OPATŘENÍ PŘI VÝVOZU NEBO DOVOZU VÝROBKŮ

Obecná ustanovení
Vymezení základních pojmů
Obecné podmínky přijetí opatření

Ochrana před zvýšenými dovozy

Ochrana před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin
Dodatečné clo pro případ překročení spouštěcí úrovně objemu dovozů
Dodatečné clo pro případ poklesu dovozní ceny pod úroveň spouštěcí ceny

Ochrana rozvíjejících se výrobních odvětví

Ochrana před nedovolenými překážkami obchodu
Postup při šetření
Ukončení šetření

Ochrana některých dalších zájmů státu

3. úprava cel nebo celních sazeb,

2. zákaz vývozu nebo dovozu,

1. množstevní omezení vývozu nebo dovozu,

b) jiné opatření, jímž je

4. dovozní přirážka,

5. dovozní depozitum,

6. omezení nebo zákaz tranzitu,²)

7. jiné opatření, přijaté v souladu s mezinárodními závazky České republiky,

1. sledování vývozu nebo dovozu,

2. úprava dovozních nebo vývozních podmínek ovlivňujících obchod s příslušným státem.

a) ochranné opatření, jímž je

f) domácím výrobním odvětvím domácí výrobci obdobných⁴) nebo přímo soutěžících výrobků jako celek nebo alespoň ti výrobci, jejichž společná výroba obdobných nebo přímo soutěžících výrobků tvoří více než 50 % celkové domácí výroby těchto výrobků,

a) dovozem propuštění výrobků do celního režimu volného oběhu,³) nestanoví-li tento zákon jinak,

b) množstevním omezením vývozu nebo dovozu stanovení množství výrobků, které je možno vyvézt nebo dovézt ve stanoveném období,

c) dovozní přirážkou peněžní částka vybíraná při dovozu výrobků a stanovená procentem z celní hodnoty,

d) dovozním depozitem peněžní částka, která se skládá bezúročně při dovozu ve stanovené výši a na stanovenou dobu,

e) omezením tranzitu výrobků stanovení množství výrobků nebo dopravních prostředků anebo způsobu či směru dopravy výrobků přes území České republiky,

g) přímo soutěžícím výrobkem výrobek, který není totožný s výrobkem obdobným, ale je možno jej užít pro stejný účel a pro plnění stejných funkcí a vzhledem k jeho ceně může být náhradou za výrobek dovážený,

h) vážnou újmou významné poškození domácího výrobního odvětví,

i) hrozbou vážné újmy situace, ze které je možný bezprostřední vznik vážné újmy.

(2) Opatření musí být přijato, vyplývá-li povinnost přijmout opatření z rozhodnutí mezistátního orgánu vytvořeného podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

(1) Opatření může být přijato na základě závěrů šetření provedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) nebo jiným postupem podle tohoto zákona a v souladu s mezinárodní smlouvou,⁵) kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

a) před zvýšenými dovozy způsobujícími vážnou újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví (dále jen „zvýšené dovozy“),

b) před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin,

e) dalších zájmů státu.

d) před nedovolenými překážkami obchodu, nebo

c) nově se rozvíjejících výrobních odvětví,

(1) Opatření je možné přijmout jen v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu, po kterou existují okolnosti, které byly důvodem k jeho zavedení.

(2) Na tentýž výrobek nelze ze stejného důvodu přijmout souběžně více ochranných opatření podle tohoto zákona.

(2) Pokud není stanoveno jinak, skončí platnost opatření spočívající ve sledování dovozu výrobku, jehož dovoz dosahuje temp a rozsahu, které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, uplynutím 18 měsíců ode dne, kdy bylo toto opatření uplatněno.

(1) Jestliže dovoz určitého výrobku dosahuje temp a rozsahu, které hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, nebo v případech, kdy to vyžadují zájmy České republiky nebo kdy to vyžaduje mezinárodní smlouva,⁵) předloží ministerstvo vládě České republiky (dále jen „vláda“) návrh na přijetí nařízení vlády pro sledování dovozu nebo vývozu tohoto výrobku.

