k vyhlášce č. 25/2001 Sb.
PRAVIDLA VSTUPU DO UZAVŘENÝCH NEBO JINAK NEBEZPEČNÝCH PROSTORŮ

Část 1

a) S ohledem na ovzduší v každém uzavřeném nebo omezeném prostoru, které může obsahovat hořlavé nebo jedovaté dýmy, plyny nebo výpary nebo v něm může být nedostatek kyslíku, a může tedy ohrozit zdraví nebo život každého, kdo do takového prostoru vstupuje, je nutno zachovávat zvýšenou opatrnost.

b) Dojde-li k omezení nebo výpadku ventilace v prostorách obvykle trvale nebo občasně ventilovaných, musí být pokládány za nebezpečná místa i tyto prostory.

c) Vznikne-li podezření, že v některém prostoru dojde k úbytku kyslíku nebo jsou v něm obsaženy zdraví nebezpečné plyny, výpary nebo dýmy, musí být tento prostor pokládán za nebezpečný.

Část 2
– Opatření při vstupu do nebezpečných prostor

a) Před vstupem do prostoru, který může být nebezpečný, musí být provedeny úkony zajišťující bezpečný vstup bez dýchacího přístroje a bezpečnost tohoto prostoru. Velitel lodě nebo oprávněná osoba musí provést zejména tyto úkony:

1. vyhodnotit možnou nebezpečnost prostoru,

2. připravit a zabezpečit vstup do nebezpečného prostoru,

3. otestovat ovzduší v prostoru,

4. stanovit postup pro vstup a pobyt,

5. určit osobu odpovědnou za dohled nad prováděnými pracemi.

b) Bylo-li zjištěno, že ovzduší je nebo může být nebezpečné, musí být splněny dodatečné požadavky včetně použití dýchacího přístroje.

c) Nikdo nesmí vstoupit do nebezpečného prostoru za účelem poskytování záchrany, aniž by dříve učinil všechna opatření pro vlastní bezpečnost.

Část 3
– Způsobilé a pověřené osoby

a) Způsobilá osoba, která je zmocněna a schopna kvalifikovaně posoudit pravděpodobnost výskytu nebezpečí v prostoru, musí přihlížet i ke všem potenciálním nebezpečím spojeným s konkrétním nebezpečným prostorem. Také musí přihlédnout k nebezpečí vyplývajícímu ze sousedních a napojených prostor a k práci, která má být v nebezpečném prostoru prováděna. Tato osoba musí mít dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s nebezpečím, které lze očekávat.

b) Dohledem nad všemi pracemi v nebezpečném prostoru může být pověřena nejen způsobilá osoba, ale i pověřená osoba, má-li dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s očekávaným nebezpečím.

c) Způsobilá osoba nebo pověřená osoba je povinna rozhodovat o postupech, které musí být dodržovány při vstupu do nebezpečného prostoru. Přijaté postupy se řídí zejména tím, zda pro vstupujícího do prostoru neexistuje okamžité nebezpečí a ani takové nebezpečí nevznikne později při pobytu v prostoru.

d) Bylo-li prokázáno, že neexistuje ohrožení života nebo zdraví a že podmínky se nebudou měnit, je možné vstoupit do nebezpečného prostoru bez jakýchkoliv omezení.

e) Bylo-li prokázáno, že okamžité ohrožení zdraví nebo života nehrozí, avšak riziko může vzniknout v průběhu prací prováděných v nebezpečném prostoru, musí být učiněna příslušná opatření.

f) Je-li prokázáno okamžité ohrožení zdraví nebo života, potom jsou nevyhnutelná dodatečná opatření.

Část 4
– Nedostatek kyslíku

a) Je nutné věnovat pozornost tomu,

1. zda je prázdný tank nebo jiný omezený prostor uzavřen delší dobu s ohledem na snížený obsah kyslíku jako důsledek spotřeby kyslíku v procesu korodování oceli,

2. že úbytek kyslíku se může vyskytovat také v tlakových nádobách, zejména pokud se v nich kvůli zabránění korozi používají chemikálie pohlcující kyslík,

3. že ke snížení obsahu kyslíku může dojít v nákladových prostorách, jestliže byly nebo jsou přepravovány náklady pohlcující kyslík, např. pokrutiny nebo jiné rostlinné a živočišné produkty s obsahem tuků, určité druhy dřeva, ocelové výrobky, železné nebo ocelové piliny a špony,

