PRŮBĚH STUDIA A JEHO UKONČOVÁNÍ VE STŘEDNÍ ŠKOLE POŽÁRNÍ OCHRANY
Školní rok
Období školního vyučování
Docházka do střední školy požární ochrany
Maturitní zkouška

(1) Školní rok zpravidla začíná 1. září kalendářního roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.

(2) Ředitel střední školy požární ochrany může stanovit se souhlasem ministerstva odlišnou organizaci školního roku pro studium při zaměstnání a pro denní studium žáků, kteří jsou příslušníky.

(1) Období školního vyučování ve školním roce začíná zpravidla 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku; člení se na první pololetí a druhé pololetí. První pololetí končí zpravidla 31. ledna následujícího kalendářního roku. Druhé pololetí začíná zpravidla 1. února a končí 30. června.

(2) Připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování následující pondělí. Připadne-li konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování předcházející pátek. Pokud je v učebních plánech v měsíci červenci a srpnu zařazena odborná praxe, končí vyučování ve druhém pololetí dříve, před termínem stanoveným podle odstavce 1, o počet vyučovacích dnů odpovídajících délce odborné praxe.

(3) V posledním vyučovacím dnu každého pololetí se předává žákům vysvědčení. V závěrečných ročnících se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu před zahájením maturitní zkoušky.

(1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny.

(2) Podzimní prázdniny trvají 2 dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek stanoví ředitel střední školy požární ochrany pro každý školní rok po dohodě s ministerstvem.

(3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem.

(4) Pololetní prázdniny trvají 1 den a připadají na nejbližší pracovní den po ukončení prvního pololetí. Ředitel střední školy požární ochrany může podle provozních podmínek školy přesunout tento den tak, aby bezprostředně předcházel nejbližší sobotě nebo navazoval na nejbližší neděli.

(5) Jarní prázdniny trvají 1 týden a jejich termín stanoví nejpozději do konce srpna pro příští školní rok ředitel střední školy požární ochrany po dohodě s ministerstvem, a to v rozmezí od prvního úplného týdne února do posledního úplného týdne března. Jarní prázdniny se nestanoví v týdnu, na který připadnou velikonoční prázdniny.

(6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek a pátek, které předcházejí Pondělí velikonočnímu.

(7) Hlavní prázdniny trvají od počátku července do konce srpna.

(8) Na žáky denního studia, kteří jsou příslušníky, a dále na žáky studia při zaměstnání se odstavce 2, 4, 5 a 6 nevztahují.

(1) Žák se zúčastňuje vyučování pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin.

(2) Důvody pro uvolnění žáka z vyučování a jeho rozsah upravuje školní řád. Za nezletilého žáka žádá o uvolnění z vyučování a oznamuje důvod jeho nepřítomnosti zákonný zástupce žáka.

(1) Ředitel střední školy požární ochrany může uvolnit žáka od účasti na vyučování vyučovacímu předmětu spojenému s tělesnými úkony na základě vyjádření ošetřujícího lékaře. Žák, který byl uvolněn z vyučovacího předmětu na základě vyjádření ošetřujícího lékaře, je povinen vykonat zkoušku z tohoto předmětu podle odstavce 3.

(2) Žáka nelze uvolnit z účasti na vyučování na celý školní rok nebo jeho převážnou část.

(3) Ředitel střední školy požární ochrany dlouhodobě nemocnému žákovi nebo žákovi uvolněnému od účasti na vyučování podle odstavce 1 umožní přípravu a vykonání zkoušek v náhradních termínech, které stanoví.

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl.

(2) Do vyššího ročníku podmíněně postupuje žák, který nebyl klasifikován z vyučovacího předmětu spojeného s tělesnými úkony na základě vyjádření ošetřujícího lékaře a kterému byl stanoven s ohledem na dočasnou ztrátu zdravotní způsobilosti náhradní termín podle § 10 odst. 3 v následujícím školním roce.

(3) Ředitel střední školy požární ochrany může žákovi povolit opakování ročníku na jeho žádost, u nezletilého na žádost jeho zákonného zástupce.

(1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

(2) Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel nebo ředitel střední školy požární ochrany.

(3) Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena tato opatření k posílení jejich kázně:

(4) V písemném rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel střední školy požární ochrany zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu 1 roku od doby, kdy provinění bylo zjištěno.

(5) O udělení a uložení výchovných opatření nezletilému žákovi uvědomí ředitel střední školy požární ochrany zákonného zástupce žáka.

(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 - nedostatečný.