Obecná ustanovení o zvýšených dovozech
Postup při šetření
Ukončení šetření
Podmínky a doba uplatňování opatření

e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu dováženého výrobku,

g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za 3 předcházející roky a v roce, ve kterém je podnět podáván, podle statistických údajů Českého statistického úřadu,

h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného v tuzemsku za 3 předcházející roky a předpokládaný objem výroby v roce, ve kterém je podnět podáván,

i) údaje dokazující vážnou újmu nebo její hrozbu způsobené zvýšeným dovozem uvedeného výrobku domácímu výrobnímu odvětví, včetně finančního vyjádření jejího rozsahu,

(1) Fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen „navrhovatel“) může podat ministerstvu podnět k zahájení šetření za účelem přijetí opatření k ochraně určitého domácího výrobního odvětví před zvýšenými dovozy (dále jen „šetření“).

j) údaje dokazující existenci příčinné souvislosti mezi zvýšeným dovozem stejných nebo obdobných výrobků a újmou z toho plynoucí.

a) vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobné nebo přímo soutěžící výrobky, a jestliže mezi takovými dovozy a vážnou újmou nebo její hrozbou existuje příčinná souvislost, nebo

b) vážnou poruchu v některém odvětví hospodářství nebo obtíže, které by mohly vyvolat vážné zhoršení hospodářské situace v některém regionu České republiky.

(2) Podnět se podává v písemné formě a musí obsahovat

a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,

b) podrobný popis dováženého výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení podle kombinované nomenklatury,⁶)

c) podrobný popis obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyráběného v České republice (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení v kombinované nomenklatuře,

d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo přímo soutěžící ve vztahu k výrobku dováženému,

f) doklad o podpoře podnětu od výrobců vyrábějících obdobný nebo přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,

d) lhůtu, ve které se mohou dotčené subjekty písemně vyjádřit nebo poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření, anebo se přihlásit k dalšímu průběhu šetření jako zúčastněná strana; lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,

c) další osoby, prokáží-li přímý právní zájem na věci, která je předmětem šetření.

b) domácí výrobci obdobného výrobku, kteří podnět podpořili nebo se k němu vyjádřili, a sdružení těchto výrobců zastupující jejich zájmy,

a) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo ke zvýšenému dovozu,

e) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska dotčených subjektů.

c) navrhovatelem předložené údaje o vzniku vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,

b) označení dováženého výrobku, který je předmětem šetření, podle kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky a účel použití,

a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě podnětu,

(5) Dotčenými subjekty podle odstavce 4 písm. d) se rozumí

(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat

(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(2) Ministerstvo může zahájit šetření z vlastního podnětu v případě, kdy při své činnosti zjistí skutečnost, že zvýšené dovozy určitých výrobků způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.

(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 11 odst. 1 a pokud údaje v něm navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.

(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu odložení.

(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem anebo neexistují-li dostatečné důkazy o tom, že zvýšené dovozy způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví.

(3) Na základě žádosti ministerstva předloží v průběhu šetření údaje o objemu dováženého výrobku a jeho celní hodnotě Český statistický úřad.

(1) Je-li informace označena jejím poskytovatelem za důvěrnou, nesmí být bez jeho souhlasu zveřejněna nebo dána k dispozici zúčastněným stranám. Tímto nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující obchodní tajemství⁷) a nakládání s utajovanými skutečnostmi.⁸)

(2) Ministerstvo požádá poskytovatele takové informace, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výtah, který nemá důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výtahu není možné, musí to náležitě zdůvodnit.

(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje poskytovatele.

(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo jeho konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo zveřejní také prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat bez účasti této strany a přihlédne přitom k údajům a informacím, které má k dispozici.

(2) Ústní informace poskytnuté ministerstvu v rámci konaného ústního jednání nebudou brány v úvahu, pokud je zúčastněná strana, která je poskytla, nepodá dodatečně v písemné formě a ve lhůtě stanovené ministerstvem; tato lhůta nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(1) Jestliže dosud známé skutečnosti dokazují, že zvýšené dovozy způsobily nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví a že by prodlení způsobilo těžko napravitelnou škodu, může na základě návrhu ministerstva vláda stanovit nařízením prozatímní ochranné opatření ve formě úpravy cla. Doba účinnosti nařízení vlády o uplatňování prozatímního opatření činí nejvýše 200 kalendářních dnů.

(2) Jestliže ministerstvo zastaví šetření podle § 20, předloží vládě návrh nařízení na zrušení prozatímního ochranného opatření.

