4.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 4.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

${\mathrm{L}}_{\mathrm{W}}=10\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{l}\mathrm{g}\mathrm{}\frac{\mathrm{W}}{{\mathrm{W}}_0},$
Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.
Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,
4.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA
kde je

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.
4.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

kde
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 4.8.4,
DI = L_pAmax - L_pAm + 3
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 4.6.4.2.), vypočtených podle bodu 4.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4,
4.3.6 Index směrovosti (DI)
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

4.3.7.1 Hluk pozadí
Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

4.3.7.2 Parazitní hluk
Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

4.3.7 Cizí hluk
Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

Tato metoda měření se vztahuje na stroje pro zemní práce. Stroje pro zemní práce se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.
4.1 OBECNĚ

4.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

4.3 DEFINICE

4.2.1 Typ hluku
Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.
4.2.2 Velikost zdroje zvuku

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:
${\mathrm{L}}_{\mathrm{p}}=20\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{}\mathrm{l}\mathrm{g}\frac{\mathrm{p}}{{\mathrm{p}}_0},$
kde je
Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
4.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 4.6.4).
4.3.2 Měřicí plocha

A/ DYNAMICKÁ ZKUŠEBNÍ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO RÝPADLY, NAKLADAČI, RÝPADLY-NAKLADAČI A DOZERY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

4.6.1 Účel měření
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

Zkouška při zatížení
V průběhu zkoušky musí být dodrženy všechny příslušné bezpečnostní předpisy a instrukce výrobce pro provoz stroje.
Vyzařovaný hluk se měří za smluvních podmínek provozu zdroje zvuku, které jsou pro každý typ tohoto zdroje definovány níže.
V průběhu zkoušky nesmí být v provozu žádné signalizační zařízení jako je výstražná houkačka nebo signalizace couvání.
4.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

4.6.3 Zkušební stanoviště

4.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:
4.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

4.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 4.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 4.11.
Doba měření je v každém měřicím místě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.
Hladiny akustického tlaku A L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se dvě z odečtených hodnot navzájem neliší o více než 1 dB, nemusí se v měření pokračovat; v opačném případě se v měření pokračuje do té doby, dokud se nenaměří dvě hodnoty, které se od sebe neliší více než o 1 dB. Jako hodnota hladiny akustického tlaku A se použije aritmetický průměr dvou největších hodnot, které se navzájem liší o méně než 1 dB.

4.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku
Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

4.8.1 Výpočet středních hodnot

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 4.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
4.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku
Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu
4.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S
r - poloměr měřicí polokoule v m.
V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:
S = 2 πr²,
$10\mathrm{l}\mathrm{g}\mathrm{}\frac{\mathrm{S}}{{\mathrm{S}}_0}\left(\mathrm{h}\mathrm{l}\mathrm{a}\mathrm{d}\mathrm{i}\mathrm{n}\mathrm{a}\mathrm{}\mathrm{p}\mathrm{l}\mathrm{o}\mathrm{c}\mathrm{h}\mathrm{y}\right).$
kde je

4.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 4.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4.

$\mathrm{Pro}\mathrm{r}=4\mathrm{m}\mathrm{je}10\lg \frac{\mathrm{S}}{{\mathrm{S}}_0}=20\mathrm{db}.$
4.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA
Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:
${\mathrm{L}}_{\mathrm{W}\mathrm{A}}={\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{m}}+10\mathrm{l}\mathrm{g}\mathrm{}\frac{\mathrm{S}}{{\mathrm{S}}_0}+{\mathrm{K}}_2,$
kde je
L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 4.3.4),
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 4.3.3,
S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 4.8.2,
S_o - referenční plocha 1 m²,
K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.
Za použití bodu 4.6.4.1 platí například:
$\mathrm{Pro}\mathrm{r}=10\mathrm{m}\mathrm{je}10\lg \frac{\mathrm{S}}{{\mathrm{S}}_0}=28\mathrm{db}.$

