(1) Zákaz podle § 3 odst. 1 zákona se nevztahuje na dohody o výzkumu a vývoji, pokud

a) všechny strany dohody mají přístup k výsledkům výzkumu a vývoje za účelem dalšího vývoje nebo využívání; výzkumné ústavy, vysoké školy nebo jiní obdobní soutěžitelé provádějící výzkum a vývoj jako svou obvyklou činnost a nevyužívající tyto výsledky mohou souhlasit s omezením vlastního využití výsledků za účelem dalšího výzkumu,

b) v případě, že dohoda upravuje pouze společný výzkum a vývoj, a nikoliv společné využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje, jsou všechny strany dohody oprávněny využívat těchto výsledků a veškerého dříve existujícího know-how nutného pro účely takového využívání samostatně; právo na využití výsledků výzkumu a vývoje může být omezeno na jeden nebo více oborů činnosti v případě, kdy strany dohody nejsou v době uzavření dohody konkurujícími si soutěžiteli,

c) společné využívání výsledků výzkumu a vývoje se vztahuje pouze na výsledky tvořící průmyslové nebo jiné duševní vlastnictví nebo tvořící know-how, které podstatně přispívá technickému či hospodářskému rozvoji a které je rozhodující pro výrobu smluvního zboží nebo použití smluvních postupů,

d) osoby, které strany dohody pověřily výrobou s využitím výsledků výzkumu a vývoje, jsou povinny poptávku stran dohody uspokojovat; toto ustanovení neplatí v případě dohod o společné distribuci,

e) v případě, že stranami dohody nejsou vzájemně si konkurující soutěžitelé a výsledky výzkumu a vývoje jsou využívány společně, doba takového využívání nepřesáhne 7 let od prvého uvedení smluvního zboží na trh a po uplynutí této doby společný podíl všech stran dohody na trhu takového zboží nepřesáhne 25 %, a

f) v případě, že stranami dohody jsou vzájemně si konkurující soutěžitelé a výsledky výzkumu a vývoje jsou využívány společně, doba takového využívání nepřesáhne 7 let od prvého uvedení smluvního zboží na trh a společný podíl všech stran dohody v době jejího uzavření nepřesáhne 25 % na trhu takového zboží.