3. Zkoušky hořlavosti aerosolů

3.1.3.2.3 Když jsou výsledky zkoušky rozprašovače v poloze, v jaké se má v souladu se svou konstrukcí používat, negativní, zopakuje se zkouška rozprašovače v takové poloze, v jaké nejspíše dojde k pozitivnímu výsledku.

a) Před každou zkouškou se minimálně tři plné aerosolové rozprašovače od každého druhu výrobku kondicionují ponořením nejméně 95 % rozprašovače do vody o teplotě 20 °C ± 1 °C nejméně na 30 minut (je-li aerosol plně ponořen, je 30minutové kondicionování dostačující).

b) Dodržujte obecné požadavky. Zaznamenejte teplotu a relativní vlhkost prostředí.

c) Zvažte aerosolový rozprašovač a zaznamenejte jeho hmotnost.

d) Stanovte vnitřní tlak a výchozí výdej náplně při 20 °C ± 1 °C (aby byly vyloučeny vadné nebo jen částečně naplněné aerosolové rozprašovače).

e) Připevněte plynový hořák na plochý vodorovný povrch nebo jej připevněte k držáku pomocí svorky.

f) Zapalte plynový hořák; plamen by měl být nesvětelný a přibližně 4 až 5 cm vysoký.

g) Umístěte vstupní otvor trysky rozprašovače do požadované vzdálenosti od plamene. Rozprašovač se zkouší v poloze, v jaké se má v souladu se svou konstrukcí používat, tj. ve svislé nebo v převrácené.

b) je-li naplněn z 10 % až 12 % (% jmenovité hmotnosti), podrobí se pouze jediné zkoušce, a to buď 15 cm od trysky nádoby, pokud rozprach u naplněného rozprašovače nevzplanul vůbec, nebo ve vzdálenosti vzplanutí rozprachu plného rozprašovače plus 15 cm.

a) je-li plný, provádí se kompletní postup, s plynovým hořákem v rozsahu od 15 cm do 90 cm od trysky aerosolové nádobky,

3.1.1 Úvod

t) Všechny výsledky zaznamenejte do níže uvedené tabulky 3.1.1.

s) Opakujte kroky g) až n) pro 10 % až 12 % jmenovité náplně aerosolového rozprašovače, vynechejte kroky l) a m). Tato zkouška se provádí pouze jednou na každém rozprašovači v poloze (například ve svislé nebo převrácené), při které došlo k vzplanutí (pokud k němu došlo), v případě zkoušení plného rozprašovače.

r) Vyprazdňujte aerosolový rozprašovač na 10 % až 12 % úrovně jmenovité náplně (hmotnosti) rozprachem maximálně 30 sekund. Dodržujte minimální časový interval 300 s mezi rozprachy. V tomto mezičase musí být rozprašovače umístěny pro kondicionování ve vodní lázni.

3.1.1.1 Tímto zkušebním postupem se určuje vzdálenost vzplanutí aerosolového rozprachu za účelem posouzení s tím spojeného nebezpečí plamene. Aerosol se stříká směrem ke zdroji vzplanutí v odstupech po 15 cm za účelem pozorování, zda dojde ke vzplanutí a trvalému hoření rozprachu. Vzplanutí a trvalé hoření je definováno jako udržení stabilního plamene po dobu nejméně 5 s. Zdroj vzplanutí je definován jako plynový hořák s modrým nesvětelným plamenem ve výšce 4-5 cm.

3.1.1.2 Tato zkouška je použitelná pro aerosolové výrobky se vzdáleností rozprašování 15 cm nebo více. Aerosolové výrobky s menší vzdáleností rozprašování než je 15 cm, jako například aerosolové výrobky aplikované ve formě pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty nebo vybavené dávkovacím ventilem, jsou z tohoto testu vyloučeny. Aerosolové výrobky aplikované ve formě pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty se zkouší podle zkoušky hořlavosti aerosolové pěny.