4. že nedostatek kyslíku se může vyskytovat v nákladových prostorách, např. při přepravě rudných koncentrátů, a to i když jsou otevřené jícny a vykládka již začala,

5. že po vykládce těkavých látek může v nákladových prostorách zůstat dostatek výparů, které způsobí úbytek kyslíku,

6. že v zátěžových tancích s katodickou ochranou může vznikat vodík, který se rychle rozptýlí ihned po otevření nákladových prostor; v horních částech těchto prostor se však mohou tvořit vodíkové kapsy, které vytěsní kyslík (a zároveň mohou tvořit výbušnou směs),

7. zda pro hašení nebo prevenci požáru byl použit CO₂, pára nebo jiné hasicí chemikálie; obsah kyslíku v prostoru bude potom snížen,

8. že užití inertního plynu v nákladových tancích kapalinových nebo plynových tankových lodí nebo ve vnitřních hradících prostorách u plynových tankových lodí způsobí, že v daném prostoru zbývá jenom minimální množství kyslíku.

b) Podmínky přepravy vysoce reaktivních látek mohou vyžadovat, aby volné prostory nákladových tanků, kofrdamy, vnitřní hradící a další prázdné prostory byly zaplněny inertním plynem.

Část 5
– Zdravotní nebezpečnost nákladů minerálních olejů
Je nutné věnovat pozornost tomu, že

a) se v palivových nebo nákladových tancích, v nichž byla uložena ropa nebo ropné produkty, mohou vyskytnout hořlavé a zdraví nebezpečné uhlovodíkové plyny,

b) uhlovodíkové plyny nebo výpary se mohou vyskytovat také v pumpovnách a kofrdamech, tunelových kýlech nebo jiných prostorách přilehlých k tankům,

c) složky výparů některých nákladů, např. benzen a sirovodík, jsou prudce jedovaté.

Část 6
– Zdravotní nebezpečnost ostatních látek
Je nutné věnovat pozornost tomu, že

a) náklady přepravované na chemických a plynových tankových lodích mohou být zdraví nebezpečné,

b) v důsledku nepříznivého počasí hrozí nebezpečí lekáže ze sudů nebo jiných obalů, pokud s nimi nebylo řádně zacházeno nebo nebyly během přepravy řádně uloženy,

c) vzájemná reakce rostlinných nebo živočišných olejů nebo splašků s mořskou vodou může vést k uvolnění sirovodíku, který je prudce jedovatý,

d) pokud zbytky obilí nebo podobných nákladů proniknou do systému čerpání stok nebo ho ucpou, může vzniknout prudce jedovatý sirovodík,

e) chemické čištění, malování nebo opravy nátěrů tanků mohou způsobit uvolnění výparů rozpouštědel.

Část 7
– Hořlavost
Je nutné věnovat pozornost tomu, že

a) v nákladových nebo jiných tancích, které obsahovaly ropné produkty, chemické nebo plynné náklady, mohou zůstávat hořlavé výpary,

b) kofrdamy nebo jiné prostory přiléhající k nákladovým nebo jiným tankům mohou obsahovat hořlavé výpary vzhledem k možné lekáži do těchto prostor.

Část 8
– Jiná rizika
Je nutné věnovat pozornost tomu, že

a) některé chemikálie mohou proniknout do organizmu kůží,

b) některé náklady přepravované na chemických nebo plynových tankových lodích mohou působit dráždivě nebo škodlivě (popáleniny), přijdou-li do styku s kůží,

c) rozvíření rzi, šupin nebo odpadních zbytků nákladů živočišného, rostlinného nebo minerálního původu nebo vody obsahující tyto látky může způsobit uvolňování jedovatých nebo hořlavých plynů.

