8/2000 Sb. — Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování

§ 1

Předmět a zásady

(1) Hodnocení rizik závažné havárie se provádí pro

a) účely oznámení,¹)

b) zpracování bezpečnostního programu prevence,²)

c) zpracování bezpečnostní zprávy.³)

(2) Hodnocení rizik závažné havárie vychází z následujících zásad:

a) určení zdrojů rizik závažné havárie,

b) stanovení možných následků závažné havárie vně objektu,

c) hodnocení rizik závažné havárie způsobených jednotlivými zdroji rizik v objektu,

d) odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie.

§ 2

Určení zdrojů rizik závažné havárie

Určení zdrojů rizik závažné havárie zahrnuje

a) určení objektů nebo zařízení, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky,

b) zpracování seznamu nebezpečných látek umístěných v jednotlivých objektech nebo zařízeních a přiřazení odpovídajícího číselného kódu ke každé nebezpečné látce podle jejích vlastností, podmínek užívání a typu zařízení, kde je látka užívána, je uvedeno v tabulce I v příloze č. 1.

§ 3

Stanovení možných následků závažné havárie vně zařízení nebo objektu

(1) Následky závažné havárie vně objektu nebo zařízení jsou určeny počtem možných obětí mezi občany, kteří žijí nebo pracují v okolí zdroje rizika závažné havárie.

(2) Podle číselného kódu nebezpečné látky a jejího projektovaného množství v technologickém zásobníku nebo zařízení se stanoví kódové označení následků závažné havárie s touto nebezpečnou látkou podle tabulky IIa nebo IIb přílohy č. 1.

(3) Největší vzdálenost působení možných následků závažné havárie a zasažená plocha se stanoví podle tabulky III přílohy č. 1.

(4) Souhrnné vyjádření závažnosti možných následků závažné havárie se provádí podle tabulky IV a vzorce uvedeného v příloze č. 1.

§ 4

Odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie

(1) Pro každý zdroj rizika závažné havárie se stanoví průměrné pravděpodobnostní číslo P na základě číselného kódu nebezpečné látky a prováděné činnosti (výroba nebo skladování) podle tabulky Va nebo Vb přílohy č. 1.

(2) Převod průměrného pravděpodobnostního čísla P na přijatelnou četnost události F_p (počet událostí za rok) se provede podle tabulky VI přílohy č. 1.

(3) Výsledek hodnocení rizika se uvede v oznámení.

§ 5

(1) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života jedné osoby v důsledku vzniku závažné havárie v okolí objektu nebo zařízení v důsledku závažné havárie je 10^-5 pro stávající objekty nebo zařízení a 10^-6 pro nové objekty nebo zařízení.

(2) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života více osob v důsledku vzniku závažné havárie je dána vztahem

F_p =	10^-3 / N²	pro stávající objekt nebo zařízení
F_p =	10^-4 / N²	pro nový objekt nebo zařízení,
kde:
F_p -	přijatelná četnost,
N -	počet ohrožených osob.

§ 6

Rozsah a způsob písemného zpracování bezpečnostního programu prevence (dále jen „program“) je uveden v příloze č. 2.

k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Postup hodnocení rizik závažné havárie pro účely oznámení

1. Podle tabulky I se přiřadí číselný kód na základě obecné charakteristiky nebezpečné látky (skupenství, tlak par, hořlavost, výbušnost a toxicita) a její přítomnosti v zařízení (výrobním, skladovacím, přepravním včetně potrubí).
TABULKA I: PŘIŘAZENÍ ČÍSELNÝCH KÓDŮ NEBEZPEČNÝM LÁTKÁM

Typ Látky	Popis Látky	Zařízení / přeprava	Číselný kód
Hořlavá kapalina	Tlak par < 0,03 MPa při 20 °C	Sklad - zapuštěné zásobníky	1
		Potrubí	2
		Ostatní	3
	Tlak par ≥ 0,03 MPa při 20 °C	Sklad - zapuštěné zásobníky	4
		Potrubí	5
		Ostatní	6
Hořlavý plyn	Zkapalněný tlakem	Nadzemní sklad, želez./silnice	7
		Potrubí	8
		Ostatní	9
	Zkapalněný chladem	Sklad - zapuštěné zásobníky	10
	Zkapalněný chladem	Ostatní	11
	Pod tlakem	Potrubí	12
	Pod tlakem	Sklad tlak. lahví do 100 kg	13
Výbušniny	V celku (zapříčiňují jednotlivé exploze)		14
Výbušniny	V baleních (např. munice)		15
Toxická kapalina¹)	Zdraví škodlivá	Sklad - zapuštěné zásobníky	16
	Zdraví škodlivá	Ostatní	17
	Toxická	Sklad - zapuštěné zásobníky	18
		Železnice/silnice - přeprava	19
		Vodní přeprava	20
		Ostatní	21
	Vysoce toxická	Sklad - zapuštěné zásobníky	22
	Vysoce toxická	Železnice/silnice - přeprava	23
		Vodní přeprava	24
		Ostatní	25
Toxický plyn¹)	Zkapalněný tlakem: zdraví škodlivý		26
	toxický		27
	vysoce toxický		28
	Zkapal. chlazením: zdraví škodlivý		29
	toxický		30
	vysoce toxický		31
	V potrubí: vysoce toxický		32
	vysoce toxický pod tlakem > 2,5 MPa		33
	Spaliny (toxické zplodiny)	Spalování: - pesticidů	34
		- dusíkatých hnojiv	35
		- kyseliny sírové	36
		- chloroplastů	37

¹) Zákon č. 157/1998 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

2. Podle tabulky IIa a tabulky IIb se provede přiřazení kódových označení následků závažné havárie objektu nebo zařízení s nebezpečnou látkou v závislosti na jejím číselném kódu a projektovaném množství v zařízení. Přitom tabulka IIa platí pro výrobní, skladové a transportní zařízení mimo potrubí, tabulka IIb pak platí speciálně pro transport nebezpečných látek v potrubích.
TABULKA IIa: KÓDOVÉ OZNAČENÍ ÚČINKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PODLE MNOŽSTVÍ LÁTKY V UDÁLOSTI (MIMO POTRUBÍ)