vodní lázeň udržovaná na 20 °C			s přesností ± 1 °C
kalibrované laboratorní váhy (váhy)			s přesností ± 0,1 g
měřič času (stopky)			s přesností ± 0,2 s
měřidlo se stupnicí, držák a svorka			stupně v cm
plynový hořák s držákem a svorkou
teploměr			s přesností ± 1 °C
vlhkoměr			s přesností ± 5 %
tlakoměr			s přesností ± 10 kPa

3.1.2.1 Vyžadují se následující přístroje:

3.1.3.1 Obecné požadavky

3.1.3.2 Postup zkoušky

3.1.3.2.1 Veškeré zkoušky se musí uskutečnit v digestoři, v místnosti, kterou lze dobře větrat. Digestoř a zkušební místnost se větrají nejméně 3 minuty po každé zkoušce. Dodržujte veškerá nezbytná bezpečností opatření, aby se předešlo vdechnutí spalin.

3.1.3.1.6 Následující postup vyžaduje zkoušení rozprachu v intervalech po 15 cm ve vzdálenosti mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače, v rozmezí od 15 cm do 90 cm. Je vhodné začít ve vzdálenosti 60 cm mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače. Vzdálenost mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače by měla být zvýšena o 15 cm, jestliže rozprach vzplane ve vzdálenosti 60 cm. Vzdálenost musí být snížena o 15 cm, jestliže rozprach nevzplane v 60centimetrové vzdálenosti mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače. Cílem postupu je určit maximální vzdálenost mezi tryskou rozprašovače a plamenem hořáku, která vede k trvalému hoření rozprachu, nebo určit, že ke vzplanutí nemohlo dojít ve vzdálenosti 15 cm mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače.

3.1.3.2.2 Rozprašovače s úrovní jmenovité náplně 10 % až 12 % se zkoušejí jen jednou. Výsledná tabulka vyžaduje pouze jediný výsledek pro uvedený rozprašovač.

3.1.2 Přístroje a materiál

3.1.3 Postup

q) Provede se též jedna zkouška na třech rozprašovačích s 10 % až 12 % úrovní jmenovité náplně. Tyto nádobky se vyzkouší ve „vzdálenosti vzplanutí rozprachu u plných nádobek + 15 cm“ mezi tryskou rozprašovače a plamenem hořáku.

p) Nenastane-li žádné vzplanutí při 15 cm, je postup pro původně plné rozprašovače ukončen. Postup je ukončen také v případě, když dojde ke vzplanutí a trvalému hoření ve vzdálenosti 90 cm. Pokud by nedošlo k vzplanutí ve vzdálenosti 15 cm, zaznamená se, že vzplanutí nenastalo. Maximální vzdálenost mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače, při které bylo pozorováno vzplanutí a trvalé hoření, je uvedena jako „vzdálenost vzplanutí“ při všech dalších okolnostech.

o) Opakujte kroky g) až n) postupu zkoušky při vzdálenosti mezi tryskou nádobky s rozprašovačem a plamenem hořáku v rozsahu od 15 cm do 90 cm v závislosti na výsledku každé zkoušky (viz také 3.1.3.1.4 a 3.1.3.1.5).

3.1 Zkouška na vzdálenost vzplanutí pro rozprašované aerosoly

n) Zopakujte postup zkoušky pro další dva aerosolové rozprašovače od stejného výrobku ve stejné vzdálenosti mezi plynovým hořákem a tryskou rozprašovače.

m) Zopakujte kroky g) až l) ještě dvakrát (celkem tedy třikrát) pro stejný rozprašovač ve stejné vzdálenosti mezi plynovým hořákem a tryskou rozprašovače.

l) Jestliže během kroku popsaného v písmenu j) vzplanutí nenastane, zkouší se rozprašovač v jiných polohách, například převrácený pro vzpřímené výrobky, aby se určilo, zda dojde ke vzplanutí.

k) Výsledky vzplanutí v příslušné vzdálenosti mezi plynovým hořákem a aerosolovým rozprašovačem se zaznamenají do níže uvedené tabulky.

