k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
Přípustné hodnoty fyziologických ukazatelů pracovní zátěže
Část A
Přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence
Část B
Přípustné hodnoty lokální zátěže svalů vyjádřené v % maximální svalové síly (Fmax)
Část C
Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen
Část D
Postup pro měření a hodnocení lokální svalové zátěže horních končetin
Část E
Postup při úpravách PEL v pracovním ovzduší
Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech
Stanovení PEL při delší pracovní době než osm hodin
1. Hodnoty energetického výdeje (netto) mužů a žen ve věku 18 až 65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 1.1)
2. Hodnoty energetického výdeje (netto) chlapců a dívek ve věku 15 až 18 let při fyzické práci vykonávané převážně velkými svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulkách č. 2 a č. 3.1)
1) Při práci svalstva horních končetin vstoje se všechny hodnoty uvedené v tabulkách č. 1 až č. 3 sníží o 20 %, při práci obou horních končetin vsedě nebo jedné horní končetiny vstoje se hodnoty sníží o 50 %, při práci jednou horní končetinou vsedě se sníží o 75 %. Práce obou dolních končetin se hodnotí jako práce celým tělem.
5) Určuje energetický výdej, který nesmí být v průběhu směny překročen ani při krátkodobých operacích. Hodnota může být překročena za výjimečných situací u vybraných, fyzicky velmi zdatných skupin zaměstnanců (například důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným preventivním prohlídkám a splňují zdravotní požadavky.
4) Určuje nejvyšší přípustný energetický výdej vynaložený na práci v průběhu roku a odpovídá množství energie vynaložené za 235 pracovních dnů při průměrném směnovém energetickém výdeji.
3) Určuje horní přípustnou hranici směnového energetického výdeje v případě nerovnoměrného rozložení zátěže v rámci týdne, měsíce nebo roku s tím, že průměrný energetický výdej za daný interval nesmí překročit energetický výdej směnový průměrný.
2) Vyjadřuje hodnotu energetického výdeje, která nesmí být překročena v průběhu pracovní doby při rovnoměrném rozdělení pracovní doby.
Vysvětlivky k tabulkám č. 1 - 3
| Energetický výdej1) | Jednotky | Věková skupina | ||
|---|---|---|---|---|
| 15 až 16 | 16 až 17 | 17 až 18 | ||
| Směnový průměrný2) | MJ | 3,7 | 3,8 | 4,8 |
| Směnový přípustný3) | MJ | 4,4 | 4,6 | 5,0 |
| Roční4) | MJ | 870 | 890 | 1130 |
| Minutový přípustný5) | kJ.min-1 w | 20,9 350 | 22,2 370 | 22,5 375 |
Dívky
Tabulka č. 3
| Energetický výdej1) | Jednotky | Věková skupina | ||
|---|---|---|---|---|
| 15 až 16 | 16 až 17 | 17 až 18 | ||
| Směnový průměrný2) | MJ | 5,9 | 6,9 | 7,9 |
| Směnový přípustný3) | MJ | 6,2 | 7,3 | 8,5 |
| Roční4) | MJ | 1390 | 1620 | 1860 |
| Minutový přípustný5) | kJ.min-1 w | 26,4 440 | 30 500 | 32,4 540 |
Chlapci
Tabulka č. 2
| Energetický výdej1) | Jednotky | Muži | Ženy |
|---|---|---|---|
| Směnový průměrný2) | MJ | 6,8 | 4,5 |
| Směnový přípustný3) | MJ | 8 | 5,4 |
| Roční4) | MJ | 1600 | 1060 |
| Minutový přípustný5) | kJ.min-1 w | 34,5 575 | 23,7 395 |
Tabulka č. 1
3. Měření energetického výdeje a srdeční frekvence se provádí podle normových metod.
B - hodnota, která může být pro vyšetřovanou osobu ještě dlouhodobě únosná, pokud není překračována hodnota C, tj. zvýšení pracovní srdeční frekvence nad výchozí (klidovou) hodnotu.
| A Průměrná | 102 |
| B Nejvyšší přípustná | 110 |
| C Zvýšení nad výchozí hodnotu | 28 |
Poznámky k tabulce č. 4
Tabulka č. 4
A - hodnota určená k posouzení nálezů při vyšetření skupiny osob, pokud není stanovena též výchozí hodnota srdeční frekvence.
C - nejvyšší přípustná hodnota zvýšení srdeční frekvence nad výchozí hodnotu, která je u zdravých jedinců dlouhodobě únosná.
