194/2000 Sb. — Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení se z hlediska emisí hluku vztahuje na

a) kompresory, svařovací generátory, elektrická zdrojová soustrojí, rýpadla, nakladače, rýpadla-nakladače, dozery, věžové jeřáby, mechanizovaná ruční bourací a sbíjecí kladiva, pokud jsou tyto výrobky určeny pro stavební účely,

b) sekačky na trávu a

c) domácí spotřebiče.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) kompresorem - zařízení s motorovým pohonem pro oběh a stlačování vzduchu, s výjimkou zařízení, které zajišťuje oběh vzduchu při tlaku přepravované vzdušniny nepřevyšujícím atmosférický tlak o 10 %, a zařízení, které umožňuje vyčerpání vzduchu o tlaku nepřevyšujícím atmosférický tlak z uzavřeného prostoru,

b) svařovacím generátorem - rotační zařízení, které za účelem svařování vyrábí elektrický proud,

c) elektrickým zdrojovým soustrojím - zařízení obsahující motorovou jednotku pohánějící rotační generátor, který dodává elektrický proud,

d) rýpadlem - samojízdné zařízení, které může otáčet vrchní částí v úhlu přesahujícím 360 ° a které těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál buď pohybem výložníku, násady a lopaty, nebo pohybem lopaty ovládané lanem navíjecího zařízení, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

e) nakladačem - samojízdné zařízení, které nabírá, zdvihá, přepravuje a vysypává materiál kombinací svých vlastních pohybů a pohybů lopaty, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

f) rýpadlem-nakladačem - samojízdné zařízení, které plní funkce rýpadla a nakladače,

g) dozerem - samojízdné zařízení s namontovanou radlicí, která slouží především k přemísťování nebo rozhrnování materiálu, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

h) věžovým jeřábem - mechanizované strojní zdvihací zařízení, které se za provozu sestává z vertikální věže s výložníkem připevněným k její horní části a které je vybaveno prostředky pro zvedání a spouštění zavěšených břemen a pro horizontální pohyb takových břemen změnou poloměru vyložení břemene, nebo otáčením výložníku, nebo pojezdem celého zařízení a je konstruováno tak, aby mohlo být odvezeno, pokud je skončena práce, pro kterou bylo postaveno,

i) sekačkou na trávu - samostatné zařízení s motorovým pohonem vhodné pro ošetřování zatravněných ploch jakýmkoliv druhem sečení, s výjimkou zařízení, které má sloužit pro zemědělské a lesnické účely, a s výjimkou zařízení, jehož žací ústrojí je poháněno koly nebo zabudovaným tažným, případně nosným prvkem, a víceúčelového zařízení s hlavními hnacími prvky o instalovaném výkonu větším než 20 kW,

j) domácím spotřebičem vysavač prachu, myčka nádobí, pračka a odstředivka, akumulační pokojové topidlo, sušička prádla, ventilátor a mikrovlnná trouba, určené pro použití v domácnosti.

§ 3

Nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku

(1) Výrobky stanovené v § 1 písm. a) a b) (dále jen „stanovené výrobky“) nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku vyjádřené pomocí hladiny akustického výkonu a popřípadě pomocí hladiny akustického tlaku, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Pro stanovení způsobu měření emisí hluku u stanovených výrobků a pro dozor podle § 18 zákona se použijí metody uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 4

Posouzení shody

(1) Požadavky podle § 3 odst. 1 se u stanovených výrobků posuzují přezkoušením vzorku (prototypu) stanoveného výrobku autorizovanou osobou.¹)

(2) K žádosti o přezkoušení vzorku se pro každý typ stanoveného výrobku připojuje příloha. Náležitosti žádosti o přezkoušení vzorku spolu se vzorem přílohy k této žádosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3) Pokud vzorek (prototyp) výrobku odpovídá požadavkům stanoveným tímto nařízením vlády, vystaví autorizovaná osoba certifikát o přezkoušení vzorku. Náležitosti certifikátu jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(4) Ke každému výrobku určitého typu, který odpovídá přezkoušenému vzorku, výrobce nebo dovozce připojí prohlášení o shodě, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a současně výrobek označí viditelnou a trvalou značkou. Grafické zpracování značky a údaje, které se na ní vyznačují, jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

§ 5

Uvádění údaje o hluku

(1) Domácí spotřebiče mohou být uváděny na trh pouze tehdy, pokud výrobce nebo dovozce zveřejní v návodu k použití nebo v záručním listu údaj s uvedením hladiny akustického výkonu vyzařovaného těmito spotřebiči a šířeného vzduchem.

(2) Je-li domácí spotřebič vybaven štítkem obsahujícím informace o jeho technických vlastnostech, údaj podle odstavce 1 se uvede též na tomto štítku.

(3) Pro určení údaje podle odstavce 1 a pro ověření jeho pravdivosti se použije postup pro určení hluku šířeného vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné účely, stanovený českou technickou normou.²)

§ 6

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.
PŘÍPUSTNÉ LIMITY EMISÍ HLUKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY

1. KOMPRESORY
Hladina akustického výkonu vyzařovaného kompresory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 1 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Jmenovité průtočné množství vzduchu za standardních podmínek v m³. h^-1	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Q ≤ 5	100
5 < Q ≤ 10	100
10 < Q ≤ 30	102
Q > 30	104

2. SVAŘOVACÍ GENERÁTORY
Hladina akustického výkonu vyzařovaného svařovacími generátory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 2 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Jmenovitý maximální svařovací proud	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Menší nebo rovný 200 A	101
Větší než 200 A	100

3. ELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍ
Hladina akustického výkonu vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 3 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Elektrický výkon zdrojového soustrojí (P)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
P ≤ 2 kW	102
2 kW < P ≤ 8 kW	100
8 kW < P ≤ 240 kW	100
P > 240 kW	100

4. RÝPADLA, NAKLADAČE, RÝPADLA-NAKLADAČE, DOZERY

A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného rýpadly, nakladači, rýpadly-nakladači a dozery a šířeného vzduchem vypočítaná za skutečných dynamických provozních podmínek metodou stanovenou v bodě 4 A/ přílohy č. 2 k tomuto nařízení nesmí překročit nejvyšší přípustnou hladinu akustického výkonu A L_WA v dB/1 pW stanovenou v závislosti na čistém instalovaném výkonu P v kW,¹) jak je dále uvedeno:
1) Hodnota instalovaného výkonu se zaokrouhluje na nejbližší celý kilowatt.
Poznámka:

Typ stroje	Základní nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel)	107
Dozery, nakladače, rýpadla-nakladače na kolovém podvozku	104
Rýpadla	96²)

2) Vypočítaná hladina akustického výkonu a přípustná hladina akustického výkonu se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, přičemž hodnoty menší než 0,5 se zaokrouhlují dolů a hodnoty větší nebo rovné 0,5 se zaokrouhlují nahoru.
Tyto vztahy platí pouze pro hodnoty větší než základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu uvedené pro tyto tři druhy strojů v následující tabulce. Těmto základním nejvyšším přípustným hladinám akustického výkonu odpovídají vždy nejnižší hodnoty čistého instalovaného výkonu každého druhu stroje.
Pro hodnoty čistého instalovaného výkonu menší, než jsou uvedené hodnoty, platí základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu podle grafu v bodu B/.

c) rýpadla: L_WA = 83 + 11 lg P.

b) dozery, nakladače a rýpadla-nakladače na kolovém podvozku: L_WA = 85 + 11 lg P,

a) stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel): L_WA = 87 + 11 lg P,

B/ Schematický náčrtek vztahující se k přípustné hladině akustického výkonu uváděné v závislosti na čistém instalovaném výkonu

5. VĚŽOVÉ JEŘÁBY

A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného věžovými jeřáby a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Zdvihací zařízení	100
Elektrické zdrojové soustrojí	Hladiny stanovené pro elektrické zdrojové soustrojí v závislosti na výkonu soustrojí
Zařízení sestávající ze zdvihacího zařízení a elektrického zdrojového soustrojí	Vyšší ze dvou uvedených položek

B/ Hladina akustického tlaku A v dB/20 μPa šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, jenž je pevně spojeno s konstrukcí věžových jeřábů, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 B/ přílohy č. 2, nesmí v místě obsluhy přesáhnout hodnotu 80 dB.

6. MECHANIZOVANÁ RUČNÍ BOURACÍ A SBÍJECÍ KLADIVA

Hmotnost zařízení (m)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
m < 20 kg	108
35 kg ≥ m ≥ 20 kg	111
m > 35 kg a zařízení s vestavěným spalovacím motorem	114

Hladina akustického výkonu vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 6 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

7. SEKAČKY NA TRÁVU

A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného sekačkami na trávu a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Šířka záběru sekačky na trávu (L)	Nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
L ≤ 50 cm	96
50 cm < L ≤ 120 cm	100
L > 120 cm	105

B/ Sekačky na trávu se šířkou záběru větší než 120 cm musí kromě hodnoty pro ně uvedené v tabulce bodu A/ splňovat také požadavek, aby hladina jejich akustického tlaku šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 B/ přílohy č. 2, nepřesáhla v místě obsluhy hodnotu 90 dB.

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.
METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO STANOVENÝMI VÝROBKY

1. METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO KOMPRESORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

1.1 OBECNĚ
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného kompresory. Kompresory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

1.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.
1.2.1 Typ hluku

1.2.2 Velikost zdroje zvuku
Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

1.3 DEFINICE

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 1.8.4, z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.
1.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

kde je
1.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA
Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v decibelech (dB) je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě vyjádřená v Pa,
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA vyjádřená v dB se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

1.3.2 Měřicí plocha
Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí body (viz bod 1.6.4).

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.
1.3.7 Cizí hluk

1.3.7.1 Hluk pozadí
Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

1.3.7.2 Parazitní hluk
Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

1.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA
Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
kde je
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

1.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA
Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku.

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
1.3.6 Index směrovosti (DI)
DI = L_pAmax- L_pAm+ 3
kde
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích bodech (viz bod 1.6.4.2.), vypočtených podle 1.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4,
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 1.8.4,

1.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.
Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
1.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

1.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

1.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 1.11.

