(1) Nedosahuje-li doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu dvanácti měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok na dávku, započte tyto doby nositel pojištění druhého smluvního státu, jako by se jednalo o doby pojištění získané podle jeho právních předpisů.