17. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5a), 5b) a 5c) znějí:
㤠9a
Šumivé víno
(1) Šumivé víno lze vyrábět v jakostních druzích
a) šumivé víno,
b) jakostní šumivé víno (sekt),
c) jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti),
d) pěstitelský sekt.
(2) Druh šumivé víno nelze označit jako sekt a smí být vyráběn prvotním nebo druhotným kvašením vín za podmínky, že celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě dosáhne nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 °C nejméně 0,3 MPa.
(3) Jakostní šumivé víno (sekt) lze vyrábět prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů a vín nebo vín z dovozu, z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína, a tato skutečnost je doložena na průvodním certifikátu, jestliže
a) přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,
b) celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů v období do 31. prosince 2001 a nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002,
c) celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců,
d) doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,
e) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,
f) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.
(4) Jako aromatický sekt lze označit jakostní šumivé víno aromatické, jestliže při jeho výrobě
a) bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů pouze odrůdy Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller - Thurgau,
b) nebylo použito expedičního likéru,
c) skutečný obsah alkoholu ve výrobku je nejméně 6 % objemových,
d) řízení kvasného procesu bylo prováděno pouze chlazením nebo jiným fyzikálním způsobem,
e) přetlak v lahvi s hotovým výrobkem je nejméně 0,30 MPa,
f) celková doba výroby trvá nejméně 30 dnů.
(5) Sekt vinařské oblasti lze vyrábět druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, jestliže
a) přetlak v lahvi při teplotě 20 °C je nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,
b) celková doba výroby včetně zrání byla nejméně
1. 6 měsíců (180 dnů) při kvašení v tancích,
2. 9 měsíců (270 dnů) při kvašení v lahvích,
c) doba kvašení byla nejméně 90 dnů; při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,
d) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě byl nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,
e) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových.
(6) Názvem sekt vinařské oblasti lze označit aromatický sekt při splnění zvláštních podmínek výroby uvedených v odstavci 4 a za podmínky, že byl vyroben uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny vhodné k výrobě jakostního vína, ze kterých byl aromatický sekt vinařské oblasti získán.
(7) Druh pěstitelský sekt smí být vyráběn a takto označen, jen pokud jsou splněny základní podmínky výroby uvedené v odstavci 5 a vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.
Perlivé víno
(1) Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu (§ 9a); lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým.
(2) Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa.
Aromatizované víno
(1) Aromatizované víno lze vyrábět z vína nebo hroznového moštu nebo z vykvašeného hroznového moštu a jejich směsí, s přídavkem vody, nejvýše však 15 %, jejich aromatizací pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených5a) aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření, popřípadě povolených5a) přídatných látek ochucujících. K doslazení je možno použít sacharózu, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se smí použít přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.
(2) Název aromatizované víno se smí nahradit označením
a) vermut za podmínky, že aromatizace podle odstavce 1 byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou nebo hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem,
b) hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť s označením hlavních použitých aromatických látek. Pokud byla použita k aromatizaci látka chinin, označí se jen jako víno s chininem. Pokud bylo použito k aromatizaci přírodních látek z pelyňku a hořce a za předpokladu dosažení žlutého nebo červeného zabarvení povolenými přísadami, smí se označit jen názvem Americano.
Likérové víno
(1) Likérové víno smí být vyráběno jako
a) likérové víno,
b) jakostní likérové víno vinařské oblasti.
(2) Likérová vína podle odstavce 1 musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.
(3) Likérová vína lze vyrábět
a) z hroznového moštu,
b) z vína,
c) ze směsi hroznového moštu a vína s tím, že u jakostního likérového vína vinařské oblasti musí užité víno a mošt pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd, nebo
d) z vinného destilátu.
Víno a výrobky z hroznů révy vinné z dovozu
(1) Víno nebo výrobky z hroznů révy vinné z dovozu lze dovážet do České republiky a uvádět je do oběhu, jestliže
a) odpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost stanoveným zvláštními právními předpisy,5b)
b) dodávku vína provází osvědčení obsahující výsledky rozborů, vystavené příslušným inspekčním orgánem v zemi původu, prokazující, že dodávka splňuje požadavky na jakost stanovené předpisy platnými v zemi původu. Pokud dovozce nezajistí předložení uvedeného osvědčení, dodávka nebude propuštěna do volného oběhu.5c)
(2) Výrobce může použít k výrobě vína rmut nebo mošt z dovozu v době od 1. září do 31. října téhož roku pouze v případě, že použití dovezených rmutů a moštů bude v daném roce stanoveno ministerstvem na základě vyhodnocení celkové bilance výroby a spotřeby vína vyhláškou.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor osvědčení podle odstavce 1 písm. b).
(4) Víno z dovozu nebo víno vyrobené z hroznů révy vinné, rmutu nebo moštu z dovozu lze smísit s vínem vyrobeným z hroznů sklizených na území České republiky tak, aby každá z použitých složek byla zastoupena ve vyrobené směsi vína nejméně 15 %; takto vyrobená směs vína musí být označena jako směs vína z dovozu s vínem domácího původu.
5a) Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.
5b) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.
Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5c) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.