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
1.5.2 Měřicí přístroje
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“, (“Pomalu“),

1.5.3 Mikrofon s kabelem
Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

1.5.5 Kontrola měřicího přístroje

1.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

1.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru, o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

1.5.4 Váhové filtry
Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

1.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

1.6.3 Měřicí stanoviště
Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

Během měření nesmí být ke kompresorům připojováno žádné nářadí. V každém měřicím bodě musí být hladina akustického tlaku, způsobená odpouštěním a vypouštěním vzduchu z vnějších potrubí připojených k ventilům pro výstup vzduchu, o více než 10 dB nižší než hladina akustického tlaku kompresoru.
1.6.1 Účel měření

Zkoušky prováděné při zátěži
Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.
Kompresor se zahřeje na ustálenou provozní teplotu ležící v rozsahu stanoveném výrobcem. Musí pracovat při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Jmenovité otáčky a jmenovitý tlak jsou uvedeny v návodu k obsluze předávaném odběrateli. V těchto provozních podmínkách musí být proudění vzduchu kontrolováno způsobem stanoveným v bodě 1.12.
1.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

1.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

1.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 1.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

TABULKA I
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
z = (z/r) r.
y = (y/r) r,
x = (x/r) r,
b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

1.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost
- 16 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.
- 10 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale nepřesáhne 4 m, nebo
- 4 m, pokud největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku nepřesahuje 1,5 m,
Poloměr musí být:
Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

1.7 MĚŘENÍ

1.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

b) vliv větru,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

a) cizí hluk,

Dodržení požadavků bodu 1.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.
1.7.1.5 Výskyt překážek

1.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 1.8.6.2.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 1.8.6.3.
1.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 1.8.6.4.
1.7.1.2 Rychlost a směr větru

1.7.1.1 Cizí hluk
Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 1.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 1.7.2.
Měření hluku pozadí

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

c) podmínky jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

1.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA
Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 1.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 1.11.

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.
1.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

1.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.
Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 1.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
1.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

1.8.1 Výpočet středních hodnot

1.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše
Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 1.8.1.1.

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 1.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.
1.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

r - poloměr měřicí polokoule v m.
Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu
V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:
1.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S
kde je

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

S = 2 πr²,

1.8.6 Korekce naměřených hodnot

1.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru
Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

1.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

b) Zdroj zvuku
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

a) Měřicí přístroj
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 1.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 1.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

TABULKA II
1.8.6.1 Cizí hluk

1.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 1.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

1.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočítá podle následujícího vztahu:

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde je
S_o - referenční plocha 1 m²,
L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),
Za použití bodu 1.6.4.1 platí například:
S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 1.8.3,
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 1.3.3,

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 1.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4.
1.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 1.9.1 až 1.9.4.
1.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

1.9.4 Akustické údaje

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 1.8.4),

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 1.8.5),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 1.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 1.7.3)

k) datum a doba měření.

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 1.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 1.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 1.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 1.8.1.1),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 1.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 1.8.6.2),

1.12 METODA MĚŘENÍ OBJEMOVÉHO PRŮTOKU VZDUCHU VZDUCHOVÝCH KOMPRESORŮ POMOCÍ VENTURIHO OBLOUKOVÝCH TRYSEK ZA PODMÍNEK KRITICKÉHO PROUDĚNÍ
Přesnost této metody je ± 2,5 %.
Jedná se o jednoduchou, rychlou a hospodárnou metodu měření objemového průtoku vzduchu u vzduchových kompresorů.

Obrázek 4
Průměr trysky se volí tak, aby se při daném tlakovém spádu na trysce dosáhlo v hrdle s jistotou rychlosti zvuku.
sbcr2000c061z0194p002o004.tif

Obrázek 3
Za tryskou se může připevnit trubka a tlumič hluku za předpokladu, že pokles tlaku v této výstupní trubce nenaruší podmínky kritického proudění v trysce.
Tryska se vkládá do trubky, jejíž průměr je alespoň čtyřnásobkem průměru hrdla trysky. Před tryskou, ve směru proti proudu vzduchu, musí být délka trubky rovna alespoň dvojnásobku průměru trubky a v její stěně musí být zamontována zařízení pro měření tlaku a teploty vzduchu proudícího trubkou. Na vstupu trubky se připevní usměrňovač proudu, který sestává ze dvou perforovaných desek, namontovaných s odstupem rovným průměru trubky. Viz obrázek 3 a 4.
1.12.1 Uspořádání zkoušky
sbcr2000c061z0194p002o003.tif

1.12.2 Oblouková Venturiho tryska
Konstrukce je zobrazena na obrázku 5, přičemž vnitřní plochy musí být vyleštěny a průměr hrdla trysky musí být přesně změřen. Doporučované rozměry jsou uvedeny v tabulce I.

Tabulka 1
1.12.3 Měření tlaku a teploty
Tlak musí být změřen s přesností ± 0,5 % a teplota s přesností ± 1 K.
Obrázek 5

Průtok	A	B	C	D	E	F	G
l/s	Mm	Mm	Mm	Mm	mm	mm	mm
12 - 40	16,00	6,350	2,40	9,93	12,70	60,5	R 1
24 - 90	24,00	9,525	3,60	14,86	19,05	91,0	R 1,5
50 - 160	32,00	12,700	4,60	19,81	25,40	121,5	R 2
100 - 360	48,00	19,050	7,10	29,72	38,10	182,0	R 2,5
180-650	64,00	25,400	9,60	39,65	50,80	243,0	R 3
280 -	80,00	31,750	12,00	49,53	63,50	303,5	R 3,5
1000	95,00	38,100	14,20	59,44	76,20	364,0	R 4
400 -
1500

Rozměry trysky

1.12.4 Zkouška
Po dosažení ustáleného proudění se změří následující hodnoty:

b) tlak před hrdlem trysky (P_N),

a) barometrický tlak (P_b),

d) referenční teplota a tlak požadovaného objemového průtočného množství (t_o,P_o).

c) teplota před hrdlem trysky (t_n),

1.12.5 Výpočet objemového průtokového množství
C_D - výtokový součinitel,
q_m - průtočné množství vzduchu v kg/s,
C* - součinitel kritického průtoku,
P_N - absolutní tlak před hrdlem trysky v barech,
T_N - absolutní teplota před hrdlem trysky v K,
R - plynová konstanta v J/(kg.K) (pro vzduch R=287,1),
C* = 0,684858 + (3,70575 - 4,76902.10^-2.t_N+ 2,63019.1O^-4.t_N²) .P_N.10^-4,
kde je
t_a = teplota před hrdlem trysky ve °C. Na základě výsledků zkoušek a pro předpokládanou přesnost je C_D = 0,9888.
kde je
q_m = 0,1.π.B².C_D.C*.P_N / [4.(R.T_N)^1/2],
Na výtlaku pojízdného nebo kompaktního kompresoru na stlačený vzduch t_n kolísá od 20 °C do 70 °C a P_N od 2 do 8 barů. C* proto kolísá od 0,6871 do 0,6852 a za průměrnou hodnotu lze brát 0,6862. Za těchto podmínek lze rovnici zjednodušit na vztah:
q_m = 0,1.π.B².0,9888.0,6862.P_N/[4.(287,1.T_N)^1/2]
= 3,143.10^-3.B².P_N/T_N ^1/2 kg/s,
nebo přepočteno na objemové průtokové množství (= q_v) za referenčních podmínek:
q_v = 9.10^-3.B².P_N.T_o/(Po.T_N^1/2) l/s,
kde je
P_o - absolutní referenční tlak v barech,
T_o - absolutní referenční teplota v K.
B - průměr trysky v mm,

1.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

1.10 ÚDAJE PODLE BODU 1.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY
Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 1.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

1.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
sbcr2000c061z0194p002o001.tif

TABULKA III
Obrázek 1
Hodnota g jako funkce ∆L
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu), nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
Tabulka může být rozšířena oběma směry.

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

Obrázek 2

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

kde je
L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
∆L = L_pAi- L_pAo.
Veličina ∆L je definována vztahem:
g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi-LpAo)},

1.9.2 Akustické prostředí

a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

1.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 1.5.5.1,

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 1.5.5.2 a datum posledního ověření.

2. METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO SVAŘOVACÍMI GENERÁTORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

2.1 OBECNĚ
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného svařovacími generátory. Svařovací generátory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

2.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.
2.2.1 Typ hluku

2.2.2 Velikost zdroje zvuku
Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

2.3 DEFINICE

2.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 2.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

2.3.2 Měřicí plocha
Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 2.6.4).

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
kde je
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
2.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA
Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.
p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

2.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1
Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

2.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.
Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.
kde je
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 2.8.4,
kde
DI = L_pAmax - L_pAm + 3
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:
2.3.6 Index směrovosti (DI)
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 2.6.4.2.), vypočtených podle bodu 2.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4,
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

2.3.7 Cizí hluk
Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

2.3.7.1 Hluk pozadí
Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

2.3.7.2 Parazitní hluk
Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

2.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.
2.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

2.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.
2.5.3 Mikrofon s kabelem

2.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 2.11.

2.5.2 Měřicí přístroje
Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.
2.5.4 Váhové filtry

2.5.5 Kontrola měřicího přístroje

2.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

2.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

2.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozován při své jmenovité kadenci a jmenovitém svařovacím proudu protékajícím odporem.
Smluvní režim svařovací kadence
2.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření
Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

2.6.1 ÚČEL MĚŘENÍ
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

Měřicí stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu bodů, v nichž jsou umístěny mikrofony, a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,40 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkám pro montáž.
2.6.3 Měřicí stanoviště

2.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

- 4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,
- 16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.
- 10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo
Poloměr musí být:
Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.
2.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

2.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

x = (x/r) r,
TABULKA I
b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):
y = (y/r) r,

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
z = (z/r) r.

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8,10 a 12 uspořádaných podle bodu 2.6.4.2 b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

2.7 MĚŘENÍ

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:
2.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

2.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů
Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 2.8.6.3.

Měření hluku pozadí
2.7.1.1 Cizí hluk
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 2.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 2.7.2.
Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 2.8.6.4.
2.7.1.2 Rychlost a směr větru

2.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 2.8.6.2.

2.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků bodu 2.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem této polokoule.

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.
2.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 2.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 2.11.
2.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA

2.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

2.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 2.3.3,

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 2.8.3,

L_{W A} = L_{p A m} + {10 l g}_{10} \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

Za použití bodu 2.6.4.1 platí například:
K₂ -korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.
kde je
L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),
S_o - referenční plocha 1 m²,
Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 2.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4.
2.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

r - poloměr měřicí polokoule v m.
2.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

Velikost měřicí plochy se může vypočíst přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu
V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:
S = 2 πr²,
kde je

2.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku
Střední hladinu hluku pozadí na měřicí ploše získáme postupem podle bodu 2.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

2.8.6 Korekce naměřených hodnot

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.
2.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

TABULKA II
Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 2.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 2.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím místě, je uvedena v tabulce II.
2.8.6.1 Cizí hluk

2.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 2.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

2.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.
b) Zdroj zvuku

2.8.1 Výpočet středních hodnot

2.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě
Hodnoty získané při měřeních podle bodu 2.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

2.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše
Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 2.8.1.1.

2.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace dále uvedené v bodech 2.9.1 až 2.9.4.

2.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

2.9.4 Akustické údaje

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 2.8.5),

b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 2.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 2.8.5),

j) povaha hluku (viz bod 2.7.3)

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 2.3.6),

g) konstanta prostředí C (viz bod 2.8.6.2),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 2.8.4),

e) případné korekce v dB (viz body 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 2.8.1.2),

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 2.9.2 a),

k) datum a doba měření.

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 2.8.1.1),

2.9.3 Přístrojové vybavení

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 2.5.5.1;

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 2.5.5.2 a datum posledního ověření.