4.8.6 Korekce naměřených hodnot

4.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

4.9.2 Akustické prostředí

4.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření

4.9.4 Akustické údaje

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

4.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

4.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

Rýpadlo musí být vybaveno pracovním nástrojem jako je například hloubková lopata, výšková lopata, drapák nebo vlečný koreček, které je výrobcem určeno pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být zahřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí. Ovládač plynu motoru se nastaví do maximální polohy, to znamená maximální otáčky bez zatížení. Všechny pohyby se musí provádět největší možnou rychlostí, aniž by přitom byly aktivovány pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy. Osa otáčení otočného svršku rýpadla musí procházet středem polokoule C (viz obrázek 6). Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a předek rýpadla musí směřovat k bodu B.
Dynamický cyklus uskutečňovaný bez přemísťování materiálu sestává ze tří pootočení o 90° od osy x k ose y a zpět k ose x. V průběhu každého pootočení se přední konec pracovního nástroje postupně pohybuje níže popsaným způsobem v písmenech A, B, C nebo D.
a) Hydraulické nebo lanové rýpadlo

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.
b) Dozer
Úplný dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu dopředu a jednoho pojezdu dozadu.
Dráha pojezdu stroje je znázorněna na obrázku 6. Osou dráhy pojezdu je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.
Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.
Stroj musí mít namontovánu radlici, pro kterou byl zkonstruován. Motor a hydraulické zařízení se ohřejí na normální provozní stav pro převládající teplotu okolí.
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.
Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu radlice. Jestliže zařazený nižší převodový stupeň způsobí rychlost pojezdu vyšší než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony musí být ovládač rychlosti pojezdu nastaven tak, aby se při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení) dosáhlo výše stanovených rychlostí.
Stroj se provozuje s radlicí ve spuštěné přepravní poloze, ve výšce 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. V každém uvažovaném případě se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti pojezdu vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se musí u strojů na pásovém podvozku nebo strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly, co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku s pneumatikami, rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd vzad musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů se toho dosáhne při prvním převodovém stupni pro pojezd vpřed, resp. při prvním převodovém stupni pro pojezd vzad. Rychlost pojezdu strojů s hydraulickými pohony může být u strojů na pásovém podvozku nebo u strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly mezi 3,5 a 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku, jejichž kola jsou opatřena pneumatikami mezi 7 a 8 km/h, jelikož je obtížné nastavit ovládače pojezdové rychlosti na přesné hodnoty.
Hladina akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje nachází na dráze pojezdu mezi body A a B podle obrázku 6.

c) Nakladač
Všechny pohyby se uskutečňují při největší rychlosti, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.
Stroj musí mít namontovanou lopatu, která je výrobcem určena pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být ohřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí.

Nakládací zařízení se provozuje způsobem popsaným v písmenu c), s rýpadlovým zařízením v přepravní poloze.
Provoz rýpadlového zařízení se uskutečňuje způsobem popsaným v bodě A písmene a) s tím rozdílem, že tam uváděná hodnoty úhlu pootočení 90° se nahradí hodnotou 45°.
d) Rýpadlo-nakladač
Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a čelo stroje musí být obráceno k bodu B, tzn. že rýpadlové zařízení rýpadla-nakladače podle obrázku 4 musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 4 musí koincidovat se středem C polokoule podle obrázku 6.
Rýpadlo-nakladač musí být vybaveno hloubkovou lopatou a rýpací lopatou, které jsou výrobcem určeny pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické zařízení se ohřeje na normální provozní stav pro převládající teplotu okolního prostředí.
Při provozu rýpadlového zařízení se ovládač plynu nastaví do polohy maximum (ve stavu bez zatížení) nebo do polohy stanovené výrobcem. Všechny pohyby rýpací lopaty musí být uskutečněny největší možnou rychlostí, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

Tvrdá odrazivá rovina se použije pro zkoušení následujících strojů,
Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku se použije pro zkoušení nakladačů, rýpadel- nakladačů a dozerů na pásovém podvozku tak, že se stroje pohybují na pískovém povrchu a mikrofony jsou umístěny nad tvrdou odrazivou rovinou.
Alternativní zkušební stanoviště tvořené pouze pískem se může použít pro nakladače a dozery na pásovém podvozku pro zkoušky při pojezdu a zkoušky s hydraulikou ve stacionárním stavu za předpokladu, že:
4.6.3.1 Pro zkušební stanoviště se připouštějí tři typy povrchů, které jsou popsány v bodech 4.6.3.2, 4.6.3.3 a 4.6.3.4.

4.6.3.2 Tvrdá odrazivá rovina
Zkušební stanoviště, kolem kterého jsou rozmístěny mikrofony, musí být zhotoveno z betonu nebo neporézního asfaltu.

