§ 55

Vodní díla

(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména

a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

d) stavby na ochranu před povodněmi,

e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

h) stavby odkališť,

i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

j) studny,

k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,

l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.

(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, terénní úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.

(4) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že úprava koryta potoka, jako je opevnění kamennou rovnaninou a dlažbou, nepředstavuje samostatnou stavbu v občanskoprávním smyslu a nezakládá překážku vydání pozemku podle záko…

  • Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě v části týkající se vydání pozemků s pozemní komunikací, neboť odvolací soud nezkoumal, zda naturální restituce není…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, týkající se nahrazení projevu vůle k uzavření dohody o vydání pozemku Biskupství ostravsko-opavskému, se odmítá.…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě se odmítá. Soud potvrdil, že vydání pozemku žalobci nebrání překážka zastavěnosti vodním dílem, jelikož stavební

  • Usnesení o postoupení věci podle § 12 správního řádu z roku 2004 je rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem; ze soudního přezkoumání je proto vyloučeno podle § 70 písm. c)

  • Sdělení stavebního úřadu o tom, že došlo k pozbytí platnosti územního rozhodnutí o umístění stavby uplynutím času podle § 93 stavebního zákona z roku 2006, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř…

Zobrazit všech 131 rozhodnutí →