Zákon o námořní plavbě

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie³⁹) a upravuje

(2) Zákon se nevztahuje na námořní plavbu válečných lodí, vodních skútrů, nafukovacích člunů a dále na námořní plavbu malých plavidel, pokud jsou provozována podle právních předpisů o vnitrozemské plavbě.^1a)

(1) Námořní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel na volném moři,²) ve výlučné ekonomické zóně²) a v souostrovních vodách,²) v pobřežním moři²) a na úsecích vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po poslední přístav, který plní funkci přístavu pro námořní lodě a pobyt námořních plavidel v přístavech.²)

(2) Námořní plavidlo je námořní obchodní loď a námořní jachta.

(3) Kabotážní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel výlučně v pobřežním moři mezi přístavy pobřežního státu nebo pobřežních států.

(4) Námořní obchodní loď je námořní plavidlo s vlastním pohonem určené k námořní plavbě za účelem přepravy nákladů nebo cestujících nebo přepravy nákladu a cestujících (dále jen „loď“).

(5) Námořní jachta je námořní plavidlo, jehož délka trupu přesahuje 2,5 metru a nepřesahuje 24 metrů, vybavené plachtami nebo motorem nebo obojím.

(6) Trajektová loď je loď určená k přepravě silničních a kolejových vozidel, vjíždějících na loď a vyjíždějících z lodě po vlastní ose, a cestujících na pravidelné trase jako mořský přívoz.

(7) Loď typu Ro/Ro je loď s odklopnou přídí, boky nebo zádí, určená výhradně k přepravě vozidel a jiných nákladů na podvozcích nebo podvalnících.

(8) Osobní loď je námořní plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících. Za cestujícího se považuje každá přepravovaná osoba s výjimkou velitele lodi, ostatních členů posádky lodi a dítěte mladšího 1 roku.

(9) Uznaná klasifikační společnost je klasifikační společnost uznaná Evropskou komisí (dále jen „Komise“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸).

(10) Mezinárodní osvědčení je osvědčení, které dokládá, že námořní plavidlo, jeho konstrukce, vybavení, systém bezpečného řízení provozu na něm nebo podmínky pro práci členů posádky plavidla splňují požadavky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu a upravuje oblast námořní plavby (dále jen „námořní úmluva“)³).

(11) Repatriací se rozumí doprava člena posádky lodě po jeho vylodění do místa jeho pobytu nebo do jiného sjednaného místa.

(1) Právo a povinnost plout pod státní vlajkou České republiky vzniká zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku České republiky (dále jen „námořní rejstřík“) nebo na základě rozhodnutí Úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní vlajkou České republiky (dále jen „prozatímní povolení k plavbě“).

(2) Na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky platí právní řád České republiky. V pobřežním moři nebo na vnitrozemských vodních cestách s pobřežním mořem spojených a v přístavu platí na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky právní řád České republiky, pokud pobřežní stát neuplatní svoje právo v souladu s mezinárodním právem.

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Vlastník námořního plavidla je povinen uhradit poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(4) Výše poplatku se stanoví v závislosti na době trvání práva plout pod státní vlajkou České republiky, druhu námořního plavidla, jeho velikosti a oblasti námořní plavby. Výši poplatku a způsob placení a prokazování zaplacení poplatku stanoví vláda nařízením.

(1) Pod státní vlajkou České republiky lze provozovat námořní plavbu s výjimkou námořní plavby za účelem provozování

(2) Kabotážní plavbu lze provozovat pod státní vlajkou České republiky pouze se souhlasem pobřežních států, v jejichž pobřežním moři se kabotážní plavba provozuje.

(1) Vlastníkem námořního plavidla je právnická nebo fyzická osoba, která při zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku prokáže právní titul k vlastnictví námořního plavidla.

(2) Provozovatelem námořního plavidla je osoba, která vlastním jménem provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

(3) Osoba zmocněná k provozování námořního plavidla podle odstavce 2 nesmí zmocnit k provozování tohoto plavidla další osobu bez předchozího souhlasu vlastníka námořního plavidla.

(1) Námořní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích. Námořní rejstřík vede Úřad.

(2) Námořní plavidlo lze zapsat do námořního rejstříku pouze na základě rozhodnutí Úřadu o zápisu námořního plavidla. Dnem zápisu vzniká právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(3) V námořním rejstříku jsou vedeny odděleně evidence lodí, evidence jachet a evidence rozestavěných lodí.

(4) Do námořního rejstříku může každý nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy.

(5) Za úkony spojené s vedením rejstříku se platí správní poplatek.⁴)

(1) Do námořního rejstříku se zapisují tyto údaje:

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do námořního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(3) Způsob vedení evidence námořních plavidel, základní technické údaje o námořních plavidlech a ostatní technické údaje, které se zapisují do námořního rejstříku, stanoví prováděcí předpis.

(1) Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku na základě písemné žádosti za těchto podmínek:

(2) Pokud Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku, umožní bezprostředně po vydání tohoto rozhodnutí provozovateli námořního plavidla přístup v nezbytném rozsahu do systému pro výměnu informací na moři podle předpisu Evropské unie³¹).

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčuje vlastnictví k námořnímu plavidlu.

(4) Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčí Úřad vystavením rejstříkového listu. Rejstříkový list lodě se vystavuje na dobu neurčitou. Rejstříkový list námořní jachty se vystavuje na dobu platnosti technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě.

(1) Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku podává vlastník námořního plavidla.

(2) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí obsahovat

(3) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí být doložena

(4) Na zápis námořního plavidla do námořního rejstříku je právní nárok.

(5) Náležitosti a vzor žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku a podrobnosti o dokladech, kterými musí být žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku doložena, stanoví prováděcí předpis.

(1) Úřad neprodleně poskytne na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo smluvního státu námořní úmluvy údaje týkající se námořního plavidla, které je nebo bylo zapsáno v námořním rejstříku, za účelem ověření jeho technické způsobilosti, a to údaje

(2) Za účelem poskytování údajů Úřad uchovává údaje stanovené v odstavci 1.

(1) Námořní jachta je technicky způsobilá k námořní plavbě, pokud její konstrukce, technický stav a vybavení zaručuje její schopnost bezpečně plout a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, majetek a mořské prostředí.

(2) Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě se prokazuje doložením splnění požadavků na vybavení námořní jachty, které zaručuje její bezpečnou plavbu bez ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, majetku a mořského prostředí, a

(3) Vybavení námořní jachty, které zaručuje bezpečnou plavbu námořní jachty bez ohrožení zdraví osob, majetku a mořského prostředí a které musí být umístěno na palubě námořní jachty, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Do námořního rejstříku lze zapsat rozestavěnou loď. Žádost o zápis rozestavěné lodě podává vlastník rozestavěné lodě.

(2) O zápisu rozestavěné lodě do námořního rejstříku rozhoduje na žádost Úřad. Žádost o zápis musí obsahovat obchodní jméno, sídlo nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození, popřípadě identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o fyzickou osobu.

(3) Žádost o zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku musí být doložena

(4) Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku osvědčí Úřad vydáním potvrzení.

(5) K zápisu novostavby lodě do námořního rejstříku musí být podána nová žádost podle § 11 tohoto zákona.

(1) Soulad s požadavky námořních úmluv schvaluje Úřad na žádost.

(2) Účastníkem řízení je pouze žadatel.

(3) Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, pokud

(4) Úřad provede před schválením souladu lodi s požadavky námořních úmluv prohlídky a zkoušky podle těchto námořních úmluv za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 3. Zkoušky uvedené ve větě první se provedou pouze v rozsahu, ve kterém není splnění podmínek podle odstavce 3 doloženo doklady přiloženými k žádosti. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek a zkoušek zajistit potřebnou součinnost, zejména

(5) Je-li to nezbytné pro schválení souladu s požadavky námořních úmluv, obrátí se Úřad na příslušný orgán členského státu Evropské unie, do jehož registru byla loď zapsána, se žádostí o poskytnutí údajů o prohlídkách a námořních nehodách.

(6) Náklady na provedení prohlídek a zkoušek podle odstavce 4 hradí žadatel.

(7) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní osvědčení.

(1) Mezinárodní osvědčení jsou:

(2) Pokud jsou pro to splněny podmínky stanovené Mezinárodní úmluvou SOLAS, Úřad vystaví namísto osvědčení uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) osvědčení o bezpečnosti lodi.

(3) Námořní úmluvy stanoví, která mezinárodní osvědčení jsou vyžadovaná pro jednotlivé druhy lodí.

(4) Mezinárodní osvědčení jsou platná po dobu 5 let od jejich vydání.