Číselný kód	Množství (t)
Číselný kód	0.2-1	1-5	5-10	10-50	50-200	200-1000	1000-5000	5000-10000	> 10000
1	-	-	-	-	-	A I	B I	B I	C I
3	-	-	-	A I	B I	C I	D II	X	X
4	-	-	-	-	-	B I	C II	C II	D II
6	-	-	-	B II	C II	D II	E II	X	X
7	-	A I	B I	C I	D I	E I	X	X	X
9	-	B II	C III	C III	D III	E III	X	X	X
10	-	-	-	-	-	B I	C II	C II	D II
11	-	-	-	B II	C II	D II	E II	X	X
13	-	-	C III	C II	C I	C I	X	X	X
14	A I	B I	B I	C I	C I	D I	X	X	X
15	B III	B III	C III	C I	C I	D I	X	X	X
16	-	-	-	-	-	A II	A II	B II	C III
17	-	-	-	A III	A II	B II	C II	C II	C II
18	-	-	A II	B III	C III	E III	F III	G III	G III
19	B II	C II	D III	E III	X	X	X	X	X
20	C II	D II	E III	F III	G III	H III	X	X	X
21	B II	C II	D III	E III	F III	G III	G III	X	X
22	A II	B II	C III	E III	F III	G III	G III	H III	H III
23	C II	D III	E III	F III	X	X	X	X	X
24	D III	E III	F III	g iii	H III	H III	X	X	X
25	C III	D III	E III	F III	G III	H III	H III	X	X
26	-	-	A II	A I	B II	B I	C III	C II	X
27	C II	D III	E III	E III	F III	F III	G III	X	X
28	E III	F III	G III	H III	H III	X	X	X	X
29	-	-	-	A II	A II	B II	B II	B II	C II
30	B II	C II	D III	E III	E III	E III	F III	G III	X
31	E III	F III	G III	H III	H III	X	X	X	X
34	-	-	-	B II	D III	E III	E III	X	X
35	-	A II	A II	C III	E III	F III	F III	X	X
36	-	-	B II	A II	C III	D III	D III	X	X
37	-	-	-	A II	C III	D III	D III	X	X

Symbol (X) znamená v praxi nereálnou kombinaci látka/množství, symbol (-) znamená zanedbatelný účinek
TAB. IIb: KÓDOVÉ OZNAČENÍ ÚČINKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PODLE MNOŽSTVÍ LÁTKY V UDÁLOSTI (PRO POTRUBÍ)

Kódové číslo	Typ látky	Popis látky	Průměr potrubí [m]	Kódové označení
2	Hořlavá kapalina	Tlak par při 20 °C < 0,03 MPa	> 0,2	A I
5		Tlak par při 20 °C ≥ 0,03 MPa	0,2 - 0,4	A I
5		Tlak par při 20 °C ≥ 0,03 MPa	> 0,4	B II
8	Hořlavý plyn	Zkapalněný tlakem	< 0,1	C I
			0,1 - 0,2	D I
			> 0,2	E I
12	Hořlavý plyn	Pod tlakem	0,2 - 1	A I
12	Hořlavý plyn	Pod tlakem	> 1	B I
32	Toxický plyn	Toxický	< 0,1	F III
32		Toxický	0,1 - 0,2	G III
33		Toxický pod tlakem > 2,5 MPa	< 0,02	D III
			0,02 - 0,04	E III
			0,04 - 0,1	F III

3. Podle tabulky III se kódovému označení následků závažné havárie přiřadí poloměr zóny ohrožení (největší vzdálenost účinků havárie) R (kategorie vzdálenosti A až H) a zasažená plocha S (podle kategorie závažné události: I - požár, II - výbuch, III - toxický rozptyl)
TABULKA III: POLOMĚR ZÓNY OHROŽENÍ A PLOCHA ZASAŽENÁ NÁSLEDKY ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

Vzdálenost účinků havárie R[m]			Zasažená plocha S [ha]
Vzdálenost účinků havárie R[m]		I (požár)	II (výbuch)	III (tox. rozptyl)
A	0 - 25	0,2	0,1	0,02
B	0 - 50	0,8	0,4	0,1
C	0 - 100	3	1,5	0,3
D	0 - 200	12	6	1
E	0 - 500	80	40	8
F	0 - 1000	-	-	30
G	0 - 3000	-	-	300
H	0 - 10000	-	-	1000

4. Souhrnné vyjádření závažnosti následků se provede podle vzorce:

N = S . h . f_{s},

Kde N =	počet ohrožených osob,
S =	zasažené území [ha] (viz tabulka III),
h =	hustota zalidnění v zasaženém území(počet osob/ha); pokud nejsou přesnější údaje o skutečné hustotě zalidnění v obcích, použije se odhad dle tabulky IV,
f_S =	korekční faktor, který se používá v případě, že obydlená plocha tvoří zlomek zasažené plochy; stanovení fs se provede podle vzorce:

kde f_r =

faktor prstencové části plochy představující obydlenou plochu uvnitř kruhu k celkové ploše kruhu vymezeného poloměrem zóny ohrožení (R viz tabulka II) a vypočítá se:

f_{s} = f_{r} . f_{α},

kde R_max =	vnější poloměr, tj. maximální vzdálenost obydlené plochy od zdroje rizika,


R_min =	je vnitřní poloměr, tj. minimální vzdálenost obydlené plochy od zdroje rizika,


R =	poloměr zóny ohrožení (vzdálenost účinků havárie),

f_α =	faktor představující úhel obydlené plochy zasažený zdrojem rizika a redukovaný úhlem účinků události? se vypočítá:

f_{r} = R_{m a x}^{2} - R_{m i n}^{2}) / R^{2},

f_{α} = α / θ,

Kde Ө =	360° pro plochu (I) pozár,
	180° pro plochu (II) výbuch mraku par,
	36° pro plochu (III) toxický rozptyl,
α =	úhel vymezený plochou s uvažovanou hustotou zalidnění (obrázek I)

Při stanovení faktoru f_α je třeba se zaměřit na oblast s největší hustotou zalidnění.
TABULKA IV: HUSTOTA ZALIDNĚNÍ

