(1) Cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy v době jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem.

(2) Jízdní doklad může mít podobu

a) jízdního dokladu pro jednotlivou jízdu, který opravňuje cestujícího, aby v rámci prostorové a časové platnosti dokladu uzavřel jednu nebo více přepravních smluv,

b) časového jízdního dokladu, který opravňuje cestujícího, aby v rámci prostorové a časové platnosti dokladu uzavíral opakovaně přepravní smlouvy, nebo

c) jiného dokladu, jehož držitel má podle jiného právního předpisu²)^,3), tarifu nebo smluvních přepravních podmínek v rámci prostorové a časové platnosti dokladu právo na přepravu.

(3) Jízdní doklady jsou vydávány jako přenosné nebo nepřenosné. Nepřenosný jízdní doklad může znít na cestujícího, nebo může ke ztotožnění s cestujícím dojít při jeho prvním použití; způsob ztotožnění musí být v takovém případě uveden ve smluvních přepravních podmínkách.

(4) V případech stanovených dopravcem ve smluvních přepravních podmínkách se cestující kromě jízdního dokladu uvedeného v odstavci 2 prokazuje též souvisejícím cestovním dokladem, kterým může být

c) doklad o příplatku za použití spoje vyšší kvality opravňující cestujícího využít dopravní služby vyšší kvality stanovené v jízdním řádu.

a) rezervační doklad a rezervační doklad na lůžko nebo lehátko opravňující cestujícího v rozsahu a za podmínek stanovených smluvními přepravními podmínkami využít rezervované místo,

b) doplatkový doklad opravňující cestujícího v rozsahu a za podmínek stanovených smluvními přepravními podmínkami změnit trasu nebo podmínky přepravy podle jízdního dokladu,