k vyhlášce č. 252/2001 Sb.
Zásady výpočtu nároku na regulovanou složku ceny za elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla, a postupy pro vykazování a účtování
1) Regulovaná složka ceny bude účtována za kalendářní měsíc, pokud nedojde k jiné dohodě. Bude proplacena provozovatelem lokální či regionální distribuční soustavou na základě měsíčního výkazu o skutečně dodané elektřině. Zúčtovací místo se řídí místem provozovatele distribuční soustavy.
2) Stanovení množství elektřiny vázané na výrobu tepelné energie (§ 32 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.).
Maximální množství elektřiny, na které se vztahuje nárok na uplatnění regulované složky ceny se stanoví způsobem podle následujícího přehledu:
yp je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení Kvet k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba Kvet elektřiny přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,
Veškerá elektřina vyrobená z protitlakových turbosoustrojí a dodaná do sítě je elektřinou z kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen Kvet) s nárokem na uplatnění regulované složky ceny. Platí zde vztah:
xp je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (hodnoty jsou uvedeny pod písmenem b).
Výpočet podle vzorce se použije pouze v případě, že dodávaná elektřina není měřena. Jinak pro protitlaká soustrojí platí, že veškerá vyrobená a na vstupu do sítě měřená elektřina je elektřinou z Kvet.
Ve vzorci
Q se rovná množství užitečné tepelné energie (dodávané z Kvet k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou nebo pro vlastní technologickou spotřebu podle § 1 odstavec 3) na vstupu do sítě,
a) Protitlaká soustrojí
Hodnoty yp pro protitlaká soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce:
| p1 | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| p2 | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 |
| 0,08 | 0,21 | 0,23 | 0,26 | 0,28 | 0,35 | 0,40 | 0,43 | 0,44 |
| 0,12 | 0,18 | 0,20 | 0,23 | 0,26 | 0,32 | 0,37 | 0,38 | 0,39 |
| 0,25 | 0,13 | 0,15 | 0,18 | 0,20 | 0,27 | 0,31 | 0,33 | 0,34 |
| 0,5 | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,15 | 0,22 | 0,27 | 0,29 | 0,30 |
| 0,7 | - | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,19 | 0,23 | 0,25 | 0,26 |
| 1,3 | - | - | 0,05 | 0,07 | 0,14 | 0,18 | 0,20 | 0,21 |
p1 vstupní tlak v MPa
p2 protitlak v MPa
kde:
yko je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních Kvet k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba Kvet elektřiny přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,
Hodnoty yko jsou pro kondenzační odběrové turbiny stanoveny takto:
p1 je vstupní tlak v MPa
| p1 | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| tr | 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 |
| > = 5 | 0,23 (0,23) | 0,255 (0,255) | 0,28 (0,28) | 0,32 (0,32) | 0,38 (0,38) | 0,43 (0,43) | 0,48 (0,48) | 0,50 (0,50) |
| 3 | 0,22 (0,225) | 0,245 (0,25) | 0,27 (0,275) | 0,31 (0,315) | 0,36 (0,365) | 0,415 (0,420) | 0,465 (0,475) | 0,485 (0,495) |
| 1 | 0,21 (0,22) | 0,235 (0,245) | 0,26 (0,270) | 0,295 (0,305) | 0,35 (0,36) | 0,400 (0,41) | 0,45 (0,465) | 0,465 (0,480) |
| 0 | 0,20 (0,215) | 0,233 (0,240) | 0,255 (0,27) | 0,285 (0,30) | 0,34 (0,355) | 0,395 (0,41) | 0,44 (0,46) | 0,455 (0,48) |
| -1 | 0,195 (0,210) | 0,220 (0,235) | 0,25 (0,265) | 0,28 (0,295) | 0,335 (0,35) | 0,385 (0,40) | 0,435 (0,46) | 0,455 (0,47) |
| -3 | 0,185 (0,205) | 0,210 (0,230) | 0,23 (0,260) | 0,265 (0,287) | 0,325 (0,345) | 0,37 (0,395) | 0,42 (0,45) | 0,435 (0,465) |
| -5 | 0,175 (0,20) | 0,20 (0,225) | 0,225 (0,255) | 0,25 (0,28) | 0,31 (0,335) | 0,355 (0,385) | 0,40 (0,44) | 0,410 (0,45) |
| -7 | 0,16 (0,190) | 0,185 (0,215) | 0,215 (0,250) | 0,235 (0,270) | 0,295 (0,330) | 0,34 (0,375) | 0,384 (0,432) | 0,4 (0,44) |
b) Kondenzační odběrové turbiny
tr je průměrná měsíční teplota ovzduší °C
Hodnoty yko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70° C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50° C.
