(1) Pro účely tohoto zákona
jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,

b) se mzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenské pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti,

c) je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a),

d) je nadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie,

e) se splatným mzdovým nárokem rozumí mzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce20),

f) se rozhodným obdobím rozumí kalendářní měsíc,

1. ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,

2. ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení21), nebo

3. od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,

(2) Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit délku rozhodného období podle odstavce 1 písm. f).

Judikatura k tomuto ustanovení

  • V řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě poté, co nabylo právní moci usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soud…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, který zamítl jeho nárok na náhradu mzdy od Úřadu práce, se odmítá. Soud dospěl k závěru, že žalobce, který souběžně v…

  • Úřad práce nemůže vyloučit žadatele o uspokojení mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, z pojmu „zaměstnanec“ podle § 3 písm. a)

  • Nejvyšší soud rozhodl, že zaměstnanec může uplatnit své mzdové nároky vůči Úřadu práce postupně, jakmile se stanou splatnými, a to i v případě, že již dříve uplatnil jiné mzdové nároky. Opakovaná žádo…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Ostravě pochybil, když se nezabýval otázkou, kdy zaměstnavatel uspokojil mzdové nároky zaměstnance. Pro posouzení přechodu mzdových nároků na Úřad práce a povi…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že mzdový nárok zaměstnanců přechází na úřad práce v tzv. „hrubé výši“, tedy včetně odvedené zálohy na daň z příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezp…

  • o 118 560 Kč s příslušenstvím

Zobrazit všech 26 rozhodnutí →