2.9.2 Akustické prostředí

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

2.10 ÚDAJE PODLE BODU 2.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY
Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 2.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
2.11. METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Tabulka může být rozšířena oběma směry.
Hodnota g jako funkce ∆L
TABULKA III
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
Obrázek 1
sbcr2000c061z0194p002o001.tif

∆L ⁼ L_pAi - L_pAo.
Obrázek 2

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = l}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

Veličina ∆L je definována vztahem:
g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-Lpao)};
kde je
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi);
L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření;

3. METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ELEKTRICKÝMI ZDROJOVÝMI SOUSTROJÍMI A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

3.1 OBECNĚ
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími. Elektrická zdrojová soustrojí se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

3.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

3.2.1 Typ hluku
Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.
3.2.2 Velikost zdroje zvuku

3.3 DEFINICE

3.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 3.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A, L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.
3.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA
kde je
Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

3.3.2 Měřicí plocha
Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 3.6.4).

3.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1
Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.
3.3.7 Cizí hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.
3.3.7.2 Parazitní hluk

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.
3.3.7.1 Hluk pozadí

- 3 je dohodnutý aditivní člen.
3.3.6 Index směrovosti (DI)
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:
DI = L_pAmax- L_pAm+ 3
kde
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 3.6.4.2.), vypočtených podle bodu 3.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4,
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 3.8.4,
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

kde je
Hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.
Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.
3.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA

3.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Pokud je ale vypočtená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.
Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
3.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

a) hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

3.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.
3.5.4 Váhové filtry

3.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 3.11.

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
3.5.2 Měřicí přístroje
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“ (“Pomalu“),

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.
3.5.3 Mikrofon s kabelem

3.5.5 Kontrola měřicího přístroje

3.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

3.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

3.6 PODMÍNKY MĚŘENÍ

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozováno při ustálených otáčkách a musí dodávat proud do bezindukčního odporu, jehož velikost odpovídá třem čtvrtinám zátěže soustrojí v kW, která je dána jmenovitým výkonem v kVA a účiníkem (cos φ).
3.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření
Zkoušky prováděné při zátěži
Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

3.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

3.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost
- 4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,
Poloměr musí být:
Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.
- 10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo
- 16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

3.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 3.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
z = (z/r) r.
b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r
x = (x/r) r,
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

TABULKA I
y = (y/r) r,

3.6.3 Měřicí stanoviště
Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
3.6.1 ÚČEL MĚŘENÍ
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

3.7 MĚŘENÍ

3.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku
Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

3.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

3.7.1.1 Cizí hluk
Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
Měření hluku pozadí
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 3.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 3.7.2.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 3.8.6.4.
1.7.1.2 Rychlost a směr větru

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 3.8.6.3.
3.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

b) vliv větru,

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 3.8.6.2.
3.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

a) cizí hluk,

3.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků bodu 3.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 3.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 3.11.
Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.
3.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA

3.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:
S = 2 πr²,
kde je
r - poloměr měřicí polokoule v m.
Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu
3.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

3.8.6 Korekce naměřených hodnot

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.
3.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

3.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

b) Zdroj zvuku
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

TABULKA II
Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 3.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 3.8.2. Korekce K₁v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.
3.8.6.1 Cizí hluk

3.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 3.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

L_WA - hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 3.3.4),
3.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA
Hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

L_{WA} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde je
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 3.3.3,
S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 3.8.3,
S_o - referenční plocha 1 m²,
K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.
Za použití bodu 3.6.4.1 platí například:

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 3.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4.
3.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.
Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 3.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
3.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

3.8.1 Výpočet středních hodnot

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 3.8.1.1.
3.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

3.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě
Hodnoty získané při měřeních podle bodu 3.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

3.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 3.9.1 až 3.9.4.

3.9.4 Akustické údaje

k) datum a doba měření.

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 3.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 3.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 3.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 3.8.1.1),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 3.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm(viz bod 3.8.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 3.8.6.2),

h) hladina akustického výkonu (viz bod 3.8.5),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 3.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 3.7.3)

3.9.2 Akustické prostředí

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

3.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 3.5.5.2 a datum posledního ověření.

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 3.5.5.1,

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

3.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 3.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.
3.10 ÚDAJE PODLE BODU 3.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Obrázek 2
Obrázek 1

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	G
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	G
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Tabulka může být rozšířena oběma směry.
Hodnota g jako funkce ∆L
TABULKA III
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

Δ L = L_{p A i} - L_{p A o} .

Veličina ∆L je definována vztahem:
g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g i .

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi - LpAo)},
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
L_pAi- hladina akustického tlaku při i-tém měření,
kde je

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g i = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
3.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

A/ DYNAMICKÁ ZKUŠEBNÍ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO RÝPADLY, NAKLADAČI, RÝPADLY-NAKLADAČI A DOZERY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

Tato metoda měření se vztahuje na stroje pro zemní práce. Stroje pro zemní práce se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.
4.1 OBECNĚ

4.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

4.2.1 Typ hluku
Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.
4.2.2 Velikost zdroje zvuku

4.3 DEFINICE

kde
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 4.8.4,
DI = L_pAmax- L_pAm+ 3
Při stanovení hodnot L_pAmaxa L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 4.6.4.2.), vypočtených podle bodu 4.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4,
4.3.6 Index směrovosti (DI)
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

4.3.7 Cizí hluk
Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

4.3.7.2 Parazitní hluk
Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

4.3.7.1 Hluk pozadí
Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je
Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
4.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.
Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,
4.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA
kde je

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.
4.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 4.6.4).
4.3.2 Měřicí plocha

4.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 4.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

4.7 MĚŘENÍ

4.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku
Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

4.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 4.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 4.11.
Doba měření je v každém měřicím místě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.
Hladiny akustického tlaku A L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se dvě z odečtených hodnot navzájem neliší o více než 1 dB, nemusí se v měření pokračovat; v opačném případě se v měření pokračuje do té doby, dokud se nenaměří dvě hodnoty, které se od sebe neliší více než o 1 dB. Jako hodnota hladiny akustického tlaku A se použije aritmetický průměr dvou největších hodnot, které se navzájem liší o méně než 1 dB.

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:
4.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

b) vliv větru,

a) cizí hluk,

4.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků bodu 4.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

4.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 4.8.6.2.

4.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů
Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 4.8.6.3.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 4.8.6.4.
4.7.1.2 Rychlost a směr větru

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
4.7.1.1 Cizí hluk
Měření hluku pozadí
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 4.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku, (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 4.7.2.

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 4.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.
4.10 ÚDAJE PODLE BODU 4.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

TABULKA III
sbcr2000c061z0194p002o002.tif

4.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU
Obrázek 4

∆L	G	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	G	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 1
g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-LpAo)},
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
sbcr2000c061z0194p002o006.tif

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i}

.
Obrázek 6

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

Tabulka může být rozšířena oběma směry.
Veličina ∆L je definována vztahem:
sbcr2000c061z0194p002o008.tif

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
kde je
∆L = L_pAi - L_pAo.
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
Hodnota g jako funkce ∆L
Obrázek 3
Dráha pojezdu stroje
sbcr2000c061z0194p002o007.tif

Obrázek 2
Obrázek 5

4.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

4.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí
Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

4.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

4.5.5 Kontrola měřicího přístroje

4.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

4.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.
4.5.4 Váhové filtry

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.
4.5.3 Mikrofon s kabelem

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:
Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
4.5.2 Měřicí přístroje

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

4.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 4.11.

Všeobecné požadavky jsou uvedeny v bodech 4.6.1 až 4.6.4.
4.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

4.6.1 Účel měření
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

4.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

TABULKA I
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
z = (z/r) r.
y = (y/r) r,
x = (x/r) r,
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích míst s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 5):
4.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v šesti měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 4.6.4.2 písm. b).

b) Poloha měřicích míst na polokouli o poloměru r

Poloměr této polokoule se určí podle základní délky (l) stroje (viz obrázky 1, 2, 3 a 4).
Základní délka stroje odpovídá
- 16 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 4 m.
- 4 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce menší než 1,5 m,
- 10 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 1,5 m a menší nebo rovna 4 m, nebo
4.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou použitou při zkoušce musí být polokoule.
Poloměr musí být:

a) v případě rýpadel, celkové délce otočného svršku rýpadla bez pracovních nástrojů a hlavních pohyblivých dílů, jako je výložník a násada,

b) v případě ostatních strojů pro zemní práce, celkové délce stroje bez pracovních nástrojů, jako je například dozerová radlice a lopata.

4.6.3 Zkušební stanoviště

Písek musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4.6.3.3.
4.6.3.4 Celopískové zkušební stanoviště

4.6.3.3 Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku
Povrch dráhy pojezdu nebo pracovního místa stroje musí být z vlhkého písku o velikosti částic menší než 2 milimetry nebo z písčité zeminy. Hloubka vrstvy písku musí být alespoň 0,3 m. Jestliže hloubka písku 0,3 m není dostatečná pro vniknutí pásů, musí být hloubka vrstvy nebo písčité zeminy patřičně zvětšena. Povrch země mezi zkoušeným strojem a mikrofonem musí být tvrdý a odrazivý v souladu s bodem 4.6.3.2, takže prostředí měření tvoří spíše odrazivou rovinu než pohltivý povrch.
Jiným řešení je použití kombinovaného zkušebního stanoviště o minimálních rozměrech tvořeného pískovou zkušební dráhou umístěnou podél odrazivé roviny. Se strojem se pojíždí dvakrát ve směru dopředu, avšak v opačných směrech, pro každou trojici měřicích bodů. Zkouška při pojezdu dozadu se může provést stejným způsobem.

4.6.3.2 Tvrdá odrazivá rovina
Zkušební stanoviště, kolem kterého jsou rozmístěny mikrofony, musí být zhotoveno z betonu nebo neporézního asfaltu.