Popis plochy (oblasti)	Hustota zalidnění [počet osob/ha ]
Venkovské osídlení (obec do 2000 obyvatel)	15
Střediskové sídlo na venkově (obec do 5000 obyvatel)	25
Vnější obytná část města (obec do 50 000 obyvatel)	45
Centrální obytná část města (obec do 50 000 obyvatel)	90
Vnější obytná část města (obec nad 50 000 obyvatel)	90
Centrální obytná část města (obec nad 50 000 obyvatel)	180

5. Podle tabulky Va a tabulky Vb této přílohy se přiřadí každému jednotlivému zdroji rizika závažné havárie nejdříve průměrné pravděpodobnostní číslo nežádoucí události P podle číselného kódu látky a charakteristiky zařízení. Tabulka Va je určena pro stacionární zařízení a tabulka Vb pro potrubí.
TABULKA Va: PRŮMĚRNÉ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ČÍSLO (P) PRO STACIONÁRNÍ ZAŘÍZENÍ

Látky (číselný kód)		Pravděpodobnostní číslo (P)
Látky (číselný kód)		Skladování	Výrobní zařízení
Hořlavá kapalina	(1-3)	8	7
Hořlavá kapalina	(4-6)	7	6
Hořlavý plyn	(7)	6	5
Hořlavý plyn	(9)	7	6
Hořlavý plyn	(10, 11)	6	-
Hořlavý plyn	(13)	4	-
Výbušnina	(14, 15)	7	6
Toxická kapalina	(16 - 25)	5	4
Toxický plyn	(26 - 28)	6	5
Toxický plyn	(29 - 31)	6	-
Toxický plyn	(33)	5	4
Produkty spalování	(34 - 37)	3	-

TABULKA Vb: PRŮMĚRNÉ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ČÍSLO (P) PRO POTRUBÍ

Látky (číselný kód)		Pravděpodobnostní číslo (P)
Hořlavá kapalina	(2)	6
Hořlavá kapalina	(5)	5
Hořlavý plyn	(8)	6
Hořlavý plyn	(12)	6
Toxický plyn	(30)	6
Toxický plyn	(32,33)	5

6. Pro převod průměrného pravděpodobnostního čísla P na přijatelnou četnost události Fp (počet událostí/rok) platí: P = | log Fp |. Konverze se provede v souladu s údaji podle tabulky VI.
TABULKA VI: KONVERZE PRAVDĚPODOBNOSTNÍHO ČÍSLA (P) NA ČETNOST (F_P, UDÁLOST ZA ROK)*

P	F_p	P	F_p	P	F_p
3	1.10^-3	5	1.10^-5	7	1.10^-7
4	1.10^-4	6	1.10^-6	8	1.10^-8

*P je absolutní hodnota logaritmu F_P (P = | (log F_P)|)
Obrázek I
sbcr2000c003z0008o001.tif

k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Rozsah a způsob zpracování programu

1. Celkové cíle a zásady prevence vzniku havárií a zásady omezení jejich možných následků

1.1 Cíle a zásady se stanoví rámcově. Musí však jasně směřovat k zajištění vhodné struktury a systému řízení pro každou z následujících oblastí:

c) řízení provozu,

b) stanovení a hodnocení závažných zdrojů rizik,

a) organizace a zaměstnanci,

f) sledování plnění programu,

e) havarijní plánování,

d) řízení změn,

g) audit a kontrola.

1.2 Rozsah stanovených cílů a zásad odpovídá charakteru zdrojů rizik závažných havárií a jasně se vyjádří.

1.3 Cíle a zásady prevence závažných havárií a zásady omezení jejich možných následků jsou součást programů bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí nebo jako jejich doplněk.

2. Systém řízení bezpečnosti

2.1 Systém řízení bezpečnosti je součástí celkového řízení objektu nebo zařízení. Předmětem řízení jsou oblasti uvedené v bodě 1.1 písmena a) až g).

2.2 V rámci systému řízení bezpečnosti jsou vytvořeny a zavedeny ukazatele, parametry a kritéria potřebná pro následné hodnocení účinnosti realizovaných opatření.

3. Organizace a zaměstnanci

3.1 Organizace v objektech nebo zařízeních umožní splnění stanovených cílů. Pro dosažení cílů se plánují potřebné zdroje technické, finanční a lidské.

3.2 V rámci organizace jsou na všech úrovních řízení stanoveny úkoly a povinnosti pracovníků podílejících se na omezování rizik závažných havárií a stanovena odpovědnost jednotlivých osob za plnění úkolů.

3.3 Součástí organizace je i zajištění odpovídajícího řízení lidských zdrojů, tj. výběr pracovníků pro činnosti přímo ovlivňující možnost vzniku závažné havárie, zabezpečení potřebné výchovy a výcviku zaměstnanců objektu nebo zařízení a v případě potřeby i zaměstnanců spolupracujících organizací pracujících na území objektu nebo zařízení.

3.4 Stanoví se činnosti vyžadující zvláštní výcvik a zajistí se výcvik příslušných zaměstnanců.

3.5 V objektech a zařízeních se zajistí účast zaměstnanců při přípravě programu a při jeho zavádění.

4. Hodnocení rizik závažné havárie

4.1 Pro zjištění a hodnocení zdrojů rizik jsou přijaty a zavedeny postupy zajišťující systematické provádění posuzování rizik vyplývajících jak z normálních, tak i mimořádných stavů (situací) a odhad pravděpodobnosti jejich vzniku a závažnost možných následků.

4.2 Stanovení a hodnocení zdrojů rizik se provádí pro

a) objekt nebo zařízení počínaje fází zpracování projektové dokumentace až po likvidaci objektu nebo zařízení,

c) možnosti vnějšího ohrožení (např. živelní pohromy).

b) normální i mimořádné provozní podmínky včetně možného selhání lidského činitele,

4.3 Rozsah možných škod se vyjadřuje pro

c) ohrožení majetku

a) ohrožení zdraví a životů osob,

b) ohrožení životního prostředí,

4.4 V rámci hodnocení zdrojů rizik jsou zjištěny a stanoveny požadavky na kvalifikaci a výcvik zaměstnanců a organizaci práce.

4.5 Hodnocení zdrojů rizik je dokumentováno včetně uvedení užitých metod a základních přístupů k jejich vyloučení nebo omezení.

