Část I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky výcvikového motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno,
b) vzor žádosti o řidičské oprávnění,
c) obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen „získání řidičského oprávnění“),
d) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění (dále jen „výuka a výcvik“),
e) vzor profesního osvědčení učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“),
f) způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele o řidičské oprávnění,
g) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro zkušební komisaře a vzor průkazu zkušebního komisaře,
h) učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování,
i) počet otázek v testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích, jejich bodové hodnocení, složení testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných k získání jednotlivých skupin a podskupin řidičského oprávnění,
j) rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla,
k) výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku z praktické jízdy,
l) způsob a rozsah přezkoušení řidičů v rámci zdokonalování jejich odborné způsobilosti a vzor osvědčení profesní způsobilosti řidiče,
m) náležitosti žádosti a vzor pověření k provádění přezkoušení řidičů v rámci zdokonalování jejich odborné způsobilosti.
Část II
VÝUKA A VÝCVIK
Hlava 1
§ 2
Označení výcvikového vozidla, označení osádky motocyklu a materiál označení
(K § 11 odst. 2 zákona)
(1) Výcvikový osobní automobil se označuje svítilnou schváleného typu a provedení,1) která má na přední a zadní straně nápis „AUTOŠKOLA“ a na levé a pravé straně písmeno „L“. Jednotlivá písmena v nápisu „AUTOŠKOLA“ jsou mimo písmene „L“ modré barvy na bílém podkladu. Písmeno „L“ v nápisu „AUTOŠKOLA“ je bílé barvy na modrém podkladu. Písmena „L“ na levé a pravé straně svítilny jsou rovněž bílé barvy na modrém podkladu. Výška písmen je nejméně 70 mm a šířka čáry písma nejméně 12 mm. Označení se umísťuje na střechu výcvikového osobního automobilu.
(2) Výcvikový nákladní automobil a výcvikové vozidlo hromadné přepravy osob se označuje tabulí ve tvaru čtverce o straně nejméně 300 mm, na které je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 250 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha tabule je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé. Označení se umísťuje na přední, zadní a obou bočních stranách výcvikového vozidla.
(3) Výcvikový traktor se označuje krychlí o straně nejméně 250 mm, na které je na všech svislých stranách umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha stran krychle je modré barvy, písmeno „L“ je v barvě bílé. Označení se umísťuje na střechu výcvikového traktoru.
(4) Výcvikové přípojné vozidlo se označuje tabulí podle odstavce 2, která se umísťuje na obou bočních stranách a na zadní straně přípojného vozidla.
(5) Vozidlo, na němž se provádí výcvik tělesně postižených osob a které je konstrukčně přizpůsobené jejich tělesnému stavu, se označuje buď způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo se označuje tabulí uvedenou v odstavci 2, přičemž označení uvedené v tomto odstavci se umísťuje na karoserii vozidla vpředu na levé straně a rovněž vzadu uprostřed vozidla nebo na jeho levé straně.
(6) Osádka výcvikového motocyklu se označuje čtvercem o straně nejméně 250 mm, ve kterém je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé. Označení se umísťuje žadateli o řidičské oprávnění na prsou a učiteli výcviku na zádech.
(7) Písmena a plocha označení vozidel podle odstavců 1 až 6 se vyrábějí z retroreflexního materiálu nejméně třídy 2 podle příslušné ČSN.2)
Hlava 2
ŽÁDOST O ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ, OBSAH A ROZSAH VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 20 odst. 5 zákona)
§ 3
Žádost o řidičské oprávnění
(K § 13 odst. 5 zákona)
(1) Žádost o řidičské oprávnění se podává na dvoustranném tiskopisu formátu A 4. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1.
(2) První stranu žádosti o řidičské oprávnění vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění při žádosti o přijetí do výuky a výcviku a provozovatel autoškoly po přijetí žadatele o řidičské oprávnění do výuky a výcviku. Druhou stranu žádosti o řidičské oprávnění vyplňuje zkušební komisař při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a okresní úřad při vydání řidičského průkazu.
§ 4
Obsah a rozsah výuky k získání řidičského oprávnění
(1) Výuka předpisů o provozu na pozemních komunikacích obsahuje tyto tematické celky:
a) předpisy o provozu na pozemních komunikacích,3)
b) řešení dopravních situací,
c) předpisy související s provozem na pozemních komunikacích4) v rozsahu nezbytném pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění,
e) doklady potřebné při provozu vozidla podle příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,3)
f) občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.
d) předpisy o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,3)
(2) Výuka o ovládání a údržbě vozidla obsahuje
a) všeobecný popis a sestavu vozidla příslušné kategorie,
b) popis základních soustav vozidla, jejich charakteristiku, účel, činnost a základní údržbu, zásady jejich správného používání,
c) ovládací ústrojí vozidla, ovladačů a sdělovačů, jejich umístění a označení,
e) zásady preventivní údržby vozidla a její význam pro bezpečnost a hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí,
f) postup při provádění základní údržby a jednoduchých oprav vozidla,
d) základní provozní údaje vozidla,
g) nejrozšířenější závady a poruchy vyskytující se na vozidle a základní postupy při jejich zjišťování,
h) v případě, že se jedná o výuku u osoby tělesně postižené, která bude řídit vozidlo konstrukčně přizpůsobené jejímu zdravotnímu stavu, provádí se výuka o ovládání a údržbě vozidla o vozidlu konstrukčně přizpůsobeném zdravotnímu stavu tělesně postižené osoby v rozsahu uvedeném pod písmeny a) až g).