Tvrdá odrazivá rovina se použije pro zkoušení následujících strojů,
Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku se použije pro zkoušení nakladačů, rýpadel- nakladačů a dozerů na pásovém podvozku tak, že se stroje pohybují na pískovém povrchu a mikrofony jsou umístěny nad tvrdou odrazivou rovinou.
Alternativní zkušební stanoviště tvořené pouze pískem se může použít pro nakladače a dozery na pásovém podvozku pro zkoušky při pojezdu a zkoušky s hydraulikou ve stacionárním stavu za předpokladu, že:
4.6.3.1 Pro zkušební stanoviště se připouštějí tři typy povrchů, které jsou popsány v bodech 4.6.3.2, 4.6.3.3 a 4.6.3.4.

c) pískový povrch nebo písčitá zemina.

b) kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku,

a) tvrdá odrazivá rovina (zhotovená z betonu nebo neporézního asfaltu),

Zkouška při zatížení
V průběhu zkoušky musí být dodrženy všechny příslušné bezpečnostní předpisy a instrukce výrobce pro provoz stroje.
Vyzařovaný hluk se měří za smluvních podmínek provozu zdroje zvuku, které jsou pro každý typ tohoto zdroje definovány níže.
V průběhu zkoušky nesmí být v provozu žádné signalizační zařízení jako je výstražná houkačka nebo signalizace couvání.
4.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Nakládací zařízení se provozuje způsobem popsaným v písmenu c), s rýpadlovým zařízením v přepravní poloze.
Provoz rýpadlového zařízení se uskutečňuje způsobem popsaným v bodě A písmene a) s tím rozdílem, že tam uváděná hodnoty úhlu pootočení 90° se nahradí hodnotou 45°.
d) Rýpadlo-nakladač
Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a čelo stroje musí být obráceno k bodu B, tzn. že rýpadlové zařízení rýpadla-nakladače podle obrázku 4 musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 4 musí koincidovat se středem C polokoule podle obrázku 6.
Rýpadlo-nakladač musí být vybaveno hloubkovou lopatou a rýpací lopatou, které jsou výrobcem určeny pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické zařízení se ohřeje na normální provozní stav pro převládající teplotu okolního prostředí.
Při provozu rýpadlového zařízení se ovládač plynu nastaví do polohy maximum (ve stavu bez zatížení) nebo do polohy stanovené výrobcem. Všechny pohyby rýpací lopaty musí být uskutečněny největší možnou rychlostí, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

B. Provoz nakládacího zařízení

A. Provoz rýpadlového zařízení

c) Nakladač
Všechny pohyby se uskutečňují při největší rychlosti, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.
Stroj musí mít namontovanou lopatu, která je výrobcem určena pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být ohřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.
B. Zkouška při statickém stavu hydrauliky
Podélná osa nakladače musí koincidovat s osou x a čelo nakladače musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 3 musí koincidovat se středem polokoule C podle obrázku 6. Motor se nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení). Zařadí se neutrál. Třikrát se zvedne lopata z přepravní polohy do výšky odpovídající 75 % maximální zdvihací výšky a vrátí se nazpět do přepravní polohy. Tento sled úkonů tvoří jeden cyklus při statickém stavu hydrauliky.

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu lopaty. Jestliže zařazený nejnižší převodový stupeň má za následek rychlost vyšší, než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony se motor nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení) a ovládač pojezdové rychlosti se nastaví tak, aby se dosáhlo výše stanovené rychlosti.
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.
Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.
Dráha pojezdu nakladače v průběhu zkoušky musí být v souladu s dráhou znázorněnou na obrázku 6. Osou dráhy pojezdy stroje je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.
A. Zkouška při pojezdu
Hladiny akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje na zkušební dráze nachází mezi body A a B podle obrázku 6.
Stroj se provozuje s prázdnou lopatou ve spuštěné přepravní poloze, 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. Ve všech případech se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se u strojů na pásovém podvozku musí co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd ve směru dozadu musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů to bude při prvním rychlostním stupni pro pojezd dopředu a při prvním rychlostním stupni pro pojezd dozadu. Rychlost strojů s hydraulickými pohony může být mezi 3,5 a 4 km/h u strojů na pásovém podvozku a mezi 7 a 8 km/h u strojů na kolovém podvozku s pryžovými pneumatikami, jelikož je obtížné nastavit ovládače na přesné hodnoty pojezdové rychlosti.
V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.
Jeden dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu ve směru dopředu a jednoho pojezdu ve směru dozadu.

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.
b) Dozer
Úplný dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu dopředu a jednoho pojezdu dozadu.
Dráha pojezdu stroje je znázorněna na obrázku 6. Osou dráhy pojezdu je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.
Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.
Stroj musí mít namontovánu radlici, pro kterou byl zkonstruován. Motor a hydraulické zařízení se ohřejí na normální provozní stav pro převládající teplotu okolí.
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.
Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu radlice. Jestliže zařazený nižší převodový stupeň způsobí rychlost pojezdu vyšší než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony musí být ovládač rychlosti pojezdu nastaven tak, aby se při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení) dosáhlo výše stanovených rychlostí.
Stroj se provozuje s radlicí ve spuštěné přepravní poloze, ve výšce 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. V každém uvažovaném případě se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti pojezdu vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se musí u strojů na pásovém podvozku nebo strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly, co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku s pneumatikami, rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd vzad musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů se toho dosáhne při prvním převodovém stupni pro pojezd vpřed, resp. při prvním převodovém stupni pro pojezd vzad. Rychlost pojezdu strojů s hydraulickými pohony může být u strojů na pásovém podvozku nebo u strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly mezi 3,5 a 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku, jejichž kola jsou opatřena pneumatikami mezi 7 a 8 km/h, jelikož je obtížné nastavit ovládače pojezdové rychlosti na přesné hodnoty.
Hladina akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje nachází na dráze pojezdu mezi body A a B podle obrázku 6.

Rýpadlo musí být vybaveno pracovním nástrojem jako je například hloubková lopata, výšková lopata, drapák nebo vlečný koreček, které je výrobcem určeno pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být zahřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí. Ovládač plynu motoru se nastaví do maximální polohy, to znamená maximální otáčky bez zatížení. Všechny pohyby se musí provádět největší možnou rychlostí, aniž by přitom byly aktivovány pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy. Osa otáčení otočného svršku rýpadla musí procházet středem polokoule C (viz obrázek 6). Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a předek rýpadla musí směřovat k bodu B.
Dynamický cyklus uskutečňovaný bez přemísťování materiálu sestává ze tří pootočení o 90° od osy x k ose y a zpět k ose x. V průběhu každého pootočení se přední konec pracovního nástroje postupně pohybuje níže popsaným způsobem v písmenech A, B, C nebo D.
a) Hydraulické nebo lanové rýpadlo

Koreček se přitáhne tak, aby se co nejvíce přiblížil ke stroji a přitom si zachovával výšku 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Jakmile je koreček přitažen, pootočí se stroj o 90° doleva od řidiče. Současně se přitom koreček zdvihá na 75 % maximální výšky zdvihu a vysouvá se na svůj největší dosah v zatíženém stavu. Provede se pootočení zpět a přitom se spustí mechanismus vysypávání korečku a koreček se zatáhne do jeho výchozí polohy.
Aby byly splněny požadavky uvedené v 7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
D. Pracovní nástroj s vlečným korečkem
Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. V průběhu cyklu musí být výložník skloněný pod úhlem 40°. Koreček visí pod koncem výložníku svisle ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště, aniž by se přitom řetězy korečku dotýkaly země.

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení jámy. Na začátku cyklu musí být drapák otevřený a 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště.
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Drapák se uzavře a zvedne do poloviny zdvihací výšky. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče. Otevře se drapák. Otočný svršek se pootočí zpět při současném spouštění drapáku dolů do výchozí polohy. Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
C. Pracovní nástroj s drapákem

B. Pracovní nástroj s výškovou lopatou
Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
Pak se pracovní nástroj vysune až na 75 % vyložení a přitom se zachovává původní směr lopaty. Pracovní nástroj se přiklopí a zdvihne do výšky odpovídající 75 % jeho maximální zdvihací výšky, s násadou vysunutou na 75 %. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče a při největším pootočení se uvede do chodu výsypný mechanismus lopaty. Pak se otočný svršek otočí zpět do výchozí polohy s lopatou v poloze, která je specifikována na začátku tohoto bodu.
Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení nakládání z vysoké stěny. Na začátku cyklu je deska břitu pracovního nástroje rovnoběžná se zemí, pracovní nástroj se nachází ve výšce 0,5 m nad zemí a zatažený na 75 %.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.
Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.
A. Pracovní nástroj s hloubkovou lopatou
V rámci tohoto dynamického pracovního cyklu se napodobuje hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. Na začátku cyklu se výložník a násada nastaví tak, aby se pracovní nástroj nacházel v poloze odpovídající 75 % jeho největšího dosahu a ve výšce 0,5 m nad zemí. Deska břitu pracovního nástroje se nastaví do přední polohy tak, aby svírala úhel 60° s povrchem zkušebního stanoviště. Nejprve se zvedá výložník a současně přitahuje násada tak, aby pracovní nástroj zůstával po zbývajících 50 % pohybu výložníku a násady ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Potom se přitáhne nebo přiklopí pracovní nástroj. Pracovní nástroj se zdvihá pomocí zdvihu výložníku a přitom pokračuje přiklápění násady za účelem napodobení dostatečné výšky nad zemí potřebné pro překonávání boční stěny příkopu (30 % největší výšky zdvihu pracovního nástroje). Provede se pootočení o 90° doleva od řidiče. V průběhu pootáčení se zdvihá výložník a odklápí násada do té doby, dokud pracovní nástroj nedosáhne 60 % největší výšky zdvihu výložníku. Pak se odklopí násada až na 75 % plného odklopení. Pracovní nástroj hloubková lopata se odklopí tak, aby se deska břitu lopaty dostala zpět do vertikální polohy. Potom se pracovní nástroj hloubková lopata vrátí zpět do výchozí polohy se spuštěným výložníkem a s přiklopenou hloubkovou lopatou.

4.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

4.8.6 Korekce naměřených hodnot

4.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 4.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

4.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

b) Zdroj zvuku
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

4.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru
Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

4.8.6.1 Cizí hluk
Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 4.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 4.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

4.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA
Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde je
L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 4.3.4),
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 4.3.3,
S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 4.8.2,
S_o - referenční plocha 1 m²,
K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.
Za použití bodu 4.6.4.1 platí například:

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

4.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 4.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4.

Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu
4.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S
r - poloměr měřicí polokoule v m.
V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:
S = 2 πr²,

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

kde je

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 4.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
4.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku
Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

4.8.1 Výpočet středních hodnot

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot naměřených postupem podle bodu 4.8.1.1 v měřicích místech.
4.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

4.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

L_{pAeq,excavator} - hodnota určená při provozu rýpacího zařízení,
Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus rýpadla-nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

L_{p A e q, T} = 10 l g ({0,8.10}^{{0,1 L}_{p A e q . e x c a v a t o r}} + {0,2.10}^{{0,1 L}_{p A e q . l o a d e r}}),

c) Rýpadla-nakladače
kde je
L_pAeq,loader - hodnota určená při provozu nakládacího zařízení.

L_{p A e q, T} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 1}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 2}})],

T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,
L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.
T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,
Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus dozeru vypočte podle následujícího vztahu:
kde je
a) Dozery

b) Nakladače
T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,
kde je
kde je
- Kombinovaný výsledek pro cyklus za pohybu a pro statický stav hydrauliky
Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:
L_pAeq,3- hodnota určená za pohybu po zkušební dráze,
- Kombinovaný výsledek pro dva způsoby pojezdu
T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,
L_pAeq,4 - hodnota určená při statickém stavu hydrauliky.

L_{p A e q, T} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 1}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 2}})],

L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.
Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

L_{p A e q, 1} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 3}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 4}})],

4.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 4.9.1 až 4.9.4.