j) Aktivujte ventil aerosolového rozprašovače po dobu 5 s, aby došlo k vyprázdnění jeho obsahu, pokud nedojde ke vzplanutí. Pokud nastane vzplanutí, pokračujte ve vyprazdňování po dobu trvání plamene až do 5 s od počátku vzplanutí.

i) Dodržujte obecné požadavky, pokud jde o protřepání rozprašovače.

h) Zajistěte nasměrování otvoru trysky do jedné roviny s plamenem hořáku tak, aby byl otvor trysky řádně nasměrován směrem k plameni a v jedné rovině s ním (viz obrázek 3.1.1). Rozprach má být směrován přes horní polovinu plamene.
Obrázek 3.1.1

3.1.3.1.1 Před zkouškou je každý aerosolový rozprašovač kondicionován a potom propláchnut vyprazdňováním po dobu cca 1 s. Účelem tohoto opatření je odstranit nestejnorodý materiál ze stoupací trubičky.

3.1.3.1.2 Pokyny pro použití se musí přísně dodržovat včetně toho, zda je rozprašovač určen k používání ve svislé nebo převrácené poloze. Požaduje-li se protřepání, protřepejte bezprostředně před zkoušením.

3.1.3.1.3 Zkouška se uskuteční v prostředí bez průvanu s možností větrání, s teplotou nastavitelnou na 20 °C ± 5 °C a při relativní vlhkosti vzduchu v rozsahu od 30 do 80%.

3.1.3.1.4 Každý aerosolový rozprašovač musí být vyzkoušen

3.1.3.1.5 Během zkoušky se nádobka umístí tak, jak je uvedeno v návodu na štítku. Tím se bude řídit i poloha zdroje vzplanutí.

3.1.4.1 Všechny výsledky se zaznamenají. Tabulka 3.1.1 uvedená níže je vzorem „tabulky výsledků“, jaký se má použít.
Tabulka 3.1.1

Datum		Teplota ... °C
		Relativní vlhkost ... %
Název výrobku
Čistý objem		Nádoba 1	Nádoba 2	Nádoba 3
Počáteční úroveň plnění		%	%	%
Vzdálenost rozprašovače	Zkouška	1 2 3	1 2 3	1 2 3
15 cm	Vzplanutí?
	A/N
	Vzplanutí?
	A/N
	Vzplanutí?
	A/N
	Vzplanutí?
	A/N
	Vzplanutí?
	A/N
	Vzplanutí?
	A/N
Pozorování, včetně polohy nádoby

3.1.4 Metoda vyhodnocení výsledků

3.2.2.2.1 Válcová zkušební nádoba o objemu přibližně 200 dm³, o průměru přibližně 600 mm a délce přibližně 720 mm na jednom konci otevřená, se připraví takto:

3.2 Zkouška vzplanutí v uzavřeném prostoru

Tímto zkušebním postupem se určuje hořlavost produktů vycházejících z aerosolových rozprašovačů vzhledem k jejich tendenci vzplanout v uzavřeném nebo omezeném prostoru. Obsah aerosolového rozprašovače je vystříknut do válcové zkušební nádoby obsahující hořící svíčku. Jestliže nastává znatelné vzplanutí, zaznamená se uplynulý čas a vystříkané množství.
3.2.1 Úvod

3.2.3 Postup

3.2.2 Přístroje a materiál

3.2.3.1 Obecné požadavky

3.2.3.2 Postup zkoušky

3.2.2.1 Vyžadují se následující přístroje:

měřič času (stopky)			s přesností na ± 0,2 s
vodní lázeň udržovaná na 20 °C			s přesností ± 1 °C
kalibrované laboratorní váhy (váhy)			s přesností ± 0,1 g
teploměr			s přesností ± 1 °C
vlhkoměr			s přesností ± 5 %
tlakoměr			s přesností ± 10 kPa
válcová zkušební nádoba			podrobně popsaná níže

3.2.2.2 Příprava zkušebního přístroje

3.2.3.1.1 Před zkouškou je každý aerosolový rozprašovač kondicionován a potom propláchnut vyprazdňováním po dobu cca 1 s. Účelem tohoto opatření je odstranit nestejnorodý materiál ze stoupací trubičky.