Část 9
– Příprava a zabezpečení prostoru pro vstup

a) Při otevírání vstupu do nebezpečného prostoru je nutné dbát na zabránění nepříznivých důsledků úniku přetlaku nebo výparů z prostoru.

b) Prostory musí být zajištěny proti vniknutí nebezpečných látek zaslepením potrubí a dalších otvorů nebo uzavřením ventilů. Ventily v tomto případě musí být převázány nebo použity jiné prostředky pro indikaci, že s nimi nebylo manipulováno.

c) Je-li to nutné, musí být prostor za účelem maximálního možného odstranění zbytků nebo sedlin schopných vylučovat nebezpečné výpary vyčištěn nebo vymyt.

d) Prostor musí být buď přirozeně nebo při použití mechanických prostředků pečlivě odvětrán, aby se zajistilo, že všechny nebezpečné plyny byly odstraněny a nezůstaly kapsy se sníženým obsahem kyslíku.

e) K ventilaci jakéhokoliv prostoru nesmí být použit stlačený kyslík.

f) Strážní důstojník nebo pověřená osoba na můstku, na palubě, ve strojovně nebo na tankových lodích v nákladové pumpovně musí být informováni o všech prostorách, do nichž se vstupuje. Zejména musí být informováni, nevypnula-li se ventilace, nespustilo-li se nějaké zařízení nebo se dálkovým ovládáním neotevřely ventily poblíž únikových dveří nebo nezačalo-li čerpání nákladu. U příslušných ovládacích zařízení musí být vyvěšena odpovídající upozornění. Při vstupu do nebezpečného prostoru musí být přerušeno čerpání nebo manipulace s nákladem.

Část 10
– Testování ovzduší v nebezpečném prostoru

a) Testování nebezpečného prostoru musí být prováděno pouze osobou obeznámenou v používání testovacího zařízení.

b) Testování musí být provedeno nejprve před vstupem a dále pak v pravidelných intervalech.

c) Testování před vstupem se musí provést prostředky z vnějšku. Jestliže je to neproveditelné, osoba vybraná k testování smí tento úkon provést až po předchozím přijetí opatření a použití dýchacího přístroje.

Část 11
– Testování úbytku kyslíku

a) Před povolením vstupu musí odečet stále vykazovat nejméně 20 % objemového obsahu kyslíku.

b) Pro zjišťování úbytku kyslíku se nesmí používat indikátor hořlavých plynů.

Část 12
– Testování hořlavých plynů nebo výparů

a) K zjištění množství hořlavých plynů nebo výparů v ovzduší musí být použit indikátor hořlavých plynů schopný při nízké koncentraci poskytnout přesný odečet pro zjištění, zda ovzduší je bezpečné pro vstup.

b) Při testování na jiné plyny je nutné použít kalibrační křivky dodávané s přístrojem, neboť indikátory hořlavých plynů jsou kalibrovány na standardní plyn. Zvláštní opatrnost je nutná, předpokládá-li se nahromadění vodíku.

c) Ovzduší je bezpečné, je-li na citlivém indikátoru hořlavých plynů odečet „nula“ a jestliže po celou dobu odečet nepřesahuje o více než 1 % dolní hranici hořlavosti.

Část 13
– Postupy a opatření před vstupem do nebezpečného prostoru

a) Vstup i prostor musí být dobře osvětlen.

b) Do prostoru nesmí být brány nebo vkládány zápalky, svářecí, řezací nebo elektrická zařízení nebo jiné zdroje zážehu, pokud velitel lodě nebo důstojník odpovědný za tyto práce nerozhodne, že je to bezpečné.

c) V blízkosti vstupu do prostoru musí být připraveny k použití následující použitelné pomůcky:

1. dýchací přístroj spolu s rezervními naplněnými vzduchovými láhvemi, bezpečnostními lanky a záchranářským postrojem,

2. baterka nebo svítilna schválená pro použití v hořlavé atmosféře,

3. prostředky pro případné vytažení nebo vyzvednutí bezvládné osoby ze stísněného prostoru.

d) Počet osob vstupujících do prostoru musí být takový, aby byla možnost jejich záchrany v případě nebezpečí.

e) U vstupu do prostoru musí být po celou dobu práce nejméně jeden člen posádky lodě.

f) Mezi zúčastněnými osobami musí být dohodnut a vyzkoušen takový způsob komunikace, který zajistí, že osoby uvnitř prostoru budou ve spojení s osobou u vstupu, a musí být zajištěna komunikace mezi osobou u vstupu a strážním důstojníkem.

g) Před povolením vstupu musí být zjištěno, zda je možný přístup s dýchacím přístrojem. Musí být rovněž zjištěno, kam až lze postupovat, aby dýchací přístroj, bezpečnostní lanko nebo postroj nepředstavovaly překážku při poskytování pomoci bezvládné osobě.

h) Bezpečnostní lanka a záchranné postroje musí mít pro daný účel dostatečnou délku a musí být uživatelem lehce odpojitelné pro případ uváznutí, ale zabezpečené proti samovolnému odpojení od postroje.

