ŘÍZENÍ O VYROVNÁVACÍM CLU A O PŘIJETÍ ZÁVAZKU

(1) Ministerstvo zahájí řízení, pokud výsledkem šetření je předběžné zjištění dovozu subvencovaného výrobku, že tento dovoz způsobuje újmu nebo její hrozbu a že zároveň nejsou dány důvody k odložení podle § 8 odst. 9. Řízení se zahájí, jestliže dvoustranné konzultace podle § 9 nevedly ke vzájemně přijatelnému řešení. Řízení je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení řízení bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet, nejpozději však do 30 dnů ode dne ukončení šetření podnětu.

(2) Oznámení o zahájení řízení obsahuje

b) označení výrobku, který je předmětem řízení, včetně uvedení podpoložky celního sazebníku,

c) zemi vývozu a zemi původu,

a) označení žadatele, výrobce a vývozce výrobku označovaného za subvencovaný a účastníků řízení podle § 11,

g) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska účastníků řízení,

h) lhůtu, jež nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zahájení řízení, v níž se mohou přihlásit další výrobci stejného nebo obdobného výrobku v České republice jako účastníci řízení; zmeškání lhůty nelze prominout,

e) údaje o druhu subvence a její výši,

d) základní údaje, na nichž je založeno tvrzení o existenci dovozu subvencovaného výrobku,

i) subvencující zemi.

f) údaje o újmě nebo její hrozbě způsobené domácímu výrobnímu odvětví,

(3) Oznámení o zahájení řízení se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi.

(4) Pro vývozce, s nímž nebylo zahájeno řízení z jiných důvodů než z důvodu odmítnutí spolupráce při předcházejícím šetření, se zahajuje samostatně řízení a ukládá se na základě tohoto řízení samostatné vyrovnávací clo.

(1) Účastníky řízení jsou:

b) známí výrobci výrobku označovaného za subvencovaný,

c) známí vývozci výrobku označovaného za subvencovaný,

a) žadatel, došlo-li k zahájení řízení na jeho podnět,

d) výrobci stejného nebo obdobného výrobku v České republice, kteří podnět žadatele podpořili nebo se k němu vyjádřili.

(2) Účastníky řízení nejsou osoby uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) v případě tak vysokého jejich počtu, který by znemožňoval hospodárné a účelné vedení správního řízení, pokud výslovně neprojeví zájem být účastníkem řízení.

(3) Účastníkem řízení může být příslušný zájmový svaz osob uvedených pod písmeny b), c) a d) v případě, nejsou-li tyto osoby samy účastníky řízení podle odstavce 2.

(4) V případě, nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) účastníky řízení, předloží ministerstvo kromě oznámení o zahájení řízení i podklady pro rozhodnutí bez zbytečného odkladu úřadům subvencující země, které je předají příslušným vývozcům a výrobcům (nebo jejich zájmovým svazům) k případnému vyjádření. Tyto osoby mohou zaslat ministerstvu své vyjádření ve lhůtě 60 dnů ode dne jejich doručení subvencující zemi.

(1) Za účelem posouzení, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobku, v jehož důsledku byla způsobena újma nebo její hrozba, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od účastníků řízení, ministerstev a jiných správních úřadů (dále jen „poskytovatel“). Ti jsou povinni takové informace zdarma poskytnout.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů týkající se ochrany utajovaných informací, osobních údajů v informačních systémech, obchodního a bankovního tajemství nebo zákonem uznané povinnosti mlčenlivosti.⁶)

(3) V rámci zjišťování důkazů předloží na základě žádosti ministerstva své stanovisko v otázkách posuzování újmy a její hrozby Ministerstvo průmyslu a obchodu a v otázkách ochrany hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud jde o zemědělský výrobek, k újmě a hrozbě újmy se vyjádří též Ministerstvo zemědělství.

(4) K získání informací může ministerstvo použít dotazníku, pro jehož vyplnění a vrácení stanoví lhůtu 30 dnů ode dne jeho doručení. Na řádně odůvodněnou žádost účastníka řízení může být lhůta prodloužena.

(1) Pro účely tohoto zákona se důvěrnou informací nebo informací poskytnutou na důvěrném základě rozumí informace, jejíž zveřejnění by znamenalo významnou výhodu pro jiné osoby nebo která by měla velmi nepříznivý vliv na poskytovatele důvěrné informace.

(2) Důvěrná informace může být poskytnuta jen účastníkům řízení a jen se souhlasem poskytovatele důvěrné informace a pouze pro účely řízení. Ministerstvo požádá poskytovatele, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výpis, který nebude mít důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výpisu není možné, je povinen to prokázat.