Množství elektřiny vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbinou a dodané do sítě s nárokem na uplatnění regulované složky ceny se stanoví podle vztahu
xp je součinitel vlivu zatížení parní turbíny.
| Zatížení (%) | 100 | 80 | 60 | 40 |
| xp | 1,00 | 0,98 | 0,95 | 0,90 |
Množství elektřiny z Kvet (Ekvet) je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny (Ec) sníženému o množství elektřiny(Eko) vyrobené kondenzačním způsobem.
Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí tr = 5° C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70° C) a tr = -7° C. Nižší průměrné měsíční teploty se nevyskytují v tomto rozmezí teplot, průběh y prakticky lineární.
y je poměr elektrického a tepelného zatížení stanovený výrobcem.
xs vyjadřuje vliv teploty ovzduší,
Q je hodnota shodná jako v odst. a) a
kde
| Zatížení (%) | 100 | 90 | 80 | 70 | 60 | 50 |
| xi | 1,00 | 0,99 | 0,97 | 0,94 | 0,89 | 0,80 |
| Teplota ovzduší (°C) | -15 | -5 | +5 | +15 | +25 |
| xs | 1,15 | 1,10 | 1,06 | 1,00 | 0,95 |
Množství elektřiny dodané do sítě vyrobené soustrojím se spalovací turbinou s nárokem na uplatnění regulované složky ceny se stanoví podle vztahu
c) Spalovací turbíny
xi vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu,
směrné číslo yst se vypočítá jako yst= y. xs. xt, při čemž
kde
zx je počet provozních hodin spalovací turbiny v daném měsíci.
Ex je výroba elektřiny v daném měsíci
Střední zatížení v měsíci se stanoví jako Px = Ex / zx,
d) Spalovací motory
Množství elektřiny dodané do sítě vyrobené soustrojím se spalovacím motorem při konstantních otáčkách a kvalitativní regulaci se stanoví podle vztahu
ysm se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky (není-li dokumentace k dispozici, uvažuje se s hodnotou 0,77).
Q je stanoveno shodně jako v odst. a),
kde
xt součinitel vlivu tepelného výkonu spalin
a hodnota směrného čísla ypp se stanoví ze vztahu
přičemž je
Pst výkon spalovací turbiny
Pko výkon kondenzační odběrové turbíny
xs koeficient teploty ovzduší viz odst. c)
xi součinitel vlivu zatížení spalovací turbiny viz odst. c)
xp součinitel snížení výkonu parní turbiny
Qpp tepelný výkon soustrojí
a hodnota xt se stanoví podle teploty ovzduší takto:
Q je hodnota podle odst. a )
pro tz= od 0° C včetně až do - 15° C = 1,05
nad 0° C až do +15° C = 1,02
Pokud je parní turbína paroplynového bloku protitlaká, lze veškerou z ní vyrobenou elektřinu brát jako elektřinu vyrobenou v Kvet.
Množství elektřiny dodané do sítě vyrobené v paroplynovém bloku s nárokem na uplatnění regulované složky ceny se stanoví podle vztahu
e) Paroplynové bloky
Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů Kvet, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného (fakturovaného) tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny, u které bude uplatněná regulovaná složka ceny. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny s uplatněním regulované složky ceny sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výpočtu upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z Kvet uvedené v této příloze vyhlášky.
f) Kombinace více typů Kvet v jedné výrobně