Část 14
– Postupy a opatření během pobytu v nebezpečném prostoru

a) Po celou dobu pobytu v nebezpečném prostoru, včetně dočasných přestávek, musí být zajištěna nepřetržitá ventilace. Při jakékoliv poruše ventilace musí být práce přerušena a prostor opuštěn.

b) Během pobytu člena posádky lodě se musí ovzduší v nebezpečném prostoru periodicky testovat a osoby musí být instruovány, aby okamžitě opustily prostor, jestliže dojde ke zhoršení podmínek.

c) Dojde-li k nepředvídaným obtížím nebo nebezpečnému vývinu situace, musí být práce přerušena a prostor evakuován do doby, než dojde k přehodnocení situace.

d) Pociťuje-li člen posádky lodě v nebezpečném prostoru jakýkoliv nepříznivý příznak, musí dát osobě u vstupu předem domluvený signál a okamžitě prostor opustit.

e) Hrozí-li nebezpečí, musí být vyhlášen poplach a zmobilizována pomoc záchranářské skupiny.

Část 15
– Dodatečné požadavky před vstupem do nebezpečných prostor

a) Počet osob vstupujících do prostoru musí být nejmenší nutný k provedení dané práce.

b) Dýchací přístroj je nutné použít vždy. Nesmí se používat respirátory, protože nezajišťují dodávku čistého vzduchu ze zdroje nezávislého na daném prostoru.

c) Musí být použit bezpečnostní postroj. Bezpečnostní lanka musí být použita, kdykoliv je to proveditelné. Bezpečnostní lanka musí být obsluhována u vstupu do prostoru osobou, která musí být vycvičena k vytažení člověka v bezvědomí z nebezpečného místa. Jestliže prostor k případnému poskytování záchrany vyžaduje použití zvedacího zařízení, musí být zajištěno, že v případě potřeby budou obsluhující osoby okamžitě k dispozici.

d) Kde je to odůvodněné, musí být použita pouze světla a elektrické zařízení schválené pro použití v zápalném ovzduší.

e) Ochranný oděv musí být použit vždy, když existuje nebezpečí vyvolané chemikáliemi, ať už ve formě kapalné, nebo plynné, nebo výpary, se kterými by mohla přijít do styku pokožka nebo oči.

Část 16
– Cvičení a záchrana

a) Na lodi se musí provádět cvičení simulující záchranu bezvládné osoby z nebezpečného prostoru. Pro tyto účely se použije figurína o váze člověka. Prostor je nutné před cvičením zabezpečit. Cvičení lze kvůli provoznímu zjednodušení provádět v prostorech, které nejsou nebezpečné, za předpokladu, že budou simulovány podmínky, které cvičný prostor co nejvíce přiblíží skutečně nebezpečnému prostoru na lodi.
b) Každý pokus o záchranu bezvládné osoby v nebezpečném prostoru musí probíhat v souladu s postupy uvedenými v předpisu o bezpečném řízení provozu vypracovaném v souladu s požadavky Systému řízení námořní bezpečnosti IMO.¹)

c) Jestliže prostřednictvím dohodnutého komunikačního systému nebo jiným způsobem vzniknou náznaky, že osoba v prostoru je nějak ohrožena okolním ovzduším, musí osoba vně prostoru okamžitě vyhlásit poplach. V žádném případě se nesmí osoba u vstupu do prostoru pokusit do prostoru vstoupit, dokud nedorazí další pomoc. Nikdo se nesmí pokusit o poskytnutí záchrany bez dýchacího přístroje a bezpečnostního postroje, a pokud je to možné, bez bezpečnostního lanka.

d) Jestliže je vzduch k osobě, která pociťuje nepříznivé příznaky, dodáván z vnějšku, je třeba okamžitě prověřit, zda je vzduch dodáván pod správným tlakem.

e) Po dosažení bezvládné osoby musí být tato co nejrychleji dopravena mimo nebezpečný prostor. Obnova případně přerušené dodávky vzduchu musí mít za všech okolností přednost.