(3) Výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy obsahuje tyto tematické celky:
c) právní úpravy doby jízdy a doby odpočinku,
a) činitelé ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b) vliv alkoholu, drog, léčiv, stavu mysli a únavy na chování řidiče,
t) seznámení s integrovaným záchranným systémem,
u) seznámení se zásadami potřebnými pro čtení v silniční mapě.
s) jízda s vozidlem vybaveným elektronickými řídicími systémy k ovládání vozidla,
r) zařízení pro bezpečnost vozidel, zejména používání bezpečnostních pásů a zádržných systémů, faktory aktivní a pasivní bezpečnosti vztahující se k vozidlu a přepravovaným osobám,
p) rozbor příčin dopravních nehod,
o) doby vnímání, posuzování, rozhodování a reakce, zásady předvídavosti, rozpoznání a řešení kritických situací,
n) charakteristiky různých typů komunikací a řešení krizových situací,
m) rizikové faktory jízdy automobilu v různých situacích, za různých povětrnostních a klimatických podmínek, vliv změny počasí, denní a noční doby,
l) uložení a přeprava nákladu,
k) jízda s přívěsem, vlečení vozidel,
j) nejdůležitější zásady týkající se sledování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, přilnavosti pneumatik a brzdné dráhy v závislosti na adhezních podmínkách,
i) základní postupy řidičských dovedností při rozjetí vozidla, řazení rychlostních stupňů, používání brzd, zastavování a couvání,
h) základní fyzikální podmínky jízdy vozidla,
g) pravidla týkající se používání vozidel s ohledem na životní prostředí,
f) vliv technického stavu vozidla na bezpečnost jízdy,
e) specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a nejzranitelnějších kategorií uživatelů pozemních komunikací, jako jsou děti, chodci, cyklisté a osoby těžce zdravotně postižené, a specifická rizika plynoucí z reakcí tělesně postižených řidičů, kteří řídí vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich postižení,
d) problematika vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na pozemních komunikacích (dopravní etika),
(4) Výuka zdravotnické přípravy obsahuje tyto tematické celky:
a) prevence dopravních nehod ze zdravotních příčin,
b) obecné zásady jednání při dopravních nehodách,
c) zásady první pomoci a poskytování první pomoci při jednotlivých poraněních,
e) možnosti a způsoby použití jednotlivých zdravotních pomůcek, které jsou ve výbavě lékárničky vozidla.
d) stavy bezprostředně ohrožující život,
§ 5
Obsah a rozsah praktického výcviku k získání řidičského oprávnění
(1) Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí ve třech po sobě jdoucích etapách. Výcvik je zaměřen
b) v druhé etapě na procvičování získaných základních řidičských dovedností v městském a mimoměstském provozu s nízkou hustotou provozu vozidel s důrazem na dodržování předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zásad bezpečné jízdy, jízdu vyšší rychlostí, nácvik a zvládnutí dalších řidičských dovedností v různých situacích v provozu, ovládání výstroje a výbavy vozidla, například stěrače a ostřikovače skel, odmlžování, klimatizace nebo osvětlení vozidla, pro jeho bezpečný provoz a na jízdu za snížené viditelnosti,
c) ve třetí etapě na dosažení plné samostatnosti při řízení vozidla v hustém městském a mimoměstském provozu, na různých kategoriích pozemních komunikací, řízení vozidla za ztížených podmínek, řešení složitých dopravních podmínek a dopravních situací a na jízdu za snížené viditelnosti.
a) v první etapě na provedení kontroly vozidla před jízdou a základní úkony řidiče před zahájením jízdy, nácvik a zvládnutí základních řidičských dovedností nutných pro ovládání vozidla volantem, pedálem akcelerátoru, spojkou, řazením, provozní a parkovací brzdou,
(2) Výcvik v praktické údržbě vozidla je zaměřen na
b) dodržování zásad bezpečnosti práce a používání technických zařízení při provádění jednotlivých úkonů údržby, ošetřování a oprav vozidla,
a) nácvik jednotlivých úkonů základní údržby vozidla, kontrolu a ošetření základních soustav vozidla a doplnění pohonných hmot,
c) nácvik zjišťování a odstraňování jednoduchých závad a poruch na vozidle,
f) připojení tažného lana nebo tažné tyče.
d) výměnu kola,
e) základní úkony nutné k zajištění osvětlení vozidla, například výměnu žárovek, pojistek apod.,
(3) Výcvik podle odstavce 2 se u osob tělesně postižených přizpůsobí možnostem vyplývajícím z jejich zdravotního postižení.
(4) Praktický výcvik zdravotnické přípravy je zaměřen na
a) nácvik poskytování první pomoci při různých poraněních a stavech,
b) nácvik zástavy krvácení,
c) nácvik použití jednotlivých prostředků z výbavy lékárničky,
d) nácvik a zvládnutí vyprošťovacího manévru zraněné osoby z vozidla,
e) nácvik a zvládnutí úkonů neodkladné resuscitace.
Hlava 3
UČITEL VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 23 odst. 3 zákona)
§ 6
Základní školení pro učitele výuky a výcviku
(1) Základní školení pro učitele výuky a výcviku je zaměřeno na
a) metodiku výuky předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, výuky teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky ovládání a údržby vozidla; u osob tělesně postižených na výuku ovládání a údržby vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě,
b) metodiku výcviku v řízení vozidla a výcviku praktické údržby vozidla,
c) pedagogickou přípravu zaměřenou na hlavní pedagogické zásady a metodické postupy vyučování s důrazem na udržení pozornosti a zájmu posluchačů, správného způsobu vyjadřování, volby gramaticky a stylisticky správných výrazů, terminologie, gestikulace a správného vystupování učitele,
d) zásady dopravní psychologie orientované na fyziologické zákonitosti lidské psychiky, psychologii osobnosti, mezilidskou komunikaci a mezilidské vztahy v provozu na pozemních komunikacích a přizpůsobování se aktuálnímu stavu při řešení dopravních situací,
e) způsob výuky osob tělesně postižených používajících vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich zdravotnímu postižení,
(2) Učební osnova základního školení pro učitele výuky a výcviku je uvedena v příloze č. 2.
