provádět průběžně při výkonu trestu.

(4) Odsouzený může po splnění povinnosti uložené podle odstavce 3 použít část úložného přesahující částku 35 000 Kč k úhradě výživného osobám, kterým je povinen výživné poskytovat, k úhradě škody nebo nemajetkové újmy, kterou způsobil trestným činem, nebo k vydání bezdůvodného obohacení, které trestným činem získal, k úhradě nákladů spojených se zajištěním vlastního bydlení, k úhradě nákladů spojených s pořízením dokladů potřebných po propuštění z výkonu trestu, k podpoře své rodiny a jiných osob blízkých a osob, které jej ve výkonu trestu odnětí svobody pravidelně navštěvují, a při přerušení výkonu trestu. Část úložného, která přesahuje 500 Kč, může použít také na úhradu zdravotní péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, úhradu regulačních poplatků^10a) a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem.

(5) Nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2 000 Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku se přihlíží i k tomu, zda takové finanční prostředky nemá odsouzený na účtu ve věznici, na účtu v bance, nebo zda nemůže tyto prostředky získat jiným způsobem, například od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.

(6) Náklady na odesílání peněz z úložného jdou k tíži účtu úložného, ledaže je odsouzený uhradil jiným způsobem.

a) k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je dítě umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen „výživné nezaopatřených dětí“),

b) k úhradě nákladů výkonu trestu a nákladů výkonu vazby, která mu předcházela,

c) na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy,

d) k úhradě jiných pohledávek vůči odsouzenému podle této vyhlášky.

a) na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného), a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím (dále jen „nařízené výživné“),

b) na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné nebo soudem schválené dohody o výši výživného³) a písemné žádosti odsouzeného o provádění srážek, a to do výše stanovené takovým rozhodnutím nebo dohodou,

c) na žádost zařízení, kde je dítě umístěno v ústavní nebo ochranné výchově, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je dítě umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a to do výše, kterou požaduje toto zařízení,

d) na žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného.

a) výkonu rozhodnutí nařízeného soudem,⁵)

b) výkonu rozhodnutí nařízeného orgánem státní správy,⁶) nejde-li o srážky k výkonu rozhodnutí podle § 5,

c) nařízeného výkonu rozhodnutí ředitele věznice o uložení povinnosti hradit náklady výkonu trestu podle § 8, o stanovení výše nákladů výkonu vazby podle § 10, o uložení povinnosti nahradit další náklady spojené s výkonem trestu podle § 36 zákona, o uložení povinnosti obviněného nahradit náklady spojené s výkonem vazby podle § 21a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o výkonu vazby“), o uložení povinnosti náhrady škody podle § 38 a § 39a zákona a § 21b zákona o výkonu vazby.

a) částek propadajících státu v důsledku vykonatelného rozhodnutí o uložení peněžitého trestu (pokuty), jakož i náhrady⁸) uložené odsouzenému vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,

b) přeplatků na dávkách nemocenského a důchodového pojištění, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění,

c) neprávem přijaté částky dávek státní sociální podpory a sociální péče, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,⁹)

d) částky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění při neomluvené nepřítomnosti odsouzeného v zaměstnání, které plátce odměny za odsouzeného za tuto dobu uhradil,⁴)

e) pohledávek zajištěných dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů podle zvláštního právního předpisu,¹⁰)

f) částek na základě dohody o srážkách z odměny odsouzeného uzavřené mezi odsouzeným a věznicí; dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.