vyhlášené znění — není konsolidace — toto znění je vyhlášený snapshot, nikoli konsolidace po zapracování novel.

ČÁST I
Základní principy

§ 1

Článek 1

Smluvní strany se zavazují přijmout nezbytná opatření pro efektivní realizaci principů stanovených v části I této Úmluvy.

§ 2

Článek 2

1. Pokud nelze zajistit odškodnění z jiných zdrojů, stát je povinen přispět na odškodnění:

a) těch, kteří utrpěli těžké ublížení na těle a na zdraví následkem úmyslného trestného činu;

b) těch, kteří byli v péči osoby zemřelé následkem tohoto trestného činu.

2. Nárok na odškodnění stanovené v předchozím odstavci vzniká, i když nelze pachatele trestně stíhat a potrestat.

§ 3

Článek 3

Nárok na odškodnění státem, na jehož území byl spáchán daný trestný čin, mohou uplatnit:

a) státní příslušníci států, které přistoupily k této Úmluvě;

b) státní příslušníci všech členských států Rady Evropy, kteří mají trvalý pobyt ve státě, na jehož území byl spáchán trestný čin.

§ 4

Článek 4

Odškodnění v závislosti na konkrétním případě musí pokrýt alespoň následující újmu: ušlý výdělek, výlohy léčby a hospitalizace, výlohy spojené s pohřbem, a pokud jde o vyživované osoby, ušlé výživné.

§ 5

Článek 5

Předpisy upravující odškodňování mohou podle potřeby souhrnně nebo pro jednotlivé položky stanovit horní hranici a dolní hranici, nad kterou a pod kterou nelze odškodnění vyplácet.

§ 6

Článek 6

Předpisy pro odškodňování mohou rovněž stanovit lhůtu, do které je třeba podat žádost o odškodnění.

§ 7

Článek 7

Nárok na odškodnění lze snížit nebo zrušit podle finanční situace žadatele.

§ 8

Článek 8

1. Nárok na odškodnění lze snížit nebo zrušit podle chování poškozeného nebo žadatele během trestného činu nebo po něm nebo v závislosti na způsobené újmě nebo smrti.

2. Nárok na odškodnění lze rovněž snížit nebo zrušit, pokud poškozený nebo žadatel je zapojen do organizovaného zločinu nebo je členem organizace, která páchá násilnou trestnou činnost.

3. Nárok na odškodnění lze rovněž snížit nebo zrušit v případě, že částečné nebo celkové odškodnění by nebylo spravedlivé nebo by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

§ 9

Článek 9

Pro účely zamezení dvojího odškodňování může stát nebo příslušný orgán zkrátit přiznanou částku odškodnění nebo na dané osobě požadovat vrácení celé částky spojené s újmou nebo smrtí, kterou obdržela od pachatele, od orgánů sociálního zabezpečení, pojišťovny nebo z jiného zdroje.

§ 10

Článek 10

Na stát nebo příslušný orgán lze převést práva odškodněné osoby do výše plnění.

§ 11

Článek 11

Smluvní strany se zavazují přijmout příslušná opatření tak, aby případní žadatelé měli k dispozici informace o systému odškodňování.