(3) Pro získání profesního osvědčení k provádění výuky a výcviku pro další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění se základní školení pro učitele výuky a výcviku provádí nejméně v polovičním počtu hodin výuky a výcviku stanoveném pro jednotlivé předměty podle přílohy č. 2.
§ 7
Zkouška učitele výuky a výcviku
(1) Zkoušce učitele výuky a výcviku se žadatel o získání profesního osvědčení podrobí nejdéle do šesti měsíců ode dne ukončení základního školení.
(2) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání profesního osvědčení prokazuje znalosti a dovednosti
c) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a provádění jejich výuky,
a) z předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a provádění jejich výuky,
b) z ovládání a údržby vozidla a provádění jejich výuky,
f) z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.
e) z provádění výcviku v řízení vozidla,
d) z praktické údržby vozidla a provádění její výuky,
(3) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. a) až d) se provádí ústně.
(4) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. e) a f) se provádí při praktické jízdě s vozidlem.
(5) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 2 se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o získání profesního osvědčení byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o získání profesního osvědčení hodnocen stupněm „neprospěl“.
§ 8
(1) Profesní osvědčení je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu profesního osvědčení tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis profesního osvědčení je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace písmene a šesti číslic. Písmeno je vždy umístěno v evidenčním čísle na prvním místě.
(4) Údaje se do profesního osvědčení vypisují černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem.
(5) Profesní osvědčení se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5)
(6) Vzor profesního osvědčení je uveden v příloze č. 3.
Hlava 4
EVIDENCE VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 27 odst. 5 zákona)
§ 9
Evidenční kniha
(1) Provozovatel autoškoly vede evidenční knihu, do které zaznamenává údaje o žadatelích o řidičské oprávnění přijatých do výuky a výcviku.
(2) Evidenční kniha obsahuje datum založení, počáteční a konečné evidenční číslo, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy evidenční knihy jsou vzestupně číslovány.
(3) Do evidenční knihy se zapisuje
b) druh výuky a výcviku,
c) skupina nebo podskupina řidičského oprávnění, o kterou žadatel žádá,
a) evidenční číslo, jméno, příjmení, popřípadě titul, datum narození a adresa trvalého pobytu žadatele o řidičské oprávnění,
e) datum ukončení výuky a výcviku.
d) datum zahájení výuky a výcviku,
(4) Opravu zápisu v evidenční knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.
(5) Evidenční kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. V případě ukončení činnosti autoškoly se evidenční kniha se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.
§ 10
Třídní kniha
(1) Provozovatel autoškoly vede pro každý kurs výuky a výcviku třídní knihu. V záhlaví třídní knihy se uvádí název autoškoly, druh, rozsah a datum zahájení výuky a výcviku.
(2) Do třídní knihy se zapisuje
b) evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,
c) řidičské oprávnění, které žadatel o řidičské oprávnění již vlastní,
a) jméno a příjmení, popřípadě titul žadatele o řidičské oprávnění,
d) vyučovací hodina výuky a výcviku a probírané téma,
e) účast žadatele o řidičské oprávnění na výuce a výcviku.
(3) Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) se provádějí při zahájení výuky a výcviku. Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. d) a e) se provádějí průběžně.
(4) Opravu zápisu v třídní knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.
(5) Třídní kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení kursu výuky a výcviku. V případě ukončení činnosti autoškoly se třídní kniha se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.
§ 11
Evidence o výcviku v řízení vozidla
(1) U každého výcvikového vozidla vede provozovatel autoškoly knihu evidence o výcviku v řízení vozidla, do které učitel výcviku v řízení vozidla zaznamenává údaje o provedeném výcviku v řízení vozidla.
(2) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla obsahuje datum založení, tovární značku a typ výcvikového vozidla, státní poznávací značku výcvikového vozidla, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy knihy evidence o výcviku v řízení vozidla jsou vzestupně číslovány.
(3) Do knihy evidence o výcviku v řízení vozidla se u každé vyučovací hodiny výcviku v řízení vozidla zapisuje
a) jméno, příjmení, popřípadě titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,
e) podpis žadatele o řidičské oprávnění a podpis učitele výcviku v řízení vozidla.
d) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla po ukončení výcviku v řízení vozidla,
c) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla před zahájením výcviku v řízení vozidla,
b) datum provedeného výcviku v řízení vozidla,
(4) Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. a) až c) se provádějí před zahájením každé vyučovací hodiny výcviku v řízení vozidla. Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. d) a e) se provádějí bezprostředně po ukončení každé vyučovací hodiny výcviku v řízení vozidla.
(5) Opravu zápisů v knize evidence o výcviku v řízení vozidla lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.
(6) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. V případě ukončení činnosti autoškoly se kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.
§ 12
Průkaz žadatele o řidičské oprávnění
(1) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění obsahuje
b) jméno, příjmení, popřípadě titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,
a) název autoškoly,
c) skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, na kterou se provádí výuka a výcvik,
d) podpis žadatele o řidičské oprávnění.
(2) Do průkazu žadatele o řidičské oprávnění se provádějí zápisy o provedeném výcviku k získání řidičského oprávnění s uvedením data vyučovací hodiny a podpisem učitele výcviku. Zápisy se provádějí bezprostředně po ukončení každé vyučovací hodiny výcviku k získání řidičského oprávnění.
(3) Opravu zápisu v průkazu žadatele o řidičské oprávnění lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.
(4) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení výuky a výcviku žadatele o řidičské oprávnění. V případě ukončení činnosti autoškoly se průkaz žadatele o řidičské oprávnění se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.
§ 13
Elektronická evidence výuky a výcviku
(1) Evidenční knihu a třídní knihu lze nahradit elektronickou evidencí výuky a výcviku.
