Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů

2.3.1.1 u lahví bez podélných svarů:
$\mathrm{a}=\frac{{\mathrm{P}}_{\mathrm{h}}\mathrm{}.\mathrm{D}}{20\frac{{\mathrm{R}}_{\mathrm{e}}}{\raisebox{1ex}{$4$}\!\left/ \!\raisebox{-1ex}{$3$}\right.}+{\mathrm{P}}_{\mathrm{h}}}$

Pokud tyto rentgenografické kontroly odhalí nepřípustné vady definované v bodu 7.4.1.4 části II., musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k přezkoumání příslušné dávky a k odstranění vad.
2.3.1.2 u lahví s podélnými svary:
Tato kontrola se provádí na náhodně vybraných 10 % vyrobených lahví.
- 1, jestliže výrobce provádí namátkovou rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů.
- 0, 85, jestliže výrobce provádí rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů. Rentgenograficky se od každého stroje kontroluje po jedné lahvi vybrané na začátku a konci každé pracovní směny.
Z se přitom rovná:
$\mathrm{a}=\frac{{\mathrm{P}}_{\mathrm{h}}\mathrm{}.\mathrm{D}}{20\frac{{\mathrm{R}}_{\mathrm{e}}}{\raisebox{1ex}{$4$}\!\left/ \!\raisebox{-1ex}{$3$}\right.}\mathrm{Z}+{\mathrm{P}}_{\mathrm{h}}}$

R ≤ D
2.3.2.1 Dna lahví musí splňovat tyto podmínky:
H ≥ 0,18 D
r ≥ 2 b
h ≥ 4 b
- elipsoidní dna
H ≥ 0,18 D
h ≥ 4 b
meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,16 D
současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
- polokulová dna
- torosférická dna
současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
r ≥ 0,1 D

2.3.2.2 Tloušťka těchto zaoblených den nesmí být v žádném bodě menší než hodnota vypočítaná podle vzorce:
$\mathrm{b}=\frac{{\mathrm{P}}_{\mathrm{h}}\mathrm{}.\mathrm{D}}{20\frac{{\mathrm{R}}_{\mathrm{e}}}{\raisebox{1ex}{$4$}\!\left/ \!\raisebox{-1ex}{$3$}\right.}}\mathrm{}\mathrm{C}$
Jmenovitá tloušťka válcového okraje dna však nesmí být menší než jmenovitá tloušťka válcové části určená dle vzorce v odstavci 2.3.1.2 pro Z = 1.
Hodnoty tvarového součinitele C pro plná dna jsou uvedeny v tabulce v dodatku 1 této přílohy.

2.4.3.5 Ochrana kohoutu nebo ventilu
Kohout nebo ventil lahve musí být účinně chráněn buď svou konstrukcí nebo konstrukcí lahve (například ochranným kroužkem) nebo pomocí ochranného kloboučku či pevně namontovaného krytu.

2.4.3.4 K výrobě patek, rukojetí a ochranných kroužků lze použít jakýkoli jiný materiál, pokud je zajištěna jejich pevnost a vyloučeno nebezpečí koroze dna lahve.

2.4.3.3 Případné identifikační štítky musí být připevněny k přetlakem namáhanému plášti lahve a nesmí být odnímatelné; musí být učiněna veškerá nezbytná opatření zabraňující korozi.

2.4.3.2 Patky lahve musí být dostatečně pevné a musí být z kovu, který je kompatibilní s ocelí lahve; tvar patky musí lahvi poskytovat dostatečnou stabilitu. Horní okraj patky musí být k lahvi přivařen tak, aby mezi patkou a lahví nemohlo docházet ke hromadění či pronikání vody.

2.4.3.1 Rukojeti a ochranné kroužky musí být vyrobeny a k tělesu lahve přivařeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečnou koncentraci napětí ani neumožňovaly hromadění vody.