(1) Souběžná registrace lodě je registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu za předpokladu, že je původní registrace v námořním rejstříku předchozího státu pozastavena. Souběžnou registraci lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže ji umožňují právní řády obou států.

(2) Loď, která je registrována v námořním rejstříku jiného státu a jejíž registrace byla v tomto státě pozastavena, může být souběžně registrována v námořním rejstříku České republiky. Na zápis takové lodě se vztahují ustanovení § 7 až 11.

(3) Úřad rozhodne o zápisu souběžné registrace lodě na základě žádosti jejího vlastníka. Kromě dokladů, které se požadují pro zápis lodě podle § 11 odst. 3, musí žadatel předložit

(4) Provozovatel lodě souběžně registrované v námořním rejstříku provozuje loď pod státní vlajkou České republiky a podle právních předpisů České republiky, ale nesmí loď zatížit zástavním právem ani ji nesmí prodat.

(5) Loď lze souběžně zaregistrovat pouze na dobu platnosti nájemní smlouvy mezi jejím vlastníkem a provozovatelem. O skončení souběžné registrace uvědomí Úřad původní námořní rejstřík.

(1) Úřad na žádost provozovatele lodi udělí v souladu s námořními úmluvami výjimku z požadavků stanovených v § 12b odst. 3, pokud udělením takové výjimky nedojde ke zhoršení technické způsobilosti lodi, ohrožení lidského života nebo mořského prostředí.

(2) Účastníkem řízení o udělení výjimky je pouze žadatel.

(3) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o udělení výjimky, v souladu s námořními úmluvami

(4) Výjimka se uděluje na dobu, po kterou je platné mezinárodní osvědčení, které osvědčuje splnění požadavků, ze kterých je výjimka udělena.

(1) Na žádost vlastníka lodě může Úřad rozhodnout o pozastavení registrace lodě v námořním rejstříku za účelem její souběžné registrace v námořním rejstříku jiného státu.

(2) Vlastník lodě musí k žádosti o pozastavení její registrace v námořním rejstříku předložit

(3) Registrace lodě v námořním rejstříku může být pozastavena nejdéle na dobu platnosti nájemní smlouvy⁶) mezi vlastníkem a provozovatelem lodi.

(4) Rozhodne-li Úřad o pozastavení registrace lodě, musí její vlastník neprodleně vrátit rejstříkový list, který Úřad uschová po celou dobu pozastavení registrace lodě.

(5) Po dobu souběžné registrace lodě je pozastavena registrace v námořním rejstříku s výjimkou zápisů týkajících se převodu vlastnictví lodě a změn, úprav nebo výmazů zástavních práv, které lze provádět.

(6) Během doby, kdy je loď registrována v námořním rejstříku jiného státu, nese vlajku tohoto státu.

(1) Úřad provádí podle námořních úmluv pravidelné prohlídky lodí, které jsou zapsány v námořním rejstříku a které plují pod vlajkou České republiky. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek poskytnout potřebnou součinnost, zejména

(2) Úřad při pravidelných prohlídkách ověřuje, zda konstrukce lodi, její vybavení a provoz jsou v souladu s požadavky námořních úmluv.

(3) Úřad o provedení pravidelné prohlídky učiní záznam na mezinárodním osvědčení.

(4) Náklady na provedení pravidelných prohlídek hradí provozovatel lodi.

(5) Pokud provozovatel lodi neumožní provedení pravidelné prohlídky ve lhůtě uvedené v námořní úmluvě, pozbývá mezinárodní osvědčení platnosti.

(1) Vlastník námořního plavidla zapsaného v námořním rejstříku je povinen oznámit Úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku podle § 11 tohoto zákona, a předložit o nich doklady do 10 dnů od vzniku změn. Úřad podle okolností případu provede změnu údajů v námořním rejstříku nebo rozhodne o pozastavení platnosti rejstříkového listu podle § 18 tohoto zákona.

(2) Soudy a správní úřady jsou povinny neprodleně oznamovat Úřadu rozhodnutí, která se vztahují na zápis námořního plavidla v námořním rejstříku.

(1) Úřad může rozhodnout o pozastavení platnosti rejstříkového listu, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku. Úřad podle potřeby a povahy změny uloží způsob a lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.

(2) Pozastaví-li Úřad platnost rejstříkového listu, ztrácí námořní plavidlo po dobu pozastavení registrace právo plout pod státní vlajkou České republiky. Provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně odevzdat Úřadu rejstříkový list. V případě zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti rejstříkového listu Úřad neprodleně vrátí rejstříkový list provozovateli námořního plavidla.

(1) Pokud Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, prodlouží na žádost platnost stávajícího mezinárodního osvědčení, pokud žadatel doloží, že nové mezinárodní osvědčení nelze doručit veliteli lodě dříve, než uplyne doba platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení, nejdéle však o 5 měsíců.

(2) Úřad na žádost prodlouží platnost stávajícího mezinárodního osvědčení na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby loď dokončila cestu do přístavu, ve kterém může být provedena prohlídka podle § 12b odst. 4, pokud prodloužením platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení nedojde k ohrožení bezpečnosti lidského života nebo mořského prostředí.

(1) O zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku rozhodne Úřad na žádost vlastníka zapsaného námořního plavidla nebo z vlastního podnětu.

(2) Úřad rozhodne o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku z vlastního podnětu,

(3) O provedeném zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku vyrozumí Úřad zástavního věřitele; provedl-li Úřad zápis výmazu námořního plavidla z vlastního podnětu, vyrozumí také provozovatele námořního plavidla, a není-li jeho provozovatel současně vlastníkem námořního plavidla, i vlastníka námořního plavidla.

(4) Rozhodne-li Úřad o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku, ztrácí námořní plavidlo právo plout pod státní vlajkou České republiky a provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně vrátit Úřadu rejstříkový list.

(1) Nesplňuje-li lodní výstroj požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj³²) nebo není-li opatřena značkou shody, může být umístěna na palubu lodi na základě povolení Úřadu.

(2) Úřad vydá povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi na žádost provozovatele lodi, jde-li o

(3) Účastníkem řízení o povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi je pouze žadatel.

(4) Splnění podmínek pro vydání povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. a), c) nebo d) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.

(5) V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi určí Úřad podmínky použití lodní výstroje zajišťující bezpečnost námořní plavby a ochranu mořského prostředí. V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. c) uvede Úřad lodní výstroj, která má být nahrazena, požadavky, které lodní výstroj splňuje, a postupy, na základě kterých bylo splnění těchto požadavků ověřeno. Platnost povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. b) nebo c) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. d) pozbývá platnosti, pokud provozovatel lodi nepodal ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení žádost o zápis lodi do námořního rejstříku nebo této žádosti nebylo vyhověno. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění lodní výstroje na palubě lodi.

(6) Lodní výstroj, která není opatřena značkou shody, může být výjimečně umístěna na palubu lodi rovněž v případě, že

(7) K lodní výstroji umístěné na palubu lodi podle odstavce 6 musí být po celou dobu jejího umístění na palubě lodi uloženy doklady

(8) Velitel lodi, na jejíž palubě byla lodní výstroj umístěna podle odstavce 6, neprodleně poskytne Úřadu údaje uvedené v dokladech podle odstavce 7. Tato lodní výstroj musí být bez zbytečného odkladu nahrazena lodní výstrojí, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj³²) a je opatřena značkou shody.

(1) Do doby, než vlastník námořního plavidla splní všechny podmínky potřebné k zápisu do námořního rejstříku, může námořní plavidlo plout pod státní vlajkou České republiky na základě prozatímního povolení k plavbě, které udělí Úřad námořnímu plavidlu pro tento účel.

(2) Prozatímní povolení k plavbě Úřad udělí, lze-li důvodně předpokládat, že námořní plavidlo vzhledem ke svému technickému stavu splní v době, na kterou se prozatímní povolení k plavbě uděluje, všechny podmínky zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku.

(3) Technická způsobilost lodě k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje

(4) Technická způsobilost námořní jachty k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje osvědčením o způsobilosti námořní jachty k plavbě.

(5) Prozatímní povolení k plavbě může být námořnímu plavidlu uděleno pouze jednou na dobu nejdéle šesti měsíců. Tuto lhůtu nelze prodlužovat.

(6) Udělí-li Úřad prozatímní povolení k plavbě, vystaví pro námořní plavidlo prozatímní rejstříkový list. Prozatímní rejstříkový list osvědčuje právo námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky. Úřad v prozatímním povolení k plavbě námořní jachty vymezí oblast povolené námořní plavby s omezením vzdálenosti námořní plavby do 20 námořních mil od pevniny nebo od pobřeží.

