1.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 1.9.1 až 1.9.4.

1.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

1.9.2 Akustické prostředí

a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

1.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 1.5.5.1,

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 1.5.5.2 a datum posledního ověření.

1.9.4 Akustické údaje

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 1.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 1.8.3) a hodnota 10lg $\frac{S}{S_0}$ (viz bod 1.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 1.8.1.1),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 1.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 1.8.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 1.8.6.2),

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 1.8.5),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 1.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 1.7.3)

k) datum a doba měření.

1.10 ÚDAJE PODLE BODU 1.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY
Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 1.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

1.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU
Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu), nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
$L_{pAm}=L_{pAo}+10lg\frac{1}{n}\sum _{i=1}^{i=n}{g}_i=L_{pAo}+10lg{g}_m,$
kde je
L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi-LpAo)},
g_m - střední hodnota proměnných g_i:$\frac{1}{n}\sum _{i=1}^{i=n}{g}_i.$
Veličina ∆L je definována vztahem:
∆L = L_pAi - L_pAo.
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
TABULKA III
Hodnota g jako funkce ∆L
Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB		dB		dB		dB		dB
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 1

Obrázek 2

1.12 METODA MĚŘENÍ OBJEMOVÉHO PRŮTOKU VZDUCHU VZDUCHOVÝCH KOMPRESORŮ POMOCÍ VENTURIHO OBLOUKOVÝCH TRYSEK ZA PODMÍNEK KRITICKÉHO PROUDĚNÍ
Jedná se o jednoduchou, rychlou a hospodárnou metodu měření objemového průtoku vzduchu u vzduchových kompresorů.
Přesnost této metody je ± 2,5 %.

1.12.1 Uspořádání zkoušky
Průměr trysky se volí tak, aby se při daném tlakovém spádu na trysce dosáhlo v hrdle s jistotou rychlosti zvuku.
Tryska se vkládá do trubky, jejíž průměr je alespoň čtyřnásobkem průměru hrdla trysky. Před tryskou, ve směru proti proudu vzduchu, musí být délka trubky rovna alespoň dvojnásobku průměru trubky a v její stěně musí být zamontována zařízení pro měření tlaku a teploty vzduchu proudícího trubkou. Na vstupu trubky se připevní usměrňovač proudu, který sestává ze dvou perforovaných desek, namontovaných s odstupem rovným průměru trubky. Viz obrázek 3 a 4.
Za tryskou se může připevnit trubka a tlumič hluku za předpokladu, že pokles tlaku v této výstupní trubce nenaruší podmínky kritického proudění v trysce.
Obrázek 3

Obrázek 4

1.12.2 Oblouková Venturiho tryska
Konstrukce je zobrazena na obrázku 5, přičemž vnitřní plochy musí být vyleštěny a průměr hrdla trysky musí být přesně změřen. Doporučované rozměry jsou uvedeny v tabulce I.

1.12.3 Měření tlaku a teploty
Tlak musí být změřen s přesností ± 0,5 % a teplota s přesností ± 1 K.
Obrázek 5

Tabulka 1
Rozměry trysky

Průtok	A	B	C	D	E	F	G
l/s	Mm	Mm	Mm	Mm	mm	mm	mm
12 - 40	16,00	6,350	2,40	9,93	12,70	60,5	R 1
24 - 90	24,00	9,525	3,60	14,86	19,05	91,0	R 1,5
50 - 160	32,00	12,700	4,60	19,81	25,40	121,5	R 2
100 - 360	48,00	19,050	7,10	29,72	38,10	182,0	R 2,5
180-650	64,00	25,400	9,60	39,65	50,80	243,0	R 3
280 -	80,00	31,750	12,00	49,53	63,50	303,5	R 3,5
1000	95,00	38,100	14,20	59,44	76,20	364,0	R 4
400 -
1500

1.12.4 Zkouška
Po dosažení ustáleného proudění se změří následující hodnoty:

a) barometrický tlak (P_b),

b) tlak před hrdlem trysky (P_N),

c) teplota před hrdlem trysky (t_n),

d) referenční teplota a tlak požadovaného objemového průtočného množství (t_o,P_o).

1.12.5 Výpočet objemového průtokového množství
q_m = 0,1.π.B².C_D.C*.P_N / [4.(R.T_N)^1/2],
kde je
q_m - průtočné množství vzduchu v kg/s,
B - průměr trysky v mm,
C_D - výtokový součinitel,
C* - součinitel kritického průtoku,
P_N - absolutní tlak před hrdlem trysky v barech,
T_N - absolutní teplota před hrdlem trysky v K,
R - plynová konstanta v J/(kg.K) (pro vzduch R=287,1),
C* = 0,684858 + (3,70575 - 4,76902.10^-2.t_N + 2,63019.1O^-4.t_N²) .P_N.10^-4,
kde je
t_a = teplota před hrdlem trysky ve °C. Na základě výsledků zkoušek a pro předpokládanou přesnost je C_D = 0,9888.
Na výtlaku pojízdného nebo kompaktního kompresoru na stlačený vzduch t_n kolísá od 20 °C do 70 °C a P_N od 2 do 8 barů. C* proto kolísá od 0,6871 do 0,6852 a za průměrnou hodnotu lze brát 0,6862. Za těchto podmínek lze rovnici zjednodušit na vztah:
q_m = 0,1.π.B².0,9888.0,6862.P_N/[4.(287,1.T_N)^1/2]
= 3,143.10^-3.B².P_N/T_N ^1/2 kg/s,
nebo přepočteno na objemové průtokové množství (= q_v) za referenčních podmínek:
q_v = 9.10^-3.B².P_N.T_o/(Po.T_N^1/2) l/s,
kde je
P_o - absolutní referenční tlak v barech,
T_o - absolutní referenční teplota v K.