(3) Elektronickou evidenci výuky a výcviku lze vést za předpokladu, že program splňuje následující požadavky:
e) elektronická evidence výuky a výcviku je vybavena elektronickou pamětí s dostatečnou kapacitou pro zápis údajů o průběhu výuky a výcviku se stálostí údajů na dobu nejméně deseti let,
g) zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším neautorizovaným zásahům.
f) elektronická evidence výuky a výcviku je označena názvem a adresou autoškoly,
a) zapsané údaje o provedené výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů mezi jednotlivými žadateli o řidičské oprávnění navzájem,
b) žadatel o řidičské oprávnění je označen svým jménem, příjmením, datem narození a evidenčním číslem,
c) zápisy v evidenci o výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění lze provádět průběžně,
d) jednotlivé údaje o provedené výuce a výcviku je možno průběžně prohlížet, pořídit v tištěné podobě a uložit na přenosné paměťové médium v požadovaném časovém úseku,
(4) Jednotlivé zápisy údajů v elektronické evidenci výuky a výcviku se neopatřují podpisy žadatele o řidičské oprávnění a učitele výuky a výcviku.
(5) Veškeré údaje o provedené výuce a výcviku vedené v elektronické evidenci výuky a výcviku se ukládají v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. V případě ukončení činnosti autoškoly se údaje o provedené výuce a výcviku v elektronické evidenci výuky a výcviku se zápisy za posledních pět let odevzdají okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona. Po celou dobu uložení musí program elektronické evidence výuky a výcviku zajišťovat možnost tiskového výstupu.
Část III
ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL, ŠKOLENÍ, ZKOUŠKY A PŘEZKOUŠENÍ ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ
Hlava 1
ZKUŠEBNÍ KOMISAŘI
(K § 34 odst. 3 a k § 36 odst. 4 zákona)
§ 14
Základní a zdokonalovací školení pro zkušební komisaře
(1) Základní školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na
a) znalost předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících,
b) znalost ovládání a údržby vozidla,
c) základy psychologie a pedagogiky,
f) znalost organizace zkoušek k získání řidičského oprávnění,
d) metodiku výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění, včetně metodiky výuky a výcviku tělesně postižených žadatelů o řidičská oprávnění,
e) znalost obsahu výuky a výcviku,
(2) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na
a) prohloubení znalostí, které jsou obsahem základního školení pro zkušební komisaře,
b) znalost změn, ke kterým došlo ve věcech, které jsou obsahem základního školení pro zkušební komisaře.
(3) Základní i zdokonalovací školení pro zkušební komisaře se provádí v rozsahu předmětů, které jsou obsahem zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
(4) Učební osnovy základního a zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře jsou uvedeny v příloze č. 4.
(5) Při rozšíření rozsahu oprávnění k provádění zkoušek o další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění se v rámci zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře minimální počty hodin v jednotlivých předmětech učební osnovy zdokonalovacího školení zdvojnásobí; to neplatí pro předmět uvedený v odstavci 1 písm. a).
§ 15
Zkouška a přezkoušení zkušebního komisaře
(1) Zkoušku zkušebního komisaře lze složit do šesti měsíců ode dne ukončení základního školení pro zkušební komisaře.
(2) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře prokazuje znalosti a dovednosti
b) z ovládání a údržby vozidla a provádění zkoušky z ovládání a údržby vozidla,
a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících a provádění zkoušky z těchto předpisů,
c) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,
e) ze zdravotnické přípravy,
d) z výcviku praktické údržby vozidla,
f) z výcviku v řízení vozidla,
g) z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.
(3) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. a) až e) se provádí ústně.
(4) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. f) a g) se provádí při praktické jízdě s vozidlem.
(5) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 2 se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře hodnocen stupněm „neprospěl“.
(6) Přezkoušení zkušebního komisaře se provádí na závěr zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře. Pro přezkoušení zkušebního komisaře a jeho hodnocení platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 5.
§ 16
Průkaz zkušebního komisaře
(K § 35 odst. 4 zákona)
(1) Průkaz zkušebního komisaře je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu průkazu zkušebního komisaře tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis průkazu zkušebního komisaře je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace písmene a šesti číslic. Písmeno je vždy umístěno v evidenčním čísle na prvním místě.
(4) Údaje se do průkazu zkušebního komisaře vypisují černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem.
(5) Průkaz zkušebního komisaře se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5)
(6) Vzor průkazu zkušebního komisaře je uveden v příloze č. 5.
Hlava 2
ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL
§ 17
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích
(K § 40 odst. 3 zákona)
(1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích se provádí testem, který je složen z 25 otázek. Z celkového počtu 25 otázek je 18 otázek z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z nichž je 5 otázek z dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a 3 otázky z řešení situací na křižovatkách. Dále jsou z celkového počtu 25 otázek 2 otázky z předpisů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a 5 otázek z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích.
(2) V rámci otázek z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích podle odstavce 1 je v každém testu jedna otázka ze znalostí zdravotnické přípravy.
(3) Otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, mimo otázek z dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a otázek z řešení situací na křižovatkách, jsou hodnoceny 3 body. Otázky z řešení z dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace jsou hodnoceny 2 body. Otázky z řešení situací na křižovatkách jsou hodnoceny 4 body. Otázky z předpisů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích jsou hodnoceny 1 bodem. Otázky z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích jsou hodnoceny 2 body a otázky ze znalostí zdravotnické přípravy jsou hodnoceny 3 body.
(4) Ke každé otázce v testu jsou přiřazeny 4 odpovědi, z nichž nejméně jedna je vždy správná. Za správně zodpovězenou otázku se považuje otázka, u níž byly vybrány a označeny pouze všechny správné odpovědi.