4.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

4.9.4 Akustické údaje

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 4.3.6),

j) povaha hluku (viz bod 4.7.3),

k) datum a doba měření.

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 4.8.1.2),

e) případné korekce v dB (viz body 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 4.8.4),

g) konstanta prostředí C (viz bod 4.8.6.2),

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 4.8.5),

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 4.9.2 a),

b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 4.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 4.8.5),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 4.8.1.1),

4.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 4.5.5.1,

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 4.5.5.2 a datum posledního ověření.

4.9.2 Akustické prostředí

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

A/ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO VĚŽOVÝMI JEŘÁBY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

5.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.
5.2.1 Typ hluku

5.2.2 Velikost zdroje zvuku
Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

5.3 DEFINICE

kde je
p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,
Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.
5.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA
Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

5.3.2 Měřicí plocha
Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 5.6.4).

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 5.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.
5.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.
5.3.7 Cizí hluk

5.3.7.2 Parazitní hluk
Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.
5.3.7.1 Hluk pozadí

DI = L_pAmax - L_pAm + 3
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 5.8.4,
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 5.6.4.2.), vypočtených podle bodu 5.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4,
kde
5.3.6 Index směrovosti (DI)
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

5.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1
Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.
kde je
Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

5.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného věžovými jeřáby. Věžové jeřáby se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.
5.1 OBECNĚ

Obrázek 1
L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
sbcr2000c061z0194p002o002.tif

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
Veličina ∆L je definována vztahem:
g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i}

.
Obrázek 4
sbcr2000c061z0194p002o015.tif

∆L = L_pAi - L_pAo.
Rozmístění měřicích bodů (1 až 6), je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni
Obrázek 3
kde je

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

Rozmístění měřicích bodů, je-li zdvihací mechanismus umístěn na zemi
Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi-LpAo)},
Obrázek 2
TABULKA III
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
Hodnota g jako funkce ∆L
Tabulka může být rozšířena oběma směry.
sbcr2000c061z0194p002o013.tif

5.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 11,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 11,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0
- 10,5
- 10,0

Měřicí plocha při různém umístění zdvihacího mechanismu věžového jeřábu

5.10 ÚDAJE PODLE BODU 5.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY
Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 5.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

5.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

5.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

5.4.1.1 Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI). Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

5.4.1.2 Pokud je zdroj zvuku poháněn nezávislým zdrojem energie, pak je akustickým kritériem pro prostředí v jeho okolí vážená hladina akustického výkonu zdvihacího mechanismu.
Když je zdroj energie součástí zdroje zvuku, pak je akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje energie a zdvihacího mechanismu, pokud tato zařízení netvoří jeden celek, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu soustrojí tvořeného zdrojem energie a zdvihacím mechanismem.

5.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

5.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 5.11.

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje
5.5.2 Měřicí přístroje

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“, (“Pomalu“),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

5.5.3 Mikrofon s kabelem
Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

5.5.4 Váhové filtry
Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

5.5.5 Kontrola měřicího přístroje

5.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

5.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

5.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.
5.6.1 Účel měření

Je-li zdroj energie připevněn ke zdroji zvuku, pak se musí zdroj energie a zdvihací mechanismus měřit odděleně, pokud netvoří jeden celek.
Je-li zdroj energie zdroje zvuku nezávislý, například elektrické zdrojové soustrojí, síť, hydraulický agregát nebo kompresor, měří se jen hluk zdvihacího mechanismu.
Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.
Je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, mohou být měření hluku provedena s mechanismem buď přimontovaným k výložníku, nebo připevněným k zemi.
5.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření
Při akustickém měření musí být zdvihací mechanismus a zdroj energie instalovány a používány v souladu s návodem výrobce. Zdroj energie, který tvoří součást zdroje zvuku, musí pracovat při jmenovitém režimu uvedeném výrobcem. Zdvihací mechanismus musí pracovat, jak je uvedeno v bodech 5.6.2.1 a 5.6.2.2, ve zdvihacím a spouštěcím režimu.
Každé měření v zásadě zahrnuje:
Tvoří-li tato dvě zařízení jeden celek, musí se měřit celé zařízení.

Rychlost musí být během zkoušky kontrolována. Jako výsledek zkoušky se použije větší ze dvou hladin akustického výkonu měřených při zvedání nebo při spouštění.
5.6.2.2 Zkoušky prováděné při zatížení
Zdvihací mechanismus musí pracovat při tahu lana v bubnu, který odpovídá maximálnímu břemenu, tedy při minimálním vyložení, s hákem pohybujícím se maximální rychlostí. Hodnoty velikosti břemena a rychlosti musí být specifikovány výrobcem.

5.6.2.1 Zkoušky zdroje zvuku bez zátěže
Zdvihací mechanismus musí pracovat bez břemene při otáčkách bubnu, které odpovídají maximální rychlosti přemísťování háku. Tato rychlost je specifikována výrobcem.

5.6.3 Měřicí stanoviště
Zdroj zvuku musí být instalován v podmínkách volného pole, na zvuk odrážející rovině, která odpovídá jeho skutečnému způsobu provozu a v místě, kde je vnější hluk dostatečně malý (viz bod 5.8.6).

5.6.3.1 Měření zdvihacího mechanismu
Při akustických měřeních musí být zdvihací mechanismus namontován jedním z těchto způsobů:
Zvolený způsob montáže se popíše v protokolu o zkoušce.

c) zdvihací mechanismus připevněný k zemi, kdy zdvihací mechanismus musí být upevněn k odrazivé základové rovině z betonu nebo neporézního asfaltu.

a) zdvihací mechanismus u paty zdroje zvuku, kdy se tento smontovaný zdroj zvuku umístí na odrazivou plochu z betonu nebo neporézního asfaltu,

b) zdvihací mechanismus na výložníku, kdy zdvihací mechanismus musí být alespoň 12 m nad zemí, nebo

5.6.3.2 Měření zdrojového soustrojí
Když je zdrojové soustrojí připevněno ke zdroji zvuku, ať už je spojen se zdvihacím mechanismem, či nikoliv, zdroj zvuku musí být umístěn na odrazivé základové rovině z betonu nebo neporézního asfaltu.

5.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

5.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

b) Měření ve výšce výložníku
Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, pak je měřicí plochou koule o poloměru 4 m, jejíž střed musí odpovídat geometrickému středu mechanismu (obrázek 3).

Poloměr musí být:
- 10 m, když je největší rozměr zdvihacího mechanismu, zdroje energie nebo jednotky tvořené oběma větší než 1,5 m.
- 4 m, když největší rozměr zdvihacího mechanismu, zdroje energie nebo jednotky tvořené oběma není větší než 1,5 m, nebo
a) Měření na zemi
Měřicí plochou, která se používá při měření na zemi, je polokoule (viz obrázek 1 a 2). Střed polokoule je vertikálním průmětem geometrického středu rámu zdvihacího mechanismu, zdrojového soustrojí nebo jednotky tvořené oběma na plochu odrazivé roviny.

5.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

b - šířka mechanismu,
r - poloměr měřicí plochy = 4 m,
L - poloviční vzdálenost mezi sousedními měřicími body,
Zbývající dva měřicí body musí být umístěny v průsečících koule a vertikální přímky procházející geometrickým středem mechanismu.
d - vzdálenost mezi stativem mikrofonu a mechanismem ve směru výložníku.
h - výška mechanismu,
Čtyři měřicí body se nacházejí v horizontální rovině procházející geometrickým středem mechanismu (H = h/2);
Pro usnadnění měření je možno použít přípravek, který umožňuje kontrolu polohy a kalibrace mikrofonů ze země. Při měření se toto zařízení spolu s mikrofony připevňuje k zdvihacímu mechanismu.
Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni zdroje zvuku, uspořádají se měřicí body podle obrázku 3.

a d = 2,80 m - \frac{1}{2},

kde je
l - délka mechanismu (ve směru osy výložníku),
c) Měření ve výšce výložníku

p ř i t o m L = \frac{r}{\sqrt{2}} = 2,80 m,

y = (y/r) r,

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

TABULKA I
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
z = (z/r) r.
x = (x/r) r,
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 4):
b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

Při měření zdvihacího mechanismu nebo mechanismu připojeného ke zdroji energie musí být osa x souřadného systému měřicích bodů rovnoběžná s osou bubnu zdvihacího mechanismu.
Při měření hluku na zemi se použije 6 měřicích bodů, to znamená body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 rozmístěné podle bodu 5.6.4.2. písm. b).
a) Měření na zemi

5.7 MĚŘENÍ

5.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

Při měřeních hladiny akustického výkonu zdvihacího mechanismu musí být uskutečněna všechna opatření k zajištění toho, aby parazitní hluk způsobený přímo nebo nepřímo zdrojem energie neovlivnil měření hluku zdvihacího mechanismu.
5.7.1.1 Cizí hluk
Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
Měření hluku pozadí
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 5.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 5.7.2.

5.7.1.2 Rychlost a směr větru
Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 5.8.6.4.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 5.8.6.3.
5.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

5.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 5.8.6.2.

Dodržení požadavků bodu 5.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.
5.7.1.5 Výskyt překážek

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

Je-li použit integrátor, musí být doba integrace rovna (t_r + t_f) sekundám.
- t_f je doba v sekundách mezi okamžikem aktivace brzdy a okamžikem, ve kterém hák přechází do klidové polohy.
- t_r je doba v sekundách předcházející aktivaci brzdy zdvihacím mechanismem pracujícím způsobem popsaným v bodech 5.6.2.1 a 5.6.2.2. Při zkouškách je t_r = 3 sekundy,
V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly.
5.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 5.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA zdvihacího mechanizmu a/nebo zdroje energie v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 5.11.
Hladiny akustického tlaku L_pA se musí změřit alespoň třikrát. Pokud se hladiny akustického výkonu zjištěné při dvou z těchto měření neliší o více než 1 dB, nejsou další měření nutná; jestliže však tomu tak není, musí měření pokračovat do té doby, dokud se výsledky dvou nebo tří takových měření neliší o více než 1 dB. Jako výsledek měření se uvádí střední kvadratická hodnota takto získaných výsledků měření, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.
Při měření hladiny akustického tlaku zdvihacích mechanismů je délka měřicího intervalu (t_r + t_f) sekund, kde:

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.
5.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

5.7.3.1 Detekce hluku impulsního charakteru
Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“) s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.
Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích bodů.
Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.

5.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
Při aplikaci tohoto postupu se za hladinu akustického výkonu zdroje zvuku považuje nejvyšší z hladin akustického výkonu vypočtených podle bodu 5.7.2 na základě zkoušek podle bodu 5.6.2 při běhu naprázdno a při zátěži.

5.8.1 Výpočet středních hodnot

5.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše
Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 5.8.1.1.