(7) Podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě stanoví prováděcí předpis.

(1) Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost

(2) Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, pokud zjistí v činnosti uznané klasifikační společnosti, kterou pověřil podle odstavce 1 (dále jen „pověřená společnost“), závažné nedostatky nebo pokud Komise zrušila pověřené společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸). Výpovědní doba je 6 měsíců.

(3) Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi, než které jsou uvedené v odstavci 2.

(4) Veřejnoprávní smlouva musí vymezit:

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití dalších vlajek na námořním plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně vztyčena.

(2) Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle stanoví prováděcí předpis.

(1) Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.

(2) Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu „Praha“.

(3) Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.

(4) Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem, kterému se předřazují písmena „CZE“.

(5) Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny a čísly.

(1) Úřad kontroluje činnost pověřené společnosti alespoň jednou za 2 roky.

(2) Pověřená společnost je povinna informovat Úřad o

(3) Úřad informuje pověřenou společnost o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o povolených výjimkách z požadavků námořních úmluv.

(4) Informace získané podle odstavce 3 nesmí pověřená společnost sdělovat třetím osobám.

(1) Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém a zástavním právu k věcem movitým.

(2) Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.

(3) K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(4) Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle pořadí došlých návrhů.

(1) Úřad může s pověřenou společností sjednat, že v případě škody způsobené pověřenou společností z nedbalosti bude výše regresní úhrady uplatňované ze strany Úřadu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem³⁵) omezena. Výše takto smluvně omezené regresní úhrady však nesmí být nižší než

(2) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky v EUR uvedené v odstavci 1 na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.

(1) V řízení před pověřenou společností lze jednat a předkládat písemnosti i v anglickém jazyce.

(2) O odvolání proti rozhodnutí pověřené společnosti rozhoduje Úřad.

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen

(2) U lodí o hrubé prostornosti přesahující 300 tun musí být pojištění odpovědnosti z provozu lodi sjednáno ve výši, která musí pokrývat nároky

(3) Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu údaje o zeměpisné poloze lodě.

(5) Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.

(6) Pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodů 3 až 5 musí být uzavřeno tak, aby pojistné plnění bylo vypláceno neprodleně po podání žádosti člena posádky odůvodněné tím, že provozovatel lodi neuhradil náklady na jeho repatriaci, nezajistil tomuto členu posádky sociální podmínky uvedené v § 66 odst. 1 nebo palivo nezbytné pro přežití na palubě lodi anebo neuhradil tomuto členu posádky mzdu nebo jiné peněžní plnění vyplývající ze základního pracovněprávního vztahu za období alespoň 2 měsíců.

(7) Pojistitel může pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodu 1, 3, 4 nebo 5 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.

(1) Úřad informuje Komisi o veřejnoprávních smlouvách uzavřených podle tohoto zákona, jakož i o veřejnoprávních smlouvách, které vypověděl.

(2) Pokud Úřad zjistí, že loď představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a mořské prostředí v důsledku závažného pochybení pověřené společnosti, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.

(3) Úřad oznámí postup uvedený v odstavci 2 pověřené společnosti bez zbytečného odkladu.

(4) Úřad informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie o výsledcích pravidelných kontrol pověřených společností vykonávaných podle § 12j odst. 1, a to nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.

(1) Přílohou žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv je popis opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky Úmluvy o práci na moři, části páté tohoto zákona a zákoníku práce, jde-li o loď o hrubé prostornosti

(2) Úřad posoudí na základě popisu opatření provozovatele lodě rovněž soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté tohoto zákona a zákoníku práce. Za tímto účelem si Úřad vyžádá závazné stanovisko Státního úřadu inspekce práce.

(3) Spolu s osvědčením pro práci na moři vydá Úřad prohlášení o dodržení podmínek práce na moři, jehož součástí je popis opatření provozovatele lodě uvedených v příloze žádosti. V prohlášení o dodržení podmínek práce na moři Úřad zaznamená výjimky z požadavků pro práci členů posádky lodě udělené podle § 12d.

(4) Osvědčení pro práci na moři a prohlášení o dodržení podmínek práce na moři pozbývají platnosti rovněž dnem zápisu nového provozovatele lodě do námořního rejstříku.

(5) Na žádost účastníka řízení o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv vydá Úřad prozatímní osvědčení pro práci na moři, pokud

(6) Platnost prozatímního osvědčení pro práci na moři zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv nebo rozhodnutí, jímž byla žádost o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv zamítnuta, nejpozději však uplynutím 6 měsíců ode dne jeho vydání.

(7) Náležitosti popisu opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel lodě je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na lodi tyto listinné doklady:

(2) Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném dokladu.

(3) Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.

(4) Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.

(5) Kopie listinných dokladů podle odstavce 1 písm. s) bodů 2 a 3 musí být na lodi umístěny na dobře viditelném místě přístupném všem členům posádky lodě. Listinné doklady podle odstavce 1 písm. u) a v) musí být na lodi umístěny na místě přístupném všem členům posádky lodě.

(1) Provozovatel námořní jachty je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořní jachtě tyto listiny a deníky:

(2) Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.

(3) Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.

(1) Pokud námořní jachta musí splňovat kromě podmínek uvedených v § 13 také požadavky námořních úmluv, jejichž splnění se prokazuje mezinárodním osvědčením uvedeným v § 12c odst. 1 písm. h) nebo l), použijí se pro schválení souladu námořní jachty s požadavky stanovenými těmito úmluvami § 12b až 12g obdobně.

(2) Pokud námořní jachta musí být vybavena podle námořních úmluv lodní výstrojí, musí tato výstroj splňovat požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj³²) a být opatřena značkou shody; § 12h se použije obdobně.

(1) Úřad vykonává působnost správního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰).

(2) Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost, aby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰)

(3) Pro obsah veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 2 se použije § 12i odst. 4 obdobně. Pro řízení před uznanou klasifikační společností pověřenou podle odstavce 2 se použije § 12l obdobně.

(4) Uznaná klasifikační společnost pověřená podle odstavce 2 je povinna informovat Úřad o vydaných a potvrzených osvědčeních podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰) a o prodloužení jejich platnosti.

(5) Úřad informuje uznanou klasifikační společnost pověřenou podle odstavce 2 o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o udělených výjimkách z požadavků námořních úmluv. Takto získané informace nesmí pověřená společnost sdělit třetím osobám.

(6) Úřad kontroluje činnost uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 alespoň jednou za 2 roky. Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, zjistí-li v činnosti uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 závažné nedostatky nebo zrušila-li Komise této společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸). Výpovědní doba je 6 měsíců. Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi.

(7) Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun poskytne za účelem provedení počáteční, opakované, dodatečné nebo závěrečné prohlídky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰) potřebnou součinnost podle § 12b odst. 4 písm. a) až d). Náklady na provedení těchto prohlídek hradí provozovatel lodě.

(8) Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun písemně oznámí Úřadu záměr recyklovat loď podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí⁴⁰) nejpozději 6 měsíců před zahájením její recyklace.

(1) Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle v originále s výjimkou právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy členů posádky lodě; u pracovní smlouvy člena posádky a kolektivní smlouvy může být originál nahrazen stejnopisem.

(2) Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků. Není-li doklad o pojištění podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 2, 3, 4 nebo 5 sepsán v anglickém jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do tohoto jazyka. Není-li pracovní smlouva člena posádky lodě nebo kolektivní smlouva sepsána v anglickém jazyce, musí být doplněna o překlad do tohoto jazyka.

(3) Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Technickou způsobilost námořní jachty k námořní plavbě schválí Úřad na žádost, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 13.

(2) K žádosti musí být přiloženy dokumenty prokazující splnění požadavků uvedených v § 13.

(3) Účastníkem řízení o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě je pouze žadatel.

(4) Úřad provede před schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě prohlídku námořní jachty za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 13. Provozovatel námořní jachty je povinen za účelem provedení prohlídky námořní jachty zajistit potřebnou součinnost, zejména

(5) Náklady na provedení prohlídky podle odstavce 4 hradí žadatel.

(6) Pokud vybavení námořní jachty neodpovídá oblasti povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanovené výrobcem nebo posudkem uznané klasifikační společnosti, nebo pokud povolená oblast námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží nebyla vymezena, Úřad současně se schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě omezí vzdálenost povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží tak, aby odpovídala jejímu vybavení. Vymezení oblastí povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě; toto osvědčení je platné po dobu 5 let od jeho vydání.