(1) Při šetření, zda došlo ke zvýšenému dovozu, který způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, ministerstvo vezme v úvahu

(2) Při posuzování hrozby vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví ministerstvo vezme v úvahu kromě údajů uvedených v odstavci 1 také

(3) Jestliže vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví způsobují ve stejné době jiní činitelé než zvýšené dovozy, nebude tato újma nebo její hrozba přisuzována zvýšeným dovozům.

b) podmínky, za nichž se realizuje dovoz výrobku, který je předmětem šetření, cenu dováženého výrobku a její vztah k cenám v tuzemsku vyráběného obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,

c) vliv zvýšených dovozů na ekonomické ukazatele domácího výrobního odvětví, mezi něž patří zejména objem výroby, využití výrobních kapacit, zásoby, prodej, podíl na trhu, zisk (případně ztráta), produktivita práce, návratnost investic, zaměstnanost,

d) příčinnou souvislost mezi zvýšenými dovozy a způsobenou vážnou újmou nebo hrozbou vážné újmy,

e) další faktory, které způsobují nebo mohou způsobit újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví,

f) skutečnosti nasvědčující tomu, že situace nemá přechodnou povahu.

a) tempo růstu dovozu šetřeného výrobku do České republiky,

b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo v zemi vývozu a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu do České republiky.

a) objem dovozu šetřeného výrobku v absolutním vyjádření nebo poměrně ve vztahu k výrobě nebo spotřebě v České republice,

(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku nejpozději do 9 měsíců ode dne zahájení šetření. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o zastavení šetření zúčastněným stranám. Informaci o zastavení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže nejsou splněny podmínky k přijetí ochranného opatření podle tohoto zákona.

(1) V případě, že navrhovatel neposkytne potřebné informace ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje, může být šetření zastaveno s tímto odůvodněním.

(3) V případě, že prozatímní ochranné opatření vláda nařízením zruší nebo pozbyde-li nařízení o přijetí prozatímního ochranného opatření účinnosti uplynutím 200 kalendářních dnů, vybrané clo se vrátí.⁹)

(1) Za účelem posouzení, zda došlo ke zvýšenému dovozu výrobku, v jehož důsledku byla způsobena vážná újma, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od zúčastněných stran, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů dotčených podle povahy věci. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.

(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách stanovených podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.

(3) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 12 měsíců od zahájení šetření, má se za to, že šetření je ukončeno.

a) označení dováženého výrobku, který byl předmětem šetření, podle kombinované nomenklatury, jeho popis, charakteristické znaky a účel použití,

b) skutečnosti prokazující, že se uvedený výrobek dováží na území České republiky ve zvýšeném množství,

c) zjištěné skutečnosti svědčící o vzniku vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví nebo o její bezprostřední hrozbě,

d) označení důkazů prokazujících příčinnou souvislost mezi zvýšenými dovozy a vážnou újmou nebo její bezprostřední hrozbou,

e) informace o přijatém opatření.

a) uplynul nejméně 1 rok od data přijetí ochranného opatření na dovoz tohoto výrobku a

b) toto ochranné opatření se neuplatňovalo na stejný výrobek více než dvakrát v pětiletém období bezprostředně předcházejícím datu zavedení tohoto opatření.

(3) Bez ohledu na délku období, po které bylo předchozí ochranné opatření na stejný výrobek uplatňováno, je možno přijmout ochranné opatření nejdříve po 2 letech, ledaže se jedná o opatření trvající 180 dní nebo méně, jestliže

(2) Opatření nelze znovu přijmout na stejný výrobek po dobu, která se rovná době předchozího uplatňování opatření.

(1) Opětovné přijetí ochranného opatření je možné na základě podnětu k zahájení šetření podle § 10. Na průběh šetření se použijí ustanovení § 11 až 18.

(3) V případě, že vláda nařízením prodlouží uplatňování ochranného opatření, nesmí být více omezující než na konci původního období a musí být stanoven časový rozvrh dalšího postupného snižování jeho rozsahu.

(2) Celková doba platnosti ochranného opatření včetně prodloužení nesmí přesáhnout 8 let.

(1) Období uplatňování ochranného opatření může být nařízením vlády prodlouženo na základě podnětu podle § 10 podaného nejpozději 9 měsíců před ukončením tohoto období. Podnět může podat ministerstvu zúčastněná strana šetření, na jehož základě je ochranné opatření uplatňováno. Podnět musí kromě náležitostí podle § 10 odst. 2 obsahovat údaje, které prokazují, že delší trvání opatření je nadále nezbytné k zabránění nebo nápravě vážné újmy domácího výrobního odvětví a zároveň že se výrobní odvětví přizpůsobuje nově vzniklým okolnostem. Na průběh šetření se použijí ustanovení § 11 až 18.

