PRŮBĚH STUDIA A JEHO UKONČOVÁNÍ VE VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLE POŽÁRNÍ OCHRANY
Účast ve vyučování

(1) Studium ve vyšší odborné škole¹¹) požární ochrany se uskutečňuje v průběhu školního roku ve 2 obdobích. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna. Období školního vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho je 32 týdnů školní výuky, 6 týdnů je určeno k získání klasifikace v řádném termínu a 2 týdny tvoří časovou rezervu.

(2) Každá část školního roku se sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin (§ 8 odst. 3 a 7).

(3) Školní výuka v posledních 6 kalendářních měsících před absolutoriem trvá nejméně 12 týdnů.

(1) Teoretická příprava, která zahrnuje všeobecné vzdělávání a specifické odborné vzdělávání, se uskutečňuje v teoretickém vyučování. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve vyšší odborné škole požární ochrany a formou odborné praxe v hasičských záchranných sborech krajů nebo v krajských úřadech.

(2) Vyučovací hodina předmětů v teoretickém a praktickém vyučování trvá 45 minut a vyučovací hodina při odborné praxi trvá 60 minut.

(3) Odbornou praxi lze provádět po dnech, případně ji spojovat do týdnů v rozsahu uvedeném v učebním plánu.

(1) Uchazeč, který byl přijat ke studiu ve vyšší odborné škole požární ochrany, se stává jejím žákem dnem zápisu. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou požární ochrany, nejpozději však do 30. září, pokud školní rok začíná zimním obdobím, nebo do 28. února, pokud školní rok začíná letním obdobím.

(2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole požární ochrany je výkaz o studiu. Do výkazu o studiu ve vyšší odborné škole požární ochrany se zapisují předměty zvoleného oboru vzdělání vyšší odborné školy a výsledky hodnocení žáka.

(1) Žák vyšší odborné školy požární ochrany se zúčastňuje vyučování pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin.

(2) Důvody pro uvolnění žáka z vyučování a jeho rozsah upravuje školní řád.

(3) Z účasti na praktické přípravě může být žák uvolněn po posouzení dokladů o pracovní činnosti a získané odborné praxi, a to nejvýše z poloviny celkového počtu vyučovacích hodin praktické přípravy.

(1) Žák je hodnocen vždy za období (§ 32 odst. 1). Zásady hodnocení stanoví vyšší odborná škola požární ochrany v klasifikačním řádu. Předměty, z nichž je třeba vykonat zkoušku, a předměty, z nichž je žák hodnocen jiným způsobem, stanoví učební plán. Zkoušky je možné opakovat dvakrát.

(2) V případě, že nelze žáka hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel vyšší odborné školy požární ochrany termín, do kterého lze hodnocení ukončit. Hodnocení lze ukončit nejpozději do konce následujícího období.

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který úspěšně vykonal zkoušky z předmětů stanovených učebním plánem a splnil podmínky hodnocení z ostatních předmětů za zimní a letní období.

(2) Ředitel vyšší odborné školy požární ochrany může na žádost žáka povolit opakování ročníku.

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako dálkové studium nebo externí studium.

(2) Dálkové studium se organizuje v rozsahu maximálně 280 hodin ve školním roce, zpravidla formou pětidenních soustředění, nejméně však třídenních.

(3) Externí studium je samostatné studium podle individuálního studijního plánu, v němž se žák podle pokynů vyšší odborné školy požární ochrany samostatně připravuje ke zkouškám. V individuálním studijním plánu stanoví ředitel vyšší odborné školy požární ochrany počet konzultací a termíny zkoušek. Obsah externího studia je určen učebním plánem denního studia.

(4) Podle potřeby jsou součástí studia soustředění k absolvování předmětů praktického vyučování v rozsahu uvedeném v učebním plánu.

(1) Termíny konání absolutoria stanoví ředitel vyšší odborné školy požární ochrany podle délky studia v období od 2. do 31. ledna, od 1. do 30. června a od 1. do 30. září.

(2) Před zahájením absolutoria nemají žáci vyučování v rozsahu 10 po sobě následujících pracovních dnů.

(3) Absolventská práce, která je součástí absolutoria, může být zpracována a obhajována společně několika žáky. Absolventská práce může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.

