k nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
Způsob zjišťování expozice osob ultrafialovému, viditelnému a infračervenému záření technologických zdrojů

I. Vysvětlení pojmů

1. Laser - kvantový generátor optického záření, využívající stimulované emise záření. Termín je sestaven z počátečních písmen Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation

2. Laserová zařízení - zařízení, v nichž je zabudován laser jako zdroj záření.

3. Spojitý režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém laser vyzařuje nepřetržitě po dobu delší než 2,5.10-1 s.

4. Impulsní režim generování laserového záření - režim generování laserového záření, při kterém je zářivá energie laseru vyzařována ve formě impulsů ne delších než 2,5.10-1 s a s opakovací frekvencí rovnou 1 s-1 nebo nižší. Laser pracující v tomto režimu je označován jako impulzní laser.

5. Impulsní režim generování laserového záření s vysokou opakovací frekvencí - režim, při kterém laser generuje impulsy s opakovací frekvencí vyšší než 1 s-1.

6. Laserové aktivní prostředí - prostředí se schopností zesilovat elektromagnetické záření na frekvenci laserového energetického přechodu.

7. Průměr svazku laserového záření - vzdálenost mezi protilehlými body svazku, v nichž je hustota zářivé energie (případně hustota zářivého toku) rovna 1/e násobku maximální hustoty zářivé energie (případně hustoty zářivého toku) výstupního svazku laseru.

8. Rozbíhavost (divergence) svazku záření - celý úhel rozbíhavosti svazku měřený mezi protilehlými přímkami procházejícími stejnolehlými body svazku, v nichž hustota zářivého toku je 1/e násobkem maximální hodnoty hustoty zářivého toku v tomtéž průřezu. Udává se v radiánech.

9. Délka impulsu laserového záření - doba, po kterou zářivý tok laserového výstupního svazku přesahuje hodnotu odpovídající 0,5 násobku hodnoty maximální.

10. Nejvyšší střední zářivý tok laserového záření - nejvyšší hodnota středního zářivého toku dosažitelná daným laserem.

11. Nejvyšší přípustné hodnoty zářivého toku Pmax (případně zářivé energie Qmax) - hodnoty vystupujícího záření laserů, které jsou rozhodující pro zařazení laserů do I. třídy. Expozice těmto hodnotám nemůže způsobit poškození zdraví.

12. Hustota zářivé energie u (případně hustota zářivého toku Ψ) laserového záření - energie (případně výkon) laserového záření prošlý limitním otvorem dělený obsahem plochy limitního otvoru. Udává se v J.m-2 (případně ve W.m-2).

13. Střední zářivý tok laserového záření - střední hodnota zářivého toku vystupujícího svazku laseru v daném časovém intervalu; při impulsním vyzařování se počítá z doby podstatně delší než je perioda opakování impulsů.

14. Opakovací frekvence impulsů - počet impulsů laserového záření za jednotku času.

15. Expozice záření - součin plošné hustoty zářivého toku ve W.m-2 a doby jeho působení.

16. Difúzní odraz - změna prostorové distribuce svazku záření odraženého do mnoha směrů povrchem nebo prostředím.

17. Limitní otvor - kruhový průřez, na kterém se pro účely hodnocení rizika laserového záření měří zářivá energie (zářivý tok) pro stanovení hustoty zářivé energie nebo hustoty zářivého toku. Pro spektrální oblast s vlnovými délkami 400 nm - 700 nm má průměr příslušného limitního otvoru hodnotu 7 mm, pro ultrafialovou a blízkou infračervenou spektrální oblast - 1 mm, pro infračervenou spektrální oblast s vlnovou délkou větší než 1400 nm - 11 mm.

II. Způsob, kterým se zjišťuje, zda nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty

1. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření nelaserových zdrojů se zjišťuje:

a) výpočtem;

b) měřením přístroji, které umožňují určit spektrální zář zdroje a spektrální hustotu zářivého toku v místě expozice.

2. Nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot expozice záření laserů se zjišťuje:

a) výpočtem, který bere v úvahu divergenci svazku, hustotu zářivého toku, případně hustotu zářivé energie v místě expozice, dobu expozice, vlnovou délku záření a režim vyzařování;

b) měřením hustoty zářivého toku, případně zářivé energie v místě expozice, přičemž se v případě, že laserový svazek má průměr menší než limitní otvor stanovený v bodu 17 oddílu I., určí hustota zářivého toku nebo hustota zářivé energie jako podíl zářivého toku prošlého limitním otvorem (případně zářivé energie prošlé limitním otvorem) a obsahu plochy limitního otvoru.

III. Požadovaná přesnost
Je-li přesnost výpočtu nebo měření dostatečná k tomu, aby veličina, která se srovnává s nejvyšší přípustnou hodnotou, byla určena se střední chybou ± 1 dB nebo menší, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná hodnota příslušné veličiny rovna nejvyšší přípustné hodnotě nebo je-li menší. Je-li přesnost určení zjišťované veličiny menší, pokládá se nejvyšší přípustná hodnota za nepřekročenou, je-li zjištěná hodnota menší než příslušná nejvyšší přípustná hodnota aspoň o tolik decibelů, o kolik je střední chyba v určení srovnávané veličiny větší než 1 dB.