(3) Ministerstvo v průběhu uplatňování ochranného opatření, které bylo přijato na dobu delší než 3 roky, přezkoumá v polovině doby jeho trvání další nezbytnost jeho uplatňování. Pro účely tohoto přezkoumání je ministerstvo oprávněno vyžádat si informace od dotčených subjektů, které jsou povinny je ministerstvu poskytnout. Pokud nebudou požadované informace předloženy, může vláda zrušit nařízením uplatňované opatření bez přezkoumání. Pokud zcela nebo částečně pominou důvody, které vedly k přijetí opatření, vydá vláda nařízení, v němž zruší nebo sníží rozsah uplatňovaného opatření.

(2) Pokud je stanovená doba uplatňování ochranného opatření delší než 1 rok, musí nařízení vlády o uplatnění tohoto ochranného opatření obsahovat časový rozvrh snižování jeho rozsahu v pravidelných intervalech tak, aby si domácí výrobní odvětví mohlo vytvořit takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se nově vzniklým okolnostem ovlivňujícím situaci v daném výrobním odvětví.

(1) Ochranné opatření je možno přijmout až na dobu 4 let. Do této doby se započítává doba trvání prozatímního opatření.

(2) Pokud má ochranné opatření formu množstevního omezení, nesmí toto opatření snížit objem dovozů pod úroveň průměrného objemu dovozů v posledních 3 letech, pro které jsou k dispozici statistiky, ledaže je nepochybně prokázáno, že k zabránění nebo nápravě vážné újmy nebo její hrozby domácímu výrobnímu odvětví je potřebná jiná úroveň snížení objemu dovozu.

(1) Ochranné opatření se přijímá v rozsahu a na dobu, která je nutná k zabránění nebo nápravě vážné újmy nebo její hrozby výrobnímu odvětví a postačuje k tomu, aby si výrobní odvětví vytvořilo takové podmínky, které mu umožní přizpůsobit se nově vzniklým okolnostem.

(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí ochranného opatření obsahuje

(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení vlády o přijetí ochranného opatření nebo zamítne návrh na jeho přijetí. Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na jejichž základě byl návrh ministerstvem předložen.

(1) Není-li zastaveno šetření podle § 20 a je jím prokázáno, že zvýšený dovoz výrobku způsobil nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví, předloží ministerstvo nejpozději do 9 měsíců od zahájení šetření vládě závěry šetření a návrh nařízení na přijetí ochranného opatření. Současně navrhne ukončení prozatímního opatření, je-li uplatňováno.

Zvláštní ustanovení o zvýšených dovozech dosud nezačleněných textilních výrobků
Podmínky a doba uplatňování opatření

(1) Má-li ochranné opatření při dovozu nezačleněných textilních výrobků formu množstevního omezení

(2) Zálohovým užitím je předčasné použití části množstevního omezení stanoveného na následující období.

(3) Zpětným užitím je použití nevyužitých množství z předcházejícího období v rámci odpovídajícího množstevního omezení období následujícího.

a) nesmí být stanovené množství nižší než skutečná výše dovozu textilního výrobku, který se uskutečnil do České republiky v průběhu 12 měsíců předcházejících před měsícem, kdy bylo zahájeno šetření,

(1) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se přihlíží také zejména k situaci dotčeného domácího výrobního odvětví a k tomu, zda zvýšení dovozů je náhlé a podstatné, skutečné nebo hrozící. Přitom zvýšení dovozů pocházejících z jednoho nebo více států bude posuzováno individuálně a na základě výše dovozů srovnávané s dovozy z jiných států, podílu výrobků na trhu, jakož i dovozních cen a cen vnitřních.