5. Řízení provozu objektu nebo zařízení

5.1 V rámci řízení provozu objektu nebo zařízení jsou zpracovány, přijaty a zavedeny postupy zajišťující bezpečné provádění všech, z hlediska bezpečnosti důležitých činností včetně údržby a trvalého nebo přechodného zastavení provozu objektu nebo zařízení.

5.2 Postupy, instrukce a metody pro zajištění bezpečného výkonu činností jsou připravovány ve spolupráci se zaměstnanci, kteří je budou provádět.

5.3 Psané postupy, instrukce a metody se pravidelně aktualizují a zpřístupňují všem zaměstnancům, jejichž činnosti se dotýkají. Dokumentace může v jednotlivých bodech odkázat na související podnikové předpisy.

6. Řízení změn v objektu nebo zařízení

6.1 V rámci systému řízení objektu nebo zařízení řízení jsou zpracovány, přijaty a zavedeny bezpečné postupy pro plánování a provádění změn stávajících objektů, zařízení nebo provozů včetně skladování. Plánované změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu.

6.2 Pozornost se věnuje především změnám v personálním obsazení, technickém řešení, technologických postupech, programovém vybavení a změnám vnějších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií.

6.3 Postupy pro řízení změn jsou využívány i při návrhu a realizaci nových výrobních a skladovacích zařízení a procesů.

7. Havarijní plánování
Pro havarijní plánování se přijmou, zavedou a dokumentují

b) způsoby ověřování a posuzování, zda havarijní plány odpovídají zjištěným havarijním situacím.

a) postupy zjišťování předpokládaných havarijních situací vycházejících ze zjištěných zdrojů rizik závažných havárií,

8. Sledování plnění programu

8.1 Stanoví se, zavedou se a dokumentují se postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu.

8.2 Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů, porovnávají se se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny.

8.3 Stanoví se, zavedou se a dokumentují postupy pro provádění nápravných opatření.

8.4 V rámci sledování se zavede systém hlášení o nehodách (poruchy, havárie), včetně nehod bez následků, a to především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných systémů.

8.5 Stanoví se postupy evidence a vyšetřování nehod, včetně nehod bez následků, a postupy pro provádění nápravných opatření.

9. Kontrola a audit

9.1 Přijmou se a zavedou se postupy pro periodické a systematické prověřování a hodnocení plnění programu a efektivnosti řízení bezpečnosti.

9.2 Výsledky kontrol a další zjištění se dokumentují.

9.3 Výsledky kontrol projedná vedení provozovatele a na jejich základě je případně aktualizován program a z něho vyplývající činnosti.

9.4 Zvláštní formou kontroly je audit, který je prováděn nezávislou organizací. Výsledky auditu slouží jako objektivní ukazatel funkce systému řízení bezpečnosti.

k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Rozsah a způsob zpracování bezpečnostní zprávy

1. Bezpečnostní zpráva obsahuje

a) program podle přílohy č. 2,

b) podrobný popis částí objektu nebo zařízení tvořících zdroj rizika závažné havárie, systémů a komponent důležitých pro zajištění bezpečného provozu.

1.1 Popis je zaměřen na

b) části zařízení, ve kterých probíhají nebezpečné procesy,

a) části zařízení, které obsahují nebezpečné látky, a jejich umístění,

c) způsob zajištění bezpečnosti provozu,

d) části zařízení schopné vyvolat vznik závažné havárie.

1.2 Popis návaznosti na ostatní části zařízení nebo objektu tak, aby byly zřejmé vazby a vzájemné ovlivňování.

1.3 Odkazy na další dokumentaci potřebnou pro posouzení zajištění bezpečnosti uvedených v přílohách k bezpečnostní zprávě.

1.4 Výsledky analýzy a hodnocení rizik. Podrobné výpočty a postupy hodnocení jsou poskytnuty správním úřadům na vyžádání.

1.5 Přehled základních disponibilních prostředků umožňujících zmírnit následky závažné havárie. Jedná se zejména o

c) popis mobilizovatelných zdrojů včetně disponibilních vnějších (externích) zdrojů.

b) organizaci vyrozumění, varování a zásahu,

a) popis technických prostředků instalovaných v objektu nebo zařízení,

2. Bezpečnostní zpráva se člení na

a) program,

b) popis objektu nebo zařízení,

c) hodnocení rizik závažné havárie,

d) poskytování informací,

e) dokumentaci podle písmene a) až d).

3. Program podle přílohy č. 2.

4. Popis objektu nebo zařízení.

4.1 Základní informace o objektu nebo zařízení
Úvodní část obsahuje obecné informace o objektu nebo zařízení:

f) počet zaměstnanců pracujících v objektu nebo zařízení, včetně cizích osob pracujících v objektu nebo zařízení,

g) počty zaměstnanců v jednotlivých směnách, průměrné počty návštěvníků apod.,

h) základní technický popis objektu nebo zařízení s přihlédnutím k nejzávažnějším rizikům existujícím v důsledku přítomnosti nebezpečných látek a provozovaných technologií.

a) jméno, příjmení a bydliště, jde-li o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, obchodní jméno (název), sídlo a adresu provozovatele, pokud není shodná se sídlem, a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

b) registrované místo podnikání provozovatele s úplnou adresou,

c) jméno statutárního zástupce,

d) hlavní provozované činnosti,

e) rok založení a nejdůležitější etapy rozvoje objektu nebo zařízení včetně rozsahu povolení a oprávnění pro provádění jednotlivých činností,

4.2 Popis organizační struktury provozovatele
V této části je uveden popis řízení objektu nebo zařízení a organizační struktury včetně rozdělení funkcí, pravomocí a informačních toků vztahujících se k zajištění bezpečnosti provozu objektu nebo zařízení a jejich částí.

4.3 Popis umístění objektu nebo zařízení

4.3.2 Přehledné topografické mapy odpovídajícího měřítka znázorňují plánovaný rozvoj objektu nebo zařízení a územní plán okolí (pokud je zpracován) s vyznačeným účelem využití pozemků v takovém rozsahu, který by odpovídal možným následkům závažné havárie.