Část 17
– Dýchací přístroj a resuscitační vybavení

a) Nikdo nesmí vstoupit, ani za účelem poskytnutí pomoci, do prostoru, kde je nebezpečné ovzduší nebo podezření na toto, bez dýchacího přístroje.

b) Na lodích plujících pod vlajkou České republiky se požadavky na dýchací přístroje řídí mezinárodní úmluvou.²)

c) Pokud je vzduch dodáván ze zdroje vně prostoru, odpovědný důstojník se musí přesvědčit, že dodávka je plynulá a pouze pro osobu pracující v tomto prostoru. Potrubí nebo hadice přivádějící vzduch musí být umístěny tak, aby byla vyloučena možnost jejich deformací, které by mohly přerušit nebo omezit dodávku vzduchu.

d) Jestliže účel, pro nějž jsou vzduchové přívody použity, nemusí být zřejmý osobám nezúčastněným v akci, musí být na vhodných místech vyvěšena upozornění.

e) Jestliže je použito čerpadlo s mechanickým pohonem, musí být často a pečlivě kontrolována jeho nepřetržitá a náležitá práce. Jakýkoliv vzduch vháněný přímo do potrubí nebo používaný pro plnění zásobníků musí být filtrovaný a co nejčerstvější.

f) Potrubí nebo hadice užívané pro dodávku vzduchu musí být před připojením k dýchacímu přístroji nebo masce pečlivě profouknuty pro odstranění vlhkosti a výměnu vzduchu za čerstvý. Jestliže je vzduch dodáván z kompresoru umístěného ve strojovně, je nezbytné informovat strážního strojního důstojníka, že kompresor nesmí být vypnut do ukončení prací.

g) Každý možný uživatel dýchacího přístroje musí být způsobilou osobou seznámen s jeho správným používáním.

h) Velitel lodě nebo odpovědný důstojník a osoba, která bude vstupovat do prostoru, musí provést úplnou kontrolu nasazení a všech dalších úkonů doporučených výrobcem dýchacího přístroje. Konkrétně musí prověřit, že

1. je v dýchacím přístroji dostatek čistého vzduchu s předepsaným tlakem,

2. správně pracuje signalizace nízkého tlaku,

3. obličejová maska je správně nasazena na tváři tak, že při dodávce vzduchu do masky nedojde při nádechu k vniknutí zdraví škodlivého ovzduší nebo ovzduší ochuzeného o kyslík; je nutné mít na zřeteli, že vousy mohou způsobit špatné přilnutí masky k obličeji.

i) Uživatel dýchacího přístroje musí vědět, zda je možné se dělit o dodávku vzduchu s jinou osobou. Pokud to možné je, smí se tak učinit jen v případě nejvyšší nouze.

j) Během pobytu v nebezpečném prostoru

1. nikdo nesmí snímat dýchací přístroj,

2. dýchací přístroj nesmí být sundán jiné osobě, pokud to není nutné k záchraně jejího života.

k) Vyžaduje se, aby před vstupem osob do nebezpečného prostoru bylo připraveno resuscitační zařízení příslušného typu. Jestliže lze předpokládat, že k potřebě vstupu dojde na lodi na moři, loď musí být vybavena příslušným zařízením. V opačném případě musí být vstup odložen do uvázání lodě a využita možnost použití vybavení ze břehu.

Část 18
– Údržba zařízení

a) Všechny dýchací přístroje, bezpečnostní postroje a lanka, resuscitační vybavení a jiné zařízení určené pro použití v souvislosti se vstupem do nebezpečného prostoru musí být oprávněnou osobou náležitě udržovány, pravidelně prohlíženy a kontrolována jejich správná funkce a o prohlídkách a funkčních zkouškách musí být veden záznam. Všechny části dýchacího přístroje musí být prohlédnuty a vyzkoušeny před použitím i po použití.

b) Zařízení pro testování ovzduší v nebezpečných prostorech včetně měřiče úbytku kyslíku musí být udržována v dobrém funkčním stavu, a kde je to vyžadováno, pravidelně kontrolována a kalibrována v odborných dílnách. Doporučení výrobce, která musí být uložena u přístroje, musí být dodržována.

Část 19
– Výcvik, instruktáž a informace
Velitel lodě je povinen zajistit posádce nutný výcvik, instruktáže a informace v těchto oblastech:

a) rozpoznání okolností a prací vedoucích ke vzniku nebezpečného ovzduší,

b) rizika spojená se vstupem do nebezpečného prostoru a opatření, která je třeba učinit k jejich odvrácení,

c) používání a údržba zařízení a oděvů pro vstup do nebezpečných prostorů,

d) záchrana z nebezpečného prostoru.