ODPOVĚDNOST POLICIE ZA ŠKODU
Postup služebního funkcionáře při projednávání a určování náhrady škody a další podrobnosti o projednávání náhrad
(K § 95 odst. 2 zákona)

a) služebním zákroku proti teroristům nebo jiným zvlášť nebezpečným pachatelům anebo při výcviku, kterým se policista na takový zákrok připravuje,

b) nasazení do organizované zločinecké skupiny,

c) práci s výbušninami, jde-li o pyrotechnickou práci při likvidaci výbušnin a munice, dopravě výbušnin a při jejich delaboraci,

d) plnění úkolů v bezpečnostní akci policie při použití vrtulníků,

e) záchranných nebo havarijních pracích při živelní pohromě nebo v místech s vysokým rizikem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

f) plnění zvláštních úkolů v zahraničí,

g) vyhledávacích, záchranných a havarijních pracích pod vodou, při nichž je nutné používat potápěcího přístroje se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou, anebo při výcviku k této činnosti, nebo

h) práci na montáži rádiových a televizních zařízení nebo dalších telekomunikačních pracích na stožárech spojených s rizikem pádu z výšek prováděných v nucených polohách, bez pracovních plošin, z pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu nebo v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, zpravidla ve výškách nad 10 metrů.

(1) Náklady spojenými s pohřbem policisty se rozumí náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých nákladů na smuteční ošacení.

(2) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky se poskytuje do částky 15 000 Kč. Náhrada nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy se poskytuje jen pozůstalým.²²)

(1) Řízení o náhradě škody na zdraví způsobené policistovi služebním úrazem nebo nemocí z povolání zahajuje služební funkcionář bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody na zdraví policisty dozví.

(2) Služební funkcionář projedná škodu na zdraví a její náhradu s policistou, popřípadě s pozůstalými. Zároveň poučí písemně policistu, popřípadě pozůstalé o nárocích na náhradu škody.

(3) Při projednávání náhrady škody na zdraví způsobené policistovi jinak než služebním úrazem nebo nemocí z povolání se postupuje obdobně.

(1) Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa bydliště (ubytování) policisty do místa vstupu do objektu policie nebo na jiné místo určené policistovi k plnění služebních úkolů a zpět.

(2) Cesta z obce bydliště (ubytování) policisty na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně místem jeho služebního působiště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení.

(1) Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu rozumí průměrný hrubý měsíční příjem zjištěný podle zvláštního právního předpisu²³) po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) Při výpočtu výše průměrného čistého měsíčního služebního příjmu policisty se nepřihlíží k přechodné změně jeho výše, která je způsobena uložením kázeňského trestu nebo zproštěním výkonu služby.

(3) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který byl převeden na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po převedení, se vychází z výše jeho průměrného čistého služebního příjmu, jehož dosáhl přede dnem převedení, pokud to je pro něj výhodnější; totéž platí pro policistku převedenou na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

(1) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, se vychází z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.

(2) Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.

(3) Bývalému policistovi, který nepožádal příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání a nepobírá plný invalidní důchod nebo kterému se neposkytuje hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání z jím zaviněných důvodů,²⁴) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.

(4) V případě, že bývalý policista pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se částka hmotného zabezpečení za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu.

(5) Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle ročního vyměřovacího základu pojištěnce pro účely důchodového pojištění za předcházející kalendářní rok.

(6) Dosahuje-li bývalý policista ze subjektivních důvodů v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti nižšího výdělku než jeho spoluzaměstananci, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za jeho výdělek po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, jenž dosahují jeho spoluzaměstnanci.