5.8.1.1. Střední hladina v měřicím bodě
Střední hladina v měřicím bodě i je dána vztahem:

L_{p i} = 10 l g \frac{1}{t_{r} + t_{f}} (10^{{0,1 L}_{1_{i} . t_{r}}} + 10^{{0,1 L}_{2_{i} . t_{f}}}),

kde je
t_r - hodnota podle bodu 5.7.2,
t_f- hodnota podle bodu 5.7.2,
L₁ - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za dobu t_r podle bodu 5.7.2,
L₂ - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za brzdicí dobu t_f podle bodu 5.7.2.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 5.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.
5.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

5.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

= 200 m².
b) kulová měřicí plocha
Velikost S měřicí plochy vyjádřený v m² je:
Korekce na plochu 10lg

\frac{S}{S_{0}}

je 23 dB,
S = 4πr²

korekce na plochu 10lg

\frac{S}{S_{0}}

pro r = 4 m je 20 dB,
a) polokulová měřicí plocha
Obsah S měřicí plochy vyjádřený v m² je:
S = 2 π r²,
kde je
korekce na plochu 10lg

\frac{S}{S_{0}}

pro r = 10 m je 28 dB.

5.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 5.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4.

5.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA
kde je
Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:
Za použití bodu 5.6.4.1 platí například:

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 5.3.4),
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 5.3.3,
S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle 5.8.3,
K₂ -korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.
S_o - referenční plocha 1 m²,

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

5.8.6 Korekce naměřených hodnot

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.
5.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 5.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 5.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím místě, je uvedena v tabulce II.
TABULKA II
5.8.6.1 Cizí hluk

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
méně než 6	neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

5.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 5.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

5.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

b) Zdroj zvuku:
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

a) Měřicí přístroj:
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

5.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 5.9.1 až 5.9.4.

5.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

5.9.2 Akustické prostředí

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

5.9.3 Přístrojové vybavení

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 5.5.5.2 a datum posledního ověření.

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 5.5.5.1,

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

5.9.4 Akustické údaje

k) datum a doba měření.

j) povaha hluku (viz bod 5.7.3),

i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 5.3.6),

h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 5.8.5),

g) konstanta prostředí C (viz bod 5.8.6.2),

f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 5.8.4),

e) případné korekce v dB (viz body 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4),

d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 5.8.1.2),

c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 5.8.1.1),

b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 5.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 5.8.5),

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 5.9.2 a),

6. METODA MĚŘENÍ HLUKU ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM A VYZAŘOVANÉHO MECHANIZOVANÝMI RUČNÍMI BOURACÍMI A SBÍJECÍMI KLADIVY

6.1 OBECNĚ
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy. Kladiva se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

6.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.
6.2.2 Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.
6.2.1 Typ hluku

6.3 DEFINICE

6.3.7 Cizí hluk
Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.
6.3.7.1 Hluk pozadí

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.
6.3.7.2 Parazitní hluk

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.
kde je
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:
Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
6.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 6.6.4).
6.3.2 Měřicí plocha

6.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 6.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

6.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA
Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,
kde je

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

6.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1
Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 6.6.4.2.), vypočtených podle bodu 6.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4,
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 6.8.4,
kde
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.
DI = L_pAmax - L_pAm + 3
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
6.3.6 Index směrovosti (DI)

6.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

6.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí
Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

6.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:
6.5.2 Měřicí přístroje

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

6.5.3 Mikrofon s kabelem
Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

6.5.4 Váhové filtry
Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

6.5.5 Kontrola měřicího přístroje

6.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

6.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

6.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 6.11.

6.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

6.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule. Poloměr je uveden v následující tabulce:

Hmotnost zařízení při normálním provozním stavu	Poloměr polokoule	Hodnota z pro body 1 až 8
Méně než 10 kg	2 m	0,75 m
10 kg a více	4 m	1,50 m

6.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

6.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

TABULKA I
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
z = (z/r) r.
y = (y/r) r,
x = (x/r) r,
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 6):

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 6.6.4.2 b), s úpravou hodnoty z v případě bodů 2, 4, 6 a 8, jak je uvedeno v tabulce výše. Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule.

6.6.3 Měřicí stanoviště
Měřicí stanoviště musí být ploché a vodorovné. Musí být z betonu nebo neporézního asfaltu a jeho poloměr musí být alespoň 4 m.

Pro zajištění toho, aby se měření mohla reprodukovat, musí být zdroj zvuku zkoušen ve svislé poloze. V případě pneumatického zdroje zvuku musí být osa výfuku vzduchu zkoušeného zdroje ve stejné vzdálenosti od dvou měřicích bodů, neboť vzduch vyfukovaný přímo na mikrofon zkresluje měření. Mikrofon se nesmí umístit mezi zdroj vzduchu a vzdušník (viz obrázek 3).
6.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

V případě pneumatického zdroje zvuku musí mít chod stroje akustickou stabilitu jako při běžném provozu a musí vyhovovat následujícím požadavkům.
U zdroje zvuku, které je poháněno jinak než stlačeným vzduchem, musí provozní podmínky odpovídat podmínkám, za kterých může tento zdroj podle prohlášení výrobce pracovat nepřerušovaně při nejvyšší rychlosti.
Během měření se musí měřit tlak vzduchu za provozu zařízení. Zdroj zvuku musí pracovat běžným způsobem, přičemž se musí zabránit vzniku jakýchkoliv překážek na výfuku vzduchu, jako je například namrzání. Druh, jakost a množství užitého maziva musí být v souladu s doporučením výrobce.
Pokud toto není možné, musí se v protokolu o zkoušce uvést důvody, proč nebylo možné použít stanovený tlak a jaký tlak byl použit.
Zdroj zvuku musí pracovat při provozním tlaku 600 kPa.
6.6.2.1 Zkoušky prováděné při zátěži

Zdroj zvuku musí běžet bez obsluhy, a to následujícím způsobem:
6.6.2.2 Uspořádání zkoušky

a) musí pracovat ve vzpřímené poloze na přípravku popsaném v bodu 6.6.1.5, který musí být opatřen stopkou nástroje o správné velikosti pro připevnění zařízení,

b) musí se pevně přitlačovat směrem dolů pomocí pružného přípravku tak, aby se dosáhlo ustálených provozních podmínek odpovídajících chodu zařízení s nástrojem zanořeným do rozrušovaného materiálu předtím, než se materiál rozlomí, přičemž pružný přípravek mohou tvořit například kalibrované pružiny nebo pneumatické zvedáky.

Zdroj zvuku musí pracovat při 600 kPa nebo při svém jmenovitém tlaku. Pokud je tento tlak odlišný, musí se tlak kontrolovat na spojce přívodu vzduchu do zdroje zvuku (viz obrázek 3). Tlak lze kontrolovat ručkovým manometrem, avšak z důvodu pulzací zdroje zvuku se dává přednost uspořádání se vzdušníkem o kapacitě 50 - 100 litrů, ke kterému je připojena hadice dlouhá 20 m s průměrem 19 mm. Zdroj zvuku se musí napájet z tohoto vzdušníku pomocí hadice dlouhé 4,5 m o průměru 25 až 30 mm, připojené ke spojce přívodu. Vzdušník se musí umístit v co možná největší vzdálenosti od zdroje zvuku. Tlak uvnitř vzdušníku se měří přístrojem připojeným ke vzdušníku. Tlak se může nastavit buď pomocí výpustného ventilu na kompresoru, nebo pomocí nastavitelného přetlakového ventilu s tlumičem hluku, který je připojený ke vzdušníku.
Toto zařízení je schematicky znázorněno na obrázku 3.
6.6.2.3 Ovládání provozního tlaku zdroje zvuku

6.6.1 Účel měření
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

Obě součásti se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v bloku tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní stěny bloku 0,30 m (viz obrázek 1).
Blok musí zůstat mechanicky nepoškozený, zejména v místě, kde se podpěrný nástroj stýká s betonem. Před a po každé zkoušce se musí zkontrolovat, zda je nástroj dobře ukotven v betonovém bloku.
6.6.1.5 Podpěrný nástroj
Nástroj musí být v bloku utěsněn a musí se skládat z pěchovadla o průměru ne menším než 178 mm a ne větším než 220 mm a upínací stopky, která je totožná s běžně používanou stopkou, a která jí odpovídá, ale je dostatečně dlouhá, aby to umožnilo provedení praktické zkoušky.

6.6.1.1 Určování hmotnosti zařízení
Při určování hmotnosti musí být zdroj zvuku s výjimkou nástroje, napájecí hadice a případně spojovacího členu, vybaven jako při běžném provozu.

6.6.1.2 Podpěry zařízení
K zajištění úplné reprodukovatelnosti zkoušek musí být zdroj zvuku připojen při zkušebním běhu k nástroji zapuštěnému do betonového bloku tvaru krychle, který je umístěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušek může být mezi zdroj zvuku a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus musí vytvářet pevnou konstrukci mezi zařízením a podpěrným nástrojem. Tyto požadavky splňuje uspořádání zobrazené na obrázku 2.

Blok musí mít tvar krychle o hraně dlouhé 0,60 m ± 2 mm a tvar musí být co nejvíce pravidelný. Krychle musí být zhotovena z armovaného betonu pečlivě upravovaného vibrátorem ve vrstvách do 0,20 m, aby nedocházelo k nadměrnému usazování.
6.6.1.3 Vlastnosti bloku
Vzdálenost mezi koncem zdroje zvuku (bez nástroje) a krycím panelem musí být mezi 0,10 a 0,20 m.

- 15 l vody,
Na jeden padesátikilogramový pytel čistého Portlandského cementu třídy 400 nebo jí ekvivalentní připadá
6.6.1.4 Složení betonu
- 65 litrů surového písku o zrnitosti 0,1 - 5 mm bez obsahu vápna,
- 115 litrů plaveného štěrku o zrnitosti 5 - 25 mm bez obsahu vápna,
Krychle musí být vyztužena ocelovými tyčemi o průměru 8 mm, které nejsou navzájem spojeny, takže každá tyč je na druhých nezávislá. Princip konstrukce je schematicky znázorněn na obrázku 1.
- popřípadě přídavek tvrdidla.

6.6.1.6 Umístění krychle
Krychle se musí umístit do vybetonované jámy a přikrýt krycím panelem o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m² tak, aby horní plocha krycího panelu byla v jedné rovině se zemí, jak je uvedeno na připojeném obrázku 4. Pro vyloučení jakéhokoliv parazitního hluku se musí blok na dně a po stranách jámy odpružit pružnými členy, jejichž mezní kmitočet nesmí být vyšší než jedna polovina četnosti úderů zkoušeného kladiva, vyjádřené v počtech úderů za sekundu. Otvor v krycím panelu, kterým prochází stopka nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn pružným materiálem pohlcujícím zvuk.

6.7 MĚŘENÍ

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:
6.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 6.8.6.2.
6.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

6.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků bodu 6.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

6.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů
Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 6.8.6.3.

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 6.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 6.7.2.
6.7.1.1 Cizí hluk
Měření hluku pozadí

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 6.8.6.4.
6.7.1.2 Rychlost a směr větru

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

b) vliv větru,

a) cizí hluk,

6.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku
Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.

Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích míst.
Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.
Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“), s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.
6.7.3.1 Detekce hluku impulsního charakteru

6.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 6.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 6.11.
Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

6.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 6.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4.
6.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 6.8.3,
kde je
L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 6.3.4),
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 6.3.3,
S_o - referenční plocha 1 m²,
Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:
K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

P r o r = 10 m j e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 28 d B .

6.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

Za použití bodu 6.6.4.1 platí například:

P r or = 4 mj e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 20 d B .

6.8.1 Výpočet středních hodnot

6.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě
Hodnoty získané při měřeních podle bodu 6.7.2 jsou efektivní hodnoty za příslušnou dobu.

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 6.8.1.1.
6.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.
Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 6.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.
6.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:
r - poloměr měřicí polokoule v m.
S = 2 π r²,

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

kde je
6.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S
Obsah měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

6.8.6 Korekce naměřených hodnot

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.
6.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

6.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

b) Zdroj zvuku:
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.
Během měření se musí předejít namrzání, které je charakteristické pro činnost pneumatického zdroje zvuku.

6.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 6.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 6.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 6.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.
6.8.6.1 Cizí hluk
TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

6.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Je nutné zaznamenat všechny údaje uvedené ve vzoru protokolu o zkoušce dle bodu 6.12.

Veličina ∆L je definována vztahem:
TABULKA III
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

Hodnota g jako funkce ∆L
Tabulka může být rozšířena oběma směry.
kde je
L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

∆L	G	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	G	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-LpAo)},
6.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU
∆L = L_pAi - L_pAo.
Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 6.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.
6.10 ÚDAJE PODLE BODU 6.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Obrázek 5

Mezikus podle bodu 6.6.1.2
sbcr2000c061z0194p002o018.tif

Obrázek 2
Krychle o délce hrany 0,60 m z plně vibrovaného betonu
sbcr2000c061z0194p002o001.tif

ZKUŠEBNÍ BLOK
sbcr2000c061z0194p002u001.pdf

6.12 VZOR PROTOKOLU O ZKOUŠCE MECHANIZOVANÝCH SBÍJECÍCH A BOURACÍCH KLADIV
sbcr2000c061z0194p002o020.tif

Obrázek 3
Obrázek 4
SCHÉMA USPOŘÁDÁNÍ
sbcr2000c061z0194p002o019.tif

Schéma zařízení pro napájení stlačeným vzduchem
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ
sbcr2000c061z0194p002o002.tif

Obrázek 6

A/ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO SEKAČKAMI NA TRÁVU A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

7.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

7.8.6 Korekce naměřených hodnot

TABULKA II
7.8.6.1 Cizí hluk
Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 7.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 7.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

Konstanta C indikující vlastnosti zkušebního prostoru je rovna 0,5 až 2 dB a K₂ = 0.
7.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

7.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška, atd.
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, aby byly vzaty v úvahu jakékoliv jím zmiňované rušivé vlivy, takové, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost.
Měřicí přístroj:

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s.
7.8.6.4 Rušivý vliv větru
Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 7.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

7.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 7.3.3,

P r o r = 10 m j e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 28 d B .

P r o r = 4 m j e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 20 d B .

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 7.8.3,
kde je
L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 7.3.4),

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:
Za použití bodu 7.6.4.1 platí například:
K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.
S_o - referenční plocha 1 m²,

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 7.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4.
7.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

S = 2 πr²,
r - poloměr měřicí polokoule v m.
kde je
V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu
7.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

7.8.2 Výpočet střední hladiny cizího zvuku
Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí.
Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 7.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých bodech.

7.8.1 Výpočet středních hodnot

7.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě
Hodnoty získané při měřeních podle bodu 7.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

7.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše
Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 7.8.1.1.

7.7 MĚŘENÍ

7.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku
Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

7.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA
sbcr2000c061z0194p002o024.tif

Hladiny akustického tlaku L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se hladiny akustického výkonu zjištěné na základě těchto měření liší o více než 1 dB, pokračuje se v měření do té doby, než se obdrží dvě hladiny akustického výkonu, které se neliší o více než 1 dB a vyšší z nich je hladinou akustického výkonu zdroje zvuku.
Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 7.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 7.11. Při měření zdroje zvuku za pohybu pomocí zvukoměru bude ve většině případů L_pA rovna hladině naměřené v okamžiku, ve kterém tento zdroj projíždí středem polokoule.
Když je zdroj zvuku v pohybu, je měřicím intervalem doba, kterou potřebuje k překonání vzdálenosti AB (viz obrázek) konstantní rychlostí.

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:
7.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
Měření hluku pozadí
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 7.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 7.7.2.
7.7.1.1 Cizí hluk

7.7.1.2 Rychlost a směr větru
Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 7.8.6.4.

7.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů
Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 7.8.6.3.

7.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C definovanou v bodu 7.8.6.2.

7.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků třetí věty bodu 7.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

7.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

7.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

- 10 m, přesahuje-li šířka záběru zkoušeného zdroje zvuku 1,2 m.
Poloměr musí být:
Měřicí plochou použitou při zkoušce je polokoule. Poloměr polokoule se určí podle šířky záběru zdroje zvuku.
- 4 m, není-li šířka záběru zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,2 m, nebo
7.6.4.1 Měřicí plocha

7.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Pro měření hluku vyzařovaného zdrojem zvuku, ať již bez pohybu nebo za pohybu, se použije šest měřicích bodů, to znamená body 2, 4, 6, 8, 10 a 12, rozmístěné podle bodu 7.6.4.2. písm.b). Při měření zdroje zvuku ve stacionárním stavu musí střed polokoule koincidovat s průmětem geometrického středu tohoto zdroje do roviny země a tento zdroj musí být orientován ve směru od bodu 1 k bodu 5. Při měření za pohybu musí osa pohybu procházet měřicími body 1 a 5.

z = (z/r) r.
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 4):
y = (y/r) r,
x = (x/r) r,
b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
TABULKA I

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

7.6.3 Zkušební stanoviště
Zkušební stanoviště musí vyhovovat specifikacím uvedeným v bodech 7.6.3.1, 7.6.3.2 nebo 7.6.3.3, za použití bodu 7.6.3.4. V případě pochybností se musí uskutečnit měření na zkušebním stanovišti podle bodu 7.6.3.1.

Zkušební plocha musí být rovná a horizontální. Zkušební plocha včetně vertikálních průmětů měřicích bodů musí být z betonu nebo neporézního asfaltu, který je pokryt umělým povrchem podle bodu 7.6.3.4, přičemž její střed koinciduje s geometrickým středem polokoule podle bodu 7.6.4 a její rohy směřují k vertikálám procházejícím měřicími body 2, 4, 6 a 8. Jestliže mohou kola zdroje zvuku způsobit stlačení umělého povrchu větší než 1 cm, umístí se kola na podložky tak, aby byla v rovině s nestlačeným umělým povrchem. Podložky musí být vyrobeny takovým způsobem, aby neovlivňovaly výsledky měření.
7.6.3.1 Měření na umělém povrchu ve venkovním prostoru

7.6.3.2 Měření na trávě ve venkovním prostoru
Zkušební plocha musí být rovná a horizontální. Zkušební plocha včetně vertikálního průmětu měřicích bodů musí být pokryta trávníkem, který není vlhký.

Jestliže mohou kola zdroje zvuku způsobit stlačení umělého povrchu větší než 1 cm, umístí se kola na podložky tak, aby byla v rovině s nestlačeným umělým povrchem. Podložky musí být vyrobeny takovým způsobem, aby neovlivňovaly výsledky měření.
7.6.3.3 Měření na umělém povrchu v uzavřeném prostoru
Akustické pole uvnitř měřicího prostoru se musí podobat volnému akustickém poli a musí být stanovena hodnota konstanty C podle bodu 7.8.6.2. Povrch musí být rovný a horizontální.
Zkušební plocha včetně vertikálních průmětů měřicích bodů musí mít akustické vlastnosti betonu nebo neporézního asfaltu a musí být pokryta umělým povrchem podle bodu 7.6.3.4, přičemž její střed koinciduje s geometrickým středem polokoule podle bodu 7.6.4 a její rohy směřují k vertikálám procházejícím měřicími body 2, 4, 6 a 8.

7.6.3.4

a) UMĚLÝ POVRCH

1. ROZMĚRY A MATERIÁL

1.2 Materiál
Umělý povrch je tvořen vrstvou absorpčního materiálu, jehož činitel pohltivosti změřený podle požadavků ČSN ISO 354 je v intervalu hodnot podle následující tabulky:

Kmitočet v Hz	125	250	500	1000	2000	4000
Minimum α	0,00	0,20	0,40	0,60	0,70	0,80
Maximum α	0,20	0,40	0,60	0,80	0,90	1,00

Umělý povrch musí mít rozměry 360 x 360 cm.
1.1 Rozměry

Typ B
b) PŘÍKLAD MATERIÁLU A KONSTRUKCE, KTERÉ VYHOVUJÍ POŽADAVKŮM PÍSMENE a)
Deska z minerálních vláken o tloušťce 20 mm, jejíž odpor proti proudění vzduchu je 11 kNs/m⁴ a objemová hmotnost 25 kg/m³.
Doporučuje se vytvořit umělý povrch ze smontovaných desek.
Oříznuté hrany vzájemně spojených dřevovláknitých desek musí být neabsorpční a musí být chráněny proti vlhkosti. To se zajistí nanesením syntetického nátěru.
Vnější okraje jsou lemovány hliníkovými U-profily o rozměrech 3 x 20 mm. Tyto smontované desky se vyskytují zejména ve dvou typech:
Na spojené desky podle bodu B) se jako nosníky montují hliníkové T-profily o velikosti 3 x 20 mm (viz obrázek 1).
Takto upravené desky se pokryjí absorpčním materiálem potřebných rozměrů.
Desky podle bodu A) se pokryjí kovovým pletivem z drátů o průměru 0,8 mm a velikostí ok 10 mm (pletivo pro voliéry).
Desky podle bodu B) se pokryjí drátěnou mřížkou ze zvlněného ocelového drátu o průměru 3,1 mm a velikostí ok 30 mm.
Tato drátěná překrytí se připevní na hliníkové U-profily.
Obrázek 1
USPOŘÁDÁNÍ ZKUŠEBNÍCH PANELŮ
sbcr2000c061z0194p002o021.tif

Typ A

A) nezatěžované desky, nebo

B) desky nesoucí zdroj zvuku a pracovníka obsluhy.

