§ 17

Zřízení veřejného pohřebiště

(1) Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě povolení záměru podle stavebního zákona. V rámci řízení o povolení záměru posoudí stavební úřad záměr zřízení veřejného pohřebiště z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Mají-li být součástí veřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem14) předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba povolení záměru podle stavebního zákona.

(2) Dotčenými orgány v řízení o povolení záměru zřízení veřejného pohřebiště jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), stanovisko vodoprávního úřadu se nevydává.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že soudy nižších stupňů pochybily, když se nezabývaly nárokem žalobkyně na náhradu za omezení vlastnického práva v důsledku existence ochranného pásma letiště, ačkoliv žalobkyně…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že omezení vlastnického práva vyplývající z veřejnoprávních norem, jako jsou protipožární předpisy stanovující ochranná pásma kolem čerpacích stanic, nesměřuje k majetkovému pro…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Městský soud v Praze se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu v otázce míry a intenzity omezení vlastnického práva vlivem ochranných pásem letiště a s tím s…