(5) Pro hodnocení testu stupněm „prospěl“ je potřebné získání
| b) | u řidičského oprávnění podskupiny A1 | 52 bodů |
| a) | u řidičského oprávnění skupiny AM | 50 bodů |
| c) | u řidičského oprávnění skupiny T a podskupiny B1 | 54 bodů |
| e) | u řidičského oprávnění skupin C a C+E a podskupin C1 a C1+E | 59 bodů |
| d) | u řidičského oprávnění skupin A, B a B+E | 56 bodů |
| f) | u řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E | 61 bodů. |
(6) Nezodpoví-li žadatel o řidičské oprávnění skupin C, C+E, D a D+E a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E správně všechny otázky z řešení situací na křižovatkách, je v této části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, a to bez ohledu na to, dosáhl-li jinak potřebného počtu bodů podle odstavce 5 písm. e) a f).
(7) Písemně provedený test z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a jeho vyhodnocení je nedílnou součástí žádosti o řidičské oprávnění.
§ 18
Zkouška ze znalostí ovládání a údržby vozidla
(K § 41 odst. 3 zákona)
(1) Při zkoušce z ovládání a údržby vozidla prokazuje žadatel o řidičské oprávnění
a) skupin A, B a B+E a podskupin A1 a B1 znalosti základních soustav vozidla a činitelů, které mají vliv na bezpečnost jízdy a na životní prostředí, jejich běžnou údržbu a odstraňování běžných poruch a závad,
b) skupin C, C+E, D, D+E a T a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E základní znalosti uvedené v písmenu a) a dále znalosti v provádění údržby vozidla, jakož i rozpoznávání a odstraňování vyskytujících se poruch s ohledem na požadavky bezpečnosti a hospodárnosti provozu motorových a přípojných vozidel,
(2) Rozsah otázek ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění je uveden v příloze č. 6.
§ 19
Zkouška z praktické jízdy
(K § 42 odst. 4 zákona)
(1) V první části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti:
a) u všech skupin a podskupin řidičského oprávnění před zahájením jízdy prověřit stav pneumatik, osvětlení vozidla a směrových svítilen, zvukového výstražného zařízení, funkčnost řízení a brzd, přizpůsobit si sedadlo do správné polohy, přizpůsobit si zpětná zrcátka, zapnout si bezpečnostní pás a ověřit, že jsou zavřeny všechny dveře; následně nastartovat motor a provést plynulé rozjetí vozidla (v průběhu zkoušky provést rozjezd do kopce a z kopce), couvat se zatáčením vlevo i vpravo, otáčet vozidlo do protisměru, zabrzdit vozidlo na přesnost zastavení, zaparkovat vozidlo a opustit parkovací prostor, zajet k obrubníku a vyjet od něho, objet stojící vozidla a překážky,
b) u řidičského oprávnění skupin AM a A a podskupiny A1 přizpůsobit si ochrannou přílbu, spustit motocykl ze stojánku a vést jej bez spuštěného motoru,
c) u řidičského oprávnění skupin B, B+E, C, C+E a D+E a podskupin C1+E a D1+E prokázat znalosti bezpečnosti práce při nakládání nákladu na vozidlo a jeho vykládání z vozidla,
d) u řidičského oprávnění skupin B+E, C+E a D+E a podskupin C1+E a D1+E připojit přívěs nebo návěs, aby se vytvořila jízdní souprava a tento přívěs nebo návěs odpojit,
f) u řidičského oprávnění skupiny D a podskupiny D1 prokázat znalost pravidel týkajících se přepravy osob a chování v případě nehody.
e) u řidičského oprávnění skupin C, D, C+E a D+E a podskupin C1, D1, C1+E a D1+E prokázat znalosti pravidel vztahujících se k hmotnosti a rozměrům vozidla, pravidel o dobách řízení a odpočinku, použití záznamových zařízení, principů brzdových systémů a omezovačů rychlosti, prověřit výfukovou brzdu a řídicí systémy a prokázat teoretické znalosti potřebné pro čtení v silniční mapě,
(2) Ve druhé části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti:
b) u řidičského oprávnění skupin AM a A a podskupiny A1 zaparkovat motocykl a postavit jej na stojánek, provést zatáčku tvaru U, udržet motocykl v rovnováze při různých rychlostech a v různých provozních situacích,
a) u všech skupin a podskupin řidičského oprávnění znalost v řízení motorového vozidla v podmínkách provozu na pozemních komunikacích, zejména zachování správného směru jízdy, zrychlení vozidla až na vhodnou rychlost a udržování této rychlosti i během řazení jednotlivých rychlostních stupňů, vjetí do křižovatky a její bezpečné projetí, přizpůsobení rychlosti vozidla při odbočování vlevo a vpravo, a pokud možno v omezeném prostoru, přizpůsobení rychlosti vozidla podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zařazení se do jiného jízdního pruhu, míjení jedoucího vozidla zejména v zúžených prostorech, dodržování správné vzdálenosti mezi vozidly v jednotlivých jízdních pruzích, předjíždění v různých situacích, přejetí železničního přejezdu, odbočení na křižovatce vlevo i vpravo, odbočení mimo pozemní komunikaci, dodržování pravidla přednosti v jízdě, správné používání zpětných zrcátek, ovládat ovladači výstroj a výbavu vozidla, například stěrače a ostřikovače čelního skla, odmlžování, klimatizaci, osvětlení vozidla, topení, včasné dávání znamení o změně směru jízdy, správné a včasné reagování na znamení o změně směru jízdy dávaných jinými účastníky provozu na pozemních komunikacích, prokázání patřičného ohledu a opatrnosti vůči chodcům a ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích,
c) u řidičského oprávnění skupin C, D, C+E a D+E a podskupin C1, D1, C1+E a D1+E znalost překážek způsobených charakteristikami jejich vozidel, které mohou zabránit řidiči ve výhledu, vlivu větru na jízdu vozidla, opatření nutných pro předjíždění při stříkajícím blátě, užívání různých brzdových systémů, používání zpomalovací brzdy a přizpůsobení stopy délce vozidla a jeho přesahu při odbočování.
§ 20
Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
(K § 27 odst. 5 zákona)
(1) Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen „protokol o zkouškách“) je evidenční doklad o provedených zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel žadatelů o řidičská oprávnění. Protokol o zkouškách vede zkušební komisař.
(2) Protokol o zkouškách obsahuje evidenční číslo, datum založení, celkový počet listů, které jsou vzestupně číslované, otisk razítka okresního úřadu a podpis osoby, která provedla evidenci protokolu o zkouškách.
(3) V protokolu o zkouškách uvede zkušební komisař u každého žadatele o řidičské oprávnění, se kterým provádí zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, následující záznamy:
a) jméno, příjmení, popřípadě titul a datum narození žadatele o řidičské oprávnění,
c) skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, pro jejíž získání skládá žadatel o řidičské oprávnění zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
b) název autoškoly, v níž žadatel o řidičské oprávnění absolvoval výuku a výcvik,
e) hodnocení (prospěl - neprospěl) u všech částí, ze kterých se skládá zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
f) podpis zkušebního komisaře a otisk jeho razítka.
d) datum provedení zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
(4) Opravu údaje v protokolu o zkouškách lze provádět výhradně jen přeškrtnutím celého řádku v protokolu a zapsáním nového údaje do řádku následujícího. Původní text v přeškrtnutém řádku musí zůstat čitelný. Každá oprava se opatřuje datem, čitelným podpisem zkušebního komisaře, který opravu provedl, a otiskem jeho razítka.
(5) Protokol o zkouškách uzavírá zkušební komisař na konci každého kalendářního roku podtržením posledního zápisu s uvedením data uzavření. Uzavření protokolu potvrdí zkušební komisař svým podpisem a otiskem svého razítka. Po uzavření protokolu lze aktualizovat pouze údaje podle odstavce 3 písm. d) až f).
(6) Protokol o zkouškách se ukládá u okresního úřadu po posledním provedeném zápisu po dobu pěti let. Po pěti letech se protokol o zkouškách ukládá do archivu.
Část IV
ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL
(K § 50 odst. 3 zákona)
§ 21
Způsob a rozsah přezkoušení
(K § 48 odst. 4 zákona)
(1) Přezkoušení řidiče motorového vozidla, který je povinen účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti, se provádí v rámci 16 hodin stanovených zákonem pro provedení školení.
(2) Osobě, které bude uděleno řidičské oprávnění k řízení motorového vozidla, pro jehož řízení se vztahuje povinnost absolvování školení ke zdokonalování odborné způsobilosti a přezkoušení, vydá příslušný okresní úřad na základě její žádosti současně s řidičským průkazem i Osvědčení profesní způsobilosti řidiče, do kterého zapíše oprávnění k řízení vozidel příslušné k udělenému řidičskému oprávnění.
(3) Přezkoušení podle odstavce 1 a jeho hodnocení se provádí způsobem a v rozsahu stanoveném v § 17 odst. 1 až 6 pro skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, pro něž řidič absolvoval školení ke zdokonalování odborné způsobilosti.
(4) Řidič uvedený v odstavci 1, který řídí vozidlo pro přepravu více jak 9 cestujících včetně řidiče nebo vozidlo pro přepravu nákladů o celkové hmotnosti vyšší než 7 500 kg, prokazuje dále při přezkoušení praktickou zkušenost v řízení tohoto vozidla a manévrování s ním. Přezkoušení se provádí v rozsahu 10 minut na autocvičišti nebo jiné cvičné ploše s vyloučením provozu jiných vozidel.
(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na řidiče, u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a jeho pracovněprávní vztah trvá bez přerušení nejméně posledních 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nebo u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního zákona6) a tuto činnost vykonává bez přerušení nejméně posledních 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
(6) Jedná-li se o řidiče, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě podle odstavce 5, potvrzení o době trvání pracovněprávního vztahu vystavuje řidiči jeho zaměstnavatel. Jedná-li se o řidiče, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 5, potvrzení o době trvání pracovněprávního vztahu doloží tento řidič čestným prohlášením.
§ 22
Osvědčení profesní způsobilosti řidiče
(K § 51 odst. 4 zákona)
(1) Osvědčení profesní způsobilosti řidiče je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu osvědčení profesní způsobilosti řidiče tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis osvědčení profesní způsobilosti řidiče je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace písmene a šesti číslic. Písmeno je vždy umístěno v evidenčním čísle na prvním místě.
(4) Údaje se do osvědčení profesní způsobilosti řidiče vypisují černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem.
(5) Osvědčení profesní způsobilosti řidiče se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5)
(6) Vzor osvědčení profesní způsobilosti řidiče je uveden v příloze č. 7.
§ 23
Náležitosti žádosti o pověření k provádění přezkoušení řidičů
V žádosti o pověření k provádění přezkoušení řidičů se uvádí
a) jméno, příjmení, popřípadě titul a datum narození žadatele,
b) místo trvalého pobytu,
c) evidenční číslo profesního osvědčení žadatele,
d) název a sídlo autoškoly, ve které je žadatel v pracovněprávním vztahu.
§ 24
Pověření k provádění přezkoušení řidičů
(1) Pověření k přezkoušení řidičů je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu pověření k přezkoušení řidičů tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis pověření k přezkoušení řidičů je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace písmene a šesti číslic. Písmeno je vždy umístěno v evidenčním čísle na prvním místě.
(4) Údaje se do pověření k přezkoušení řidičů vypisují černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem.
(5) Pověření k provádění přezkoušení řidičů se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5)
(6) Vzor pověření k provádění přezkoušení řidičů je uveden v příloze č. 8.