4.3.3 Na mapách se zřetelně vyznačí

b) ostatní komunikace mající význam pro záchranné operace,

a) přístupové a únikové cesty objektu nebo zařízení,

e) území chráněná podle zvláštních předpisů.

d) infrastruktura (např. nemocnice, školy, komunikace),

c) okolní stavby (např. průmyslová i občanská zástavba),

4.3.1 Popis umístění objektu nebo zařízení obsahuje základní členění objektu nebo zařízení s vyznačením přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím míře rizika závažné havárie a zranitelnosti okolí.

4.3.4 Objekty nebo zařízení jako celek a jejich jednotlivé části se zřetelně vyznačí na plánech v odpovídajícím měřítku. Příslušné plány nebo vyobrazení částí nebo vybavení, které jsou z hlediska bezpečnosti nejdůležitější, jsou k dispozici ve vhodném měřítku.

4.3.5 Plány objektu nebo zařízení odpovídajícím způsobem vymezí zařízení a místa činnosti v objektu nebo zařízení včetně

a) hlavních skladovacích míst a výrobních zařízení,

e) v únikových cest ze zařízení a uvnitř objektu nebo zařízení,

b) umístění nebezpečných látek a jejich množství,

d) vzdáleností mezi jednotlivými zařízeními a jejich jednotlivými částmi,

c) infrastruktury objektu nebo zařízení (např. potrubí a nádrže, manipulační místa)

f) řídicích míst.

4.4 Popis okolí a životního prostředí

4.4.4 Popis životního prostředí obsahuje údaje

- letecké koridory
c) ostatní údaje ovlivňující zranitelnost objektu nebo zařízení.

- údaje o seismické činnosti,
b) geologické, vodohospodářské a hydrogeologické
- obecná geologická, hydrogeologická a vodohospodářská charakteristika,
- zátopová území, povodně, sesuvy půdy,
- ostatní specifická ohrožení objektu nebo zařízení, např. nekontrolované požáry;

- bouřková činnost,
a) meteorologické
- průměrné a maximální srážky (déšť, sníh, kroupy),
- vlhkost, mlhy, mráz,
- charakter větrů (směr, rychlost),
- třída stability,
- max. a min. teploty;

4.4.3 V popisu jsou uvedeny i okolní průmyslové činnosti a přepravní cesty, které mohou být zdrojem rizik závažných havárií v objektu nebo zařízení nebo mohou být zasaženy následky závažné havárie mající původ v daném objektu nebo zařízení.

4.4.2 V rozsahu, který odpovídá možným následkům závažné havárie, obsahuje popis okolí objektu nebo zařízení informace o

b) zařízeních určených pro veřejnost,

a) obydlených oblastech,

e) infrastruktuře.

d) územích chráněných podle zvláštních předpisů,

c) ohrožených budovách správních úřadů,

4.4.1 Popis okolí objektu nebo zařízení je proveden v rozsahu odpovídajícím možným rizikům závažné havárie. Popis umožňuje analyzovat následky možných havárií pro obyvatele, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek.

4.5 Přehled umístěných nebezpečných látek

4.5.1 V bezpečnostní zprávě je uveden seznam umístěných nebezpečných látek a jejich množství.
Tyto látky jsou členěny do následujících kategorií

e) odpadní a pomocné produkty,

a) suroviny,

b) meziprodukty,

c) hotové výrobky

d) vedlejší produkty,

f) produkty vzniklé jako výsledek neřízených chemických procesů.

4.5.2 Údaje o nebezpečných látkách obsahují

a) druh a klasifikaci látky (číslo CAS, číslo IUPAC, obchodní název, chemický vzorec, chemické složení, stupeň čistoty, nejdůležitější příměsi),

b) fyzikální a chemické vlastnosti,

c) údaje týkající se klasifikace chemických látek,

d) ostatní specifické vlastnosti (např. podpora koroze aj.).

4.6 Popis činností spojených s rizikem závažné havárie v objektu nebo zařízení

4.6.3 Popis stavebních jednotek objektu nebo zařízení, ve kterých se manipuluje s nebezpečnými látkami, včetně jejich zabezpečení proti vnějším vlivům.

4.6.5 Popisy a projektové údaje o částech zařízení představujících riziko závažných havárií včetně uvedení technických norem a právních předpisů vztahujících se k provozované technologii.

4.6.4 Popis opatření, postupů a operací k zajištění bezpečnosti ve všech stadiích provozu (spouštění, provoz, odstavování, mimořádné podmínky, havarijní situace).

4.6.2 Základní informace o technologii

a) postupové diagramy a schémata potrubí a technologického zařízení,

b) technologické zařízení a další vybavení,

c) parametry technologického procesu v normálních i mimořádných podmínkách,

d) řídicí a kontrolní systémy,

e) důležité kvalitativní a kvantitativní informace o tocích energií a materiálů (energetické a materiálové bilance),

f) charakteristika výrobních podmínek a parametrů chemických látek včetně údajů o vlastnostech a chování chemické látky v normálních a mimořádných podmínkách.

4.6.1 Popis činností

f) vypouštění a úprava odpadních plynů,

g) ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze.

e) vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodnění odpadů,

d) ostatní činnosti související s manipulací, jako je např. nakládání, vykládání, přeprava včetně potrubní přepravy,

c) dočasné skladování na pozemcích objektu nebo zařízení,

b) chemické reakce, fyzikální a biologické přeměny,

a) popis základní provozní činnosti včetně výroby a konečných produktů,

4.7 Služby

4.7.1 Bezpečnostní zpráva popisuje vnitřní a vnější zajištění služeb rozhodujících pro bezpečnost provozu objektu nebo zařízení.

4.7.2 Vnitřní služby

a) vnitřní energetické sítě,

b) výroba energií, skladování a zásobování paliva,

c) havarijní napájení,

d) protipožární zabezpečení,

e) rozvody horké vody a ostatních tekutin,

f) rozvody vzduchu,

g) komunikační a informační systémy.

4.7.3 Vnější služby

a) vnější zdroje energie a zásobování,

b) vnější zásobovací zdroje,

c) vnější zásobování tekutými a pevnými médii.

4.7.4 Ostatní služby

c) řídicí střediska,

a) bezpečnostně technické,

b) zdravotní,

d) záchranné,

e) ostraha objektu nebo zařízení,

f) laboratoře,

g) údržba a opravy aj.

4.7.5 Odpadní vody

a) kanalizace a nakládání s odpadní vodou,

b) zajištění likvidace použité hasební vody.