3.2.3.1.2 Pokyny pro použití se musí přísně dodržovat včetně toho, zda je rozprašovač určen k používání ve svislé nebo převrácené poloze. Vyžaduje-li se protřepání, protřepejte bezprostředně před zkoušením.

3.2.3.1.3 Zkoušky se uskuteční v prostředí bez průvanu s možností větrání, s teplotou nastavitelnou na 20 °C ± 5 °C při relativní vlhkosti vzduchu v rozsahu od 30 % do 80 %.

a) Před každou zkouškou se minimálně tři plné aerosolové rozprašovače od každého druhu výrobku kondicionují ponořením nejméně 95 % aerosolového rozprašovače do vody o teplotě 20 °C ± 1 °C nejméně na 30 minut (je-li aerosol plně ponořen, je 30minutové kondicionování dostačující).

b) Změřte nebo vypočítejte skutečný objem nádoby v dm³.

c) Dodržujte obecné požadavky. Zaznamenejte teplotu a relativní vlhkost prostředí.

d) Stanovte vnitřní tlak a výdej náplně při 20 °C ± 1 °C (aby byly vyloučeny vadné nebo jen částečně naplněné aerosolové rozprašovače).

e) Zvažte jeden z aerosolových rozprašovačů a zaznamenejte jeho hmotnost.

f) Zapalte svíčku a aplikujte uzavírací systém (víko nebo plastová fólie).

g) Umístěte otvor trysky aerosolového rozprašovače ve vzdálenosti 35 mm nebo blíže, jedná-li se o výrobek se širokým rozprachem, od středu vyvrtaného otvoru v nádobě. Spusťte měřidlo času (stopky) a dodržujte pokyny pro použití výrobku; nasměrujte rozprach ke středu protějšího konce (víka nebo plastové fólie). Aerosolový rozprašovač se zkouší v poloze, v jaké se má v souladu se svou konstrukcí používat, tj. ve svislé nebo v převrácené poloze.

h) Rozprašujte, dokud nedojde ke vzplanutí. Zastavte měřič času a zaznamenejte uplynulý čas. Aerosolový rozprašovač znovu zvažte a zaznamenejte jeho hmotnost.

i) Vyvětrejte a vyčistěte nádobu, odstraňte každý zbytek, který by pravděpodobně mohl ovlivnit následující zkoušky. Bude-li to nezbytné, ochlaďte nádobu.

j) Opakujte kroky d) až i) zkušebního postupu u dalších dvou aerosolových rozprašovačů od stejného výrobku (celkem tři, každý rozprašovač se zkouší jen jednou).

3.2.2.2.2 Obvykle je výrobek nastřikován v úhlu 90° ke svislé ose aerosolového rozprašovače. Rozmístění a popisovaný postup se týká obvyklého typu aerosolového rozprašovače. V neobvyklých případech aplikace aerosolů (například vertikálně stříkající aerosolové rozprašovače) musí být zaznamenány změny ve vybavení a postupech v souladu s osvědčenou laboratorní praxí, jako je ISO/IEC 17025:1999 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“.

a) k otevřenému konci nádoby se připevní uzavírací systém, sestávající z výklopného víka, nebo

b) jako uzavírací systém lze použít plastovou fólii tloušťky 0,01 mm až 0,02 mm. Pokud se ke zkoušení použije plastová fólie, musí se použít níže popsaným způsobem: Fólie se natáhne přes otevřený konec nádoby a upevní se na tomto místě pryžovou páskou. Síla této pryžové pásky musí být taková, že pokud se napne kolem nádoby a opírá se o její stěnu, tak se napíná jen na 25 mm, připevní-li se hmotnost 0,45 kg k jejímu nejnižšímu bodu. Prořízne se 25 mm fólie, s počátkem vzdáleným 50 mm od okraje nádoby. Zajistí se, aby byla fólie napnutá,

c) na druhém konci nádoby se vyvrtá otvor o průměru 50 mm vzdálený 100 mm od okraje takovým způsobem, že je-li nádoba položena a připravena na zkoušku (viz obrázek 3.2.1), je otvor umístěn zcela nahoře,
Obrázek 3.2.1