(2) Při zjišťování existence vážné újmy nebo její hrozby se nepřihlíží k technickým modifikacím textilních výrobků nebo ke změnám v zájmu spotřebitelů.

b) je-li delší než 1 rok, musí být množství stanovené podle písmene a) každoročně zvyšováno nejméně o 6 %,

c) stanovené množství může být po roce uplatňování ochranného opatření překročeno zálohovým užitím a zpětným užitím až o 10 %, přičemž zálohové užití nesmí přesáhnout 5 %.

a) států, jejichž objem vývozu textilních výrobků je ve srovnání s celkovým objemem vývozu ostatních států nepodstatný a jejichž vývoz do České republiky představuje nízký podíl na jejím celkovém dovozu,

b) nejméně rozvinutých států,

c) rozvojových států v případě textilních výrobků z vlny, pokud jejich hospodářství a obchod jsou na těchto textilních výrobcích založeny.

Zvláštní ustanovení o zvýšených dovozech z nečlenských zemí WTO

a) objem dovozů v měrných jednotkách stanovených celním sazebníkem překročí spouštěcí úroveň zjištěnou postupem uvedeným v § 38, nebo

b) cena, za kterou se dovozy zemědělského výrobku uskutečňují, včetně nákladů na dopravu a pojištění dováženého zboží na místo, kde zboží vstupuje do tuzemska, nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena, vyjádřená v tuzemské měně (dále jen „dovozní cena“) klesne o více než 10 % pod spouštěcí cenu zjištěnou v souladu s postupem uvedeným v § 41.

(2) Dodatečné clo nelze stanovit podle odstavce 1 písm. a) a b) současně.

(1) Zvláštní ochranné opatření v podobě dodatečného cla, které se připočítá k dovoznímu clu zemědělského výrobku, je možné přijmout, jestliže při dovozu zemědělského výrobku uvedeného v příloze k tomuto zákonu

a) 125 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je nižší nebo se rovná 10 %,

(1) Spouštěcí úrovně pro jednotlivé zemědělské výrobky a skupiny zemědělských výrobků pro každý kalendářní rok stanoví vláda nařízením.

(2) Při stanovení spouštěcí úrovně se vychází z podílu průměrného ročního objemu dovozu příslušného zemědělského výrobku na průměrném ročním objemu domácí spotřeby tohoto zemědělského výrobku v předcházejících 3 kalendářních letech, za které jsou k dispozici údaje.

(3) Základní spouštěcí úroveň činí

b) 110 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je vyšší než 10 %, ale nižší nebo se rovná 30 %,

c) 105 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku, jestliže podíl průměrného objemu dovozu na průměrném objemu domácí spotřeby tohoto výrobku za předcházející 3 kalendářní roky je vyšší než 30 %.

(5) V případě, že domácí spotřebu zemědělského výrobku nelze zjistit, základní spouštěcí úroveň se stanoví ve výši 125 % průměrného objemu dovozů příslušného zemědělského výrobku.

(4) Ve všech případech může být dodatečné clo uloženo v kterémkoli roce, kdy absolutní objem dovozů příslušného zemědělského výrobku do České republiky přesáhne součet základní spouštěcí úrovně stanovené podle odstavce 3 násobené průměrným ročním objemem dovozů za předcházející 3 kalendářní roky, za které jsou k dispozici údaje, a změny absolutního objemu domácí spotřeby zemědělského výrobku v posledním roce, pro který jsou k dispozici údaje v porovnání s předchozím rokem, za předpokladu, že spouštěcí úroveň bude vyšší než 105 % průměrného množství dovozů.

(6) Pro zjištění spouštěcí úrovně u zemědělského výrobku rychle podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku může být s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků stanoveno kratší časové období než 3 roky.

(1) Podkladem pro zjišťování spouštěcí úrovně objemu dovozů jsou statistické údaje Českého statistického úřadu.

(2) Do objemu dovozů sledovaných pro zjištění, zda bylo dosaženo spouštěcí úrovně objemu dovozů, se započítají i dovozy realizované podle závazků na běžný a minimální přístup vymezených mezinárodní dohodou.¹⁰)

(3) Dodatečné clo lze uplatnit pouze do konce kalendářního roku, ve kterém bylo stanoveno.

(2) Dodatečné clo nesmí překročit jednu třetinu stanoveného dovozního cla uplatňovaného v roce, ve kterém se dodatečné clo stanoví.

(1) Dodatečné clo stanoví vláda nařízením.

(3) Podkladem pro zjišťování spouštěcí ceny jsou statistické informace Českého statistického úřadu.

(1) Spouštěcí cenu pro jednotlivé zemědělské výrobky stanoví vláda nařízením.