Pro mladistvé nejsou limitní hodnoty srdeční frekvence stanoveny vzhledem ke specifickým změnám probíhajícím v organismu v tomto údobí života.
4. Směnové průměrné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci mužů a žen, vykonávané převážně velkými svalovými skupinami, nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 4. V průběhu pracovního procesu nesmí srdeční frekvence překročit ani opakovaně krátkodobě hodnotu 150.min-1. Tato hodnota může být překročena za výjimečných situací u vybraných skupin zaměstnanců (důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným preventivním lékařským prohlídkám a splňují zdravotní požadavky pro tuto práci.
Směnově průměrné hodnoty srdeční frekvence
1. Celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil nesmí překročit hodnoty vyjádřené procentem maximální svalové síly (% Fmax) exponované svalové skupiny uvedené v tabulce č. 5.
2. Četnosti pohybů, při nichž jsou zatěžovány malé svalové skupiny předloktí a ruky nesmí za osmihodinovou směnu překročit při uvedených vynakládaných svalových silách hodnoty počtů pohybů za osmihodinovou směnu uvedené v tabulce č. 6.
3. Četnost pohybů drobných svalů prstů a ruky nesmí překročit při vynakládaných svalových silách 3% Fmax. hodnotu 110, u 6 % Fmax hodnoty 90 za minutu.
Tabulka č. 6
Tabulka č. 5
Poznámky k tabulce č. 5
| Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při práci s převahou: | |
|---|---|
| Převážně dynamické složky | Převážně statické složky |
| Celosměnově průměrné | Celosměnově průměrné |
| 30 | 10 |
4. Pracovní úkony s použitou silou nad 70% Fmax u práce převážně dynamické, jako pravidelná součást hlavní pracovní operace, jsou nepřípustné. Pracovní úkony s použitou silou 55-70 % Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.
Pracovní úkony u práce převážně statické, s použitou silou vyšší než 45% Fmax jako pravidelná součást hlavní pracovní operace, jsou nepřípustné.
Celosměnově průměrná Fmax je časově vážený průměr svalových sil vynakládaných zatěžovanou svalovou skupinou.
| % Fmax | Počet pohybů za směnu - 480 min | Počet pohybů za minutu při trvání stahu < 2s | Počet pohybů za minutu při trvání stahu ≤ 3s |
|---|---|---|---|
| 7 | 27 600 | 37 | 24 |
| 8 | 24 300 | 36 | 23 |
| 9 | 21 800 | 34 | 22 |
| 10 | 19 800 | 33 | 21 |
| 11 | 18 100 | 32 | 20 |
| 12 | 16 700 | 30 | 19 |
| 13 | 15 500 | 29 | 19 |
| 14 | 14 000 | 28 | 18 |
| 15 | 13 500 | 27 | 17 |
| 16 | 12 700 | 26 | 16 |
| 17 | 12 000 | 25 | 15 |
| 18 | 11 400 | 24 | 15 |
| 19 | 10 900 | 23 | 14 |
| 20 | 10 400 | 22 | 14 |
| 21 | 10 000 | 21 | 13 |
| 22 | 9 600 | 21 | 12 |
| 23 | 9 300 | 20 | 12 |
| 24 | 9 000 | 19 | 12 |
| 25 | 8 700 | 18 | 11 |
| 26 | 8 400 | 18 | 11 |
| 27 | 8 100 | 17 | 10 |
| 28 | 7 800 | 17 | 10 |
| 29 | 7 500 | 16 | 10 |
| 30 | 7 200 | 15 | 9 |
| 31 | 6 900 | 15 | 9 |
| 32 | 6 600 | 14 | 9 |
| 33 | 6 300 | 14 | 9 |
| 34 | 6 000 | 13 | 8 |
| 35 | 5 800 | 12 | 7 |
| 36 | 5 600 | 12 | 7 |
| 37 | 5 400 | 11 | 7 |
| 38 | 5 200 | 11 | 6 |
| 39 | 5 000 | 10 | 6 |
| 40 | 4 800 | 10 | 6 |
| 41 | 4 600 | 10 | 5 |
| 42 | 4 400 | 9 | 6 |
| 43 | 4 200 | 9 | 5 |
| 44 | 4 000 | 9 | 5 |
| 45 | 3 800 | 8 | 5 |
| 46 | 3 600 | 8 | 5 |
| 47 | 3 400 | 7 | 5 |
| 48 | 3 200 | 7 | 4 |
| 49 | 3 000 | 7 | 4 |
| 50 | 2 700 | 7 | 4 |
| 51 | 2 400 | 7 | 4 |
| 52 | 2 100 | 7 | 3 |
| 53 | 1 800 | 7 | 3 |
% Fmax (procento maximální svalové síly) udává poměr vynaložené svalové síly k Fmax, přičemž F max odpovídá 100%.
F max (maximální svalová síla) je síla, kterou je schopna vyšetřovaná osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní poloze. Vyjadřuje se ve fyzikálních jednotkách (N). Měří se individuálně nebo se odhaduje z tabelárních hodnot.
1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Manipulaci s břemenem vstoje nebo vsedě je možno vykonávat při dodržení počtů zdvihů a kumulativních hmotností uvedených v tabulce a předpokladu, že bude ve stanovené pracovní době rozložena rovnoměrně.
2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen, těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.14)
Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech
3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.
Tabulka č. 1
Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)
| Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg) | Délka vertikální dráhy břemene | Maximální počet zdvihů za 1 minutu | Maximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu |
|---|---|---|---|
| 15 | podlaha - zápěstí2) | 5 | 6500 |
| zápěstí - rameno2) | 6 | ||
| 10 | podlaha - zápěstí2) | 7 | 5500 |
| zápěstí - rameno2) | 8 | ||
| podlaha - rameno2) | 6 | ||
| 5 | podlaha - zápěstí | 9 | 4000 |
| podlaha - rameno | 8 | ||
| podlaha - nad rameno | 5 | ||
| zápěstí - rameno | 10 | ||
| zápěstí - nad rameno | 8 | ||
| rameno - nad rameno | 6 |
Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.
Břemena o hmotnosti 10 – 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.
| Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) | 15 | 10 | 5 |
| Maximální vzdálenost přenášení (m) | 10 | 15 | 20 |
Břemena o hmotnosti 5 – 10kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.
1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.
2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.
Tabulka č. 2
- rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby relaxace,
- podíl zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži,
- režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo roku (zvláště u sezónních prací),
- popis práce se sledováním časových faktorů práce,
Podrobná analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:
1. Zásady postupu pro vyšetřování a hodnocení lokální svalové zátěže
- plnění výkonových norem, nárazové práce s vysokou zátěží,
- zaujímání pracovních poloh těla, končetin a jejich částí.
- zaznamenává se postupný čas s přesností na minuty a doba trvání jednotlivých úkonů.
b) Postup při pořizování časového snímku jednotlivce se provádí metodou nepřerušovaného pozorování:
- průběžně se sledují jednotlivé činnosti (pohyby, úkony, operace či jiné sledované znaky včetně přestávek),
- do protokolu se vypisují činnosti a nečinnosti zaměstnance (měřené znaky tak, jak po sobě následují),
2. Popis časových faktorů práce (časový snímek)
Časový snímek pracovního dne jednotlivého zaměstnance se k tomuto účelu pořizuje metodou nepřerušovaného pozorování a zaznamenáváním veškeré spotřeby pracovního času během směny, rozborem a vyhodnocením naměřených hodnot. Posuzuje se při tom, zda převládá zátěž dynamická či statická.
- měření má probíhat za normálních provozních podmínek, což stvrzuje zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec a zástupce zaměstnanců,
- časový snímek musí zahrnovat podmínky celé pracovní doby.
a) Obecné zásady
- před vlastním měřením je třeba určit zaměstnance a pracoviště (popřípadě stroj, výrobní postupy a další faktory), které budou sledovány,
- zaměstnanci, u nichž se šetření provádí, mají být dobře zapracovaní a musí spolupracovat při vyšetření,
- pracovní nástroje a nářadí,
Zaměřuje se zejména na
- manipulační rovinu a pohybový prostor,
- manipulovaný materiál.
3. Popis pracovního místa
- ovládací prvky stroje nebo technického zařízení,
4. Popis pracovních poloh
Popis zahrnuje zejména
- postavení dolních končetin.
- postavení horních končetin a rukou,
b) Polohu končetin
a) Polohu těla
- zaujímání fyziologicky nepřijatelných poloh (vleže, vkleče, ve vypjatém stoji, při rotaci trupu o více než 60°, v hlubokém předklonu, ve vzpažení, se záklonem hlavy),
Pracovní polohy se vždy posuzují v časových souvislostech.
- základní pracovní polohy při hlavní a vedlejší pracovní činnosti,
- vnucené polohy.
Úhel α: vyjadřuje polohu obsluhované (úchopové) části stroje nebo nástroje vzhledem ke středovému bodu ramenního kloubu, tj. k rovině proložené tímto bodem a kolmé k sagitální rovině těla. Při předpažení má hodnotu 0°, při vzpažování nabývá kladných hodnot až do +90°, resp. +80°, při klesání paže z předpažení směrem dolů nabývá hodnot záporných až do -90°.
Postavení ruky: se týká polohy dlaně, prstů 2 až 5 a palce. Popis se týká způsobu úchopu pracovního nástroje, předmětu nebo části stroje.
Úhel γ: vyjadřuje pozici předloktí vzhledem k nadloktí, tedy stupeň ohybu v loketním kloubu. Má hodnoty kladné od cca +30° do +180°. Alternativně jej lze vyjádřit nepřímo jako poměrnou část z maxima dosahu.
Úhel β: pomocí tohoto úhlu je určena poloha ovládané části stroje (poloha úchopu) vzhledem k sagitální rovině těla, která dělí tělo shora dolů na pravou a levou polovinu. Při pozici končetiny, kdy předmět úchopu se nachází v rovině rovnoběžné s touto sagitální rovinou, je úhel beta roven 0° (addukce paže). Rozvírá se do +90° při abdukci paže.
Při pracovní poloze horních končetin mírně zapažených pak úhel alfa nabývá vyšších záporných hodnot, například - 100°. Jedná-li se o současný předklon, nutno popsat (úhel je vždy v rovině kolmé k dané sagitální rovině proložené trupem).
5. Popis postavení horních končetin se provádí pomocí úhlů
Popisuje se počet pohybů, rozsah, četnost v čase, zda jsou pohyby spojeny s manipulací s břemeny, ovladači, a podobně).
6. Popis pracovních pohybů
- velikosti svalové síly,
- četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných svalových skupin v průběhu časové jednotky, pracovní doby.
- střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event. v jednotlivých měsících během roku,
- střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,
- pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při vynakládání svalové síly v určitém směru,
- doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního pohybu, úkonu, operace,
5. Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle:
Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (%Fmax).
2. Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým záznamem - metoda pro přesnější měření svalových sil.
Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní činnosti nebo pro činnosti neustále se opakující.
1. Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče, dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního časového záznamu.
7. Postup při hodnocení četnosti pohybů:
- přímý odečet na pracovišti pomocí stopek - počítá se četnost pohybů jednotlivých končetin za předem stanovenou časovou jednotku,
- při činnostech spojených s rychlými pohyby, které nelze metodou přímého odečtu posoudit, se použije videozáznam.
A) Měření pracovní zátěže
- četnost pohybů za minutu a za směnu v závislosti na velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.
- hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty,
- v průběhu pracovní doby nepřesahují svalové síly krátkodobé limitní hodnoty (v % maximální svalové síly),
Posuzuje se, zda:
B) Závěrečné hodnocení lokální svalové zátěže
Posuzují se:
Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur.
Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus.
Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti.
- individuální pracovní stereotypy.
- kvantifikace celkové manipulované hmotnosti za časovou jednotku,
- intenzita a plynulost práce,
- vynakládané svalové síly a četnosti pohybů,
- statické a dynamické prvky svalové práce u sledované činnosti,
4. Souhrnné hodnocení lokální svalové zátěže:
3. Metoda tzv. pracovní integrované elektromyografie - nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva funkce neurosvalového systému, resp. snímány elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin.
1. Postup upravuje základní zásady při stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech nebo delší pracovní době než osm hodin. Tyto úpravy se provádějí pro konkrétní práci.
a) za jakých podmínek a na jakou dobu se upravené PEL stanoví,
c) způsob sledování a vyhodnocování zdravotního stavu zaměstnanců.
b) způsob sledování a vyhodnocování dodržení upravených hodnot PEL,
2. Při stanovení PEL se stanoví:
a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min,
1. Před úpravou PEL při těžké fyzické práci se posoudí:
2. Pro stanovení úprav PEL platí, že
b) zda jde o práci trvalou nebo přerušovanou,
c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat,
d) zda se současně prodlouží práce na dobu delší než 8 hodin,
e) zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek.
a) 20 litrům minutové ventilace a 100% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,
b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50% hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.
c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně,
b) charakter působení chemické látky na lidský organismus,
a) o kolik hodin je pracovní směna prodloužena,
2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:
t - je pracovní doba v hodinách.
kde PELt - je nová hodnota PEL pro pracovní dobu trvající t hodin
1. Před úpravou PEL pro delší pracovní dobu než 8 hodin, se posoudí zejména:
d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci,
e) další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.