(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení s ní není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje bezodkladně poskytovatele.

(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nezveřejňovat je a nezneužívat jejich znalostí.

(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení nebo považuje-li to za potřebné. Pokud se účastník řízení ústního jednání nezúčastní, nesmí být jeho nepřítomnost na újmu jeho práv.

(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je účastník řízení, který je poskytl, nepodá ministerstvu ve stanovené lhůtě i v písemné formě.

(3) Termín ústního jednání podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet a současně písemně informuje účastníky řízení.

(1) V průběhu řízení umožní ministerstvo účastníkům řízení a osobám uvedeným v § 11 písm. b), c) a d), nejsou-li účastníky řízení, na jejich žádost seznámit se se všemi písemnostmi důležitými pro rozhodnutí, které neobsahují důvěrné informace, a s písemnostmi předloženými některým z účastníků řízení. K těmto písemnostem se účastníci řízení mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, která nepřekročí 30 dnů.

(2) Před vypracováním rozhodnutí informuje ministerstvo všechny účastníky řízení o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem pro rozhodnutí, a poskytne jim lhůtu 30 dnů k uplatnění jejich stanovisek.

(3) V případě, že účastník řízení neposkytne potřebné informace v příslušné lhůtě nebo jednání zdržuje, mohou být správní rozhodnutí podle tohoto zákona vydána na podkladě údajů, které jsou k dispozici.

a) objem dovozů subvencovaného výrobku je zanedbatelný podle § 5 písm. b),

c) subvence nezpůsobuje újmu,

b) výrobek není subvencován vůbec nebo poskytnutá subvence nepřekračuje mez stanovenou v § 5 písm. a),

d) subvence je nenapadnutelná,

(1) Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména jestliže bylo dodatečně zjištěno, že

e) přijme závazek vývozce podle § 21,

f) subvence byla zrušena.

(2) Řízení se nezastavuje v případě, kdy byl přijat závazek vývozce a subvencující země požaduje pokračování v řízení nebo jsou jiné důvody k pokračování v řízení.

(3) V případě přijetí závazku přechodného charakteru bude řízení pouze přerušeno do doby ukončení lhůty pro platnost závazku.

(4) Rozhodnutí o zastavení nebo o přerušení řízení se doručí účastníkům řízení, subvencující zemi a oznámení o těchto rozhodnutích včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.

(5) Ministerstvo si vyžádá k návrhu na zastavení řízení písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.

(1) Pokud ministerstvo zjistí, že dovozem subvencovaného výrobku vzniká újma nebo její hrozba, může vydat rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. Vyrovnávací clo může být prozatímní nebo konečné.

(2) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se ode dne nabytí právní moci vztahuje na všechny deklaranty, kteří v celním řízení navrhují k propuštění do celního režimu volného oběhu výrobky uvedené v rozhodnutí, pokud jsou tyto výrobky do tuzemska prodávány nebo odesílány vývozci v tomto rozhodnutí rovněž uvedenými.

(3) Vyrovnávací clo nesmí být vyšší než poskytnutá subvence a nesmí přesáhnout výši, která postačuje k odstranění újmy nebo její hrozby.

k) datum, od kterého se vyrovnávací clo uplatňuje.

(4) V rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla ministerstvo uvede zejména:

a) obchodně obvyklé označení výrobku,

b) podpoložku celního sazebníku,

c) zemi vývozu a původu výrobku,

d) označení žadatele,

e) označení výrobce, vývozce a osob navrhujících propuštění subvencovaného výrobku do celního režimu volného oběhu,

f) výši poskytnuté subvence na jednotku výrobku v peněžním vyjádření a ve formě procenta k jeho vývozní ceně nebo k celní hodnotě, není-li tato cena známa,

g) vyčíslení a posouzení újmy nebo její hrozby způsobené domácímu výrobnímu odvětví,

h) sazbu vyrovnávacího cla,

i) dobu uplatňování vyrovnávacího cla,

j) subvencující zemi,

(5) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.

(6) Pokud nejsou známi všichni vývozci subvencovaného výrobku nebo pokud je jejich počet vysoký podle § 11 odst. 2, v rozhodnutí se místo jmen vývozců uvede subvencující země. V takovém případě se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla vztahuje na všechny deklaranty, kteří navrhují propuštění subvencovaného výrobku do celního režimu volného oběhu v době platnosti tohoto rozhodnutí, je-li zemí vývozu nebo původu země, která je v rozhodnutí označena jako subvencující.