Obrázek 3.2.2

d) na kovový držák o rozměrech 200 mm x 200 mm se umístí parafínová svíčka o průměru 20 mm až 40 mm a s původní výškou 100 mm. Svíčka musí být vyměněna ve chvíli, kdy je její výška menší než 80 mm. Plamen svíčky se chrání před činností spreje stínící destičkou 150 mm širokou a 200 mm vysokou. Toto zahrnuje také plochu se sklonem 45° umístěnou 150 mm od základny stínící destičky (obrázek 3.2.2),

Obrázek 3.2.3
e) svíčka na kovové podložce se umístí do středu nádoby (viz obrázek 3.2.3),

f) nádoba se položí na zem nebo na stojan v prostředí, kde je teplota mezi 15 °C a 25 °C. Výrobek, jež se má zkoušet, se bude stříkat uvnitř nádoby o objemu přibližně 200 dm³, ve které bude zdroj vzplanutí.

e) hmotnost výrobku vystříkaného během každé zkoušky (vyjádřenou v gramech),

3.2.4.1 Vypracuje se protokol o zkoušce, který musí obsahovat následující informace:

3.2.4.2 Časový ekvivalent (t_eq) potřebný k docílení vzplanutí v jednom krychlovém metru může být vypočítán podle vzorce
${\mathrm{t}}_{\mathrm{eq}}=\frac{1000\times \mathrm{doba}\mathrm{výstřiku}\left(\mathrm{s}\right)}{\mathrm{skutečný}\mathrm{objem}\mathrm{nádoby}\left({\mathrm{dm}}^3\right)}$

${\mathrm{D}}_{\mathrm{def}}=\frac{1000\times \mathrm{množství}\mathrm{vystříkané}\mathrm{náplně}\left(\mathrm{g}\right)}{\mathrm{skutečný}\mathrm{objem}\mathrm{nádoby}\left({\mathrm{dm}}^3\right)}$
3.2.4.3 Hustota vznícení (D_def) potřebná k docílení vzplanutí během zkoušky může být vypočítána podle vzorce

f) skutečný objem nádoby (vyjádřený v dm³).

3.2.4 Metoda vyhodnocení výsledků

a) zkoušený výrobek a jeho reference,

b) vnitřní tlak a výdej náplně aerosolového rozprašovače,

c) teplotu a relativní vlhkost vzduchu v místnosti,

d) pro každou zkoušku dobu vypouštění (vyjádřenou v sekundách) nutnou k docílení vzplanutí (pokud výrobek nevzplane, prohlášení o tomto jevu),

k) Zopakujte kroky e) až j) zkušebního postupu ještě dvakrát (celkem 3) pro stejnou nádobku.

f) Na základě změřeného vyprázdnění nebo průtokové rychlosti a podle pokynů výrobce aplikujte přibližně 5 g výrobku na střed čistého hodinového sklíčka s cílem vytvořit násyp nejvýše 25 mm.

g) Během 5 s po ukončení vyprázdnění přiložte zdroj vzplanutí k okraji vzorku v jeho základně a zároveň spusťte měřič času (stopky). Pokud je to nutné, odstraní se po přibližně dvou sekundách zdroj vzplanutí od okraje vzorku, aby bylo zřetelně vidět, zda nastalo vzplanutí. Pokud není zřejmé žádné vzplanutí vzorku, přiloží se zdroj vzplanutí opět k okraji vzorku.

iii) aerosolový rozprašovač se vysuší a znovu zváží a vypočítá se hmotnost vystříkané náplně.
h) Pokud nastane vzplanutí, zaznamená se
i) maximální výška plamene nad základnou hodinového sklíčka v cm,
ii) hoření plamene v sekundách,

i) Zkušební prostor se větrá bezprostředně po každé zkoušce.

j) Pokud vzplanutí nenastane a vyprázdněný výrobek zůstává během celé doby svého používání ve formě pěny nebo pasty, kroky e) až i) se zopakují. Nechte výrobek stát po dobu 30 s, 1 min, 2 min nebo 4 min před přiložením zdroje vzplanutí.

l) Zopakujte kroky e) až k) zkušebního postupu pro další dvě aerosolové nádobky (celkem 3 nádobky) stejného výrobku.

