(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie, zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují

a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká,

b) orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb,

d) osobám blízkým⁵²) a osobám, které byly během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy, jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,

e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě škody a územní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky,

f) poskytovateli pracovnělékařských služeb oprávněnému podle zvláštního právního předpisu⁶¹) uznávat nemoci z povolání nebo změny zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,

g) orgánu inspekci práce⁵³) v souvislosti se šetřením pracovního úrazu,

h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých,

i) veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona.