151. V § 24 odstavec 5 zní:
„(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.
Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.“.