3.3.1 Úvod

3.3 Zkouška hořlavosti aerosolové pěny

3.3.3.1.1 Před zkouškou je každý aerosolový rozprašovač kondicionován a potom se vyprazdňuje po dobu cca 1 s. Účelem tohoto opatření je odstranit nestejnorodý materiál ze stoupací trubičky.

3.3.3.1.2 Pokyny pro použití se musí přísně dodržovat včetně toho, zda je rozprašovač určen k používání ve svislé nebo převrácené poloze. Je-li požadováno protřepání, protřepejte bezprostředně před zkoušením.

3.3.3.1.3 Zkoušky se uskuteční v prostředí bez průvanu s možností větrání, s teplotou nastavitelnou na 20 °C ± 5 °C a při relativní vlhkosti vzduchu v rozsahu 30 % až 80 %.

a) Před každou zkouškou se minimálně čtyři plné aerosolové rozprašovače od každého druhu výrobku kondicionují ponořením nejméně 95 % aerosolového rozprašovače do vody o teplotě 20 °C ± 1 °C nejméně na 30 minut (je-li aerosol plně ponořen, je 30minutové kondicionování dostačující).

b) Dodržujte obecné požadavky. Zaznamenejte teplotu a relativní vlhkost prostředí.

c) Stanovte vnitřní tlak při 20 °C ± 1 °C (aby byly vyloučeny vadné nebo jen částečně naplněné aerosolové rozprašovače).

d) Změřte rychlost vyprázdnění nebo průtokovou rychlost aerosolového výrobku, který má být zkoušen, aby mohla být přesněji změřena aplikovaná dávka zkušebního výrobku.

3.3.3.2 Postup zkoušky

3.3.3.1 Obecné požadavky

3.3.2.3 Měřidlo se umístí tak, že začátek stupnice je srovnán se základnou hodinového sklíčka ve vodorovné rovině.

3.3.2.2 Hodinové sklíčko se umístí na ohnivzdorný povrch do prostoru bez průvanu, který může být po každé zkoušce vyvětrán. Měřidlo se stupnicí se umístí přesně za hodinové sklíčko a udrží se kolmo v této pozici pomocí držáku a svorky.

měřidlo se stupnicí, držák a svorka			stupně v cm
ohnivzdorné hodinové sklíčko přibližně 150 mm v průměru
měřič času (stopky)			s přesností na ± 0,2 s
svíčka, vosková páska, zápalka nebo zapalovač
kalibrované laboratorní váhy (váhy)			s přesností ± 0,1 g
vodní lázeň udržovaná na 20 °C			s přesností ± 1 °C
teploměr			s přesností ± 1 °C
vlhkoměr			s přesností ± 5 %
tlakoměr			s přesností ± 10 kPa

3.3.2.1 Vyžadují se následující přístroje:

3.3.1.1 Tímto zkušebním postupem se určuje hořlavost aerosolového rozprašovače aplikovaného ve formě pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty. Přibližně 5 g pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty se nanese z aerosolové nádobky na hodinové sklíčko. Zdroj vzplanutí (svíčka, vosková páska, zápalka nebo zapalovač) se umístí na spodek hodinového sklíčka a pozoruje se, zda dojde ke vzplanutí a trvalému hoření pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty. Vzplanutí je definováno jako udržení stabilního plamene vysokého nejméně 4 cm po dobu nejméně 2 s.

3.3.3 Postup

3.3.2 Přístroje a materiál

e) Zvažte jeden z aerosolových rozprašovačů a zaznamenejte jeho hmotnost.

d) hmotnost zkoušeného výrobku.

a) zda výrobek vzplanul,

3.3.4 Metoda vyhodnocení výsledků

c) dobu hoření plamene v s,

b) maximální výšku plamene v cm,

3.3.4.1 Vypracuje se protokol o zkoušce, který musí obsahovat následující informace: