§ 1a
Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.
Judikatura k tomuto ustanovení
-
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, který zamítl jeho nárok na náhradu mzdy od Úřadu práce, se odmítá. Soud dospěl k závěru, že žalobce, který souběžně v…
-
Úřad práce nemůže vyloučit žadatele o uspokojení mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, z pojmu „zaměstnanec“ podle § 3 písm. a)
-
Nejvyšší soud rozhodl, že Úřad práce České republiky je povinen přezkoumávat, zda je mzdový nárok uplatňován skutečným zaměstnancem, a nikoli pouze spoléhat na souhlasné vykázání dlužných mzdových nár…
-
Nejvyšší soud rozhodl, že zaměstnanec může uplatnit své mzdové nároky vůči Úřadu práce postupně, jakmile se stanou splatnými, a to i v případě, že již dříve uplatnil jiné mzdové nároky. Opakovaná žádo…
-
I. Za prokázanou výši mzdového nároku ve smyslu § 9 odst. 1 věty první zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně při platební neschopnosti zaměstnavatele, je třeba považovat jak výši plynoucí z částečné shody…
-
Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Ostravě pochybil, když se nezabýval otázkou, kdy zaměstnavatel uspokojil mzdové nároky zaměstnance. Pro posouzení přechodu mzdových nároků na Úřad práce a povi…