USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ, VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI A VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ
§ 9
Uskutečnění zdanitelného plnění
(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné
a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání,6) v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada prováděna formou předplatného, dnem zaplacení předplatného, a pokud je předplatné placeno zálohově, dnem vyúčtování záloh,
c) při zásilkovém prodeji zboží dnem přijetí platby prodávajícím,
d) při převodu stavby, nedokončené stavby nebo pozemku dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí, a nedochází-li k zápisu změny vlastnického práva nebo práva hospodaření vkladem, dnem zápisu změny vlastnického práva nebo práva hospodaření6a) nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,
e) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,
f) při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo nebo jeho dílčí části zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve,
g) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody a v případě telekomunikačních služeb dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,
h) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 13 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,
i) při převodu nebo využití práv dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv; je-li sjednán způsob stanovení ceny a ke dni, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv, není známa její výše, dnem zaplacení,
j) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,
k) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním plátce podle § 7 odst. 2 písm. a) dnem použití zboží, služby, stavby nebo nedokončené stavby,
l) při použití osobního automobilu vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,
m) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,
n) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,
o) při poskytování kombinace služeb spočívající v organizaci turistických zájezdů nebo pořádání výstav, trhů a kongresů, dnem poskytnutí poslední služby nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve; v případě, že v rámci kombinace dochází k přeúčtování nakoupených služeb a den poskytnutí poslední služby předchází dni zjištění celkové výše přeúčtovávaných částek za tyto služby, dnem zjištění celkové výše přeúčtovávaných částek nebo zaplacením jednotlivých přeúčtovávaných částek, a to tím dnem, který nastane dříve,
p) při technickém zhodnocení najatého hmotného majetku provedeném nájemcem [§ 7 odst. 2 písm. d)] dnem ukončení nájmu nebo dnem zaplacení technického zhodnocení vlastníkem najatého hmotného majetku, a to tím dnem, který nastane dříve,
q) při vyřazení majetku z obchodního majetku plátce pro jeho osobní potřebu [§ 7 odst. 2 písm. e)] dnem vyřazení,
r) při užívání osobního automobilu pořízeného plátcem za účelem dalšího prodeje [§ 7 odst. 2 písm. f)] dnem, kdy začal plátce osobní automobil užívat pro účely, kdy nemá nárok na odpočet daně,
s) při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě (§ 7 odst. 4) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu, popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, s výjimkou stavby, kdy se postupuje podle písmene d),
t) při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku (§ 7 odst. 5) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, s výjimkou stavby, kdy se postupuje podle písmene d),
u) při opravě najatého hmotného majetku (§ 7 odst. 7) dnem uskutečnění opravy,
v) při prodeji podniku nebo jeho části, nejde-li o zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 35, dnem účinnosti smlouvy;6b) přechází-li při tomto prodeji i vlastnictví ke stavbě, považuje se převod vlastnictví ke stavbě za samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem podle písmene d),
w) v ostatních případech dnem zaplacení.
(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.
(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,7) smlouvy o finančním pronájmu, smlouvy o dílo8) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f). V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.
(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.
§ 10
Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu
(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.
(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
§ 11
Vedení záznamů pro daňové účely
(1) Plátce je povinen vést záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady, daňové dobropisy a vrubopisy, opravné daňové doklady, doklady pro opravu základu daně podle § 15 odst. 5, vystavené doklady o použití a potvrzené tiskopisy o vývozu zboží podle § 45e. O přijatých zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně a v členění na plnění s nárokem na odpočet daně, bez nároku na odpočet daně a na plnění, u nichž je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, včetně stanovení poměrné části odpočtu daně, a záznamy o úpravách odpočtu daně. O uskutečněných zdanitelných plněních je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Plnění na vývoz eviduje v členění na vývoz zboží, při kterém dochází ke změně vlastnického práva ke zboží, a na vývoz zboží, při kterém ke změně vlastnického práva ke zboží nedochází. Plátce, který není účetní jednotkou, je povinen vést evidenci majetku, který užívá k podnikání. Finanční orgán může podle zvláštních právních předpisů8a) uložit vedení dalších záznamů rozhodných pro stanovení daně.
(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.
(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.
§ 12
Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah
(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Údaje o ceně a dani se na daňových dokladech uvádějí v české měně. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.
(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat
Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
a) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo9) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
e) pořadové číslo dokladu,
f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
g) datum vystavení dokladu,
h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
i) výši ceny bez daně celkem,
j) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,
k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákona nestanoví jinak.
(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.
(5) Doklad o použití musí obsahovat
Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) účel použití,
d) pořadové číslo dokladu,
e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
f) datum vystavení dokladu,
g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
h) výši ceny bez daně celkem,
i) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,
j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu.9a)
(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.
(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.
(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě, že se jedná o zdanitelné plnění, u něhož se základ daně stanoví podle § 14 odst. 15.
(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.
(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.
§ 13
Daňový dobropis a vrubopis
(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o ceně a dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně. Daňový dobropis nebo daňový vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.
(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě základu daně podle § 15 odst. 1.
(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě základu daně podle § 15 odst. 2.
(4) Daňový dobropis a daňový vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,
a) jde-li o daňový dobropis, číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi sníženou a původní cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích,
b) jde-li o daňový vrubopis, číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi zvýšenou cenou, případně úhradou a původní cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
(5) Pokud se oprava základu daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 12, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi sníženou a původní cenou a tomu odpovídající částky daně a na daňovém vrubopisu čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi zvýšenou cenou, případně úhradou a původní cenou a tomu odpovídající částky daně.