3.3.3 Zkouška střídavým napětím
Zkouška střídavým napětím se provede podle níže uvedené tabulky.
Zkušební napětí s dostatečně sinusovým průběhem o frekvenci 50 Hz se přikládá po dobu jedné minuty. Výkonový zdroj musí být schopen dodávat nejméně 500 VA.
Během zkoušek A a B podle níže uvedené tabulky se obvody, které nejsou zkoušeny napětím, připojí ke kostře.
Během zkoušek proti zemi (C v následující tabulce) se pomocné obvody, jejichž referenční napětí není vyšší než 40 V, spojí se zemí.

Zkušební napětí
(efektivní hodnota)		Bod přiložení zkušebního napětí
A.Zkoušky, které mohou být provedeny při odejmutém krytu elektroměru a krytu svorek.
- mezi kostrou a:
2 kV(a) každou sestavou vinutí proud-napětí jednoho a téhož hnacího prvku, které jsou při normálním použití spojeny dohromady, ale jsou od ostatních obvodů odděleny a vhodně izolovány;
2 kV(b) každým pomocným obvodem nebo sadou pomocných obvodů, které mají společný bod, kde je referenční napětí větší než 40 V;
500 V(c) každým pomocným obvodem, který má referenční napětí menší než 40 V.
600 V nebo dvojnásobekB.Zkouška, která může být provedena bez krytu svorek, ale s nasazeným krytem, pokud je kovový

- mezi proudovým obvodem a napěťovým obvodem každého hnacího prvku, které jsou normálně spojeny dohromady, přičemž toto spojení se během zkoušky přechodně přeruší (*)
napětí
přikládaného
k napěťovému
vinutí za
referenčních
podmínek, kde je referenční
napětí větší než 300 V (platí vyšší hodnota)
2 kV C. Zkouška se provede s uzavřeným pouzdrem, kryt elektroměru a kryt svorek je upevněn

- mezi všemi proudovými a napěťovými obvody a rovněž mezi pomocnými obvody, jejichž referenční napětí je větší než 40 V, spojenými dohromady a zemí elektroměru.
(*) Přesně řečeno, toto není zkouška dielektrické pevnosti, ale prostředek pro ověření, zda izolační vzdálenosti jsou při rozpojeném připojovacím zařízení dostatečné.