4.7.6 Monitorování

a) meteorologické stanice,

b) detekce úniků nebezpečných chemických látek do ovzduší,

c) detekce úniků nebezpečných chemických látek do vody, půdy a horninového prostředí,

d) detekce přítomnosti výbušných látek,

e) monitorování vstupu a pohybu cizích osob.

5. Způsob hodnocení rizik závažné havárie

5.1 V bezpečnostní zprávě se jednoznačně dokládá zjištění zdroje závažné havárie, stanovení rizika v objektu nebo zařízení.

5.2 Kvalitativní nebo kvantitativní postup, případně kombinace těchto postupů se při analýze a stanovení rizik aplikuje odpovídajícím způsobem tak, aby se získala celková znalost bezpečnostní situace a zjistilo se možné ohrožení zdraví a životů lidí a hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

5.3 Výběr způsobu hodnocení závisí na vlastnostech místa a možném riziku. Analýza rizik zejména obsahuje:

c) stanovení následků možných závažných havárií,

a) určení zařízení nebo části zařízení významných z hlediska bezpečnosti,

b) určení zdrojů rizik závažných havárií,

d) stanovení a určení přiměřených preventivních, monitorovacích opatření a opatření ke zmírnění následků závažné havárie.

5.4 Analýza rizik možného vzniku závažné havárie v objektech a zařízeních

5.4.1 Analýza rizik zahrnuje

a) zjištění a analýzu částí zařízení, ve kterých může dojít k závažné havárii, aniž jsou vyloučeny ostatní části zařízení sekce mající vliv na bezpečnost jejich provozu,

d) zhodnocení přijatých preventivních opatření a opatření ke zmírnění následků závažných havárií.

c) podrobný popis scénářů možných havárií, pravděpodobnosti jejich vzniku, včetně podmínek, za kterých mohou vzniknout, a odhad rozsahu a následků možných závažných havárií,

b) stanovení zdrojů rizik, tj. podmínek nebo událostí ohrožujících bezpečný provoz objektu nebo zařízení, určení podmínek, za kterých k havárii může dojít, a možných následků těchto událostí,

5.4.2 Postupy a výsledky analýzy rizik a hodnocení pravděpodobnosti vzniku a možných následků havárie se dokumentují.

5.5 Stanovení zdrojů rizik závažných havárií v objektech nebo zařízeních určených podle bodu 6.4

5.5.1 Zdroji rizik jsou podmínky nebo události, které ohrožují bezpečnost provozu objektu, zařízení nebo jeho části.

5.5.2 Zdroje rizik se stanoví pro všechny etapy provozu (spouštění, provoz, odstavování, mimořádné podmínky), včetně havarijní situace.

5.6 Popis přijatých opatření snižujících pravděpodobnost vzniku havárie a závažnost možných následků

5.6.1 Bezpečnostní opatření se navrhují a zavádějí tak, aby

a) předcházela selhání zařízení včetně chyby obsluhy,

c) snížila možné následky závažných havárií pro osoby a životní prostředí.

b) předcházela vzniku situací vedoucích k závažné havárii,

5.6.2 Mezi bezpečnostní zařízení patří

e) automatické odstavovací systémy,

f) pulty integrované havarijní ochrany,

g) rychlé postupy odstávky,

h) zvláštní opatření proti neoprávněné manipulaci.

d) detekční a poplachové systémy,

c) zařízení omezující rozsah úniků nebezpečných látek,

b) systémy ochrany před požárem a výbuchem,

a) řídicí systémy včetně blokovacích zařízení,

5.7 Hodnocení rizik

5.7.2 Hodnocení bezpečnostních opatření se provádí s ohledem na celkové hodnocení rizik v objektu nebo zařízení.

5.7.1 Hodnocení rizik se provádí s využitím kvalitativních a kvantitativních analytických metod a kritérií.

5.7.3 Hodnocení bezpečnostních opatření obsahuje

e) prokázání shody přijatých opatření s příslušnými právními předpisy a doporučeními.

a) kritéria použitá pro rozhodování o výběru, způsobu použití a zálohování bezpečnostních opatření,

b) spolehlivosti komponentů a systémů a účinnost organizačních opatření,

c) způsoby prokázání vhodnosti přijatých bezpečnostních opatření,

d) způsoby zajištění zpětné vazby bezpečnostních opatření směrem k celému systému,

6. Souhrnné zpracování dokumentace

6.1 Podklady podle bodů 4, 5 a 6 se zpracují do závěrečného dokumentu, který popisuje způsob zajištění provozu objektu nebo zařízení, tak aby byly zřejmé vazby mezi jednotlivými částmi zařízení nebo objektu, jejich vzájemné ovlivňování a vztah k jejich okolí.

6.2 Zpracovaná dokumentace se v souladu se zákonem předloží ke schválení.

§ 7

Rozsah zpracování bezpečnostní zprávy je uveden v příloze č. 3.

§ 8

Vnitřní havarijní plán obsahuje

a) způsob zajištění havarijní připravenosti informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku havárie,

b) způsob zvládání možných havárií,

c) opatření zajišťující vhodný monitoring následků a sanaci místa havárie.

§ 9

Vnitřní havarijní plán je průběžně aktualizován a prověřován praktickými cvičeními. O výsledku různých typů praktických cvičení je vedena dokumentace a v jejím rámci písemné zápisy s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění. Dokumentace je součástí vnitřního havarijního plánu.

§ 10

Rozsah zpracování vnitřního havarijního plánu je uveden v příloze č. 4.

§ 11

Rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 5.

§ 12

Rozsah a způsob zpracování informace určené veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování je uveden v příloze č. 6.

§ 13

Program, bezpečnostní zpráva, vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování se předkládají v jednom originálním výtisku a současně textové části v elektronické podobě.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. ledna 2000.

k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Způsob zpracování vnitřního havarijního plánu

1. Vnitřní havarijní plán obsahuje popis

a) zajištění havarijní připravenosti informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku závažné havárie,

b) způsobu snižování následků a zvládání možné závažné havárie,

c) opatření zajišťující monitoring a sanaci místa závažné havárie.

