OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÁ PŘÍPRAVA A ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 11 odst. 8 a § 16 odst. 4 zákona]

(1) Komise ministerstva podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „komise“) se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“), popřípadě z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, nejméně 3, přičemž 1 z jejích členů, kterého určí ministerstvo, vykonává funkci předsedy.

(2) Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „zkouška“) podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky komise vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.

(3) Při zkoušce komise zjišťuje znalosti v rozsahu tematických okruhů uvedených v § 22 a v příloze č. 3 této vyhlášky, která obsahuje zkušební témata.

(4) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje.

(5) Zkouška se člení na dvě části, jimiž se rozumí písemný test a ústní přezkoušení. Komise je při zkoušce vázána tematickými okruhy podle odstavce 3.

(6) Uchazeč koná nejprve písemný test, který netrvá déle než 60 minut. Písemný test obsahuje 50 otázek. Úspěšné složení písemného testu je předpokladem pro konání ústního přezkoušení. Při ústním přezkoušení uchazeč odpovídá na 3 otázky z tematických okruhů uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky. Doba na samostatnou přípravu odpovědí činí nejvýše 15 minut. Ústní přezkoušení netrvá déle než 30 minut, přičemž komise může klást doplňující otázky, na které uchazeč odpovídá bez přípravy.

(7) Jestliže uchazeč odpověděl v písemném testu správně alespoň na 90 % v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“ a postupuje k ústnímu přezkoušení. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl“.

(8) Při ústním přezkoušení uchazeč prokazuje potřebné znalosti včetně jejich samostatné aplikace. V případě, že odpoví správně na zkušební otázky, je hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“.

(9) Je-li uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“ z písemného testu i z ústního přezkoušení, je jeho zkouška hodnocena klasifikačním stupněm „prospěl“. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl“ a v případě opakování zkoušky opakuje jak písemný test, tak ústní přezkoušení. Totéž platí pro uchazeče, který byl ze zkoušky vyloučen.

(10) Výsledek zkoušky oznamuje uchazeči komise ústně bezprostředně po vyhodnocení výsledků.

(11) Ten, kdo neuspěl při zkoušce se může podrobit opakované zkoušce, která se koná v rozsahu podle odstavce 5. Zkoušku lze konat nejvýše třikrát v kalendářním roce.

(12) Ten, komu bylo osvědčení odňato (§ 11 odst. 3 zákona), se může podrobit zkoušce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.

(1) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Osvědčení obsahuje jméno, příjmení, titul a rodné číslo uchazeče, katalogové číslo osvědčení, označení odborné způsobilosti, datum vydání osvědčení, úřední razítko ministerstva a podpis pověřeného vedoucího zaměstnance ministerstva. Vzory osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5 této vyhlášky.

(2) Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům vysokoškolského studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává ministerstvo osvědčení na základě jejich žádosti doplněné prokazatelným dokladem o ukončení studia.

(3) Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.

(4) Osvědčení se odnímá na základě písemného návrhu orgánu státního požárního dozoru, který obsahuje jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, rodné číslo a katalogové číslo osvědčení odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany, odůvodnění návrhu, jakož i další podklady, jejichž součástí je popis závažných nedostatků, pro které orgán státního požárního dozoru návrh na odejmutí osvědčení předkládá.

(1) Obsah a rozsah odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti je stanoven zvlášť pro odborně způsobilé osoby a zvlášť pro techniky požární ochrany. Způsob zajištění odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti není předepsán, přičemž se připouští i individuální příprava.

(2) Obsah odborné přípravy je uveden v odstavcích 3 a 4, její rozsah je stanoven tematickými okruhy uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky.

c) posuzování požárního nebezpečí,

a) předpisy o požární ochraně,

(3) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona tvoří

f) základy taktiky hašení požárů.

e) fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření,

d) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

b) požární bezpečnost staveb a technologií,

d) základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

(4) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti techniků požární ochrany podle § 11 odst. 2 zákona tvoří

a) předpisy o požární ochraně,

b) dílčí znalost požární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení do požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti),

c) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance,

c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,

(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen „školení zaměstnanců“) obsahuje seznámení

a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,

g) s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.

e) se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,

f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti,

d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru,

(2) Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky.

(3) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje skutečnosti uvedené v odstavci 1 týkající se všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za 3 roky.

(4) Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době zabezpečuje před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.

(5) Pro osoby, které vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob a nejsou k nim v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, se školení o požární ochraně zabezpečuje v rozsahu školení zaměstnanců.

(6) Školení o požární ochraně pro osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona, nebo které s těmito činnostmi přicházejí do styku, se zabezpečuje v nezbytném rozsahu a způsobem stanoveným provozovatelem těchto činností v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).

(1) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (dále jen „odborná příprava preventivních požárních hlídek“) se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.

(2) U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok.

(3) Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru.

(4) Praktická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.

(5) Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.

(1) Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.

(2) Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje seznámení se skutečnostmi uvedenými v § 23 odst. 1 na všech místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách (§ 12 odst. 6).

(1) Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců.

(2) Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem určeným v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).