(1) Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.8) Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce20) nebo dohody o pracovní činnosti.

(2) Uplatnil-li zaměstnanec nárok podle § 324a zákoníku práce, uvede v žádosti podle odstavce 1, zda byl ručitelem uspokojen a v jaké výši, a dále uvede identifikační údaje ručitele. Zaměstnanec je povinen informovat krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce o těchto skutečnostech i v případě, že nastanou po podání žádosti.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že zaměstnanec může uplatnit své mzdové nároky vůči Úřadu práce postupně, jakmile se stanou splatnými, a to i v případě, že již dříve uplatnil jiné mzdové nároky. Opakovaná žádo…

  • I. Za prokázanou výši mzdového nároku ve smyslu § 9 odst. 1 věty první zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně při platební neschopnosti zaměstnavatele, je třeba považovat jak výši plynoucí z částečné shody…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Ostravě pochybil, když se nezabýval otázkou, kdy zaměstnavatel uspokojil mzdové nároky zaměstnance. Pro posouzení přechodu mzdových nároků na Úřad práce a povi…