A. Ztráty technické stálé

/1/ Koróna
Uplatňuje se v rozvodech vvn.
Výpočet počáteční hodnoty fázového napětí (kritického napětí), kdy nastává výboj se provádí podle empirického Peekova vzorce:
U_k = 49,2 * m₁* m₂* ρ * r * log(d/r) [kV]
kde m₁ je součinitel drsnosti vodiče (pro lana 0,87 až 0,83)
m₂ je součinitel počasí (1,00 pro sucho, 0,80 pro déšť, mlhu nebo sníh)
r je poloměr vodiče v cm
ρ je relativní hustota vzduchu (0,97 až 0,82 podle nadmořské výšky)
d je střední vzdálenost vodičů $d=\sqrt[3]{d_1*d_2*d_3}$ (cm).
Výše činných ztrát na 1 km jedné fáze vedení způsobených korónou, je dána výrazem:
$P_{Zt1}=\mathrm{2,44}*f+25/\rho *\sqrt{\frac{r}{d}}*{U_f-U_k}^2{10}^{-3}$ [kW/km]
kde f je kmitočet (50 Hz) a U_f je fázové napětí v kV.
Pro ztráty el. energie třífázového vedení délky L_v v km způsobené korónou za rok provozovaného po dobu T hodin za rok (obvykle 8760), platí
W_Zt1 = 3 * P_Zt1 * L_v * T * 10^-3 [MWh]
Pozn.: U vedení 110 kV s průřezem nad 95 mm² jsou tyto ztráty zanedbatelné.

/2/ Svod
Uplatňuje se v rozvodech všech úrovní napětí.
Každým isolantem protéká určitý proud, neboť nemá nekonečně velký odpor. Velikost proudu je dána výrazem:
I = U₀/R_k [A/km]
kde U₀ je napětí vůči zemi v kV a R_k je odpor izolace v kΩ/km.
Ztráty činného výkonu jedné fáze vedení způsobené svodem pak budou:
P_Zt2=U²₀/R_k [kW/km]
U venkovních vedení je svod způsoben zejména povrchovým svodovým proudem, který je největší při vlhkém počasí, zvláště je-li povrch izolátoru pokryt vrstvou vodivých nečistot. Minimálně vyžadovaný izolační odpor za vlhka je proto u venkovních vedení nn 24kΩ/V, u vedení nad 20kV pak alespoň 1,6 MΩ/km.
Pro ztráty el. energie třífázového vedení délky L_v v km provozovaného po dobu T hodin za rok (obvykle 8760), platí:
W_Zt2 = 3 * P_Zt2 * L_v * T * 10^-3 [MWh]
Jelikož ve srovnání s celkovými ztrátami jsou ztráty svodem poměrně malé, postačí pro jejich bilancování průměrné hodnoty ve výši:

venkovní vedení vvn	9 500 kWh/km * rok
venkovní vedení vn	800 kWh/km * rok
venkovní vedení nn	30 kWh/km * rok

Nutnými vstupními údaji pro výpočet celkových ztrát el. energie jsou jednoduché délky třífázových venkovních vedení Lv v jednotlivých napěťových úrovních.

/3/ Ztráty v dielektriku
Uvažuje se v rozvodu všech úrovní napětí.
Dielektrické ztráty u kabelů představují prakticky jejich ztráty svodem. Je-li nabíjecí proud jednoho km jednofázového kabelového vedení
I₀ = U_f/X_c = U_f * ω * C = U_f * 2Π * f * C * 10³ [A/km]
kde U_f je fázové napětí v kV,
X_c je kapacitní reaktance kabelu Ω/km
C je kapacita kabelu F/km
pak jsou jeho činné ztráty v dielektriku:
P_Zt3 = U_f² * 2Π * f * C * tgδ * 10³ [kW/km]
kde δ je ztrátový úhel.
Ztrátový úhel je jednou z charakteristických veličin pro jakost izolace a neměl by u řádně udržovaných kabelů přesáhnout hodnotu 4°.
Pro ztráty el. energie třífázového vedení délky L_k v km provozovaného po dobu T hodin za rok (obvykle 8760), platí:
W_Zt3 = 3 * P_Zt3 * L_K * T * 10^-3 [MWh]
Při průměrné hodnotě ztrátového úhlu δ = 2°, jsou průměrné dielektrické ztráty kabelů s dostatečnou přesností určeny v těchto napěťových úrovních následovně:

3f kabely 110kV	175 000 kWh/km * rok
3f kabely 35kV	26 000 kWh/km * rok
3f kabely 22kV	14 000 kWh/km * rok
3f kabely 10kV	4 500 kWh/km * rok
3f kabely 6kV	1 600 kWh/km * rok
3f kabely 0,4kV	4 kWh/km * rok

/4/ Ztráty transformátorů naprázdno
Uvažuje se v rozvodu všech úrovní napětí.
Tyto ztráty se významně uplatňují u starších transformátorů, které nejsou vybaveny orientovanými nebo amorfními plechy. Ztráty transformátorů naprázdno jsou součástí dokumentace těchto zařízení.
Činné ztráty el. energie skupiny transformátorů naprázdno jsou:
$W_{Zt4}={\sum }_{i=1}^n∆P_{0i}*T_i*{10}^{-6}$ [MWh]
kde T_i je doba provozování i-tého trafa (hod), ∆P_0i jeho ztráty naprázdno (W).
Vstupními údaji pro výpočet celkových ztrát všech transformátorů naprázdno jsou jejich počty n ve výkonových řadách a skupinách kvality plechů, spolu s dále uvedenými orientačními hodnotami ztrát (viz ztráty transformátorů nakrátko).

/5/ Trvalá spotřeba měřicích prvků
Uvažuje se v rozvodu všech úrovní napětí.
Průměrné příkony napěťových a přepínacích cívek elektroměrů jsou:

1,44W	PZt11 jednofázového jednosazbového elektroměru
1,44W + 1,20W = 2,64W	PZt12 jednofázového dvousazbového elektroměru
3 x 1,44W = 4,32W	PZt31 třífázového jednosazbového elektroměru
3 x 1,44W + 1,20 = 5,52W	PZt32 třífázového dvousazbového elektroměru

Roční ztráty elektrické energie v provozní oblasti se vypočtou podle vztahu:
W_Zt5 = (N_E31 * P_Zt31 + N_E32 * P_Zt32) * 8,76 * 10^-3 [MWh]
kde N_E31a N_E32 jsou počty dvou a jednosazbových třífázových elektroměrů v provozní oblasti.
Roční ztráty elektrické energie v obchodní oblasti se vypočtou podle vztahu:
W_Zo5 = (N_E11 * P_Zt11 + N_E12 * P_Zt12 + N_E31 * P_Zt31 + N_E32 * P_Zt32) * 8,76 * 10^-3
[MWh]
kde N_E11 až N_E32 jsou počty jednotlivých typů odběratelských elektroměrů v oblasti. Paušálně je lze vyjádřit hodnotou 25 MWh/1000 ks měření za rok.

/6/ Trvalá spotřeba řídicích prvků
Uplatňuje se v rozvodech vn a nn.
Průměrné trvalé příkony přepínacích hodin jsou P_ZPH = 1,5W, přijímačů HDO P_ZHDO = 2W.
Roční ztráta el. energie v oblasti obchodní:
W_Zo6 = (N_PH * P_ZPH + N_HDO * P_ZHDO) * 8,76 * 10^-3 [MWh]
kde N_PH a N_HDO jsou počty přepínacích hodin a přijímačů HDO.
Jejich paušální hodnota je 10 MWh/ 1000 ks ročně.