- obvodový svar připevňující návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar může být proveden buď jako tupý svar nebo jako koutový svar. Pokud je to tupý svar, musí být proveden v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru. To se nevztahuje na případy, kdy na horním dnu lahve je návarek pro ventil uvnitř lahve a kde tento návarek je ke dnu přivařen svarem, který se nepodílí na těsnosti (viz dodatek 2 této přílohy, obrázek 4).
Svary spojující části, které vytvářejí plášť lahve, se provádějí za podmínek (viz obrázky příkladů svarů v dodatku 2):
- podélný svar: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny,
Koutové svary nesmějí překrývat tupé svary a musí být od nich vzdáleny nejméně 10 mm.
Tupé svary na plášti namáhaném přetlakem nesmí být umístěny v místech, kde se mění tvar.
Tupé svary se musí provádět postupem automatického svařování.
V případě tupých svarů nesmí být přesazení styčných ploch větší než 1/5 tloušťky stěny (1/5 a).
2.4.2.2 Technické požadavky na svařování
- obvodový svar s výjimkou svaru připevňujícího návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru,

Ovalita válcového pláště lahve musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem téhož průřezu nebyl větší než 1 % střední hodnoty těchto průměrů.
2.4.2.4 Ovalita

Svary musí být plně provařeny, nesmí vykazovat jakékoli vychýlení svarového švu a být bez vad, které by mohly ohrozit bezpečné používání lahve.
2.4.2.3 Kontrola svarů
U lahví ze dvou částí, s výjimkou svarů podle obrázku 2 A v dodatku 2, se obvodové tupé svary rentgenograficky kontrolují po délce 100 mm, přičemž se kontrole během plynulé výroby podrobuje jedna lahev vybraná na začátku a jedna lahev vybraná na konci každé směny a v případě přerušení výroby po dobu delší než 12 hodin první svařená lahev.

2.4.2.1 Výrobce popíše používané svařovací metody a postupy, stejně tak i kontroly prováděné během výroby.

2.4.1.2 Výrobce provádí kontrolu vad výchozích plechů a lisovaných částí používaných pro výrobu lahví. K výrobě nemohou být použity části u kterých byly zjištěny vady, které mohou nepříznivě ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.4.1.1 Výrobce disponuje takovými výrobními prostředky a technologii, které zabezpečují, aby vyrobené lahve splňovaly požadavky této přílohy.

6.1.8.3 ověřováním musí zejména zabezpečit, aby lahev vyhovovala schválenému vzoru, nebo, v případě lahví vyjmutých z EHS schvalování vzoru, aby vyhovovala požadavkům uvedeným v této příloze.

6.1.8.1 EHS ověření provádí pouze v jedné etapě u lahví, které při výstupu z výrobního závodu tvoří jeden celek, to jsou lahve, které mohou být dopraveny na místo instalace bez rozebrání,

6.1.8.2 lahve, které nejsou odesílány jako jeden kus, ověřují ve dvou nebo více etapách,

Za nepřípustné se považují tyto vměstky:
- trhliny, vadné svary nebo nedostatečně provařené svary.
7.4.1.4 Nejsou přípustné tyto vady:
- plynové vměstky ležící po délce svaru 100 mm, je-li jejich celková plocha na všech snímcích větší než 2·a mm².
- kterýkoli jiný plynový vměstek o rozměru větším než a/4 mm,
- plynový vměstek o rozměru větším než a/3 mm, který je od kteréhokoli jiného plynového vměstku vzdálený více než 25 mm,
- podlouhlý vměstek nebo skupina okrouhlých vměstků v řadě, je-li jejich délka (po délce svaru rovné 12.a) větší než 6 mm,

7.4.1.1 Svary se podrobují rentgenografické kontrole podle specifikace ISO R 1106 -1969, třída B.

7.4.1.2 Při použití drátkového indikátoru nesmí být nejmenší průměr viditelného drátku větší než 0,10 mm.
Při použití stupňovitého a dírkového indikátoru nesmí být průměr nejmenšího viditelného otvoru větší než 0,25 mm.

7.4.1.3 Vyhodnocování rentgenogramů svarů se musí provádět na originálních filmech postupem doporučeným v normě ISO 2504-1973, odstavci 6.

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena na zařízení, které umožňuje rovnoměrně zvětšovat přetlak v lahvi až do jejího roztržení a zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na čase.