(8) Vyrovnávací clo nelze ukládat zpětně na dobu před zahájením řízení, s výjimkou uplatnění konečného vyrovnávacího cla na subvencovaný výrobek, u něhož byla zjištěna zakázaná subvence, dovezený v takovém množství a za tak krátké období, že opožděné uplatnění tohoto vyrovnávacího cla by mohlo způsobit nenapravitelnou nebo jen těžko napravitelnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Konečné vyrovnávací clo je možné v takových případech zpětně uplatnit na subvencovaný výrobek, nejdéle však na období 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní vyrovnávací clo.

(7) Každé vyrovnávací clo může být uplatňováno po dobu nezbytně nutnou, nejdéle 5 let od jeho uložení nebo od data jeho posledního přezkoumání, s výjimkou postupu podle § 28.

(9) Ministerstvo požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí a Generální ředitelství cel o vyjádření k návrhům na rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, požádá o vyjádření i Ministerstvo zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.

(1) Ministerstvo může rozhodnout o uložení prozatímního vyrovnávacího cla, jestliže během řízení předběžně zjistí, že dovozem subvencovaného výrobku vznikla nebo hrozí vzniknout újma domácímu výrobnímu odvětví a že opožděným uložením konečného vyrovnávacího cla může vzniknout neodstranitelná nebo jen těžko odstranitelná újma domácímu výrobnímu odvětví.

(2) Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit na dobu určitou, nejdéle však na dobu 4 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení tohoto cla.

c) byla předběžně zjištěna existence napadnutelné nebo zakázané subvence,

a) bylo zahájeno řízení podle § 10 a od zahájení šetření podle § 8 uplynulo nejméně 60 dnů,

b) byla dána možnost účastníkům řízení předložit informace a vznést připomínky,

(3) Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit při splnění těchto podmínek:

d) byla předběžně zjištěna existence újmy nebo její hrozby.

a) uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,

c) dnem, který je uveden v rozhodnutí o zrušení prozatímního vyrovnávacího cla.

b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení konečného vyrovnávacího cla,

(4) Rozhodnutí o uložení prozatímního vyrovnávacího cla pozbývá účinnosti

(1) Ministerstvo může v průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla rozhodnout o přijetí dobrovolného závazku (dále jen „závazek“) subvencující země, že s okamžitou platností ruší nebo omezuje subvenci tak, aby byla odstraněna újma nebo její hrozba. Ministerstvo může také rozhodnout o přijetí závazku vývozce, že s okamžitou platností upraví vývozní cenu subvencovaného výrobku nebo přestane subvencovaný výrobek do České republiky vyvážet nebo tento vývoz omezí.

(2) Závazek se přijímá jen v případech, kdy dosavadní průběh řízení nasvědčuje existenci dovozu subvencovaného výrobku a jím způsobené újmě nebo její hrozbě.

(3) Zvýšení ceny výrobku nabídnuté vývozcem nesmí přesáhnout výši subvence a nesmí současně přesáhnout výši, která je nezbytně nutná k odstranění újmy nebo její hrozby.

(4) Jestliže má ministerstvo výhrady k nabídnutému závazku, oznámí je vývozci nebo subvencující zemi a stanoví lhůtu k vyjádření.

(5) Závazek se přijímá na dobu určitou, nejdéle na 5 let. V rozhodnutí o přijetí závazku ministerstvo uloží vývozci povinnost předkládat zprávu o plnění závazku nejméně jednou ročně. O takovou zprávu požádá ministerstvo i příslušný orgán subvencující země.

(6) Po přijetí závazku se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla zruší, pokud bylo clo již uloženo. Řízení pokračuje v případě, požádá-li o to subvencující země.

(8) Rozhodnutí o přijetí závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.

(7) Dospěje-li ministerstvo k závěru, že nedošlo k újmě nebo její hrozbě, závazek pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.

(1) Zjistí-li ministerstvo poté, co přijalo závazek a případně i zrušilo rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, že došlo k porušení tohoto závazku, vyzve vývozce či subvencující zemi k řádnému plnění přijatého závazku a podmínek stanovených v rozhodnutí.

(2) Jestliže vývozce ani po výzvě na řádné plnění přijatého závazku svůj závazek nebo podmínky stanovené v rozhodnutí neplní, ministerstvo řízení znovu zahájí, pokud bylo již řízení zastaveno, a rozhodnutí o přijetí závazku zruší.

(3) Pokud bylo znovu zahájeno řízení z důvodu porušení závazku, nepoužije se lhůta 60 dnů stanovená v § 20 odst. 3 a prozatímní clo lze uložit s účinností ode dne porušení závazku.

(4) Konečné vyrovnávací clo lze při porušení závazku uložit zpětně, nejdéle však na dobu 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní clo po porušení závazku, nejdříve však ode dne tohoto porušení.