(2) Osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě musí obsahovat

(1) Úřad může na žádost rozhodnutím pověřit schvalováním technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě právnickou nebo fyzickou osobu, která je technicky vybavená a odborně způsobilá k posuzování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě nebo zajistí tuto činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Schvalováním souladu námořní jachty s požadavky námořních úmluv podle § 13a odst. 1 může Úřad pověřit pouze uznanou klasifikační společnost.

(2) V rozhodnutí Úřad vymezí bližší podmínky výkonu pověření.

(3) Úřad pověření odejme, jestliže pověřená osoba

(4) Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto pověření, zveřejní Úřad na své úřední desce.

(5) O odvolání proti rozhodnutí pověřené osoby rozhoduje Úřad.

(1) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu. Nelze-li tyto údaje oznámit v této lhůtě, oznámí je provozovatel nebo velitel lodi

(3) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů prostřednictvím k tomu určeného formuláře údaje o lodi, průběhu plavby, druhu a množství odpadu nacházejícím se na lodi, skladovací kapacitě lodi pro jednotlivé druhy odpadu a o jeho předání přístavnímu zařízení pro příjem odpadu; to neplatí, byla-li příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělena výjimka z této povinnosti z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami.

(4) Údaje uvedené v odstavci 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit

(5) Údaje oznámené podle odstavce 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen uschovat na palubě lodi alespoň do doby vyplutí z přístavu následujícího po přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, a na žádost tyto údaje zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Údaje musí být uschovány v elektronické podobě, nebrání-li tomu okolnosti, které provozovatel nebo velitel lodi nemohl odvrátit.

(6) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun je povinen

(7) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.

(8) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci nebo znečišťující látky uvedené v odstavci 7 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor a směřující do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu

(9) Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodu nebo mimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.

(10) Údaje uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 až 9 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.

(11) Vzor formuláře podle odstavce 3 a rozsah údajů předávaných podle odstavců 7 až 9 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán), důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní služby a pomocný personál.

(2) Důstojníci jsou ti členové posádky lodě, kteří byli naloděni do důstojnické funkce. Důstojnickými funkcemi jsou

(3) Posádka lodě se pro účely zajištění strážní služby člení na tyto úrovně:

(4) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie, který má znalosti českého jazyka dostatečné k výkonu jeho činností uvedených v § 34, 35, 39 a 40. Znalost českého jazyka se prokáže dokladem o ukončení základního, středního, vyššího nebo vysokoškolského vzdělání v českém jazyce, nebo složením zkoušky u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené, nebo jiným dokladem osvědčujícím dostatečnou znalost českého jazyka.

(5) Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele lodě, nebo upustit od prokázání dostatečné znalosti českého jazyka.

(6) Důstojníci a ostatní členové posádky lodě jsou do jednotlivých funkcí naloďováni na základě pracovní smlouvy s provozovatelem lodě.

(1) Posádka lodě musí z hlediska jejího počtu a složení zajišťovat bezpečnou námořní plavbu.

(2) Nejmenší počet členů posádky lodě a její složení stanoví pro každou loď Úřad s přihlédnutím k druhu, typu, vybavení a velikosti lodě a plavební oblasti při zápisu lodě do námořního rejstříku a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.⁷) Úřad vydá osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou.

(1) Posádku námořní jachty tvoří velitel námořní jachty a členové mužstva námořní jachty. Nejmenší počet a složení členů mužstva námořní jachty z hlediska bezpečného provozování námořní jachty stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti, typu a strojního vybavení námořní jachty.

(2) Největší počet osob na námořní jachtě, které se mohou účastnit námořní plavby, stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti a typu námořní jachty.

(3) Úřad zapíše bezpečné obsazení námořní jachty posádkou a největší počet osob, které se mohou na námořní jachtě účastnit námořní plavby do rejstříkového listu.

(1) Velitel lodě a velitel námořní jachty (dále jen „velitel námořního plavidla“) je oprávněn a povinen vykonávat velitelskou pravomoc na námořním plavidle. Velitele námořního plavidla do funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidla.

(2) Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník.

(3) Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni složit před Úřadem kapitánský slib.

(4) Text kapitánského slibu stanoví prováděcí předpis.

(1) Velitel lodě je povinen

(2) Velitel námořní jachty je povinen plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně k provozu námořní jachty.

(1) Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho pravomoci.

(2) Velitel námořního plavidla použije nezbytná opatření proti osobě na námořním plavidle, která nesplnila jeho příkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost námořního plavidla, osob nebo nákladu a nelze-li toto nebezpečí odvrátit jinak, je velitel námořního plavidla oprávněn umístit tuto osobu na nezbytně nutnou dobu ve zvláštním prostoru, nejdéle však po dobu plavby do nejbližšího přístavu.

(3) O tomto opatření je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis do lodního deníku a bezodkladně informovat zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého loď nebo námořní jachta připluje. Jde-li o cizího státního příslušníka, velitel námořního plavidla rovněž informuje nejbližší policejní úřad. Dále je velitel námořního plavidla povinen dohodnout se zastupitelským úřadem České republiky další postup podle povahy věci.

(1) Velitel lodě je oprávněn, vyžaduje-li to naléhavý zájem vlastníka lodě, provozovatele lodě, není-li vlastníkem lodě, člena posádky lodě nebo jiné osoby na lodi, provést úřední ověření pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou.

(2) Podmínky a způsob ověřování stanoví prováděcí předpis.

(1) Došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, velitel lodě podává o této skutečnosti písemnou zprávu (dále jen „námořní protest“).

(2) Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, a opatření, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody. Přílohou námořního protestu je výpis z lodního deníku a výpis ze seznamu posádky.

(3) Velitel lodě podává námořní protest v nejbližším přístavu, do kterého loď připluje, zastupitelskému úřadu České republiky nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připlula.

(4) Velitel lodě je povinen podat námořní protest do 24 hodin po připlutí lodě do přístavu.

(5) Došlo-li k události, o které se podává námořní protest, v přístavu, je velitel lodě povinen podat námořní protest do 24 hodin od této události.

(1) Jestliže podle velitele námořního plavidla hrozí námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí velitel námořního plavidla zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti.

(2) Velitel námořního plavidla je povinen opustit námořní plavidlo poslední.

(1) Má-li velitel námořního plavidla důvodné podezření, že na námořním plavidle byl při námořní plavbě spáchán trestný čin, je povinen

(2) Protokoly uvedené v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje. Současně velitel námořního plavidla dohodne se zastupitelským úřadem České republiky způsob úředního předání pachatele.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje velitel námořního plavidla při provádění úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a v dalším řízení podle trestního řádu.¹⁴)

(1) O každém narození nebo úmrtí na námořním plavidle je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis za účasti dvou členů posádky lodě, jedná-li se o narození nebo úmrtí na lodi, nebo za účasti dvou osob přítomných na námořní jachtě a informovat o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje, a provozovatele námořního plavidla. Při úmrtí na námořním plavidle se nepostupuje podle zvláštních právních předpisů.¹⁵)

(2) Došlo-li k úmrtí na námořním plavidle, provádí prohlídku mrtvého lékař, pokud je členem posádky lodě nebo členem posádky námořní jachty, nebo jiný lékař přítomný na námořním plavidle nebo lékař, který byl k tomuto účelu prostřednictvím rádia nebo družice na námořní plavidlo přivolán. Účelem prohlídky mrtvého je zjistit úmrtí a jeho příčiny.

(3) Velitel námořního plavidla na základě dohody s lékařem přítomným na námořním plavidle rozhodne o převozu mrtvého do nejbližšího přístavu; ve výjimečných případech, kdy hrozí nebezpečí infekce přepravovaných osob, rozhodne velitel námořního plavidla po dohodě s lékařem o pohřbení mrtvého do moře. Velitel námořního plavidla je vždy povinen zajistit převoz mrtvého do nejbližšího přístavu, není-li na námořním plavidle přítomen lékař.

(4) Velitel námořního plavidla provede soupis veškerého majetku, který měl zemřelý na námořním plavidle, a učiní opatření pro úschovu tohoto majetku až do splnění úředního rozhodnutí o jeho vydání určené osobě nebo určenému orgánu nebo do odevzdání podle odstavce 5. Do lodního deníku provede zápis o této události.

(5) Zápis o narození a zápis o úmrtí na námořním plavidle spolu s majetkem zemřelého a případnou závětí zemřelého odevzdá velitel námořního plavidla zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje.

(6) O každém případu nezvěstnosti nebo pádu přes palubu je velitel námořního plavidla povinen provést podrobný zápis do lodního deníku a podat zprávu provozovateli námořního plavidla.

(1) Velitel lodě je oprávněn najmout na loď lodivoda i pro ty oblasti, kde použití lodivoda není povinné, pokládá-li to za nutné pro bezpečnost plavby.

(2) Odpovědnost velitele lodě za řízení lodě v případě najmutí lodivoda zůstává nedotčena s výjimkou oblastí, v nichž podle místních předpisů lodivod přebírá odpovědnost za řízení lodě.

(1) Jako člena posádky lodě lze nalodit pouze toho, kdo je zdravotně způsobilý a je držitelem oprávnění pro výkon

(2) Pokud je loď vybavena družicovým spojovacím zařízením podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷) musí mít její velitel lodě a nejméně dva palubní důstojníci osvědčení palubního operátora GMDSS vydané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷)

(3) Pokud není na lodi lodní lékař, musí mít nejméně jeden člen posádky lodě platný průkaz způsobilosti zdravotníka vydaný úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷)

(4) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, lze jako člena posádky do funkce lodní kuchař nalodit toho, kdo

(5) Člen posádky lodě nesmí vykonávat práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 4.

(6) Výčet a charakteristiku zvláštních činností stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti udělí na žádost Úřad, pokud žadatel

(2) Oprávnění pro výkon práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě udělí na žádost Úřad, pokud žadatel

(3) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na velitelské a provozní úrovni se uděluje na dobu 5 let. Oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na pomocné úrovni se uděluje na dobu neurčitou.

(4) Vyhoví-li Úřad žádosti o udělení oprávnění, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti. Pro každou funkci člena posádky lodě a pro každou zvláštní činnost vydá Úřad samostatný průkaz způsobilosti, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Průkaz způsobilosti je veřejnou listinou.

(5) Požádá-li držitel průkazu způsobilosti vydaného Úřadem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby platnosti průkazu způsobilosti o její prodloužení, Úřad prodlouží dobu jeho platnosti na dalších 5 let,

(6) Dozví-li se Úřad o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o odborné způsobilosti držitele jím vydaného průkazu způsobilosti, nařídí mu podrobit se přezkoumání odborných znalostí a dovedností ve stanoveném termínu. Je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví Úřad platnost uděleného oprávnění do doby provedení přezkoumání. Rozhodnutí o pozastavení platnosti oprávnění je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(7) Úřad jím udělené oprávnění odejme, pokud

(8) Průkaz způsobilosti pozbývá platnosti

(9) Držitel průkazu způsobilosti vydaného Úřadem je povinen odevzdat průkaz způsobilosti Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.

(10) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě osvědčuje rovněž platný průkaz způsobilosti vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor; jde-li o průkaz způsobilosti pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, musí být tento průkaz způsobilosti uznán Úřadem.

(11) Vzory průkazů způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Odborné znalosti a dovednosti, jejichž oblasti stanoví mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, a znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby se prokazují složením zkoušky před Úřadem. O výsledku zkoušky vydá Úřad osvědčení.

(2) Zkouška je neveřejná a skládá se v českém nebo anglickém jazyce. Písemná část zkoušky se provádí k ověření znalosti anglického jazyka požadované pro výkon funkcí provozní a velitelské úrovně. Praktická část zkoušky se provádí k ověření odborných znalostí a dovedností požadovaných pro výkon funkcí v pomocné úrovni. Ověření ostatních znalostí se provádí ústně. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná Úřadem, který určí rovněž jejího předsedu.

(3) O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Předseda zkušební komise neprodleně po vyhotovení protokolu o průběhu a výsledku zkoušky písemně sdělí zkoušenému výsledek zkoušky. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky, může ji opakovat po uplynutí 2 měsíců od jejího neúspěšného vykonání. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky

(4) Postup při skládání zkoušky, způsob jejího hodnocení a obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Výuku a výcvik potřebné pro udělení oprávnění podle § 43 může poskytovat

(2) Úřad udělí na žádost akreditaci, pokud žadatel doloží, že

(3) V žádosti o udělení akreditace žadatel uvede druh výuky a výcviku, který hodlá poskytovat. Přílohou žádosti je

(4) V rozhodnutí o udělení akreditace Úřad uvede druh výuky a výcviku, pro které akreditaci udělil. Akreditace se uděluje na dobu 5 let.

(5) Držitel akreditace je povinen

(6) Úřad udělenou akreditaci odejme, pokud její držitel

(7) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku.

(1) Fyzická osoba, která žádá o udělení oprávnění podle § 43, může Úřad požádat o uznání rovnocennosti absolvovaného vzdělání s výukou a výcvikem, pokud se jedná o

(2) Úřad rovnocennost uzná, pokud absolvované vzdělání odpovídá požadavkům na výuku a výcvik podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.

(1) Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Platný průkaz způsobilosti, vydaný členským státem Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nejedná-li se o stát uvedený v odstavci 1, uzná Úřad na žádost jeho držitele. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel, že má znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Platný průkaz způsobilosti, vydaný státem uvedeným v odstavci 2, jehož držitel je oprávněn k výkonu funkce na velitelské nebo provozní úrovni nebo funkce radisty, uzná Úřad pouze v případě, že tento stát byl uznán Komisí. Podmínky uvedené v odstavci 2 tím nejsou dotčeny.

(4) V případě uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad po ověření jeho platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti. Doba platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti se shoduje s dobou platnosti tohoto průkazu, činí však nejdéle 5 let.

(5) Je-li to nezbytné pro provoz lodi, lze jako člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni nalodit po dobu nejvýše 3 měsíců ode dne podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti rovněž držitele platného průkazu způsobilosti vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jehož průkaz způsobilosti dosud nebyl Úřadem uznán. Provozovatel a velitel lodi jsou povinni zajistit, aby doklad o podání žádosti byl na palubě lodi.

(6) Úřad odejme potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, jestliže jeho držitel

(7) Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti a vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Zdravotní způsobilost osvědčuje na žádost Úřad na základě lékařského posudku, který ke dni podání žádosti není starší než 3 měsíce. Osvědčení o zdravotní způsobilosti se vydává na dobu 2 let. Zdravotní způsobilost osvědčuje rovněž platné osvědčení o zdravotní způsobilosti vydané jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.

(2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku dopravy.

(3) Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem v době jeho platnosti takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nový lékařský posudek a neprodleně jej zaslat Úřadu.

(4) Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěrem lékařského posudku, může do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání Úřadu. Úřad určí do 10 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání komisi složenou nejméně ze tří lékařů pověřených podle odstavce 2, která nově posoudí zdravotní způsobilost posuzované osoby. Nastanou-li právní účinky nového lékařského posudku, pozbývá platnost předchozí lékařský posudek. Proti posudku vydanému touto komisí nelze podat návrh na jeho přezkoumání. Při osvědčování zdravotní způsobilosti Úřad vychází z tohoto nového lékařského posudku.

(5) Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti do doby vylodění jeho držitele v místě, kde je možné provést posouzení zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců.

(6) Pokud se Úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem podrobit se novému posouzení zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení nového posouzení zdravotní způsobilosti. Rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(7) Osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbývá platnosti, pokud

(8) Držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem je povinen osvědčení odevzdat Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, náležitosti lékařského posudku a vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti.

(1) Námořní jachtu smí vést při provozování námořní plavby pouze osoba, která je starší 18 let a je držitelem průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty.

(2) Úřad vydá průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty, prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost k vedení námořní jachty. Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou.

(3) Odbornou způsobilost k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavby prokáže žadatel doložením předepsané praxe a složením zkoušky před komisí složenou ze zkušebních komisařů jmenovaných Úřadem.

(4) Zdravotní způsobilost velitele námořní jachty zjišťuje a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem podle § 48 odst. 2. Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo v době před vyplutím námořní jachty na moře starší než tři měsíce.

(5) Podrobnosti o výcviku, způsobu prokazování praxe, zkušební komisi a provádění zkoušek, požadavky na znalosti žadatele, druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazů způsobilosti a podmínky jejich vydávání, jakož i platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

(1) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti velitele námořní jachty v případě, že velitel při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, ohrozil bezpečnost námořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost námořní plavby nebo jeho zdraví.

(2) Podle výsledku ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti posouzením zdravotního stavu může Úřad činnost, k níž je velitel námořní jachty oprávněn, omezit nebo zakázat.

(3) V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.

(4) Podrobnosti o důvodech zadržení nebo odnětí průkazu způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na lodi, musí být zapsána do knihy nalodění.

(2) Zápis členů posádky lodě do knihy nalodění osvědčuje nástup služby na lodi (dále jen „nalodění“) a výpis členů posádky lodě z knihy nalodění osvědčuje skončení služby na lodi (dále jen „vylodění“).

(3) Zápis cestujících do knihy nalodění osvědčuje začátek jejich pobytu na lodi a výpis cestujících z knihy nalodění osvědčuje ukončení jejich pobytu na lodi.

