(1) Krajská pobočka Úřadu práce oznámí bez zbytečného odkladu soudu, kterým zaměstnancům a v jaké výši Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nároky uspokojil.

(2) Jestliže Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce neuspokojil mzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v insolvenčním řízení.

(3) Na Úřad práce České republiky přechází do výše vyplacených a odvedených peněžních prostředků (§ 8 až 10) mzdový nárok zaměstnance, který má vůči zaměstnavateli. Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, uplatní Úřad práce České republiky tyto pohledávky v insolvenčním řízení.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že platba odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti, vzniklá po zahájení insolvenčního řízení, avšak před rozhodnutím o úpadku, nespadá do v…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pohledávka Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům má přednostní charakter a zachovává si stejné pořadí i v dalších insolvenčních řízeních téhož dl…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Ostravě pochybil, když se nezabýval otázkou, kdy zaměstnavatel uspokojil mzdové nároky zaměstnance. Pro posouzení přechodu mzdových nároků na Úřad práce a povi…

  • o 118 560 Kč s příslušenstvím

  • o 29 200 Kč s příslušenstvím

  • o zaplacení 2 865 462 Kč s příslušenstvím

  • Okresní soud 37 C 246/2022-96 částečně změněno

    o zaplacení 4 528 741 Kč s příslušenstvím