7.1 Přejímací zkoušky
Přejímací zkoušky musí zaručit, že elektroměry mají vlastnosti uvedené v bodě 7.1.1.
7.1.1 Druhy přejímacích zkoušek
(5 až 10) zkoušky přesnosti;
(1) zkouška dielektrické pevnosti;
(2) ověření mechanických vlastností při nasazeném krytu;
(3) zkouška chodu naprázdno;
(4) zkouška náběhu;
(11) ověření konstanty.
Zkoušky musí být přednostně provedeny ve výše uvedeném pořadí, jak je podrobně uvedeno v bodech 7.1.2 a 7.1.3.
7.1.2 Podmínky přejímacích zkoušek
Tyto zkoušky musí být provedeny na každém elektroměru, s upevněným krytem, s výjimkou určitých mechanických vlastností, a případně pro kontrolu počítadla.
Pokud je však prvotní EHS ověření prováděno v dílnách výrobce, mohou být zkoušky provedeny s krytem sejmutým, pokud to bylo již dříve přijato, protože to nemá prakticky žádný vliv na provoz elektroměru. Při kontrole dielektrické pevnosti však musí být kryt nasazen. Po vyhovujícím provedení zkoušky dielektrické pevnosti, ale před jakoukoli další zkouškou, je elektroměr po dobu nejméně půl hodiny připojen k referenčnímu napětí a prochází jím proud o velikosti asi 0,1 Ib při jednotkovém účiníku. Tím je umožněno předehřátí napěťového obvodu a provedení kontroly, zda se kotouč volně otáčí.
Zkoušky č. 3 a č. 11 musí být provedeny za podmínek uvedených v tabulce III nebo V.
TABULKA V
| Ovlivňující veličina | Referenční hodnota | Tolerance (±) |
|---|---|---|
| Teplota okolí | 23 °C | 2 °C (1) |
| Poloha | Vertikální | 1° |
| Napětí | Referenční napětí | 1,5 % |
| Kmitočet | 50 Hz | 0,5 % |
| Tvar vlny napětí a proudu | Sinusový | Činitel nelineárního zkreslení ne větší než 5 % |
| Vnější magnetická indukce při kmitočtu 50 Hz | Žádné | Indukce nezpůsobující žádnou změnu chyby větší než ± 0,3 % při 0,1 Ib pro jednotlivý účiník (2) |
| Navíc pro vícefázové elektroměry | ||
| Sled fází | Přímé pořadí | |
| Nevyváženost napětí a proudů (3) | žádné | Jako v bodě 5.2 písmeno(e), přičemž hodnota 1 % se nahradí hodnotou 1,5 % |
| (1) Zkoušky mohou být prováděny při vnější teplotě ležící mimo rozsah 21 °C až 25 °C, ale v rozsahu 15 °C až 30 °C tak dlouho, až je provedena korekce ve vztahu k referenční teplotě 23 °C při použití středního teplotního součinitele, který udává výrobce. (2) Viz poznámku (2) v tabulce III. (3) Vyjma zkoušek s jednorázovou zátěží. | ||
7.1.3 Provádění přejímacích zkoušek
7.1.3.1 Zkouška dielektrické pevnosti (zkouška č. 1)
Zkouška střídavým napětím se provádí přiložením střídavého napětí o kmitočtu 50 Hz a efektivní hodnotě 2 kV podobu 1 minuty mezi všechny navzájem spojené svorky a plochý kovový povrch, na kterém je elektroměr umístěn. Při této zkoušce se pomocné obvody s referenčním napětím 40 V nebo menším spojí s plochým kovovým povrchem.
Tato zkouška se provádí u výrobce na jeho náklady na každém přístroji. Český metrologický institut musí provádět kontrolu.
7.1.3.2 Zkoušky prováděné při nasazeném krytu (zkouška č. 2)
- zjevně dobrý stav pouzdra a desky svorkovnice;
- správná poloha stupnice;
- úplnost všech předepsaných podrobností.
7.1.3.3 Zkouška chodu naprázdno (zkouška č. 3)
Volba mezi dvěma následujícími zkouškami se ponechá na příslušné metrologické službě:
- když je elektroměr připojen na referenční napětí s jednotkovým účiníkem při proudu rovném 0,001 Ib, nesmí kotouč dokončit celou otočku;
- zkouška se provede podle bodu 5.6.
7.1.3.4 Zkouška náběhu (zkouška č. 4)
Pokud byla zkouška chodu naprázdno provedena za podmínek stanovených v první odrážce bodu 7.1.3.3, provede se zkouška náběhu takto:
při elektroměru napájeném referenčním napětím s jednotkovým účiníkem při proudu rovném 0,006 Ib se musí kotouč rozběhnout a otočit více než jedenkrát.
Pokud byla zkouška chodu naprázdno provedena za podmínek stanovených v druhé odrážce bodu 7.1.3.3, provede se zkouška náběhu podle bodu 5.7.
Poznámka: Zkoušky č. 3 a č. 4 se na vícefázových elektroměrech provedou při zatížení ve všech fázích.
7.1.3.5 Zkoušky přesnosti (zkoušky č. 5 až č. 10)
Zkoušky přesnosti se provedou při hodnotách proudu a účiníku, které uvádí tabulka VI. Není zapotřebí čekat na dosažení teplotního ustálení vinutí. Protože podmínky, při nichž se zkoušky provádějí, nejsou standardními podmínkami pro EHS schválení typu, jsou místo hodnot uvedených v tabulkách I a II použity širší meze chyb podle níže uvedené tabulky VI.
TABULKA VI
| Zkouška č. | Hodnota proudu | Účiník | Elektroměry | Zátěž vícefáz. elektroměru | Maximální dovolená chyba (±) |
|---|---|---|---|---|---|
| 5 | 0,05 Ib | 1 | Jednofázový a vícefázový | Symetrická | 3,0 % |
| 6 | Ib | 1 | Jednofázový a vícefázový | Symetrická | 2,5 % |
| 7 | Ib | 0,5 induktivní | Jednofázový a vícefázový | Symetrická | 2,5 % |
| 8 a 9 | Ib | 1 | Vícefázový | Jednofázově zatížen (jedna zkouška ve dvou z daných fází) | 3,5 % |
| 10 | Imax | 1 | Jednofázový a vícefázový | Symetrická | 2,5 % |
Poznámka: Na elektroměrech s více tarify se zkouška č. 5 opakuje pro každý odečet odpovídající rozdílnému tarifu. Elektromagnety pro změnu tarifu musí být napájeny elektrickou energií podle specifikace ve schématu zapojení.
Dovolená chyba nesmí být systematicky využívána ve stejném smyslu.
7.1.3.6 Ověření shody počítadla s konstantou elektroměru (zkouška č. 11)
Musí se ověřit, že poměr mezi počtem otáček kotouče elektroměru a údajem počítadla (počítadel) je správný.
7.1.3.7 Vlastnosti měřicích přístrojů
Vlastnosti měřicích přístrojů a dalších zařízení používaných k provedení zkoušek číslo 5 až 10, a kde je zapotřebí, zkoušky č. 11, musí být takové, aby jimi způsobené chyby měření nepřesahovaly relativní hodnotu:
- ± 0,4 % při jednotkovém účiníku;
- ± 0,6 % při účiníku 0,5 (induktivním).