(4) Zápisy do knihy nalodění provede velitel lodě bezprostředně po nalodění. Při nalodění člena posádky lodě nebo při jeho vylodění učiní velitel lodě o těchto skutečnostech zápis do námořnické knížky člena posádky lodě.

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na námořní jachtě, musí být zapsána do lodního deníku.

(2) Zápis osob do lodního deníku provede velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu. Velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu vyhotoví také seznam osob na námořní jachtě a seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

(1) Každý člen posádky lodě musí mít osobní doklad námořníka.¹⁷) Osobním dokladem námořníka se rozumí námořnická knížka. Bez námořnické knížky nemůže být námořník naloděn.

(2) Na žádost občana České republiky, který předloží doklad o tom, že se stane členem posádky lodě nebo že byl členem posádky lodě, Úřad rozhodne o vydání námořnické knížky. Na rozhodnutí, kterým se vydává námořnická knížka, se nevztahuje § 47 správního řádu,¹⁸) vyhoví-li se žádosti v plném rozsahu.

(3) Úřad může vydat námořnickou knížku občanovi České republiky nejdéle na dobu deseti let.

(4) Člen posádky lodě, který není občanem České republiky, musí mít námořnickou knížku jiného státu.

(5) Námořnická knížka, která je v držení člena posádky lodě, je dokladem o jeho totožnosti, kvalifikaci a délce jeho nalodění.

(6) Údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické knížky stanoví prováděcí předpis.

(1) Úřad může na žádost fyzické osoby, která není občanem České republiky, rozhodnout o vydání námořnické knížky podle § 54 odst. 2 tohoto zákona, pokud žadatel předloží Úřadu povolení k trvalému pobytu v České republice,¹⁰) od jehož vydání uplynula doba delší než pět let, a pokud žadatel prokáže, že konal službu na lodi.

(2) Úřad může vydat námořnickou knížku fyzické osobě, která není občanem České republiky, po splnění podmínek podle odstavce 1 nejdéle na dobu pěti let.

(1) Námořní nehodou se pro účely tohoto zákona rozumí událost, k níž došlo při námořní plavbě a jejímž následkem je

(2) Vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je

(3) Velmi vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je úplné zničení lodi, smrt osob nebo vážné znečištění mořského prostředí.

(4) Mimořádnou událostí se rozumí ohrožení lodi nebo osob v souvislosti s provozem lodi.

(1) Úřad provádí odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí, které se týkají lodí plujících pod vlajkou České republiky nebo které mají za následek smrt nebo vážnou újmu na zdraví občanů České republiky.

(2) Úřad provede vždy zjištění příčin velmi vážné námořní nehody. V ostatních případech námořních nehod nebo mimořádných událostí provede Úřad zjištění jejich příčin pouze tehdy, dojde-li k závěru, že výsledky tohoto zjištění mohou být využity k jejich předcházení. V případě vážné námořní nehody Úřad provede pro tyto účely předběžné šetření.

(3) Úřad zahájí zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců poté, co k námořní nehodě nebo mimořádné události došlo.

(4) Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.

(5) Úřad neprovede zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události, pokud jej v souladu s právem Evropské unie nebo v souladu s námořní úmluvou již provádí příslušný orgán jiného státu.

(1) Velitel a provozovatel lodi plující pod vlajkou České republiky je povinen

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se vztahuje i na vlastníka nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehody nebo mimořádné události na palubě lodi.

(1) Zaměstnanec Úřadu pověřený zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události je oprávněn

(2) Technické postupy při zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí stanoví Společná metodika vyšetřování námořních nehod přijatá podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³⁷).

(1) Úřad vyhotoví a zveřejní zprávu o výsledcích zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události do 1 roku ode dne námořní nehody nebo mimořádné události. Zpráva obsahuje bezpečností doporučení, pokud lze výsledky zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události využít pro jejich předcházení.

(2) Nelze-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 vydat zprávu o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, vydá Úřad v této lhůtě prozatímní zprávu.

(3) Úřad zašle kopii zprávy nebo prozatímní zprávy o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události Komisi.

(4) Zpráva a prozatímní zpráva obsahuje

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad oznámí Komisi údaje o námořních nehodách a mimořádných událostech, které mu byly oznámeny.

(2) Pokud Úřad neprovede zjištění příčin vážné námořní nehody, námořní nehody nebo mimořádné události, zdůvodní svůj postup v oznámení učiněném podle odstavce 1.

(3) Zjistí-li Úřad v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události, že je nutné v zájmu odvrácení nebezpečí dalších nehod učinit opatření na úrovni Evropské unie, bezodkladně o tom informuje Komisi.

(4) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Službu na lodi koná člen posádky lodě nepřetržitě od okamžiku nalodění do okamžiku vylodění, není-li výkonu služby na lodi zproštěn.

(2) Délka nepřetržité služby na lodi nesmí přesáhnout dvanáct měsíců.

(3) Služba na lodi v době, kdy člen posádky lodě nevykonává práci, se s výjimkou vycházky na pevninu považuje pro účely náhrady škody za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

(4) Vycházkou na pevninu se rozumí doba od okamžiku vstupu člena lodní posádky na pevnou zem do okamžiku opuštění pevné země. Za vycházku se nepovažuje opuštění lodě za účelem plnění služebních povinností nebo ošetření poskytovatelem zdravotních služeb.

(1) Člen posádky lodě je po dobu služby na lodi povinen

(2) Během služby na lodi nesmí člen posádky lodě přechovávat na lodi žádné omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo, munici nebo výbušniny a chráněná zvířata ani nesmí v takové činnosti pomáhat jinému. Přechovávání vlastních domácích zvířat členů posádky lodě na lodi schvaluje velitel lodě.

(1) Službu na lodi může člen posádky vykonávat pouze na základě pracovní smlouvy uzavřené s provozovatelem lodě. Pracovní smlouva musí vedle náležitostí stanovených zákoníkem práce obsahovat

(2) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby členem posádky lodě nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let.

(3) V pracovní smlouvě nelze sjednat zkušební dobu.

(4) Člen posádky lodě nemůže současně vykonávat závislou práci v dalším základním pracovněprávním vztahu.

(5) Člen posádky lodě může být převeden na jinou práci také v případě, rozhodl-li velitel lodě, že je ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo nákladu.

(1) Délka týdenní pracovní doby člena posádky lodě je 40 hodin a délka denní pracovní doby je 8 hodin. Kratší pracovní dobu s členem posádky lodě nelze sjednat.

(2) Týdenní pracovní dobu člena posádky lodě rozvrhuje provozovatel lodě a určuje začátek a konec směn. Při jejím rozvržení přihlédne k zajištění bezpečné námořní plavby a zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího výkonu práce.

(3) Člen posádky lodě musí být na začátku směny připraven na svém pracovišti k výkonu práce a odcházet z něho až po skončení směny.

(4) Provozovatel lodě vypracuje písemný rozvrh pracovní doby a seznámí s ním nebo s jeho změnou člena posádky lodě nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, jehož délka musí činit alespoň jeden týden.

(5) Provozovatel lodě zajistí, aby byl rozvrh pracovní doby všech členů posádky lodě a jeho změny vyvěšeny na přístupném místě na palubě lodě stejně jako informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu člena posádky lodě stanovené právním předpisem nebo kolektivní smlouvou vztahující se na provozovatele lodě, a to nejpozději 3 dny před obdobím, na něž je pracovní doba rozvržena. Nejsou-li rozvrh směn a informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu sepsány v anglickém jazyce, musí být doplněny o překlad do tohoto jazyka.

(1) Provozovatel lodě poskytne členu posádky lodě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Nelze-li výkon práce přerušit, zajistí se členu posádky lodě i bez přerušení práce přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.

(2) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci směny. Přestávku v práci na jídlo a oddech lze rozdělit na více částí; alespoň jedna část rozdělené přestávky nesmí být kratší než 15 minut.

(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

(1) Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

(2) Odpočinek mezi dvěma směnami může být rozdělen do dvou částí, z nichž jedna nesmí být kratší než 6 hodin.

(3) Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 kalendářních dnů v trvání alespoň 27 hodin a aby měl nepřetržitý odpočinek i ve svátek. Jde-li o práce, které jsou nevyhnutelné pro zajištění bezpečného a plynulého provozu na lodi, může provozovatel lodi rozvrhnout pracovní dobu tak, aby součet délek jednotlivých nepřetržitých odpočinků mezi směnami člena posádky lodě poskytnutých podle odstavců 1 a 2 za každé období 7 kalendářních dnů činil celkem alespoň 77 hodin.