Část V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
§ 26
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
ŽÁDOST o řidičské oprávnění
ZÁZNAM O ZKOUŠKÁCH Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
ŽÁDOST o řidičské oprávnění
ZÁZNAM O ZKOUŠKÁCH Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVA UČITELŮ VÝUKY A VÝCVIKU
Vysvětlivky:
POP - profesní osvědčení omezené jen pro výuku praktického výcviku
POÚ - profesní osvědčení úplné
POT - profesní osvědčení omezené jen pro výuku teorie
Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky.
ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVA UČITELŮ VÝUKY A VÝCVIKU
| Rozsah oprávnění osvědčení pro učitele výcviku | POT | POP | POÚ | ||
|---|---|---|---|---|---|
| 1. Legislativa (činnost autoškoly, výuka a výcvik, provoz vozidel) | 10 | 10 | 10 | ||
| 2. Základy dopravní psychologie | 18 | 18 | 18 | ||
| 3. Základy pedagogiky a rétoriky | 22 | 22 | 22 | ||
| Celkem | 50 | 50 | 50 | ||
| Výuka teorie | |||||
| 4. Metodika (didaktika) výuky teoretických předmětů | |||||
| a) Předpisy o provozu na pozemních komunikacích | 6 | 2 | 8 | ||
| b) Ovládání a údržba vozidla | 6 | 2 | 8 | ||
| c) Teorie řízení a zásady bezpečné jízdy | 6 | 2 | 8 | ||
| 5. Náslechy a výstupy ve výuce teorie | |||||
| a) Předpisy o provozu na pozemních komunikacích | 28 | 28 | |||
| b) Ovládání a údržba vozidla | 18 | 18 | |||
| c) Teorie řízení a zásady bezpečné jízdy | 20 | 20 | |||
| Celkem teoretické předměty | 84 | 6 | 90 | ||
| Praktický výcvik | |||||
| 6. Metodika (didaktika) výcviku praktických předmětů | |||||
| a) Výcvik v řízení vozidla (obsahová stránka) | 4 | 8 | 12 | ||
| A. Řidičský trenažér (forma získávání základních dovedností) | 6 | 6 | |||
| B. Autocvičiště (stavba překážek - rozměry) | 12 | 12 | |||
| C. Provoz na poz. komunikacích (volba trasy pro etapy výcviku) | 8 | 8 | |||
| b) Praktická údržba vozidla | 2 | 4 | 6 | ||
| 7. Náslechy a výstupy v praktickém výcviku | |||||
| a) Výcvik v řízení vozidla | |||||
| A. Řidičský trenažér | 6 | 6 | |||
| B. Autocvičiště | 8 | 8 | |||
| C. Provoz na pozemních komunikacích | 20 | 20 | |||
| b) Praktická údržba vozidla | 12 | 12 | |||
| Celkem praktický výcvik | 6 | 84 | 90 | ||
| Minimální počet hodin | |||||
| CELKEM | 140 | 140 | 230 | ||
Vysvětlivky:
POP - profesní osvědčení omezené jen pro výuku praktického výcviku
POÚ - profesní osvědčení úplné
POT - profesní osvědčení omezené jen pro výuku teorie
Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky.
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
UČEBNÍ OSNOVA základního a zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře
Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky.
UČEBNÍ OSNOVA základního a zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře
| Obsah školení – předmět | počet hodin | |||
|---|---|---|---|---|
| základní školení | Zdokonalovací školení | |||
| 1. | Právní problematika | 20 | 16 | |
| 2. | Základy psychologie | 20 | 6 | |
| 3. | Základy pedagogiky | 26 | 6 | |
| 4. | Metodika výuky a výcviku v autoškole (včetně prověření a nácviku vědomostí a dovedností) | |||
| I. Teoretické předměty | 56 | 14 | ||
| a) Předpisy o provozu vozidel | 10 | 3 | ||
| b) Ovládání a údržba vozidla | 10 | 2 | ||
| c) Konstrukce vozidel | 20 | 6 | ||
| d) Teorie řízení a zásady bezpečné jízdy | 16 | 3 | ||
| II. Praktické předměty | 36 | 12 | ||
| a) Výcvik v řízení vozidla | 28 | 6 | ||
| b) Praktická údržba vozidla | 8 | 6 | ||
| 5. | Zkoušky z odborné způsobilosti | |||
| I. Organizace zkoušek (právní normy a předpisy, statut zkušebního komisaře, správní činnosti, výcviková dokumentace) | 60 | 12 | ||
| II. Metodika provádění dílčích zkoušek včetně nácviku činnosti (postup a kriteria hodnocení znalostí, pomůcky zkušebního komisaře) | 50 | 6 | ||
| a) Předpisy o provozu vozidel | 6 | 2 | ||
| b) Ovládání a údržba vozidla | 16 | 2 | ||
| c) Výcvik v řízení vozidla | 2 | |||
| - základní řidičské dovednosti (1. část) | 14 | |||
| - provoz na pozemních komunikacích (2. část) | 14 | |||
| 6. | Závěrečná zkouška, přezkoušení | 6 | 4 | |
| 7. | Zácvik při provádění zkoušky | 16 | ||
| Minimální počet hodin | ||||
| Celkem | 290 | 72 | ||
Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky.
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
Otázky pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla
Otázky pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla
A. Pro řidičské oprávnění skupiny A a podskupiny A1:
1. popište úkony kontroly motocyklu před jízdou,
2. popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky,
3. jakým způsobem se kontroluje stopa motocyklu a co může být příčinou nepřesného vedení,
4. popište napnutí sekundárního hnacího řetězu motocyklu,
5. popište, jak se provádí kontrola vůle řízení a vůle ložisek v kolech,
6. popište seřízení mechanické brzdy předního kola a její ošetřování,
7. popište seřízení mechanické brzdy zadního kola a její ošetřování,
8. popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody,
9. popište způsob kontroly množství brzdové kapaliny u kapalinových brzd, popište jejich ošetřování,
10. popište rozdíl v mazání dvoudobého a čtyřdobého motoru motocyklu,
11. popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení motocyklu,
12. popište způsob ošetřování vzduchového a kapalinového chlazení motoru motocyklu,
13. popište způsob kontroly olejových náplní motocyklu,
14. popište postup při ošetřování akumulátoru motocyklu a faktory ovlivňující jeho životnost,
15. vyjmenujte povinné vybavení motocyklu.
B. Pro řidičské oprávnění skupin B, B+E a podskupiny B1:
1. popište úkony kontroly vozidla před jízdou,
2. popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky,
3. popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich životnost,
4. jaké jsou nejčastější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy,
5. popište postup při výměně kola,
6. jaký je rozdíl mezi zážehovým a vznětovým motorem a jaké palivo se u jednotlivých motorů používá,
7. popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové intervaly pro jeho výměnu,
8. popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání motoru řidiči vozidla a signalizaci případných projevů poruch během jízdy vozidla,
9. popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla, signalizaci teploty chladicí kapaliny řidiči a postup, došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v koloně apod.),
10. popište, jakou funkci plní katalyzátor výfukových plynů, jeho umístění na vozidle a jakými způsoby lze ovlivnit jeho životnost,
11. popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit její životnost,
12. popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka a k čemu slouží její synchronizace,
13. popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování, projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav vozidla a bezpečnost jízdy,
14. popište způsob kontroly množství brzdové kapaliny a její doplnění, co signalizuje rozsvícení kontrolky brzdového systému na přístrojové desce řidiče,
15. popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za jízdy vypínat motor,
24. popište postup při připojování přívěsu,
23. popište postup při připojení tažného lana,
20. popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění,
18. popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla,
25. vyjmenujte povinné vybavení vozidla.
17. popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho správné funkce,
22. vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu) vozidla,
19. popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho životnost,
16. popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody,
21. popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení vozidla,
C. Pro řidičské oprávnění skupin C, C+E, D, D+E, T a podskupin C1, C1+E, D1, D1+E
1. popište úkony kontroly vozidla před jízdou,
2. popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky,
3. popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich životnost,
4. jaké jsou nejčastější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy,
5. popište postup při výměně kola,
6. popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové intervaly pro jeho výměnu,
7. popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání motoru řidiči vozidla a signalizaci případných projevů poruch během jízdy vozidla,
8. popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla a zajištění regulace provozní teploty motoru,
9. popište signalizaci teploty chladicí kapaliny řidiči a postup, došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v koloně apod.),
11. popište hlavní části palivové soustavy vznětového motoru,
10. popište kontrolu a ošetřování vzduchové chladicí soustavy vozidla a zajištění regulace provozní teploty motoru,
13. popište postup při odvzdušnění palivové soustavy vznětového motoru,
12. v čem spočívá údržba a ošetřování palivové soustavy vznětového motoru,
15. popište funkci regulátoru otáček vstřikovacího čerpadla a funkci omezovače rychlosti,
14. popište postup při hledání příčiny zavzdušnění palivové soustavy vznětového motoru,
23. popište význam kombinovaných (půlených) převodovek a jakou funkci plní uzávěrka diferenciálu,
31. popište princip činnosti vzduchové brzdy, vyjmenujte její hlavní části,
30. popište princip činnosti kapalinové brzdy a vzduchokapalinové brzdy,
29. popište princip pomocné (odlehčovací) brzdy (motorové, retardéru elektromagnetického a retardéru hydrodynamického),
28. popište funkci provozní, parkovací, pomocné (odlehčovací) a nouzové brzdy,
27. popište účel systému regulace prokluzu kol hnacích náprav (ASR) a kontrolu jeho správné funkce,
26. popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho správné funkce,
25. popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za jízdy vypínat motor,
24. popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování a stabilizátor, projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav vozidla a bezpečnost jízdy,
22. popište rozdíl mezi synchronizovanou a nesynchronizovanou převodovkou, způsob jejich ovládání a použití ve vozidlech,
21. popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka, rozdělovací převodovka, spojovací hřídel, rozvodovka, diferenciál a kolové redukce, v čem spočívá jejich ošetřování,
20. popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit její životnost,
19. popište ošetřování čističe vzduchu (suchý, mokrý) a v čem spočívá údržba plnicího systému motoru,
18. popište činnost turbodmychadla, funkci chladiče vzduchu (mezichladiče) a způsoby jejich ošetřování,
17. popište, jakou funkci plní katalyzátor výfukových plynů, jeho umístění na vozidle a jakými způsoby lze ovlivnit jeho životnost,
16. popište kontrolu a údržbu výfukového systému motoru,
42. popište postup při montáži sněhových řetězů,
44. popište postup při připojování a odpojování přívěsu,
41. popište postup při připojení tažného lana a tažné tyče a možnosti jejich použití,
43. popište základní funkce tachografu a v čem spočívá jeho obsluha,
32. popište postup při ošetřování a údržbě jednotlivých částí vzduchové brzdy,
33. popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody,
34. vysvětlete, co se rozumí pod pojmem geometrie řídící nápravy vozidla,
35. popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla,
36. popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho životnost,
37. vysvětlete rozdíl mezi paralelním a sériovým zapojením akumulátorů a správný postup při jejich zapojení a odpojení,
38. popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění,
39. popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení vozidla,
40. vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu) vozidla,
45. vyjmenujte povinné vybavení vozidla.
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA
k vyhlášce č. 470/2000 Sb.
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA
PRVNÍ STRANA DRUHÁ STRANA
TŘETÍ STRANA ČTVRTÁ STRANA