2. Vnitřní havarijní plán se průběžně aktualizuje a prověřuje praktickými cvičeními. O výsledku různých typů praktických cvičení se vede dokumentace a v jejím rámci písemné zápisy s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění. Dokumentace je součástí vnitřního havarijního plánu.

3. Rozsah vnitřního havarijního plánu

- ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracovaných provozovatelem a schválených podle zvláštních předpisů.
- operativní,
3.1 Vnitřní havarijní plán má část
- informativní,

3.2 Informativní část vnitřního havarijního plánu obsahuje:

3.2.2 Informace o objektu nebo zařízení a jeho okolí, životním prostředí, nebezpečných látkách, rizicích podle příloh č. 2 a 3 této vyhlášky.

3.2.1 Identifikaci osob

a) Jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou ve spojení s okresním úřadem,

b) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které jsou provozovatelem určeny k plnění úkolů určených vnitřním havarijním plánem a nejsou ve spojení s okresním úřadem.

V operativní části jsou uvedeny různé scénáře možných havárií a jejich řešení.
3.3 Operativní část

3.3.2 Další položky doplňující každý typ scénáře, případně skupiny scénářů havárií s podobnou charakteristikou:

b) Síly a prostředky k likvidaci havárie

- úkoly při likvidaci.
- odpovědnost za nasazení,
- charakteristika
- místa jejich dislokace,
- název,
ba) vlastní síly a prostředky

- způsoby velení a odpovědnost za nasazení složek.
bb) síly a prostředky, které mohou být poskytnuty ze zdrojů jiných než provozovatele v případě vzniku havárie
- nároky na požadovanou pomoc,
- složky určené k výpomoci a způsob jejich zajištění,
- způsob povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace,

Jedná se o popis technických zařízení a opatření připravených k použití při zastavení havarijní sekvence před koncem scénáře havárie (například: výstražná zařízení, skrápěcí systémy (sprinklery), zachycovací zařízení v okolí zásobníků).
a) Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje

h) Způsob asanace daného typu havárie
- složky provádějící asanaci,
- skládky a spalovny nebezpečných látek,
- dozor nad asanačními činnostmi.
- způsoby asanace,
- odpovědnost za provedení,

g) Havarijní informační systém
- způsob provozování,
- způsob využití po havárii.

- pro potřeby monitorování vzniku daného typu havárie,
Umístění, způsob provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu
f) Monitoring
- informace o meteorologické situaci a znečištění ovzduší.

- náhradní spojení.
- telefonní spojení,
- rádiové spojení,
e) Spojení

- předávání řízení zásahu,
d) Řízení zásahu při likvidaci havárie
- předávání informací o průběhu zásahu.
- kompetence k řízení zásahu,

- systém předání informace základním složkám a osobám určeným pro likvidaci havárie u provozovatele,
- způsoby předání prvotní informace o havárii,
- podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti,
c) Vyrozumění o havárii a předávání informací
- činnost operačních středisek složek působících v záchranném systému.
- způsob a forma povolání složek působících v záchranném systému,
- způsob informování přednosty okresního úřadu a jeho poradního orgánu,
- podávání informací o havárii sousedním okresním úřadům a orgánům s regionální a republikovou působností,

Scénářem havárie se rozumí popis vývoje možné havárie, včetně předpokládaných činností jednotlivých osob.
3.3.1 Scénáře havárií

- popis úkolů jednotlivých organizačních útvarů a zásahových složek provozovatele a osob při likvidaci havárie.
a) Scénáře havárií obsahují zejména
- časový průběh a podmínky ovlivňující vznik a průběh havárie,
- možné následky pro zdraví a život občanů (zaměstnanci, okolní obyvatelstvo, životní prostředí a majetek uvnitř i vně objektu nebo zařízení),
- možné následně vyvolané havárie (synergické a kumulativní jevy) včetně havárií, které svými následky mohou přesáhnout areál provozovatele,
- postup likvidace havárie včetně použitých prostředků k likvidaci havárie,

- obsahují možnosti ochranných opatření (zábran rozvoje havárie) v systému,
- vycházejí z analýz rizik a odhadů následků případné havárie a časových údajů možného rozvoje,
b) Scénáře havárií:
- využívají poznatků z dříve proběhlých havárií.

Tato položka obsahuje monotematické plány činností s přímou návazností na scénáře havárií, které tvoří relativně autonomní doplněk havarijních plánů. Jedná se zejména o:
3.4 Plány konkrétních činností

- způsoby informování o ukončení ohrožení,
- odpovědnost za funkci a reálné využití varovného systému.
- způsoby varování,
- prostředky varování,
b) Plány varování zaměstnanců
- předání informací o nutné činnosti,
- druhy varovných signálů a jejich význam,

- systém zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám.
a) Traumatologický plán

- prostředky pro individuální ochranu,
c) Plány individuální ochrany
- systém zpětného přebírání prostředků individuální ochrany,
- odpovědnost.
- systém výdeje prostředků individuální ochrany,
- místa uskladnění,

- zásady ukrytí,
- zásady provádění evakuace,
- předpokládané počty evakuovaných,
- řízení evakuace,
- přehled míst ubytování,
- zabezpečení evakuace,
- evakuační trasy,
d) Evakuační plány a plány ukrytí zaměstnanců
- odpovědnost za systém a reálné fungování systému ukrytí zaměstnanců.
- přehled krytů a jejich určení v areálu provozovatele,

3.5 Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracované provozovatelem a schvalované podle zvláštních předpisů.^x)

k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu

1. Určení objektu nebo zařízení

1.2 Obsah určení objektu nebo zařízení

a) jméno a příjmení (název), adresa bydliště (sídlo) a rodné číslo (identifikační číslo),

c) jméno a příjmení fyzické osoby pověřené provozovatelem zpracováním podkladů.

b) název a adresa objektu nebo zařízení (v případě samostatné provozovny nebo odštěpného závodu),

2. Popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení

2.1 Informace o objektu nebo zařízení

a) popis hlavních výrobních činností,

c) schematické znázornění hlavních výrobních částí,

b) popis hlavních technologických procesů,

d) schematické znázornění vzájemných vztahů hlavních technologických částí.