(4) Neuspěl-li žák při absolutoriu, může opakovat absolutorium do 3 měsíců ode dne konání absolutoria, u něhož neuspěl. Termín opravné zkoušky nebo obhajoby určí ředitel vyšší odborné školy požární ochrany.

(5) Nedostaví-li se žák k absolutoriu nebo k opravné zkoušce (dále jen „absolutorium“) pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne konání absolutoria omluvit předsedovi zkušební komise nebo řediteli vyšší odborné školy požární ochrany. Závažnost důvodů, pro něž se žák k absolutoriu nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, povolí zkušební komise odklad zkoušky. Ředitel vyšší odborné školy požární ochrany určí žákovi náhradní termín absolutoria. Jestliže se žák bez omluvy nedostavil ke zkoušce nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, nepovolí zkušební komise odklad absolutoria a posuzuje žáka, jako by u absolutoria neprospěl.

(6) Při konání zkoušek v náhradním termínu nebo při opakování absolutoria je složení zkušební komise stejné jako v řádném termínu. Pokud není možné z vážných důvodů stejné složení komise zajistit, stanoví se nová zkušební komise.

(7) Žák může vykonat absolutorium nejpozději do 2 let od doby, kdy úspěšně ukončil poslední ročník studia.

(8) Absolutorium je veřejné, s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení žáka a s výjimkou těch částí zkoušek, kde je to z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené. Skladba a počet odborných předmětů, z nichž se koná teoretická zkouška, jsou stanoveny v učebním plánu. Součástí obhajoby absolventské práce může být ověření praktických dovedností, pokud to vyplývá z učebních dokumentů nebo ze zadání absolventské práce. Téma absolventské práce je stanoveno žákovi nejpozději 6 měsíců před konáním absolutoria.

(9) Příprava na obhajobu absolventské práce, na teoretickou zkoušku z odborných předmětů nebo zkoušku z cizího jazyka trvá 15 až 20 minut. Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 15 minut. Pokud je součástí obhajoby absolventské práce ověření praktických dovedností, trvá obhajoba absolventské práce nejvýše 60 minut. Teoretická zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 30 minut, zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 15 minut. Zkoušky nebo obhajoba mohou být individuální nebo skupinové.

(1) Předseda zkušební komise je jmenován do konce března, končí-li studium v letním období, nebo do konce září, končí-li studium zimním obdobím, každého školního roku.

(2) Místopředseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni z řad pedagogických zaměstnanců, zpravidla do 15. dubna, končí-li studium v letním období, nebo do 15. října, končí-li studium v zimním období, každého školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický zaměstnanec příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

(3) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost a průběh absolutoria. Odpovídá za řádný průběh absolutoria a klasifikaci. V případě nepřítomnosti předsedy zkušební komise zastává jeho funkci místopředseda.

(4) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti postupu zkušební komise při zkoušce, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ministerstvo o přezkoušení. Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise, jmenuje novou zkušební komisi ministerstvo.

(5) Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo bydliště, se poskytuje náhrada cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu.¹⁰)

(1) Klasifikace obhajoby absolventské práce, teoretické zkoušky z odborných předmětů a zkoušky z cizího jazyka se provádí při absolutoriu podle stupnice prospěchu:
1 - výborně
2 - velmi dobře
3 - dobře
4 - nevyhověl.

(2) Klasifikaci žáka navrhují jednotliví zkoušející, u absolventské práce její vedoucí, a to na základě písemně zpracovaného oponentního posudku a průběhu obhajoby absolventské práce.

(3) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace teoretické zkoušky z odborných předmětů, obhajoby absolventské práce a zkoušky z cizího jazyka. Celkové hodnocení absolutoria provádí zkušební komise podle stupnice:

(4) Celkové hodnocení absolutoria, včetně hodnocení jeho jednotlivých částí, oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák absolutorium vykonal.

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá v klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 2 - velmi dobře a průměrný prospěch žáka při absolutoriu není horší než 1,50,

b) prospěl, jestliže žák nemá v jednotlivých částech absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 3 - dobře,

c) neprospěl, jestliže žák má v některé části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl.