(1) Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.

(2) Průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy,

a) jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a

b) jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy.

(3) Běžným užíváním ve smyslu odstavce 2 písm. a) se rozumí užívání konečným uživatelem, s výjimkou údržbářských, servisních a opravárenských prací.