4.6.3.3 Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku
Povrch dráhy pojezdu nebo pracovního místa stroje musí být z vlhkého písku o velikosti částic menší než 2 milimetry nebo z písčité zeminy. Hloubka vrstvy písku musí být alespoň 0,3 m. Jestliže hloubka písku 0,3 m není dostatečná pro vniknutí pásů, musí být hloubka vrstvy nebo písčité zeminy patřičně zvětšena. Povrch země mezi zkoušeným strojem a mikrofonem musí být tvrdý a odrazivý v souladu s bodem 4.6.3.2, takže prostředí měření tvoří spíše odrazivou rovinu než pohltivý povrch.
Jiným řešení je použití kombinovaného zkušebního stanoviště o minimálních rozměrech tvořeného pískovou zkušební dráhou umístěnou podél odrazivé roviny. Se strojem se pojíždí dvakrát ve směru dopředu, avšak v opačných směrech, pro každou trojici měřicích bodů. Zkouška při pojezdu dozadu se může provést stejným způsobem.

Písek musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4.6.3.3.
4.6.3.4 Celopískové zkušební stanoviště

Poloměr této polokoule se určí podle základní délky (l) stroje (viz obrázky 1, 2, 3 a 4).
Základní délka stroje odpovídá
- 16 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 4 m.
- 4 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce menší než 1,5 m,
- 10 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 1,5 m a menší nebo rovna 4 m, nebo
4.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou použitou při zkoušce musí být polokoule.
Poloměr musí být:

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

TABULKA I
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
z = (z/r) r.
y = (y/r) r,
x = (x/r) r,
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích míst s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 5):
4.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
4.7.1.1 Cizí hluk
Měření hluku pozadí
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 4.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku, (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 4.7.2.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 4.8.6.4.
4.7.1.2 Rychlost a směr větru

4.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů
Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 4.8.6.3.

4.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 4.8.6.2.

4.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků bodu 4.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

4.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot naměřených postupem podle bodu 4.8.1.1 v měřicích místech.
4.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K1 v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

4.8.6.1 Cizí hluk
Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 4.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 4.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

4.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru
Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

4.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

4.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 4.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 4.5.5.1,

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 4.5.5.2 a datum posledního ověření.

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 4.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 4.8.3) a hodnota 10lg $\frac{\mathrm{S}}{{\mathrm{S}}_0}$ (viz bod 4.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 4.8.1.1),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 4.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 4.8.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 4.8.6.2),

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 4.8.5),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 4.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 4.7.3),

k) datum a doba měření.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
A. Pracovní nástroj s hloubkovou lopatou
V rámci tohoto dynamického pracovního cyklu se napodobuje hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. Na začátku cyklu se výložník a násada nastaví tak, aby se pracovní nástroj nacházel v poloze odpovídající 75 % jeho největšího dosahu a ve výšce 0,5 m nad zemí. Deska břitu pracovního nástroje se nastaví do přední polohy tak, aby svírala úhel 60° s povrchem zkušebního stanoviště. Nejprve se zvedá výložník a současně přitahuje násada tak, aby pracovní nástroj zůstával po zbývajících 50 % pohybu výložníku a násady ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Potom se přitáhne nebo přiklopí pracovní nástroj. Pracovní nástroj se zdvihá pomocí zdvihu výložníku a přitom pokračuje přiklápění násady za účelem napodobení dostatečné výšky nad zemí potřebné pro překonávání boční stěny příkopu (30 % největší výšky zdvihu pracovního nástroje). Provede se pootočení o 90° doleva od řidiče. V průběhu pootáčení se zdvihá výložník a odklápí násada do té doby, dokud pracovní nástroj nedosáhne 60 % největší výšky zdvihu výložníku. Pak se odklopí násada až na 75 % plného odklopení. Pracovní nástroj hloubková lopata se odklopí tak, aby se deska břitu lopaty dostala zpět do vertikální polohy. Potom se pracovní nástroj hloubková lopata vrátí zpět do výchozí polohy se spuštěným výložníkem a s přiklopenou hloubkovou lopatou.