7.2.2.1 Zkouška na roztržení se vyhodnocuje podle těchto přijatých kritérií:

7.2.2.1.2 Vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů.

7.1.2.1 Každá lahev odebraná jako vzorek se podrobí těmto zkouškám:

7.1.2.2 Zkouška tahem

7.1.2.3 Zkouška ohybem

7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti základního materiálu a svarů přetlakem namáhaných plášťů lahví na plyny se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

7.1.1.1 Pokud není v této příloze stanoveno jinak, provádějí se mechanické zkoušky podle těchto norem:

— výrobce provádí kontrolu podle bodu 7.6 části II.,
Pokud se lahve nepodrobí opakovanému tepelnému zpracování nebo pokud výsledky kontrol a zkoušek po opakovaném tepelném zpracování nevyhovují požadavkům této přílohy, celá dávka nevyhovuje.
— autorizovaná osoba provádí všechny zkoušky podle prvního a druhého odstavce bodu 6.3.2.
Po tomto opakovaném tepelném zpracování:
6.3.2.2 Jestliže byly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, může výrobce všechny lahve z dávky znovu tepelně zpracovat.

6.3.2.1 Pokud nebyly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.

7.1.2.1 Zkouška tahem

7.1.2.2 Zkouška ohybem

7.1.2.3 Zkouška rázem v ohybu

7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

7.1.1.1 Pokud tato příloha nestanoví jinak, mechanické zkoušky se provádějí podle těchto norem:
EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel;
EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel;
EURONORM 11-80: zkouška tahem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;
EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella;
EURONORM 12-55: zkouška ohybem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;
EURONORM 45-63: zkouška rázem v ohybu na zkušební tyči s vrubem na dvou opěrách.

7.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

7.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

7.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

7.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (P_r) musí být větší než hodnota daná vzorcem:
${\mathrm{P}}_{\mathrm{r}\mathrm{t}}=\frac{20\mathrm{}\mathrm{a}\mathrm{}{\mathrm{R}}_{\mathrm{m}}}{\mathrm{D}-\mathrm{a}}$

7.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
- vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
- vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
- ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.

Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.
7.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 0,5 MPa/s.

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení se provede ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.

2.1.5.3 Pokud se výrobce rozhodne uvést rozmezí teplot tepelného zpracování podle bodů 2.1.5.1.2 a 2.1.5.2.2 části I., pro účely EHS schvalování vzoru předkládá dvě skupiny lahví, jednu složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejnižší teplotě předpokládaného rozmezí, a druhou složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejvyšší teplotě a při odpovídajících nejkratších dobách výdrže.

2.1.5.1 Poslední operací při výrobě lahví, mimo obrábění na čisto, je umělé stárnutí.

2.1.5.2 Výroba lahve nezahrnuje kalení a umělé stárnutí.

6.1.6.1 EHS ověření se provádí pouze v jedné etapě u lahví, které při výstupu z výrobního závodu tvoří jeden celek, to jsou lahve, které mohou být dopraveny na místo instalace bez rozebrání;

6.1.6.2 lahve, které nejsou odesílány jako jeden kus, se ověřují ve dvou nebo více etapách;

6.1.6.3 ověřováním se musí zejména zajistit, aby lahev vyhovovala schválenému vzoru, nebo, v případě lahví vyjmutých z EHS schválení vzoru, aby vyhovovala požadavkům uvedeným v této příloze.

6.3.2.1 Pokud nebyly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.

– autorizovaná osoba provede všechny zkoušky podle bodu 6.2.2.
Výsledky zkoušek provedených po tomto novém tepelném zpracování musí splňovat požadavky uvedené v této příloze.
V tomto případě:
6.3.2.2 Jestliže byly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, mohou se všechny lahve z dávky podrobit dalšímu tepelnému zpracování. Toto další zpracování může být pouze jedno.
– výrobce provede kontrolu podle bodu 7.6 části II.,

7.1.2.1 Zkouška tahem

7.1.2.2 Zkouška ohybem

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení se provádí ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.

7.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 0,5 MPa/s.
Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.

– ověření, zda v případě lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.
– vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
– vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
7.2.2.1 Vyhodnocení zkoušky na roztržení zahrnuje:

7.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

7.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (P_r) musí být větší než hodnota daná vzorcem:
${\mathrm{P}}_{\mathrm{r}\mathrm{t}}=\frac{20\mathrm{a}\times {\mathrm{R}}_{\mathrm{m}}}{\mathrm{D}-\mathrm{a}}$

7.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

– trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat,
7.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
– v případě lahví o tloušťce stěny "a" do 13 mm:
– větší část trhliny musí být zřetelně podélná,
– trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90 ° na každou stranu od své hlavní části,
– trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve; v případě lahví s konvexním dnem nesmí trhlina dosáhnout středu dna lahve;
– v případě lahví o tloušťce "a" přesahující 13 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.