(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:
1 - velmi dobré,
2 - uspokojivé,
3 - neuspokojivé.
Chování žáka se neklasifikuje ve studiu při zaměstnání a v nástavbovém studiu.

(3) Nelze-li žáka klasifikovat v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel střední školy požární ochrany pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace za první pololetí mohla být ukončena nejpozději do klasifikace za druhé pololetí.

(4) Nelze-li žáka klasifikovat ve druhém pololetí pro závažné objektivní příčiny, je žák zkoušen a klasifikován za toto období zpravidla v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy požární ochrany.

(5) Jestliže má žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele střední školy požární ochrany o přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy požární ochrany, může požádat o přezkoušení žáka ministerstvo.

(6) Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel střední školy požární ochrany nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

(1) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.

(2) Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:

(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.

(4) Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.

(5) Žák neprospěl, má-li z 1 nebo více vyučovacích předmětů prospěch nedostatečný.

(1) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný z 1 vyučovacího předmětu, koná opravnou zkoušku.

(2) Opravnou zkoušku koná i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný z 1 vyučovacího předmětu, který se vyučuje pouze v prvním pololetí.

(3) Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy požární ochrany tak, aby opravné zkoušky

(4) Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

a) napomenutí třídním učitelem,

b) důtka třídního učitele,

c) důtka ředitele školy,

d) podmíněné vyloučení ze studia, nebo

e) vyloučení ze studia.

a) prospěl s vyznamenáním,

b) prospěl,

c) neprospěl.

a) podle odstavce 1 byly vykonány u žáků denního studia, kteří nejsou příslušníky, do 31. srpna; žákovi, který se z vážných důvodů nemůže dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky zpravidla v termínu do 15. září a žákovi, který byl klasifikován za druhé pololetí v posledním týdnu měsíce srpna, zpravidla v termínu do 15. října,

b) podle odstavce 1 byly vykonány u žáků denního studia, kteří jsou příslušníky, a u žáků studia při zaměstnání do konce školního roku, nejpozději však do 6 týdnů po ukončení školního roku,

c) podle odstavce 2 byly vykonány nejpozději do klasifikační porady za druhé pololetí.

b) požádá-li žák, za nezletilého jeho zákonný zástupce, o přezkoušení nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele střední školy požární ochrany,

(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a) koná-li rozdílovou zkoušku,

c) koná-li opravnou zkoušku.

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel střední školy požární ochrany nebo jím pověřený učitel. Dalšími členy jsou zkoušející učitel, vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět nebo má odbornou způsobilost pro problematiku, která odpovídá obsahu vyučovacího předmětu. Pokud je ředitel střední školy požární ochrany zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise ministerstvo. Členy komise jmenuje ředitel střední školy požární ochrany. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

(1) Střední škola požární ochrany ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťuje teoretické vyučování a praktické vyučování. Teoretické vyučování a praktické vyučování se uskutečňuje podle učebních plánů a učebních osnov.⁷)

(2) Ředitel střední školy požární ochrany může v rozsahu stanoveném v učebním plánu upravovat počty vyučovacích hodin jednotlivých vyučovacích předmětů a jejich obsah.

(1) Ředitel střední školy požární ochrany stanoví začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin. Ukončuje se nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v 1 dni s polední přestávkou je 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin.

(2) Vyučovací hodina teoretických předmětů trvá 45 minut. Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje dvacetiminutová přestávka. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje zpravidla přestávka desetiminutová.

(3) Třídy se na základě přijímacího řízení naplňují do počtu 35 žáků. Ředitel střední školy požární ochrany může v odůvodněných případech a při dodržení pedagogických, hygienických a prostorových podmínek stanovit vyšší počet žáků ve třídě, zejména v případě přestupu žáka z jiné střední školy, změny studijního nebo učebního oboru a opakování ročníku.

(4) Při vyučování cizím jazykům se třída vždy dělí na skupiny. Ředitel střední školy požární ochrany může při organizaci teoretického vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků.

(1) Praktické vyučování⁸) se uskutečňuje ve střední škole požární ochrany, ve vzdělávacích zařízeních,⁹) v hasičských záchranných sborech krajů nebo v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků. Ředitel střední školy požární ochrany může při praktickém vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy, charakteru vyučování a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví žáků.

(2) Vyučovací hodina předmětů praktického vyučování trvá 45 minut, s výjimkou vyučovací hodiny odborné praxe, která trvá 60 minut.

b) místo konání praktického vyučování,

a) druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,

f) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování.