B. Pracovní nástroj s výškovou lopatou
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
Pak se pracovní nástroj vysune až na 75 % vyložení a přitom se zachovává původní směr lopaty. Pracovní nástroj se přiklopí a zdvihne do výšky odpovídající 75 % jeho maximální zdvihací výšky, s násadou vysunutou na 75 %. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče a při největším pootočení se uvede do chodu výsypný mechanismus lopaty. Pak se otočný svršek otočí zpět do výchozí polohy s lopatou v poloze, která je specifikována na začátku tohoto bodu.
Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení nakládání z vysoké stěny. Na začátku cyklu je deska břitu pracovního nástroje rovnoběžná se zemí, pracovní nástroj se nachází ve výšce 0,5 m nad zemí a zatažený na 75 %.

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení jámy. Na začátku cyklu musí být drapák otevřený a 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště.
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Drapák se uzavře a zvedne do poloviny zdvihací výšky. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče. Otevře se drapák. Otočný svršek se pootočí zpět při současném spouštění drapáku dolů do výchozí polohy. Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
C. Pracovní nástroj s drapákem

Koreček se přitáhne tak, aby se co nejvíce přiblížil ke stroji a přitom si zachovával výšku 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Jakmile je koreček přitažen, pootočí se stroj o 90° doleva od řidiče. Současně se přitom koreček zdvihá na 75 % maximální výšky zdvihu a vysouvá se na svůj největší dosah v zatíženém stavu. Provede se pootočení zpět a přitom se spustí mechanismus vysypávání korečku a koreček se zatáhne do jeho výchozí polohy.
Aby byly splněny požadavky uvedené v 7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
D. Pracovní nástroj s vlečným korečkem
Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. V průběhu cyklu musí být výložník skloněný pod úhlem 40°. Koreček visí pod koncem výložníku svisle ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště, aniž by se přitom řetězy korečku dotýkaly země.

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu lopaty. Jestliže zařazený nejnižší převodový stupeň má za následek rychlost vyšší, než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony se motor nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení) a ovládač pojezdové rychlosti se nastaví tak, aby se dosáhlo výše stanovené rychlosti.
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.
Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.
Dráha pojezdu nakladače v průběhu zkoušky musí být v souladu s dráhou znázorněnou na obrázku 6. Osou dráhy pojezdy stroje je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.
A. Zkouška při pojezdu
Hladiny akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje na zkušební dráze nachází mezi body A a B podle obrázku 6.
Stroj se provozuje s prázdnou lopatou ve spuštěné přepravní poloze, 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. Ve všech případech se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se u strojů na pásovém podvozku musí co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd ve směru dozadu musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů to bude při prvním rychlostním stupni pro pojezd dopředu a při prvním rychlostním stupni pro pojezd dozadu. Rychlost strojů s hydraulickými pohony může být mezi 3,5 a 4 km/h u strojů na pásovém podvozku a mezi 7 a 8 km/h u strojů na kolovém podvozku s pryžovými pneumatikami, jelikož je obtížné nastavit ovládače na přesné hodnoty pojezdové rychlosti.
V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.
Jeden dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu ve směru dopředu a jednoho pojezdu ve směru dozadu.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.
B. Zkouška při statickém stavu hydrauliky
Podélná osa nakladače musí koincidovat s osou x a čelo nakladače musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 3 musí koincidovat se středem polokoule C podle obrázku 6. Motor se nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení). Zařadí se neutrál. Třikrát se zvedne lopata z přepravní polohy do výšky odpovídající 75 % maximální zdvihací výšky a vrátí se nazpět do přepravní polohy. Tento sled úkonů tvoří jeden cyklus při statickém stavu hydrauliky.

A. Provoz rýpadlového zařízení

B. Provoz nakládacího zařízení

a) tvrdá odrazivá rovina (zhotovená z betonu nebo neporézního asfaltu),

a) stroje s pryžovými pneumatikami: všechny provozní podmínky,

a) korekce na prostředí K₂, určená podle bodu 4.8.6.2 v části A/ je menší než 3,5 dB,

b) kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku,

b) rýpadla: všechny provozní podmínky,

b) tato korekce se při výpočtu hladiny akustického výkonu bere v úvahu, pokud je její hodnota K₂ větší než 0,5 dB.

c) pískový povrch nebo písčitá zemina.

c) nakladače a rýpadla-nakladače na pásovém podvozku: provoz s hydraulikou ve stacionárním stavu.