(4) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu může být členu posádky lodě zkrácen pod rozsah uvedený v odstavcích 1 a 3 jen, jde-li o práci přesčas, o výkon naléhavých opravných prací, prací při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, prací při živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných situacích nebo nácviku činností při těchto situacích, za podmínky, že mu provozovatel lodě poskytne nevyčerpanou dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu bezodkladně po zajištění bezpečného provozu lodě.

(5) Nařídí-li provozovatel lodi provedení nácviku činností při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, činností při živelních událostech nebo jiných obdobných mimořádných situacích, dbá na to, aby byl co nejméně narušen nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu.

(1) Člen posádky lodě má právo na repatriaci v těchto případech:

(2) Velitel lodě může nařídit repatriaci člena posádky lodě v případě závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané členem posádky, nebo je-li člen posádky lodě podezřelý ze spáchání trestného činu.

(3) Náklady na repatriaci hradí provozovatel lodě s výjimkou repatriace podle odstavce 2, kdy hradí náklady na repatriaci člen posádky lodě, prokáže-li se odůvodněnost nařízení jeho repatriace. Náklady na repatriaci jsou zejména náklady na přepravu člena posádky a jeho osobních zavazadel a dále náklady na jeho stravu a ubytování po dobu repatriace. Přepravu člena posádky zajistí provozovatel lodě letecky. Jiný způsob přepravy může provozovatel lodě zvolit, pokud doba přepravy není nepřiměřeně dlouhá nebo pokud se na něm se členem posádky dohodne.

(4) Člen posádky lodě se může dohodnout s provozovatelem lodě na prodloužení pracovního poměru.

(5) Pro účely poskytování cestovních náhrad a zdravotních služeb se za dobu repatriace považuje doba od vylodění do příjezdu do místa pobytu nebo do jiného sjednaného místa mimo doby, po kterou člen lodní posádky repatriaci bez vážného důvodu přerušil.

(6) Pokud provozovatel lodě nesplní svou povinnost repatriace člena posádky, zajistí provedení repatriace Úřad a po provedení repatriace uloží provozovateli povinnost uhradit náklady, které na ni vynaložil.

(1) Provozovatel lodě je povinen poskytovat členům posádky lodě po dobu služby na lodi bezplatně ubytování, stravování, pitnou a užitkovou vodu, ochranné pracovní pomůcky, předměty základní osobní hygieny, úhradu neodkladné zdravotní péče, nemůže-li být poskytnuta lodním lékařem nebo zdravotníkem podle § 67, a další sociální zařízení v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.²⁰)

(2) Loď musí být vybavena vhodnými ubytovacími, provozními, kancelářskými a stravovacími prostory, prostory a zařízením pro skladování a chlazení potravin a pro přípravu jídel a nápojů, prostory s vybavením pro odpočinek a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením, popřípadě zvláštními prostory pro nemocné. Tyto prostory musí být na lodi v dostatečném počtu a velikosti, vhodně vybaveny s ohledem na svůj účel a musí být dostatečně větrány, vytápěny, osvětleny a izolovány a musí být udržovány čisté. Sociální zařízení a poskytované služby na lodi musí být přístupné všem členům posádky lodě, mimo těch, které jsou určeny výhradně cestujícím. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na umístění prostor podle věty první, jejich počet, rozměry, použité materiály a vybavení.

(3) Loď musí být zásobena pitnou vodou a potravinami v množství odpovídajícím počtu členů posádky lodě, délce a povaze námořní plavby a v dostatečné výživové hodnotě a různorodosti; potraviny musí zejména zajišťovat vyvážený poměr karbohydrátů, proteinů, tuků, vlákniny, minerálů a vitamínů. Pitná voda a potraviny musí být uskladněny tak, aby po celou dobu plavby zůstala zachována jejich zdravotní nezávadnost a výživová hodnota. Při zásobování potravinami provozovatel lodě zohlední náboženské a kulturní zvyklosti členů posádky lodě.

(4) Velitel lodě nebo jím pověřený důstojník je povinen pravidelně kontrolovat plnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 a přijímat nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků. O průběhu a výsledku kontroly a o přijatých opatřeních musí být učiněn zápis.

(5) Provozovatel lodě a velitel lodě jsou povinni zabezpečit členům posádky lodě bezplatně běžné poštovní služby, umožnit jim a jejich rodinným příslušníkům za úhradu vzniklých nákladů v odůvodněných případech využívání komunikačních prostředků, a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, umožnit členům posádky lodě setkání s jejich rodinnými příslušníky v přístavech, popřípadě návštěvu rodinných příslušníků na palubě lodě.

(6) Provozovatel lodě je povinen na písemnou žádost člena posádky při výplatě mzdy na svůj náklad a nebezpečí částku určenou členem posádky nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy

(1) Práci přesčas může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen výjimečně z vážných důvodů spojených se zajištěním bezprostřední bezpečnosti lodě, osob na palubě nebo přepravovaného nákladu nebo s poskytnutím pomoci jinému námořnímu plavidlu nebo osobám v nouzi, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami nebo nepřetržitého odpočinku v týdnu.

(2) Pracovní pohotovost může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen z vážných provozních důvodů. Za dobu pracovní pohotovosti náleží členu posádky odměna podle zákoníku práce.

(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší členu posádky lodě mzda; odměna podle odstavce 2 za tuto dobu nepřísluší. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

(1) Provozovatel lodě je povinen zajistit

(2) Není-li na lodi lékař, je provozovatel lodě dále povinen zajistit, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka k poskytování rozšířené první pomoci nad rámec obecné povinnosti občanů²²) (dále jen „průkaz způsobilosti zdravotníka“) a tuto rozšířenou první pomoc na lodi po dobu plavby poskytoval. Pro účely poskytování nezbytné rozšířené první pomoci je provozovatel lodě povinen umožnit držiteli průkazu způsobilosti zdravotníka po dobu plavby porady s lékařem prostřednictvím rádia nebo družice v kteroukoliv hodinu. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je oprávněn vydat léky a prostředky zdravotnické techniky z lodní lékárničky, které stanoví prováděcí předpis, pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře.

(3) Lodní lékař nebo držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je povinen vést evidenci ošetřených osob po dobu plavby. Lékař sepisuje a vydává zdravotní zprávu o zdravotním stavu ošetřované osoby. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka vyhotovuje záznam o zdravotním stavu ošetřené osoby.

(4) Prováděcí předpis stanoví způsob udržování léků a prostředků zdravotnické techniky v lodní lékárničce, hospodaření s léky a prostředky zdravotnické techniky a systém jejich kontroly, obsah kurzu rozšířené první pomoci, obsah evidence ošetřených osob po dobu plavby.

(1) Provozovatel lodě vede u jednotlivých členů posádky lodě evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, pracovní pohotovosti a odpracované doby v době pracovní pohotovosti.

(2) Provozovatel lodě zajistí, aby člen posádky lodě obdržel stejnopis evidence pracovní doby za každý měsíc služby na lodi. Na žádost člena posádky lodě mu provozovatel lodě umožní kdykoliv nahlédnout do jeho evidence pracovní doby a pořizovat z ní výpisy nebo stejnopisy na náklady provozovatele lodi.

(3) Vzor evidence pracovní doby člena posádky lodě stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby loď, včetně jejího zařízení a vybavení, byla udržována ve stavu, který zaručuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a usnadní zvládání havarijních situací.

(2) Velitel lodě je povinen

(3) Podmínky bezpečného stavu lodě, jejího zařízení a vybavení z hlediska ochrany zdraví při práci a obsah, rozsah a způsob provádění výcviku a školení členů posádky a místa uložení výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce na lodi stanoví prováděcí právní přepis.

(1) Velitel lodě je povinen zajistit průběžné zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek na lodi a přijímat opatření k ochraně zdraví.

(2) Vyhodnocení rizikových faktorů musí být prováděno s přihlédnutím ke druhu a možnému škodlivému účinku rizikového faktoru, pravděpodobnosti ohrožení a počtu přepravovaných osob a členů posádky lodě, které mohou přijít s rizikovými faktory do kontaktu. Rizika musí být zvažována zvlášť pro každé místo na lodi a každé riziko musí být vyhodnoceno individuálně.

(1) Člen posádky lodě je povinen dodržovat zásady a postupy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvořící pravidla pro

(2) Podrobnosti zásad a postupů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotlivých oblastech pravidel uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Stížnosti v pracovněprávních věcech člen posádky lodě podává osobě pověřené vyřizováním těchto stížností na lodi nebo přímo veliteli lodě. Provozovatel lodě je povinen pověřit jednoho nebo více členů posádky lodě s výjimkou velitele lodě vyřizováním stížností podle věty prvé.