(3) Pokud se praktické vyučování uskutečňuje v hasičských záchranných sborech krajů nebo v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, uzavře s nimi ředitel střední školy požární ochrany písemnou dohodu, v níž se stanoví zejména:

e) pracovní a hygienické podmínky, ubytovací a stravovací podmínky, podmínky poskytování nářadí a osobních ochranných pracovních prostředků,

d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,

c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délka a den jeho zahájení,

(4) Dozor nad praktickým vyučováním vykonává pedagogický zaměstnanec střední školy požární ochrany.

(1) Odborný výcvik spočívá v získávání dovedností pro výkon služby a uskutečňuje se v souladu s učební osnovou příslušného předmětu.

(2) V odborném výcviku vyučovací hodina trvá 45 minut. Po každých dvou vyučovacích hodinách odborného výcviku je přestávka v délce 10 až 15 minut, anebo je místo toho nejdéle po 5 vyučovacích hodinách přestávka v délce 30 minut.

(3) Odborný výcvik se organizuje ve vzdělávacích zařízeních.⁹) Odborný výcvik v rozsahu, který je stanoven učebním plánem, se může konat i v období hlavních prázdnin (§ 8 odst. 7).

(1) Cvičení se uskutečňuje jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatný vyučovací předmět ve vzdělávacích zařízeních.⁹)

(2) Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, získávají dovednosti pro oblast požární ochrany i pro další oblasti s touto problematikou související.

(1) Odborná praxe spočívá v souvislém ověřování získaných dovedností a teoretických znalostí a uskutečňuje se ve střední škole požární ochrany, vzdělávacích zařízeních,⁹) v hasičských záchranných sborech krajů nebo v hasičských záchranných sborech podniků.

(2) Odborná praxe v rozsahu, který je stanoven učebním plánem, se může konat i v období hlavních prázdnin (§ 8 odst. 7).

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako dálkové studium a externí studium.

(2) Studium při zaměstnání je určené zejména uchazečům, kteří jsou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.

(3) Dálkové studium se organizuje v rozsahu maximálně 240 konzultačních hodin ve školním roce, formou zpravidla pětidenních soustředění, nejméně však třídenních.

(4) Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž se žák podle pokynů střední školy požární ochrany samostatně připravuje ke zkouškám. V individuálním studijním plánu stanoví ředitel střední školy požární ochrany počet konzultací a termíny zkoušek. Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování předmětů praktického vyučování stanovených učebními osnovami. Počet konzultací stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Obsah externího studia je určen učebním plánem denního studia.

(1) Účelem maturitní zkoušky je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami, a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání, odborných činností nebo pro další studium.

(2) Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

(3) Ústní maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury se koná v dubnu, praktické zkoušky v květnu. Pokud školní rok nezačíná 1. září, stanoví termíny ředitel střední školy požární ochrany.

(4) Maturitní zkouška je ústní, s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury a praktické zkoušky z odborných předmětů. Volitelné předměty a odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, stanoví ředitel střední školy požární ochrany.

(5) Maturitní zkouška obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z volitelného předmětu, teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před zkouškou z teoretických předmětů. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na 2 samostatně klasifikované zkoušky.

(6) Před zahájením ústních zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu 5 vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu na vykonání maturitní zkoušky.

(7) Témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel střední školy požární ochrany. Předměty, ze kterých může ředitel střední školy požární ochrany zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů, jsou stanoveny v učebním plánu.

(8) Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci a ústní ověření jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci stanoví ředitel střední školy požární ochrany 4 témata, z nichž si žák 1 téma zvolí. Vypracování písemné práce trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce se žákům oznámí nejpozději v den ukončení posledního ročníku. Pro ústní ověření jazykových a literárních znalostí se stanoví 25 - 30 témat, z nichž si žák 1 téma vylosuje. Příprava trvá 15 minut a ústní ověření nejdéle 15 minut.

(9) Pro jednotlivé zkoušky z volitelného předmětu a pro samostatně klasifikované teoretické zkoušky z odborných předmětů se stanoví 25 - 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí zkoušky grafické řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Každá zkouška trvá nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na 2 samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(10) Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví podle charakteru studijního oboru nebo studia nejméně 3 a nejvíce 30 témat, z nichž si žák 1 téma vylosuje. Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák zpravidla 2 dny, v 1 dni trvá praktická zkouška z odborných předmětů nejdéle 7 hodin.