7.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření
Před každým akustickým měřením se zdroj zvuku zahřeje podle pokynů výrobce.
Vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku se zásadně měří ve stacionárním stavu, bez přítomnosti obsluhy a při maximálních otáčkách žacího ústrojí a motoru. Pokud nemůže být žací ústrojí odděleno od pohonu kol zdroje zvuku, musí být tento zdroj zkoušen buď na podpěrách, nebo za pohybu a řízená pracovníkem obsluhy za následujících podmínek:
- zdroj zvuku s přímým pohonem
v tomto případě se zdroj zvuku pohybuje takovou rychlostí, aby žací ústrojí pracovalo při maximálních otáčkách podle údajů výrobce,
- zdroj zvuku s měnitelným převodem pohonu
v tomto případě se zvolí nejvyšší převodový stupeň. Zdroj zvuku se přitom pohybuje takovou rychlostí, aby žací ústrojí pracovalo při maximálních otáčkách stanovených výrobcem.

a) Zdroj zvuku se spalovacím motorem
Motorový olej použitý při provozu zdroje zvuku během měření musí odpovídat specifikaci výrobce. Palivová nádržka nesmí být naplněna více než do poloviny.

b) Zdroj zvuku s elektrickým motorem
Napájecí napětí se měří na svorkách neodpojitelné šňůry nebo na vstupní zásuvce zdroje zvuku, pokud je šňůru možno odpojit. Časový průběh proudu dodávaného ze zdrojového soustrojí musí být podobný časovému průběhu proudu v elektrické síti.
Pokud je zdroj zvuku napájen z baterie, musí být baterie plně nabita. Je-li zdroj zvuku při zkoušce napájen ze zdrojového soustrojí nebo ze sítě, musí být, pokud je vybaven indukčním motorem, stanovený kmitočet napájecího proudu stabilní v rozmezí ±1 Hz, a pokud je zdroj zvuku vybaven komutátorovým motorem, nesmí se napájecí napětí lišit o více než ± 1,0 % od jmenovitého napětí. Kmitočet popřípadě napětí motoru jsou specifikovány výrobcem.

Tyto zdroje zvuku musí být v normální pracovní poloze přidržovány nebo vhodným způsobem podepřeny. Podpěry musí být vytvořeny takovým způsobem, aby neovlivňovaly výsledky měření.
c) Zdroj zvuku nadnášený vzduchem nebo nesený rukou

7.6.1 Účel měření
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

7.6.1.1 Zdroje zvuku konstruované se sběračem trávy se musí zkoušet za normálních podmínek použití s tímto zařízením namontovaným.

7.6.1.2 Žací ústrojí musí být nastaveno na výšku strniště 3 cm. Pokud to není z technických důvodů možné, musí se žací ústrojí nastavit co nejblíže výšce 3 cm. Před každým měřením hluku musí být tráva na zkušební ploše posečena s tímto nastavením žacího ústrojí. Pro měření hluku musí být zdroj zvuku zbaven zbytků trávy a sběrač trávy musí být prázdný.

Použití zkušební metody podle písmene c) se omezuje na elektricky poháněné bubnové zdroje zvuku se šířkou záběru menší než 50 cm.
Před použitím a za provozu musí být žací ústrojí namazáno olejem SAE 20/50.
7.6.1.3 U bubnových zdrojů zvuku se mezera mezi bubnem a válcovou/řezací hranou seřídí podle údajů výrobce jedním s dále uvedených způsobů:

a) normalizovaný list papíru o plošné hmotnosti 80 g/m² bude přeříznut alespoň na 50 % řezné šířky,

b) vzdálenost mezi noži bubnu a řeznou hranou nebude větší než 0,15 mm po celé délce šířky záběru, nebo

c) žací ústrojí bude nejprve seřízeno tak, až se nože dotknou a pak oddalováno do té doby, dokud dotyk nožů právě neustane při maximálních otáčkách bubnu.

7.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

7.5.5 Kontrola měřicího přístroje

7.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

7.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.
7.5.4 Váhové filtry

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.
7.5.3 Mikrofon s kabelem

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:
7.5.2 Měřicí přístroje

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“ (“Pomalu“),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

7.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím bodě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 7.11.

7.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

7.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí
Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.
Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

7.3 DEFINICE

7.3.7 Cizí hluk
Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

7.3.7.1 Hluk pozadí
Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.
7.3.7.2 Parazitní hluk

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3
7.3.6 Index směrovosti (DI)
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích bodech (viz 7.6.4.2.), vypočtených podle bodu 7.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4,
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 7.8.4,
kde

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.
7.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.
7.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.
Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

7.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 7.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 7.6.4).
7.3.2 Měřicí plocha

Hodnota hladiny akustického tlaku A, L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.
kde je
p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
7.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA

7.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

7.2.1 Typ hluku
Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.
7.2.2 Velikost zdroje zvuku

7.1 OBECNĚ
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného sekačkami na trávu. Sekačky na trávu se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 7.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.
7.10 ÚDAJE PODLE BODU 7.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace dále uvedené v bodech 7.9.1 až 7.9.4.
7.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

7.9.4 Akustické údaje

a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 7.9.2 a),

b) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 7.8.1.1),

c) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 7.8.1.2),

d) případné korekce v dB (viz body 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4),

e) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 7.8.4),

f) konstanta prostředí C (viz bod 7.8.6.2),

g) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 7.8.5),

h) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 7.3.6),

i) povaha hluku (viz bod 7.7.3),

j)datum a doba měření.

7.9.3 Přístrojové vybavení

a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 7.5.5.1;

c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 7.5.5.2 a datum posledního ověření.

7.9.2 Akustické prostředí

b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

7.9.1 Zkoušený zdroj zvuku

a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

f) šířka záběru,

g) otáčky žacího ústrojí.

L_pAi- hladina akustického tlaku při i-tém měření;
7.11. METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU
Veličina ∆L je definována vztahem:
g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i}

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(Lpai-Lpao});
Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + {10 l g}_{0} g_{m},

kde je
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi);
sbcr2000c061z0194p002o002.tif

Obrázek 4

Obrázek 3

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Tabulka může být rozšířena oběma směry.
Hodnota g jako funkce ∆L
TABULKA III
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
∆L = L_pAi - L_pAo.

B/ METODA MĚŘENÍ HLUKU SEKAČEK NA TRÁVU, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY

7.7 UMÍSTĚNÍ MIKROFONU

7.7.1 Poloha mikrofonu musí být v souladu s bodem 7.7.3.

7.7.2 Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy
Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.
Obrázek 2
V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

7.7.3 Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy
Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší L_Aeq(t₁,t₂). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.
Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

7.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
Akustickým kritériem pro místo(místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq(t_1,t₂).

7.3. DEFINICE

7.3.1 Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v bodě 7.3.1 části A/.

t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.
p_o referenční akustický tlak 20 μPa,
L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,

L_{e q} (t_{1}, t_{2}) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} \frac{p^{2} (t)}{{p_{0}}^{2}} d t) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} 10^{\frac{L_{p (t)}}{10}} d t),

t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,
kde je:
p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,
Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq(t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:
Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t_1,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se obvykle uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.
7.3.2 Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁,t₂)

7.2. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.
7.2.1. Typ hluku

Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.
7.2.2 Typ stroje

Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.
Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu stroje, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.
O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.
Zpráva musí nutně obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 7.10.
7.11 ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

7.9 MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY

7.9.1 Podmínky pro seřízení a provoz sekačky na trávu jsou stanoveny v části A/ bodu 7.6.2.

7.6 OBSLUHA
Pracovník obsluhy musí být přítomen v místě obsluhy.

Výška obsluhy vsedě musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.
7.6.2 Požadavky na výšku obsluhy
Obrázek 1
sbcr2000c061z0194p002o011.tif

Sedící obsluha

7.6.1 Požadavky na oděv
V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

7.5 MĚŘICÍ PŘÍSTROJE
U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 7.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 7.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vyvolané sekačkami na trávu v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.
7.1 OBECNĚ
Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný sekačkami na trávu o šířce záběru větší než 120 cm, které jsou vybaveny sedadlem, vhodně připevněným k jejich konstrukci. Tento hluk je vyzařován do místa obsluhy sekaček na trávu. Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

7.8 VLIVY PROSTŘEDÍ

7.8.2 Hluk pozadí
Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

7.8.1 Místo měření
Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 7.6.3 části A/.

7.10 MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ

7.10.1 Měřicí interval T (=t₂ - t₂)
Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu, musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

7.10.2 Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq (t₁,t₂))
Tato hladina se zjistí buď přímo integrací p²(t), nebo vzorkováním hladiny akustického tlaku L_pA.

Při měření zvukoměrem je T pět sekund. Počet měření je pět.
Hladina akustického tlaku A L_pA se měří přístroji podle bodu 7.5.2 části A/.
b) na základě hladiny akustického tlaku A L_pA

Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci, například pomocí integračního zvukoměru.
L_Aeq(t₁,t₂) je možno získat přímo integrací kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A v průběhu intervalu rovného t₂ - t₁ podle vztahu uvedeného v bodě 7.2.3.2. části A/.
a) integrací p²(t)

7.10.3 Měření rušivých jevů
Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 7.7.1.3 části A/.

7.10.4 Korekce při měření

7.10.4.1 Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)
Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 7.8.6.3 části A/.

7.10.4.2 Hluk pozadí
Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ A VZORY PŘÍLOHY K ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ
sbcr2000c061z0194p003g-p1.tif

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.
NÁLEŽITOSTI CERTIFIKÁTU O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY
sbcr2000c061z0194p004u001.pdf

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.
NÁLEŽITOSTI PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO STANOVENÉ VÝROBKY
sbcr2000c061z0194p005u001.pdf

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

1. VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU KOMPRESORŮ, SVAŘOVACÍCH GENERÁTORŮ, ELEKTRICKÝCH ZDROJOVÝCH SOUSTROJÍ, RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ, DOZERŮ, VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ A MECHANIZOVANÝCH RUČNÍCH BOURACÍCH A SBÍJECÍCH KLADIV
sbcr2000c061z0194p002o025.tif

Poznámka: udává se

2. symbol ε (epsilon).

1. hladina akustického výkonu A v dB na 1 pW, zaručená výrobcem, určená v závislosti na druhu stanoveného výrobku podle bodů 1, 2, 3, 4 A/, 5 A/, nebo 6 přílohy č. 2,

2. VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO TLAKU V MÍSTĚ OBSLUHY RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ, DOZERŮ, A VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ
sbcr2000c061z0194p002o026.tif

Poznámka: udává se

1. hladina akustického tlaku A v dB v místě obsluhy vzhledem k 20 μPa, zaručená výrobcem, určená v závislosti na druhu stanoveného výrobku podle bodu 4 B/, nebo 5 B/ přílohy č. 2,

2. symbol ε (epsilon).

3. VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU A HLADINĚ AKUSTICKÉHO TLAKU V MÍSTĚ OBSLUHY SEKAČEK NA TRÁVU
sbcr2000c061z0194p002o027.tif

Poznámka: udává se

3. hladina akustického výkonu A v dB na 1 pW, zaručená výrobcem, určená podle bodu 7 A/ přílohy č. 2 a symbol ε (epsilon),

2. typ sekačky na trávu,

1. označení výrobce,

4. hladina akustického tlaku A v dB v místě obsluhy vzhledem k 20 μPa, zaručená výrobcem, určená podle bodu 7 B/ přílohy č. 2 a symbol ε (epsilon).