(2) Spouštěcí cena se stanoví jako průměr dovozní ceny zemědělského výrobku za období, které vyplývá pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy.

a) 30 % částky, o kterou rozdíl mezi dovozní cenou a spouštěcí cenou (dále jen „rozdíl“) překročil 10 % spouštěcí ceny, jestliže je tento rozdíl vyšší než 10 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 40 % spouštěcí ceny,

d) 90 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 75 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmen a), b) a c).

c) 70 % částky, o kterou rozdíl překročil 60 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 60 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 75 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmen a) a b),

b) 50 % částky, o kterou rozdíl překročil 40 % spouštěcí ceny, jestliže je rozdíl vyšší než 40 % spouštěcí ceny, ale nižší nebo se rovná 60 % spouštěcí ceny; k takto stanovenému dodatečnému clu se připočte clo stanovené podle písmene a),

(1) Dodatečné clo se vyměří ve výši

(2) Pro zjištění spouštěcí ceny u zemědělského výrobku rychle podléhajícího zkáze a sezonního zemědělského výrobku se stanoví s ohledem na specifické vlastnosti těchto výrobků rozdílné dovozní ceny pro odlišná období.

a) u něhož to vzhledem k potřebám domácího trhu s takovými zemědělskými výrobky vyžaduje obecný zájem, nebo

b) jehož objem dovozů klesá, a to až do zastavení poklesu objemu dovozů tohoto zemědělského výrobku, pokud to nezpůsobí vážnou újmu nebo hrozbu vážné újmy domácímu výrobnímu odvětví, které vyrábí obdobný nebo přímo soutěžící zemědělský výrobek.

(1) Na všechny zemědělské výrobky a potraviny lze, pokud to mezinárodní závazky včetně dvoustranných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, umožňují, uplatnit i vstupní hodnotu jako minimální základ pro výpočet dovozního cla, pokud nebylo uplatněno jiné opatření podle tohoto zákona.

(2) Vstupní hodnota se stanoví součtem průměrné roční ceny vybraných zemědělských výrobků vyrobených domácími výrobci, zjištěné za předcházející kalendářní rok, a dovozního cla.

b) popis dováženého výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení podle kombinované nomenklatury,

c) popis tuzemského výrobku (označení, technické údaje, vlastnosti a použití), včetně označení v kombinované nomenklatuře,

d) prokázání skutečnosti, že tuzemský výrobek je obdobný nebo přímo soutěžící jako výrobek dovážený,

f) doklad o podpoře návrhu od výrobců vyrábějících obdobný nebo přímo soutěžící výrobek, jejichž společný objem výroby tohoto výrobku činí více než 50 % celkové domácí výroby obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku,

e) označení výrobce a označení země původu a země vývozu,

j) údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozem obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku a nepříznivým vlivem na rozvíjející se domácí výrobní odvětví.

(1) Navrhovatel může podat ministerstvu návrh na přijetí opatření k ochraně rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků.

g) množství a celní hodnotu dováženého výrobku dovezeného za 3 předcházející roky a v roce, ve kterém je návrh podáván, podle statistických údajů Českého statistického úřadu,

h) množství obdobného nebo přímo soutěžícího výrobku vyrobeného v tuzemsku za poslední 3 roky předcházející dni podání návrhu, a nejedná-li se o nově vznikající odvětví, předpokládaný objem výroby v roce, ve kterém je návrh podáván,

i) údaje o předpokládaném nárůstu objemu výroby, exportu a počtu pracovních míst rozvíjejícího se domácího výrobního odvětví,

(2) Návrh na přijetí opatření se předkládá v písemné formě a musí obsahovat

a) u fyzické osoby jméno a příjmení, případně obchodní jméno, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,

(1) Za účelem posouzení, zda je potřebné uplatnit opatření k ochraně určitého domácího rozvíjejícího se výrobního odvětví před dovozy obdobných nebo přímo soutěžících výrobků, může si ministerstvo vyžádat další potřebné informace od navrhovatele, od subjektů dotčených podle povahy věci, ministerstev a jiných správních úřadů. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.

(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.

(1) Clo zaváděné opatřením podle § 48 nesmí převýšit 25 % celní hodnoty. Celková hodnota dovozu výrobků podléhajících tomuto opatření nesmí převýšit 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků ze zemí podle § 45 za poslední rok, za který jsou k dispozici statistické údaje.

(2) Opatření bude uplatňováno po dobu nepřevyšující 5 let nebo do ukončení platnosti příslušného ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a to podle toho, která skutečnost nastane dříve.