2.2 Seznam nebezpečných látek podle jejich chemických nebo obchodních názvů, včetně jejich klasifikace a nebezpečných vlastností uvedených v oznámení^xx),

c) vznikajících v interakci s dalšími látkami a přípravky v případě závažné havárie.

b) vznikajících v průběhu činnosti,

a) umístěných v podniku nebo zařízení,

2.3 Zjišťování rizika vzniku závažné havárie v jednotlivých částech objektu nebo zařízení

c) popis scénářů předpokládaného průběhu závažné havárie.

a) informace o riziku závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení,

b) určení místa (například stáčiště, zásobníky, potrubní mosty, technologické jednotky) pravděpodobného vzniku závažné havárie,

3. Přehled možných následků závažné havárie na život a zdraví občanů, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky.

3.1 Informace o možných následcích závažné havárie

b) popis předpokládaného poškození zdraví či ztráty života občanů vyplývající z rozptylových studií, včetně uvedení předpokládaných koncentrací a určení jejich plošného rozsahu,

a) popis předpokládaného poškození staveb, včetně určení plošného rozsahu poškození, vyplývající z modelů použitých při hodnocení jednotlivých scénářů následků závažné havárie,

c) předpokládané dopady závažné havárie na životní prostředí a hospodářská zvířata, včetně odhadu jejich plošného rozsahu a šíření.

3.2 Způsoby ochrany před možnými následky závažné havárie

a) proti poškození staveb,

e) před poškozením hospodářských zvířat.

d) střednědobé a dlouhodobé),

c) před újmou (škodami) na jednotlivých složkách životního prostředí (okamžité,

b) před ztrátou života nebo poškození zdraví občanů při různých koncentracích nebezpečných látek šířených v ovzduší^xxx),

4. Přehled preventivních bezpečnostních opatření k minimalizaci následků závažné havárie

4.1 Přehled preventivních bezpečnostních opatření provozovatele, zejména při navázání spolupráce s vnějšími zásahovými složkami pro provedení zásahu v případě vzniku závažné havárie a omezení následků závažné havárie mimo objekt nebo zařízení

a) uvedení jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou ve spojení s okresním úřadem a spolupracují s vnějšími havarijními (zásahovými) složkami,

b) jednoduché grafické a písemné vyjádření postupu provozovatele v případě vzniku závažné havárie vedoucí k omezení jejích následků,

c) přehled vnějších havarijních (zásahových) složek, o kterých provozovatel v dokumentaci uvažuje pro spolupráci při minimalizaci následků závažné havárie podle zvláštních právních předpisů.^xxxx)

4.2 Informace o způsobu varování a průběžném informování občanů v případě vzniku závažné havárie

f) uvedení dalších informačních prostředků, které byly zřízeny pro občany s ohledem na možné přetížení komunikačních sítí provozovatele (např. státní rozhlasové a televizní vysílání).

b) stávající způsoby a prostředky vyrozumění a varování (sirény a vizuální zařízení, využití rozhlasu, telefonu a dalších médií, nebo systémů), včetně uvedení typu sirén, náhradních rozhlasových frekvencí, zvláštních telefonních čísel atd.,

c) stávající systém varovných signálů (zvukových, vizuálních, dalších),

a) provozovatele k aktivaci varovných systémů a poskytování dalších pokynů,

d) cvičení a výcvikové postupy využívané k zabezpečení nejvhodnějšího způsobu poskytování informace o vzniku a průběhu závažné havárie,

e) cvičení a výcvikové postupy využívané k přípravě občanů při rozeznávání signálů a pochopení zpráv a informací o vzniku a průběhu závažné havárie,

4.3 Popis žádoucího chování ohrožených občanů v případě vzniku závažné havárie podle některého z uvažovaných scénářů a příslušné nutné minimum informací poskytnutých občanům.

5. Seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele.
Popis ostatních zásahových a záchranných složek a jejich technické vybavení, které je umístěno mimo objekt nebo zařízení provozovatele, o jejichž využití uvažuje provozovatel ve své dokumentaci pro minimalizaci a odstraňování následků závažné havárie.

6. Další nezbytné údaje vyžádané okresním úřadem
Informace, které jsou použity pro detailnější vyhodnocení možných následků v daném místě, nebo pro podání úplnější informaci občanům či orgánům státní správy o možných rizicích závažné havárie a účinném způsobu ochrany před jejich následky, jako například

a) podrobnější specifikace technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie,

b) podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů.

k vyhlášce č. 8/2000 Sb.
Způsob zpracování informace určené veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování

1. Informování veřejnosti v zóně havarijního plánování provádí okresní úřad písemnou formou.

2. Okresní úřad informuje občany s trvalým nebo přechodným bydlištěm a fyzické nebo právnické osoby které mají sídlo v zóně havarijního plánování nebo jejichž podnikání je zaměřeno do zóny havarijního plánování.

3. Rozsah informace určené veřejnosti v zóně havarijního plánování.

3.1 Identifikace objektu nebo zařízení.

3.2 Identifikace okresního úřadu, včetně spolupracujících subjektů podávajících informaci.

3.3 Informace o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle § 3 zákona a údaje o schválení (předložení) příslušné havarijní dokumentace podle § 13 zákona a o provedení kontroly a jejích výsledcích podle § 22 zákona.

3.4 Jednoduchý popis výrobní činnosti a částí objektu nebo zařízení provozovatele.

3.5 Seznam (hlavních) nebezpečných látek v souladu se seznamem uvedeným v oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle § 6.

3.6 Informace označující zdroje rizik závažní havárie, včetně potenciálních následků závažné havárie na život a zdraví občanů, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v zóně havarijního plánování.

3.7 Informace o způsobu varování občanů v případě vzniku závažné havárie a informace o způsobu poskytování dalších informací občanům.

3.9 Popis opatření provozovatele k minimalizaci následků závažné havárie v objektu nebo zařízení provozovatele (vnitřní havarijní plán) a jeho spojení na vnější zásahové a záchranné prostředky a služby.

3.8 Informace o žádoucím chování občanů v případě vzniku závažné havárie.

3.10 Popis vnějšího, popřípadě okresního havarijního plánu, včetně žádoucího chování občanů vyžadovaného těmito dokumenty.

3.11 Podrobnosti o tom, kde mohou být obdrženy další důležité informace v souladu s požadavky na poskytování informací podle zvláštního právního předpisu.