(1) Posouzení, zda je u očkované osoby očkování indikováno či kontraindikováno, přísluší očkujícímu lékaři, v případě trvalé kontraindikace příslušnému odbornému lékaři. Dokladem o trvalé kontraindikaci, který musí být součástí zdravotnické dokumentace, je písemné vyjádření odborného lékaře nebo záznam očkujícího lékaře o zjištění stanoviska odborného lékaře s uvedením jeho jména, příjmení a data sdělení stanoviska. Za odborného lékaře se považuje odborník v oboru neurologie, nebo v oborech imunologie, alergologie, neonatologie a infekce.

(2) Kontraindikace použití očkovací látky jsou uvedeny ve schváleném údaji o přípravku, případně v příbalové informaci.¹)

(3) Osoby s prokázanými trvalými kontraindikacemi očkování proti

(4) Kontraindikacemi podání očkovací látky proti dávivému kašli se rozumí:

a) dávivému kašli lze očkovat acelulární (nebuněčnou) vakcínou,

b) přenosné dětské obrně lze očkovat neživou očkovací látkou.

a) závažné alergické reakce a hyperreakce po předchozí aplikaci vakcíny,

b) encefalopatie, epilepsie nebo epileptický záchvat vyprovokovaný předchozí aplikací očkovací látky proti dávivému kašli,

c) závažná onemocnění centrálního nebo periferního nervového systému s nejistou prognózou,

d) progredující neurologické onemocnění.