(5) Rozhodnutí o zrušení závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.

b) v řízení se prokázalo, že došlo k dovozu subvencovaného výrobku, který způsobuje nebo hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, a nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku nebo vývozce závazek porušil,

c) doba platnosti rozhodnutí o přijetí závazku uplynula, byl-li závazek přijat.

a) bylo vynaloženo rozumné úsilí na úspěšné dokončení konzultací se subvencující zemí o zrušení nebo snížení napadnutelné subvence,

(1) Ministerstvo rozhodne o uplatnění konečného vyrovnávacího cla při splnění těchto podmínek:

(2) Konečné vyrovnávací clo se ukládá na dobu určitou nebo na dobu neurčitou podle § 19 odst. 7 a 8 s účinností ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Je-li zjištěna újma nebo její hrozba domácímu výrobnímu odvětví, lze jej uložit již ode dne účinnosti prozatímního cla. V případě, že je zjištěna pouze hrozba újmy, konečné vyrovnávací clo lze uložit ode dne jejího zjištění. Bylo-li prozatímní clo nižší, než je clo konečné, příslušný rozdíl celní úřad nevyměří a nevybere.

b) není konečné clo uplatněno po celou dobu uplatňování prozatímního cla, nebo

(1) Zaplacené vyrovnávací clo nebo příslušný rozdíl vrátí celní úřad na základě žádosti osoby, která clo zaplatila, v případě, že

(2) Žádost musí být podána nejpozději 90 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, jinak právo zaniká. Celní úřad je povinen clo vrátit do 90 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení cla. Vyrovnávací clo vrátí ten celní úřad, který vyrovnávací clo vyměřil a vybral.

a) ministerstvo řízení zastaví podle § 18, nebo

c) konečné clo je nižší než clo prozatímní, nebo

d) v řízení o rozkladu nebo v soudním řízení bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla jako celku nebo jeho části, nebo

e) v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla se neprokázala potřeba prodloužení uplatňování cla.

(1) Ministerstvo sleduje, zda uložené vyrovnávací clo je stále v souladu s podmínkami pro jeho ukládání podle tohoto zákona.

(2) Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo tato rozhodnutí změnit nebo zrušit na základě písemného podnětu účastníka řízení nebo z vlastního podnětu.

(3) Rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.

(1) Ministerstvo vydá rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o úpravě závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že došlo ke změně důvodů pro vybírání vyrovnávacího cla v původní výši nebo pro existenci závazku v původním rozsahu.

(2) Mezi takové důvody patří zejména snížení subvence, změna ceny subvencovaného výrobku, přijetí závazku subvencující země odstranit nebo snížit subvenci a přijetí závazku vývozce o změně ceny subvencovaného výrobku, případně přijetí změny takového závazku.

b) po zastavení řízení podle § 18, nebo

a) po přijetí závazku podle § 21, nebo

(4) Rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.

(3) V rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla uvede datum, od kterého toto clo již nebude vybíráno.

(2) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla

(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, pominou-li důvody pro jeho uložení. Přezkum těchto důvodů se provádí z vlastního podnětu ministerstva nebo na žádost některého z účastníků řízení, subvencující země, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva zahraničních věcí, Generálního ředitelství cel, případně Ministerstva zemědělství, jedná-li se o zemědělské výrobky.

c) pokud při přezkoumání zjistí, že pominuly jiné zákonné důvody pro vybírání vyrovnávacího cla.

(4) Rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.

(3) Po dobu řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla může toto clo zůstat v platnosti. Při prodloužení konečného vyrovnávacího cla podle odstavců 1 a 2 může uplatňování tohoto cla přesáhnout 5 let.

(2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla pouze tehdy, pokud ve lhůtě stanovené ministerstvem vývozce nenavrhne odpovídající závazek.

(1) Pokud ministerstvo při přezkoumání na základě zdůvodněného podnětu žadatele nebo z vlastních získaných informací zjistí, že ukončení uplatňování konečného vyrovnávacího cla by vedlo k pokračování nebo opakování dovozu subvencovaného výrobku a jím způsobené újmě, vydá v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla rozhodnutí o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Podnět k přezkoumání musí být podán nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Přezkoumání musí být ukončeno nejpozději do 12 měsíců ode dne svého zahájení.

(1) Proti rozhodnutím vydaným podle § 18 odst. 1, § 23 a § 26 až 28 může účastník řízení podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. Proti ostatním rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nelze podat rozklad ani nejsou soudně přezkoumatelná.

(2) Rozhodnutí v řízení o rozkladu se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.

(3) Účastník řízení nemůže v řízení podle tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ani podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.⁴)