k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
Přípustné expoziční limity pro prach
Měření a hodnocení expozice prachu
Pro hodnocení expozice platí obdobně zásady uvedené v části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení pro chemické látky s těmito doplňky:

1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PEL_c, pro respirabilní frakci prachu PEL_r. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků. Za respirabilní vlákno se považuje částice, která vyhovuje současně všem následujícím podmínkám:
tloušťka vlákna < 3 µm
délka vlákna > 5 µm
poměr délka: tloušťka > 3

2. Hodnoty přípustného expozičního limitu prachu v pracovním ovzduší jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 5.
Přípustné expoziční limity směsí prachů (PEL_s) s různým PEL se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce:
${\mathrm{P}\mathrm{E}\mathrm{L}}_{\mathrm{s}}={\left(\frac{\mathrm{\%}\mathrm{}{\mathrm{x}}_1}{100.{\mathrm{P}\mathrm{E}\mathrm{L}}_1}+\frac{\mathrm{\%}\mathrm{}{\mathrm{x}}_2}{100.{\mathrm{P}\mathrm{E}\mathrm{L}}_2}+\cdots \cdots +\frac{\mathrm{\%}{\mathrm{}\mathrm{x}}_{\mathrm{n}}}{100.{\mathrm{P}\mathrm{E}\mathrm{L}}_{\mathrm{n}}}\right)}^{-1}$
kde:
PEL_s = PEL směsi látek 1 až n
PEL₁ až PEL_n = PEL látek 1 až n
% x₁ až % x_n = hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech
Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné pro složku s nejnižším PEL.
Příklady:

3. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky.
Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1% fibrogenní složky nesmí její PEL_r překračovat hodnoty uvedené v tabulce č. 1.
Za dodržení PEL se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PEL_r pro fibrogenní složku, tak i PEL_c pro daný druh prachu.

4. Pokud prach obsahuje méně než 1% krystalického SiO₂ a neobsahuje azbest považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem. Pro takový prach s převážně nespecifickým účinkem platí PEL_c 10 mg.m^-3.

5. PEL nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.
1) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
2) F_r = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech.
Vysvětlivky:
Fibrogenní složka – křemen, kristobalit, tridymit, gama-oxid hlinitý.

Látka	PELr (mg.m-3) respirabilní frakce (Fr)		PELc (mg.m-3) celková koncentrace
	Fr = 100 %2)
křemen	0,1		-
kristobalit	0,1		-
tridymit	0,1		-
gama-oxid hlinitý	0,1		-
	Fr ≤ 5 %	Fr > 5 %
dinas	2,0	10:Fr	10
grafit	2,0	10:Fr	10
prach černouhelných dolů4)	2,0	10:Fr	10
koks	2,0	10:Fr	10
slída	2,0	10:Fr	10
talek3)	2,0	10:Fr	10
ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu)	2,0	10:Fr	10
šamot	2,0	10:Fr	10
horninové prachy	2,0	10:Fr	10
slévárenský prach	2,0	10:Fr	10

3) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.
4) Při stanovení nižšího přípustného expozičního limitu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹³)
Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem¹⁾
Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem
¹⁾ Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu jímž se svařuje, svařovacím proudu atd. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.
Vysvětlivka:

Látka	PELc (mg.m-3)
amorfní SiO2	4,0
svářečské dýmy1)	5,0
bentonit	6,0

Látka	PELc (mg.m-3)
baryt	10,0
cement	10,0
čedič tavený	10,0
dolomit	10,0
železo a jeho slitiny1)	10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)	10,0
hnědé uhlí a lignit	10,0
magnezit	10,0
ledek amonný	10,0
ocelárenská struska	10,0
oxidy železa	10,0
popílek	10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)	10,0
půdní prachy	10,0
sádra	10,0
saze	2,0
siderit	10,0
škvára	10,0
vápenec, mramor	10,0
vysokopecní struska	10,0

Vysvětlivky k tabulce:
¹⁾ Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PEL_c pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší.
Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší.
Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
¹) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),
²) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

Látka	PELC (mg.m-3)
Textilní prachy:
bavlna	2,0
len	2,0
konopí	2,0
hedvábí	2,0
syntetická vlákna textilní	4,0
sisal	6,0
juta	6,0
Živočišné prachy
peří	4,0
vlna	6,0
srst	6,0
ostatní živočišné prachy	6,0
Rostlinné prachy:
mouka	4,0
tabák	4,0
čaj	4,0
káva zelená	2,0
koření	2,0
prach obilní	6,0
Prach z
- chromu	0,5
- toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevin0	1,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev	2.0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin	5,0
ostatní rostlinné prachy	6,0
Jiné prachy s dráždivým účinkem:
prach fenolformaldehydových pryskyřic	5,0
prach PVC	5,0
prach z broušení pneumatik	3,0
prach epoxidových pryskyřic	2,0
prach papíru	6,0
prach polyakrylátových pryskyřic	5,0
prach polyesterových pryskyřic	5,0
prach polyethylenu	5,0
prach polypropylenu	5,0
prach polymerních materiálů	5,0
prach polystyrenu	5,0
prach siřičitanu vápenatého	5,0
prach sklolaminátů	5,0
prach škrobu	4,0

Vysvětlivky k tabulce:
Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem

Látka	PEL
	početní koncentrace (počet respirabilních vláken.cm-3)
azbestová vlákna
- chrysotil	0,11)
- amfibolové azbesty	0,11)
umělá minerální vlákna (např. čedičová, skleněná, strusková)	1
	hmotnostní koncentrace (mg/m3)
umělá minerální vlákna1) (vlákna všech rozměrů)	4

Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
¹⁾ Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.
Vysvětlivka:

a) Směs obsahuje 80 hmotnostních % vláken bavlněných (PEL_c = 2 mg.m^-3) a 20 % vláken textilních synt.(PEL_c = 4 mg.m^-3).
V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL_s podle hodnoty platné pro látku s nejnižší PEL.
${\mathrm{P}\mathrm{E}\mathrm{L}}_{\mathrm{s}}={\left(\frac{80}{100.2}+\frac{20}{100.4}\right)}^{-1}=\mathrm{2,2}{\mathrm{}\mathrm{m}\mathrm{g}.\mathrm{m}}^{-3}$

b) Směs obsahuje vlnu (PEL_c = 6 mg.m^-3), syntetická vlákna textilní (PEL_c = 4 mg.m^-3) a půdní prach (PEL_c = 10 mg.m^-3). Podíl jednotlivých složek nelze stanovit.
PEL_s = 4 mg.m^-3 hodnota platná pro látku s nejnižším PEL_c.

Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů
c ... koncentrace frakce (mg/m³)
m ... celková hmotnost prachu (mg)
c = m/V, kde
t_odb ... teplota během kalibrace (°C)
Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m³/min)
Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů).
t ... doba odběru (min)
Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.).
Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice).
Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.
p_kal ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 °C a p= 101,3 kPa.
V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:
Přístroje a zařízení.
t ... doba odběru (min)
Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5 % hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1-3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.
Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m³/min)
V = Q. t. (p_kal. t_odb / p_odb. t_kal)^1/2, kde
Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody.
Etalony, referenční materiály.
Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce
Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu.
Postup zkoušky.
V ... objem odebraného vzorku (m³)
Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.
Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici)
Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0 μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm²) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu.
Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů <2,5 μm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5 μm) – např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
Princip zkoušky.
a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.
m = W₂ - W₁, kde
Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku.
Filtry.
W₁ ......hmotnost filtru před odběrem (mg)
Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti.
Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.
Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.
Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů.
Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší.
Exsikátor s nasyceným roztokem K₂CO₃ pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %.
Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).
Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.).
Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu).
Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence).
W₂ ...hmotnost filtru po odběru (mg)
Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.
Podpůrné destičky pro podložení filtru.
Držáky filtrů.
Rozsah použití zkoušky.
Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace).
Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu.
Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto:
X_D = x₀ + k.s₀
t_kal ... teplota odebraného vzduchu (° C)
Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru
p_odb ... tlak odebraného vzduchu (kPa)
V = Q.t, kde
kde x₀ průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici
k je konstanta, doporučuje se hodnota 3
Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.)
s₀ je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola - Validace)
Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky.
Čerpací jednotka – čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).

kde

Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy.)
Validace metody, kontrola stability zkoušek.
Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.
Zaokrouhlování výsledků.
- další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody.
Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru.
Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.
Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměrů nesmí být horší než ± 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do ± 3 %. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší.
Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:
u_r ... dílčí standardní nejistota parametru r
u_q ... dílčí standardní nejistota parametru q,
u_p ... dílčí standardní nejistota parametru p,
Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti.
Vyjádření výsledků.
Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku
Mez detekce (mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol).
Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m³. Nejistota výsledku se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m³.
U (p, q, r, ...) = k.(u_p² + u_q² + u_r² + ...)^1/2
k ... koeficient rozšíření,
Požadavky na metrologickou návaznost.
Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (± 3 s_o), musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné.
Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb pracovníků.
Shodnost - vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku.
3. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.
Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění.
Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování) pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.
Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit, zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.
Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky.
Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření.
Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky:
- nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace,
V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků.
- vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí,
Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku.
- vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku,
V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO 3534 -1.
Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k = 10.
Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:
- vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost,

Celý postup je identický jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu.
Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481.
Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech.
2. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.

Vážení čistých filtrů - filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců.
Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení.
Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí ± 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % ± 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K₂CO₃. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem.
Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic.
Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah.
Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro měření.
Výpočet koncentrace prachu je uveden výše.
Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.
Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů.
Přípravné práce.
Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.
Zpracování vzorku v laboratoři.
Odběr vzorku v terénu.
1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu osobní odběrovou aparaturou.
Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.
Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540).
Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením).

6.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až 0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být 65 až 85 %,

6.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a musí být vybaven zaostřováním,

6.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím při pracovním měření kruhové pole o průměru 100 µm ± 2 µm.

8.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je větší než 5 µm, průměr menší než 3 µm, poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1,

8.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno; jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy se počítá polovinou,

8.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile uvnitř exponované plochy filtru,

8.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom měří na nerozdělené části,

8.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak, aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek odpovídá definici počitatelného vlákna,

8.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání zvolena jiná plocha,

8.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20 gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních ploch,

8.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100 polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry.

b) Odběr vzorku pro stanovení početní koncentrace azbestových a jiných vláken v pracovním ovzduší:

1. Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší.

2. K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 µm s vytištěnými čtverci upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má nástavec směřovat dolů.

3. K odběru vzorků ovzduší se používá přenosné bateriové čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1 litr/min ±5 % a má být udržován v rozmezí ±10 % počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a nemá kolísat.

4. Doba odběru se měří s tolerancí 2 %.

5. Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400 vlákny/mm². Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí na podložní sklíčko, zprůhlední za použití aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem.

6. Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop vybavený:

7. Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní testovací destičky. Kontrola se provádí denně před zahájením práce.

8. Vzorky se odečítají podle následujících pravidel:

6.1 osvětlením podle Koehlera,

6.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem a s nezávislým centrováním fázového prstence,