(2) Osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech na lodi nebo velitel lodě prošetří bez zbytečného odkladu skutečnosti namítané ve stížnosti. Shledá-li osoba pověřená vyřizováním stížností stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, navrhne veliteli provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne. Shledá-li velitel stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, zajistí provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne.

(3) O způsobu vyřízení stížnosti pořídí osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel písemný záznam obsahující i odůvodnění způsobu vyřízení stížnosti a informaci o možnosti žádat o přezkoumání způsobu vyřízení stížnosti velitele lodě nebo, vyřizoval-li stížnost velitel, provozovatele lodě; kopii záznamu o způsobu vyřízení stížnosti osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel předá členovi posádky lodě, který stížnost podal.

(1) Jsou-li loď a náklad ve společném námořním nebezpečí, může velitel lodě při přednostním zajištění bezpečnosti přepravovaných osob rozhodnout o účelném a úmyslném způsobení škody menší, aby se zabránilo vzniku škody větší. Společnou havárií se rozumějí škody, které vzniknou úmyslným a účelným způsobením škody pro záchranu majetkových hodnot ze společného námořního nebezpečí.

(2) Společná havárie se rozvrhuje mezi loď, přepravné a náklad poměrně podle jejich hodnoty na vrub provozovatele lodě a vlastníka nákladu, kteří jsou povinni nést poměrnou část škody ze společné havárie.

(3) Pokud ustanovení tohoto zákona o společné havárii nestanoví jinak, vztahují se na společnou havárii podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody. Nelze-li ji řešit ani podle těchto ustanovení, posoudí se podle obchodních zvyklostí.

(4) Všechny škody, které utrpí loď nebo náklad a které nejsou společnou havárií, jsou havárií zvláštní a vztahují se na ně podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody.

(1) K zajištění nároků ze společné havárie má provozovatel lodě zástavní právo k nákladu, který je lodí přepravován.

(2) Velitel lodě nesmí vydat náklad, na kterém vázne poměrná část škody ze společné havárie, dokud není poměrná část škody zaplacena nebo dokud není provozovateli poskytnuta odpovídající jistota složením přiměřené finanční částky, nedohodnou-li se strany jinak.

(3) Provozovatel lodě je povinen na žádost ostatních osob, na jejichž vrub se rozvrhuje společná havárie, poskytnout jistotu za poměrnou část škody ze společné havárie, která připadá na loď, a to před odplutím lodě z přístavu, v němž skončila plavba, při níž došlo ke společné havárii.

(1) Jedná-li se o společnou havárii, provozovatel lodě

(2) Stanovení náhrad a rozvrh poměrných částí škody ze společné havárie se provede v rejstříkovém přístavu lodě nebo v přístavu, v němž skončila plavba po společné havárii, pokud není účastníky dohodnuto jinak.

(3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně, podepíše ji a opatří svým razítkem. Oznámení o provedeném vyhotovení dispaše uveřejní dispašér v Obchodním věstníku.²³)

(4) Nepodá-li žádný z účastníků společné havárie do tří měsíců ode dne uveřejnění oznámení žalobu na zrušení dispaše proti jinému účastníku společné havárie, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelná.

(5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš, při vyhotovení nové dispaše je dispašér vázán právním názorem soudu.

(6) Zamítne-li soud žalobu na zrušení dispaše, stává se dispaš vykonatelná dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.

(7) Ustanovení o společné havárii s výjimkou řízení o společné havárii se nepoužijí, pokud se účastníci společné havárie dohodli o použití mezinárodních zvyklostí týkajících se společné havárie.

(1) Dispašéra jmenuje a odvolává Hospodářská komora České republiky.²⁴) Podmínkou jmenování dispašéra je složení zkoušky ze znalostí právních předpisů týkajících se společné havárie a ze znalostí příslušných mezinárodních zvyklostí.

(2) Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení. Dispašér užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.

(1) Podmínky provádění záchrany lodě a dalších hodnot na lodi a způsob vypořádání mezi zachráncem a zachraňovaným se řídí mezinárodními zvyklostmi.

(2) Za provedenou záchranu lodě a dalších hodnot na lodi se poskytuje zachránci odměna přiměřená stupni ohrožení zachraňovaných hodnot, ohrožení zachránce, jeho úsilí a úspěšnosti záchrany.

(3) Odměnu poskytuje provozovatel lodě, jíž byla poskytnuta pomoc. Provozovatel této lodě má nárok na poskytnutí podílu náhrady od vlastníků dalších hodnot na lodi, kteří měli užitek z úspěšné záchrany.

(1) Státní dozor v námořní plavbě vykonává Úřad. Pověření k výkonu státního dozoru v námořní plavbě ve formě průkazu vydává Ministerstvo dopravy. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolujícímu použití telefonního a rádiového zařízení námořního plavidla.

(3) Stejnopis protokolu o kontrole na lodi spolu s jeho překladem do anglického jazyka doručí Úřad rovněž veliteli lodě. Velitel je povinen zajistit, aby byl na palubě lodi na přístupném místě vyvěšen stejnopis protokolu o kontrole a jeho překlad do anglického jazyka, a na vyžádání poskytne členu posádky jeho kopii.

(4) Je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob na námořním plavidle, bezpečnost námořní plavby nebo hrozí vážná majetková újma na přepravovaném nákladu, je osoba pověřená výkonem státního dozoru v námořní plavbě oprávněna v řízení na místě vydávat příkazy nebo zákazy směřující k odstranění ohrožení včetně zákazu výkonu určité činnosti a zadržení dokladů k ní se vztahujících.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupku tím, že

(3) Fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupku tím, že

(4) Fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupku tím, že

(5) Fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupku tím, že

(6) Fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupku tím, že

(7) Velitel námořního plavidla se dopustí přestupku tím, že

(8) Člen posádky lodě se dopustí přestupku tím, že

(9) Za přestupek lze uložit pokutu

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupku tím, že

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupku tím, že

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupku tím, že

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupku tím, že

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupku tím, že

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

(8) Za přestupek se uloží pokuta ve výši stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě⁴¹), jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. q) bodu 5, 6, 7 nebo 8.

(1) K projednávání přestupků podle tohoto zákona je příslušný Úřad.

(2) Přestupek podle § 79 odst. 3 písm. q) bodu 5, 6, 7 nebo 8 nemůže být projednán ve společném řízení s jiným přestupkem a při určení výměry pokuty za tento přestupek se nepřihlédne k tomu, že o tomto a jiném přestupku, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení.

(3) Rozhodnutí o přestupku podle § 79 odst. 3 písm. q) bodu 5, 6, 7 nebo 8 vydá Úřad nejpozději do 20 dnů ode dne zahájení řízení. Úřad v rozhodnutí, jímž ukládá pokutu, stanoví její splatnost v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě⁴¹). Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se odpovědnosti za přestupek podle § 79 odst. 3 písm. q) bodu 5, 6, 7 nebo 8 nemůže zprostit.

(5) Za přestupek podle § 79 odst. 3 písm. q) bodu 5, 6, 7 nebo 8 nelze uložit správní trest propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a od uložení správního trestu za tento přestupek nelze upustit ani podmíněně upustit.

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo obecně uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.

(2) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,²⁷) nestanoví jinak, použije se ve věcech námořní přepravy ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o přepravě.

(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy a práva vzniklá podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.

(3) Vlastníci námořních plavidel, která plují pod státní vlajkou České republiky, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatelé námořních plavidel plujících pod státní vlajkou České republiky považují za osoby oprávněné plout pod státní vlajkou České republiky.

(1) Ministerstvo dopravy může poskytnout na žádost vlastníku lodě státní podporu k provozování námořní plavby.

(2) Občanu České republiky, který studuje námořnické povolání v zahraničí v zařízení uznaném Ministerstvem dopravy, může Ministerstvo dopravy na jeho žádost poskytnout pro tento účel finanční příspěvek.

(3) Podmínky a výši poskytování státní podpory k provozování námořní plavby a podmínky poskytování finančního příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí stanoví prováděcí předpis.

(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 12n odst. 7, § 13 odst. 3, § 13b odst. 6, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 23a odst. 11, § 24 odst. 3, § 27 odst. 3, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c) a p), § 35 odst. 2, § 42 odst. 6, § 43 odst. 11, § 44 odst. 4, § 45 odst. 7, § 47 odst. 1, 2 a 7, § 48 odst. 9, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 55g odst. 5, § 55h odst. 5, § 63e odst. 3, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4, § 67a odst. 3, § 67c odst. 2, § 76 odst. 1 a § 84 odst. 3.

(2) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 4.