Část A · 178/2001 Sb.

Část A
Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví

1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce.

2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad

Třída práce	Příklady činností	M (W.m^-2)
I	Práce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží (psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů).	≤ 80
IIa	Výstupní kontrola, řízení osobního vozidla za běžných provozních podmínek. Práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzi po rovné podlaze s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním malých odporů (vaření, strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, prodavači).	81 až 105
IIb	Práce vsedě s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou (dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči nákladních vozidel, traktorů, autobusů, trolejbusů a ostatních drážních vozidel). Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg (prodavači při silné frekvenci zákazníků, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků).	106 až 130
IIIa	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze, (údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, vystroj ování vnitřku karoserií v automobilovém průmyslu, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu).	131 až 160
IIIb	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, (práce ve stavebnictví - kladení cihel při tradiční výstavbě, skládání cihel, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla – výroba velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství).	161 až 200
IVa	Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou a dvojmužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole – chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny).	201 až 250
IVb	Práce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce na důlních pracovištích s ruční ražbou – práce se sbíječkou, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, ruční sekání s kosou, strojní kování větších kusů).	251 až 300
V	Práce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na důlních pracovištích s ruční ražbou v nízkých slojích).	301 a více

Tabulka č. 1:
Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje

2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m² tělesného povrchu (W.m^-2),

2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji,

2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1,

2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně.

3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:
Na pracovištích, kde je rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru t_g a suchou teplotou t_a menší než 1 °C, lze jako výslednou teplotu používat hodnotu t_a(°C) naměřenou suchým teploměrem.
clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.
Střední radiační teplota t_r (°C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí.
v_a - rychlost proudění vzduchu (m.s^-1)
t_a - teplota vzduchu (°C)
kde t_g - výsledná teplota kulového teploměru ϕ 0,15 m (°C)
t_r = [(t_g + 273)⁴ + 2,5.10⁸.v_a^0,6 (t_g - t_a)]^1/4 - 273
t_{o opt} je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo
v_a je rychlost proudění vzduchu
t_{o max} je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5
t_o _min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo
Vysvětlivky k tabulce:
Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách.

Třída práce	M (W.m^-2)	Operativní teplota t_o (°C)			v_a (m.s^-1)	Rh (%)	SR_{to max}^{+++ $\frac{(g . h^{- 1})}{(g . {sm}^{- 1})}$}
Třída práce	M (W.m^-2)	t_{o min}	t_o _opt	t_o max	v_a (m.s^-1)	Rh (%)	SR_{to max}^{+++ $\frac{(g . h^{- 1})}{(g . {sm}^{- 1})}$}
I	≤ 80	20	22 ± 2	28	0,1-0,2	30-70	$\frac{107}{856}$
II a	81-105	18	20 ± 2	27	0.1-0,2		$\frac{136}{1091}$
II b	106-130	14	16 ± 2	26	0,2-0,3		$\frac{171}{1368}$
III a	131-160	10⁺	12 ± 2⁺	26⁺	0,2-0,3		$\frac{256}{2045}$
III b	161-200	10⁺⁺	12 ± 2⁺⁺	26⁺⁺	0,2-0,3		$\frac{359}{2639}$

Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok
Tabulka č. 2:
nebo ze vztahu:
v_a - rychlost proudění vzduchu (m.s^-1)
t_a - teplota vzduchu (°C)
kde t_g - výsledná teplota kulového teploměru ϕ 0,10 m (°C)
t_r = [(t_g + 273)⁴ + 2,9.10⁸.v_a^0,6 (t_g - t_a)]^1/4 - 273
Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s^-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru t_g (°C). Při jiných rychlostech proudění v_a (m.s^-1) lze střední radiační teplotu t_r (°C) pro výpočet operativní teploty t_o (°C) stanovit ze vztahu:

v_a (m.s^-1)	0,2	0.3	0,4	0,6	0,8	1,0
A (-)	0,50	0,53	0,60	0,65	0,70	0,75

Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty t_ona rychlosti proudění vzduchu v_a (m.s^-1)
Tabulka č. 3
kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab.č. 3.
t_o = t_r + A (t_a - t_r),
Operativní teplota t_o (°C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační teplotě t_r (°C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě vzduchu t_a (°C) se určí z výrazu:
Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny.
t_o stanovena pro 60 % relativní vlhkosti vzduchu
⁺⁺⁺ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8m²
⁺⁺ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže
⁺ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro ženy
Rh je relativní vlhkost
SR je intenzita pocení

3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C,

3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 °C,

3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 °C,

3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m^-2.