(3) Opatření týkající se uvedeného výrobku nemůže být přijato po uplynutí 3 let od odstranění všech cel a kvantitativních omezení nebo poplatků souvisejících s dovozem stanovených pro uvedený výrobek.

b) odstranění újmy způsobené těmito překážkami domácímu výrobnímu odvětví.

a) odstranění nepříznivých obchodních dopadů plynoucích z těchto překážek, nebo

(3) Újmou je pro účely tohoto oddílu zákona škoda, kterou působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu domácímu výrobnímu odvětví ve vztahu k výrobku původem v České republice.

(1) Nedovolenou překážkou obchodu (dále jen „překážka obchodu“) je takové opatření, přijaté nebo udržované jiným státem, které mezinárodní pravidla obchodu, stanovená dohodami uzavřenými v rámci WTO a jinými mezinárodními smlouvami, zakazují a poskytují České republice právo odstranit účinky tohoto opatření.

(2) Nepříznivými obchodními dopady jsou takové dopady, které působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu na trhu jiné země ve vztahu k výrobku původem v České republice, jež má materiální dopad na hospodářství České republiky nebo její region nebo na domácí výrobní odvětví.

b) dostatečné důkazy o existenci překážek obchodu uplatňovaných jinou zemí, včetně uvedení, která mezinárodní smlouva tuto překážku obchodu zakazuje,

(1) Navrhovatel může podat ministerstvu podnět k zahájení šetření za účelem posouzení možnosti přijetí opatření, jež by směřovalo proti obchodním zájmům státu uplatňujícího překážku obchodu.

(2) Podnět k zahájení šetření se podává v písemné formě a musí obsahovat

c) údaje o nepříznivých obchodních dopadech nebo o újmě, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu,

d) údaje o existenci příčinné souvislosti mezi překážkami obchodu uplatňovanými jinou zemí a nepříznivými obchodními dopady nebo újmou.

a) u fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,

(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem, anebo v případě, že nejsou shledány důvody pro přijetí opatření.

(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu odložení.

(2) Ministerstvo může zahájit šetření i v případě, kdy při své činnosti zjistí skutečnost, že určitá překážka obchodu způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky.

(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 53 odst. 1, obsahuje všechny stanovené náležitosti a pokud skutečnosti v něm navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy, že určitá překážka obchodu způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky.

a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě podnětu,

c) údaje svědčící o vzniku újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, předložené navrhovatelem,

b) údaje svědčící o překážce obchodu, předložené navrhovatelem,

(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat

d) lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit nebo poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření; lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,

e) adresu, na kterou mají být zasílána podání zúčastněných stran.

d) příslušný orgán státu, který zavedl nebo udržuje překážku obchodu.

c) tuzemští výrobci, kteří podnět podpořili nebo se k němu vyjádřili, a sdružení těchto výrobců, zastupující jejich zájmy,

b) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo k újmě nebo nepříznivým obchodním dopadům způsobeným existencí překážky obchodu,

a) navrhovatel,

(3) V případě vzniku nepříznivých obchodních dopadů musí ministerstvo prozkoumat jejich celkový dopad na hospodářství České republiky nebo jejího regionu nebo na určité domácí výrobní odvětví. Za tímto účelem může ministerstvo v případě potřeby vzít v úvahu skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.

(2) Při posuzování hrozby újmy ministerstvo také přešetří, zda lze předvídat vznik skutečné újmy. V tomto případě se mohou vzít v úvahu kromě údajů uvedených v odstavci 1 i další rozhodující skutečnosti, kterými jsou

a) celkový objem příslušných dovozů nebo vývozů, zejména tam, kde došlo k podstatnému nárůstu či poklesu, buď v absolutním vyjádření, nebo relativně k objemu výroby nebo spotřeby na dotčeném trhu,

b) ceny výrobců, kteří jsou v soutěžním vztahu k domácímu výrobnímu odvětví, zejména s cílem zjistit, zda došlo na trhu v České republice nebo v jiných zemích k výraznému poklesu cen pod úroveň domácího výrobního odvětví,

c) nepříznivé dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, které odrážejí vývoj ekonomických ukazatelů, jako jsou: výroba, využití výrobních kapacit, objem skladových zásob, objem prodejů, podíl na trhu, ceny (tzn. pokles cen nebo zabránění zvýšení cen, ke kterému by za normálních okolností došlo), zisk, návratnost investic, zaměstnanost.

a) míra nárůstu vývozu na trh, na kterém dochází k soutěži s domácími výrobky,

b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo ve vývozní zemi a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu na trh uvedený v písmenu a).