a) v případě rýpadel, celkové délce otočného svršku rýpadla bez pracovních nástrojů a hlavních pohyblivých dílů, jako je výložník a násada,

b) v případě ostatních strojů pro zemní práce, celkové délce stroje bez pracovních nástrojů, jako je například dozerová radlice a lopata.

a) Měří se v šesti měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 4.6.4.2 písm. b).

b) Poloha měřicích míst na polokouli o poloměru r

${\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},\mathrm{T}}=10\mathrm{l}\mathrm{g}\frac{1}{{\mathrm{T}}_1+{\mathrm{T}}_2}\left[\left({\mathrm{T}}_1.{10}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},1}}\right)+\left({\mathrm{T}}_2.{10}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},2}}\right)\right],$
T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,
L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.
T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,
Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus dozeru vypočte podle následujícího vztahu:
kde je
a) Dozery

b) Nakladače
T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,
kde je
kde je
- Kombinovaný výsledek pro cyklus za pohybu a pro statický stav hydrauliky
Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:
L_pAeq,3 - hodnota určená za pohybu po zkušební dráze,
- Kombinovaný výsledek pro dva způsoby pojezdu
T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,
L_pAeq,4 - hodnota určená při statickém stavu hydrauliky.
${\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},\mathrm{T}}=10\mathrm{l}\mathrm{g}\frac{1}{{\mathrm{T}}_1+{\mathrm{T}}_2}\left[\left({\mathrm{T}}_1.{10}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},1}}\right)+\left({\mathrm{T}}_2.{10}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},2}}\right)\right],$
L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.
Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:
${\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},1}=10\mathrm{l}\mathrm{g}\frac{1}{{\mathrm{T}}_1+{\mathrm{T}}_2}\left[\left({\mathrm{T}}_1.{10}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},3}}\right)+\left({\mathrm{T}}_2.{10}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q},4}}\right)\right],$

L_{pAeq,excavator} - hodnota určená při provozu rýpacího zařízení,
Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus rýpadla-nakladače vypočte podle následujícího vztahu:
${\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q,}\mathrm{T}}=10\mathrm{l}\mathrm{g}\left({\mathrm{0,8.10}}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q}.\mathrm{e}\mathrm{x}\mathrm{c}\mathrm{a}\mathrm{v}\mathrm{a}\mathrm{t}\mathrm{o}\mathrm{r}}}+{\mathrm{0,2.10}}^{{\mathrm{0,1}\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{e}\mathrm{q}.\mathrm{l}\mathrm{o}\mathrm{a}\mathrm{d}\mathrm{e}\mathrm{r}}}\right),$
c) Rýpadla-nakladače
kde je
L_pAeq,loader - hodnota určená při provozu nakládacího zařízení.

a) Měřicí přístroj
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

b) Zdroj zvuku
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 4.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.
4.10 ÚDAJE PODLE BODU 4.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

TABULKA III

4.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU
Obrázek 4

∆L	G	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB		dB		dB		dB		dB
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 1
g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-LpAo)},
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

g_m - střední hodnota proměnných g_i:$\frac{1}{\mathrm{n}}\sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{i}=\mathrm{n}}{\mathrm{g}}_{\mathrm{i}}$.
Obrázek 6
${\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{m}}={\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{o}}+10\mathrm{l}\mathrm{g}\mathrm{}\frac{1}{\mathrm{n}}\sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{i}=\mathrm{n}}{\mathrm{g}}_{\mathrm{i}}={\mathrm{L}}_{\mathrm{p}\mathrm{A}\mathrm{o}}+10\mathrm{l}\mathrm{g}\mathrm{}{\mathrm{g}}_{\mathrm{m}},$
Tabulka může být rozšířena oběma směry.
Veličina ∆L je definována vztahem:

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
kde je
∆L = L_pAi - L_pAo.
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
Hodnota g jako funkce ∆L
Obrázek 3
Dráha pojezdu stroje

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:


Obrázek 2
Obrázek 5

4.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

4.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Všeobecné požadavky jsou uvedeny v bodech 4.6.1 až 4.6.4.
4.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

4.7 MĚŘENÍ

4.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

4.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 4.9.1 až 4.9.4.

4.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí
Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

4.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 4.11.

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:
Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
4.5.2 Měřicí přístroje

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.
4.5.3 Mikrofon s kabelem

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.
4.5.4 Váhové filtry

4.5.5 Kontrola měřicího přístroje