2.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

2.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.
Poloměr musí být:
- 4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,
- 10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo
- 16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

2.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8,10 a 12 uspořádaných podle bodu 2.6.4.2 b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):
x = (x/r) r,
y = (y/r) r,
z = (z/r) r.
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
TABULKA I

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-