(11) Žák posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolil. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

(12) Žák posledního ročníku, který chce konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolil. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy požární ochrany dobrovolně ústní maturitní zkoušku z 1 dalšího vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního oboru, a to nejpozději do 2 let po vykonání maturitní zkoušky.

(13) Z cizího jazyka může žák konat maturitní zkoušku, pokud jeho celková hodinová dotace v učebních plánech denního studia činila nejméně 12 hodin. Celková hodinová dotace je součet týdenních hodinových dotací všech ročníků příslušného studia. Hodiny povinných i nepovinných předmětů, které žák absolvoval, se mohou sčítat.

(14) Žákům, kteří přestoupili do třetího nebo čtvrtého ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem, a cizincům se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.

(1) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce nebo k opravné maturitní zkoušce (§ 30) pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne konání zkoušky omluvit předsedovi zkušební komise nebo řediteli střední školy požární ochrany. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech zkušební komise prominout. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, povolí mu odklad maturitní zkoušky. Ředitel střední školy požární ochrany určí žákovi náhradní termín maturitní zkoušky. Jestliže se žák bez omluvy nedostavil k maturitní zkoušce nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, nepovolí zkušební komise odklad maturitní zkoušky a posuzuje žáka, jako by u zkoušky neprospěl.

(2) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 2 let od doby, kdy měl ukončit řádně studium.

(3) Počíná-li si žák při maturitní zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise sdělí předseda žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, anebo zda bude pozván k opravné maturitní zkoušce v nejbližším zkušebním období.

(4) Žák, který již dříve získal úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekoná. Nekoná také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonal v předchozím studiu, pokud obsah předmětu v předchozím studiu odpovídá obsahu předmětu maturitní zkoušky. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.

(5) Maturitní zkoušky se konají ve střední škole požární ochrany, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve vzdělávacím zařízení.⁹)

(6) Maturitní zkoušky jsou veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení žáka a s výjimkou těch částí zkoušek, kde je to z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

(7) Maturitní zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce.

(8) Při ústní maturitní zkoušce nelze v 1 dni losovat dvakrát stejné téma. Pokud bude stejné téma vylosováno v některém následujícím dnu podruhé, téma se vyřadí.

(9) Pro účel praktické zkoušky se za 1 hodinu považuje doba 60 minut.

(10) Žáku, který úspěšně vykonal maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení o maturitní zkoušce má datum ukončení zkoušky žáka a vydá se žákovi nejpozději do 7 pracovních dnů od závěrečné porady zkušební komise.

(1) Klasifikace žáka při maturitní zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky k jejímu hodnocení. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(2) Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný a jeho průměrný prospěch není horší než 1,50,

c) neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.

b) prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,

(3) Maturitní zkoušku celkově hodnotí zkušební komise podle stupnice:

(4) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku.

(5) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z 1 zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, koná opravnou maturitní zkoušku z tohoto předmětu zpravidla v září v příštím školním roce.

(2) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze 2 zkoušek stupněm 5 - nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, může opakovat celou maturitní zkoušku v příštím roce v termínu stanoveném ředitelem střední školy požární ochrany.

(3) Písemná práce z českého jazyka a literatury se v případě konání opravné maturitní zkoušky z předmětu opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm nedostatečný.

(4) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jedenkrát.

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. K maturitní zkoušce může být přizván odborník z praxe.

(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

b) zaměstnanec zabezpečující výuku žáka na pracovišti praktického vyučování v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován ve vzdělávacích zařízeních.⁹)

(3) Dalšími členy komise jsou

a) učitel příslušného předmětu a přísedící,

(4) Předsedu zkušební komise jmenuje a odvolává ministerstvo po dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. Předseda je jmenován zpravidla do konce března každého školního roku. Předsedou zkušební komise je jmenován zkušený zaměstnanec s požadovanou odbornou způsobilostí a nejméně pětiletou praxí v oboru. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel střední školy požární ochrany, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává ředitel střední školy požární ochrany, ve které se zkoušky konají, z pedagogických zaměstnanců nebo z osob s odbornou způsobilostí pro příslušný obor. Místopředseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni zpravidla do 15. dubna každého školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický zaměstnanec příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

(6) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti postupu zkušební komise při zkoušce, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ministerstvo o přezkoušení. Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise, jmenuje novou zkušební komisi ministerstvo.

(7) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň a klasifikaci maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci.

(8) Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(9) Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky; nepodílí se však na jeho hodnocení.

(10) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo místa trvalého pobytu, se poskytuje náhrada cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu.¹⁰)