(1) Při šetření, zda v důsledku existující překážky obchodu došlo ke způsobení újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, ministerstvo vezme v úvahu

(5) Jestliže újmu nebo nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky způsobují ve stejné době jiní činitelé než překážka obchodu, nebudou tyto dopady přisuzovány překážce obchodu.

(4) V případě hrozby vzniku nepříznivých obchodních dopadů ministerstvo také prošetří, zda lze předvídat, že nastalá situace přeroste ve skutečný vznik nepříznivých obchodních dopadů.

(3) Zacházení s informacemi se řídí ustanovením § 16.

(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách stanovených podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.

(1) Za účelem posouzení, zda jiný stát udržuje překážky obchodu, v jejichž důsledku byla způsobena újma nebo nepříznivé obchodní dopady, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od zúčastněných stran, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů podle povahy věci dotčených. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.

(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat v nepřítomnosti této strany a přihlédne přitom k údajům a informacím, které má k dispozici.

(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je zúčastněná strana, která je poskytla, nepodá ministerstvu v písemné formě a v ministerstvem stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže

(1) V případě, že kterákoli zúčastněná strana neposkytne potřebné informace ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje, může být šetření zastaveno na podkladě údajů, které jsou ministerstvu k dispozici.

a) zjistí, že nejsou splněny podmínky k přijetí opatření podle tohoto zákona,

c) dospěje k názoru, že nejvhodnějším prostředkem pro vyřešení sporu plynoucího z překážky obchodu bude uzavření dohody s příslušným státem nebo státy.

(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo zveřejněním v Obchodním věstníku ve lhůtě nejpozději do 5 měsíců ode dne zahájení šetření. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o zastavení šetření zúčastněným stranám. Informaci o zastavení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

b) příslušný stát nebo několik států přijme závazek odstranit překážky obchodu, které jsou předmětem šetření, nebo

b) zjištěné skutečnosti prokazující vznik újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na hospodářství České republiky nebo její region nebo na určité domácí výrobní odvětví nebo prokazující jejich bezprostřední hrozbu,

a) zjištěné skutečnosti prokazující existenci nedovolené překážky obchodu,

c) úpravy cel spojených s dovozem výrobků původem z příslušného státu.

b) množstevního omezení vývozu nebo dovozu a nebo dalších opatření upravujících dovozní nebo vývozní podmínky jinak ovlivňující obchod s příslušným státem, nebo

a) pozastavení nebo odejmutí výhod stanovených obchodně politickým smluvním dokumentem s příslušným státem,

(1) Není-li šetření zastaveno podle § 61 a je jím prokázáno, že překážka obchodu způsobila nebo hrozí způsobit újmu nebo nepříznivé obchodní dopady na hospodářství České republiky nebo jejího regionu nebo určitého domácího výrobního odvětví, předloží ministerstvo nejpozději do 5 měsíců ode dne zahájení šetření vládě závěry šetření a návrh na přijetí opatření ve formě

(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení vlády o přijetí ochranného opatření nebo schválí usnesení o jeho nepřijetí.

(3) Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na základě kterých byl ministerstvem návrh vládě předložen.

(4) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 7 měsíců od zahájení šetření, je šetření ukončeno bez přijetí ochranného opatření.

(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí opatření obsahuje

d) informaci o přijatém opatření.

c) důkazy existence příčinné souvislosti mezi překážkou obchodu a újmou nebo nepříznivými obchodními dopady nebo jejich bezprostřední hrozbou,

f) kontrola obchodu se štěpnými materiály nebo surovinami, z nichž se vyrábějí,

g) kontrola obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami,

h) ochrana jednotlivých složek životního prostředí,

i) řešení platební bilance státu.

a) situace směřující ke kritickému nedostatku nezbytných potravin nebo jiných výrobků,

b) uplatňování právních předpisů nebo technických norem pro uvádění výrobků na trh,

c) ochrana života nebo zdraví lidí, zvířat anebo ochrana rostlin,

e) ochrana bezpečnosti České republiky,

d) ochrana vyčerpatelných přírodních zdrojů,